Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Já to nemám ráda a nepoužívám to. Přijde mi to směšné, ale tak každého věc, ať si každý mluví, jak chce. Jak říkáš - i s dítětem já jsem já, tak nevidím důvod, proč ze sebe dělat něco méněcenného, jen kojičku a chůvu.
Mě spíš štve, že co mám dítě, všichni se baví jen o ní, co dělá, nedělá, jestli už to dělá - jako kdybych já enměla žádný život, nebylo na co se zeptat mě. Ale tak.. Asi ani není, to je fakt. ![]()
@cheekymonkey píše:
Můj chlap se neptá. Asi jsme divní![]()
Můj taky ne
Ptá se, „co jste dneska dělali“, ale to mi přijde normální, ptá se nás všech
Věří, že dětem dám najíst, že mladší přebalím a že si starší zajde na WC
O mně nemluvě ![]()
@rejžička píše:
Já to nemám ráda a nepoužívám to. Přijde mi to směšné, ale tak každého věc, ať si každý mluví, jak chce. Jak říkáš - i s dítětem já jsem já, tak nevidím důvod, proč ze sebe dělat něco méněcenného, jen kojičku a chůvu.
Mě spíš štve, že co mám dítě, všichni se baví jen o ní, co dělá, nedělá, jestli už to dělá - jako kdybych já enměla žádný život, nebylo na co se zeptat mě. Ale tak.. Asi ani není, to je fakt.
Mě už nezdraví ani vlastní rodiče, když jdu s dětma
![]()
@subsomi píše:
Tuhle diskuzi jsem nějak přehlédla
Každopádně být rodičem je krásné, ale to, že jsem se stala matkou neznamená, že jsem přestala být ženou
Mamka a taťa říkáme, když mluvíme o druhém před dětma, ale mezi sebou si stále říkáme jménem nebo hezkým oslovením
Tak já muže taky oslovuju jménem nebo různě jinak
, ale před malým to je tatínek, taťka. A někde jsem četla chytrý článek, že když si partneři ve vztahu začnou říkat mámo, táto, tak je to konec jejich sexuálního života. No, tak nevím. Myslím, že stačí i těhotenství samotné a pak to nevyspání a nemusí se ti dva nutně oslovovat mamko, taťko. ![]()
@Zuza30 píše:
Nebýt diskuzi, tak bych ani nepřišla na to, že taky „mykám“ Ani nevím, proč to dělám, ono to jde z té pusy nějak samo. Nevěděla jsem, že to může někomu vadit, asi si na to budu muset dávat pozor
Hele, jestli je tvé okolí v pohodě a tobě se to líbí, tak to neřeš. Je ale dost možné, že tě lidi mají rádi a nechtějí tě ranit- to je můj případ, proč tajně skřípu zubama a jsem zticha. Ale jsem ráda, že jsem ti pomohla osvětlit tvou dovednost ![]()
@rejžička píše:
Já to nemám ráda a nepoužívám to. Přijde mi to směšné, ale tak každého věc, ať si každý mluví, jak chce. Jak říkáš - i s dítětem já jsem já, tak nevidím důvod, proč ze sebe dělat něco méněcenného, jen kojičku a chůvu.
Mě spíš štve, že co mám dítě, všichni se baví jen o ní, co dělá, nedělá, jestli už to dělá - jako kdybych já enměla žádný život, nebylo na co se zeptat mě. Ale tak.. Asi ani není, to je fakt.
Jo, tak to znám. O malém se bavím s holkama tady, s chlapem, s rodinou, ale s kamarádkama poreferuji v pár větách a už ho neřeším. Jsem ráda, že můžu vypnout. Je to můj poklad, to nejdůležitější na světě, ale nemusím o něm mluvit 24/7, že.
Tak on je to i problém emimina - já se na všechno vyptám taky (až je mi někdy trapné, jak tu spamuju, řeším tu všechno od dítěte, kocoura i nábytku do bytu) a v reálu už mě potom nebaví donekonečna řešit, jak dělat příkrmy, co papá enbo nepapá k snídani a tak. Okolí na emimino nechodí, tak s tím holt „otravuje“ v reálu.
![]()
Někdy mi přijde, že v tom je nějaká skrytá intelektuální touha pracovat s něčím abstraktním, tady se sám od sebe nabízí jazyk a tvorba nových tvarů, některé se vžily a používají se hodně (vstávaj mi u toho teda vlasy na hlavě) - klasický příklad je manža, mimísek, kočárkování, nebo starší jako hamat, papat, hačí, hají.
ja sama jsem stvořila několik nových slov - třeba ptáčkování - kojení /páč otvírali pusu jako ptáčátka/. nebo když syn něco rabuje, tak mu říkam, přestań to loupat a další a další slova.
Nikdy se mi to nelíbilo, nelíbí, a nikdy líbit nebude. Jednou to na Nás;-) zkoušela tchýně! Á u už jste vzhůru! Na návštěvě říká tchýně. MY ještě nechodíme teto, ale doženem to! Dala jsem jí najevo že je to moje dítě a to si mužu dovolit pouze já. A at tak už nemluví. Zvedá mě to ze židle.
No, je zvlastni, ze se tu ozvalo opravdu jen par mykacek. pritom mam pocit, ze v realu je to prave naopak. vetsona maminek prave myka ![]()
@suik píše:
Někdy mi přijde, že v tom je nějaká skrytá intelektuální touha pracovat s něčím abstraktním, tady se sám od sebe nabízí jazyk a tvorba nových tvarů, některé se vžily a používají se hodně (vstávaj mi u toho teda vlasy na hlavě) - klasický příklad je manža, mimísek, kočárkování, nebo starší jako hamat, papat, hačí, hají.ja sama jsem stvořila několik nových slov - třeba ptáčkování - kojení /páč otvírali pusu jako ptáčátka/. nebo když syn něco rabuje, tak mu říkam, přestań to loupat a další a další slova.
Tak ja rikam bezne papat, haci, nyny. snazim se malemu zjednodusit komunikacia a doufam, ze to brzo zacne opakovat po mne.
A na to by nektere matky klidne mohly rict, ze to je hruza, ze. ale je maly a je muj. A taky nesislam.
@Jura007 píše:
Souhlas, ale pak zaslechneš „my jsme vyrostli o čtyři centimetry“ - to jako matka roste z toho, že jí dítko vyrostlo???
Já v množném čísle nemluvím. Mám z toho husinu.
Nejde mi to přes pusu.
Ja v mnoznem cisle nemluvim, protoze mne neni 15 mesicu, nepapam mrkvicku s jablickem ani nekakam na nocnik. Ovsem jednou jsem nekde rekla „byli jsme u doktora“ a dostalo se mi vysmechu, ze pouzivam matersky plural. Jsem dotycneho poslala do pr…, ze jsme ku.va prece byli oba, ja i dite. Nechapal, ze to neni totez jako „spinkame trikrat denne“.
Nooo…pokud se nám s dcerou jednou sejdou „cykly“…můžu „mykat“…Právě jsme odmenstruovaly… ![]()