Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Projevy stáří u vašich rodičů - zkušenosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.11.16 09:29
Ano, mám aktivní rodiče a sice taky už mají různé zdravotní neduhy, ale nepoddávají se jim. A jsem moc ráda. Pomáháme si navzájem. Máma tvrdí, že život se má žít a ne umírat za živa a čekat na smrt 
Můj táta je také aktivní muzikant a hraje jazz a swing. Protože pracuje hlavou, relaxuje pak muzikou a prací na chalupě. Tchán má už 81 let a aktivní je taky. Hodně si hlídá své zdraví a udržuje se. S jeho pamětí to není úplně tak dobré, jak u našich, ale to nebylo ani před 15 lety. Naštěstí se to nezhoršuje, sil má samozřejmě méně, více odpočívá než před pár lety, ale snaží se taky něco podnikat, má své koníčky - pěstuje bylinky, zajímá se o historii atd. Teď byl na pár dnů na setkání se spolužáky z VŠ a klidně si jede přes celou republiku a je nadšený, jak se akce povedla. Švagrovi pořád ještě hlídá několikrát týdně děti. Já mám děti obě už na ZŠ, ale s našima (hlavně s babičkou, protože táta je hodně v práci) tráví nějaký čas skoro každý den a děti babičku a dědu milují a jsou s nimi moc rádi. A to mám dceru puberťačku 
Když to tak tady od některých čtu, jsem moc ráda, že máme s manželem tak aktivní rodiče se svižným myšlením 
A znám jich takových víc 
Je to hodně ale individuální, moji prarodiče také byli takoví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.16 09:35
Podle me zalezi na tom, jestli se aktivne necemu venuji, raduji se ze zivota a jsou nuceni pouzivat mozek. Pokud nedelaji nic, tak mnohem rychleji chatraji. Moji rodice jsou v pohode, protoze se vzdelavaji, ctou a vubec jsou dost aktivni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.16 09:47
U nás je to teda úplně jinak.
Moje babička a děda, babička 70, děda 78. Jsou hrozně aktivní, mají zahraju, rok od roku toho pěstují víc, prostě je to koníček, děda stále výborný aktivní řidič. Babička myje okna. Jsou na tom velmi dobře. Nekritizují, jsou stále nápomocni širokému okolí - babička hlídá děti.
Ale v psychice určité věci vidět jsou, třeba babička má problém z pamětí, člověk si toho nevšimne pokud ji nevídá často a ona třeba opakuje něco co už řekla, nebo zapomene že něco dělala. Ale jsou to drobnosti, nic co by nějak zasahovalo do jejího života. Rozhodně nezapomíná že snídala ale jenom třeba že mi před měsícem dávala povlečení a tak mi to tento týden nabízela znovu.
U dědy vnímám spíš to že je víc náladový, spíš ho něco rozčílí. Ale děda už deset let podporuje svůj mozek, má spostu knížek a cvičení na podporu mozku a pracuje na tom, je to velmi inteligentní člověk ale bohužel časem i jeho mozek zakrňuje.
Nevím no, na návštěvy se nenutíme, naopak se všichni snažíme chodit co nejvíc. Ono jedno takové „nemám čas“ může znamenat že už je člověk neuvidí nikdy, a to je v naší rodiče šílená představa. Oni jsou tahouni, pořádají rodinné sedánky při událostech, dělají x chodů, je to vždy super, sejde se celá rodina. Až nebudou tak nebude asi ani tohle, protože nevím kdo by to organizoval a to bude hodně smutné. Kéž by byli s námi co nejdéle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.16 09:48
Jsem mladší, takže to vidím u prarodičů. Moje babi s dědou - stydím se, ale fakt nevím věk, něco kolěm 75 - jsou stále čilí a aktivní a přijde mi, že až jako důchodci si fakt užívají. Univerzita třetího věku, divadla, výlety, na kolo (sice má děda měněná obě kolena a kardiostimulátor, ale drandí)… když se s nimi chceme vidět, je problém najít termín - kvůli jejich vytíženosti. 
Ale i na nich se věk projevuje. Děda je pomalejší (pořád hrozně manuálně zručný, umělec, kreativní, jen mu vše trvá), babička, vždycky dokonalá kuchařka, teď přechucuje jídla (bohužel je teď dost často něco přesolené, překořeněné… ta chuť už není u ní taková.) A pak manželovi prarodiče… jedna babička 90 de facto nevychází z domu, má nějaké zdravotní problémy úměrné věku, ale prostě už naznala, že je stará a má sedět doma u křížovek, i když jí to stále docela pálí. Ale přesně takové ty řeči jak už jí je tohle všechno… a pak druzí manželovi prarodiče kolem 80, babička stále čiperná, akční, ale děda téměř nepohyblivý, stokrát za sebou se zeptá na totéž, přesně opakuje jednu historku stále dokola…
Máme je rádi takové, jací jsou a snažíme se je nějak rozumně navštěvovat, i když je to někdy náročné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.16 09:59
Ano, to zhoršení kuchařského umění také u tchýně už pozoruji. Každopádně už úplně přestala péct sladké. Náladovost u tchána bych řekla že také a především taková vyhraněnost jeho vlastností, které měl vždy, ale teď už se stávají opravdu těžko snestitelnými. On má hodně takové stereotypní chování, zvyky, od kterých nikdy neupouští, ani když jsou opravdu nevhodné (např. neustále myje nádobí, i uprostřed slavnostního oběda vstane od stolu a začne rachotit, ač ho všichni žádáme, ať toho teď nechá, nebo má neustále puštěné rádio, ačkoliv jsme tam my na návštěvě a kvůli rádiu se musíme překřikovat). Také už vlastně všichni hůř slyší, ale nechtějí si to připustit, takže kolikrát vznikají hádky jen kvůli tomu, že něco neslyšeli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
redbulka
8.11.16 10:37
@janabrno hele,kolik ti je? Ráda bych si přečetla, co o tobě budou psát tví junioři jednou…
Jinak zdaleka nejsem tak stará jak vaši seniři a brambory vůbec nesázím a kapra na vánoce taky nemáme 
To s tím gelem antibakt.jsem nevěděla, díky za dobrý tip - vidíš, to je výhoda netu a na to tistaří taky moc nejsou, ale mohli by, jejich škoda
- Citovat
- Upravit
8.11.16 10:46
Ráda bych zopakovala, že to, co píšu, nemyslím nijak zle a že chápu, že stáří je nevyhnutelný proces se všemi svými důsledky. Taky je mi jasné, že naši senioři stejným způsobem rozebírají a nechápou nás a za pár let nás stejně nebude chápat náš syn. Celou diskuzi jsem založila proto, abych se dozvěděla, jak to vypadá v jiných rodinách a vytvořila si představu, co nás v nejbližší době také čeká a s čím se budeme muset vyrovnat. Nikomu nenutím „kapra ani brambory“, jde o to, že naši senioři dosud „kapra i brambory“ měli a najednou pozorujeme, že „vyklízejí pozice“. Jestliže ještě loni byly Vánoce bez kapra pro ně nemyslitelné, letos ho mít nebudou. Věřím, že pro ně je toto vědomí ještě horší než pro nás 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.11.16 10:50
Už 3 roky přesvědčuju mámu, ať si nechá kapra při koupi rovnou naporcovat. Marně. Každý rok se s ním morduje sama. Prostě je taková. Je jí líto těch pár korun na víc, dokud na to fyzicky má. Zatímco finance nejsou problém, naši mají pěkný důchod a bydlej ve svém.
An. C
- Citovat
- Upravit
8.11.16 11:00
Moji prarodiče - jeden 80 let - aktivní muž, žije na malém městě, nedělá mu problém sednout do auta a jet do Brna k lékaři, zahradničí, v létě opravoval střechu, leze po žebříku líp jak malej kluk, má přehled, nezapomíná, snaží se jít s dobou.
Druhý 75 let - celý den sedí u televize, když popojde 10 m je to zázrak, na všechno a všechny nadává, k doktorovi s ničím nepůjde protože je přeci starej.
Je to hodně o lidech, jací jsou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.16 11:09
Je to myslím o přístupu. Mamce bylo letos 70,používá počítač, skajpuje, má Facebook, stahuje filmy, vypaluje si CD. Žije velmi aktivně. Otec před 2 lety zemřel na rakovinu, Mamka se o něj starala doma.
Teď dohání (v dobrém) co za rok péče o něj obětovala.
Má spoustu přátel, i o dost mladších než je ona. Žije opravdu aktivně.
Babičce bylo letos 93,dojde si sama nakoupit, těžší práce, generální úklid, okna atd jí udělají vnoučata. Má neuveritelný přehled o dění, politika a tak.
Asi člověk nesmí rezignovat a nepoddat se stáří.
Samozrejme jsou neduhy, zdravotní problémy, ale zatím jsou obě v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.16 13:50
Ještě mě napadly další projevy:
- mluví především sami o sobě (ale to tchánovci dělali vždycky, jen teď je to intenzivnější, typicky když mi jsme přijeli z dovolené, tak se nás ani nezeptali, jak jsme se měli, ale začali vykládat, co úžasného se stalo u nich během toho, co jsme byli pryč)
- komunikace s nimi není dialog, ale monolog, prakticky nás potřebují jen jako objekt, na který můžou vysypat svoje historky, na naše poznámky k tématu vlastně ani nereagují, ale pokračují plynule ve svém monologu jakobychom ani nic neřekli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.16 09:49
@janabrno ano, je to všude stejné, až je to neskutečné, jako by to bylo z naší rodiny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.16 17:57
No, je to škoda, že ten proces je tak nějak všude stejný a nevyhnutelný. Že s věkem se pomalu a dlouhodobě zhoršuje fyzická kondice si každý umíme představit, ale že to musí být nutně spojené i se zhoršováním psychických schopností, vlastností apod. asi tak úplně nečekáme. U 80 letých osob ano, ale u osob pod 70
A hlavně my máme v rodině oba výše zmiňované případy - jedni rodiče byli staří hned s odchodem do důchodu, takže tam jsme si skutečně říkali, že je to o jejich vlastním rozhodnutí (nebýt jakkoliv aktivní, vypnout mozek atd.), ale ti druzí rodiče se velice snaží doteď a přesto vidíme, že se 70. narozeninami se to s nimi v mnoha směrech rapidně zhoršuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.19 03:33
Potřebovala bych poradit ohledně našich "seniorů!
Omlouvám se, nechci zakládat novou diskuzi a nechci ani anonymně, byť jsou to citlivé věci. Je mi 55 a půl roku a bydlím v RD s rodiči, tatínek 91 a maminka téměř 90. Jsem jim za vše moc vděčná, chtěla bych jim co jak nejvíc udělat hezký život, maminka je ještě moc šikovná, vaří a sama si dokonce zavařuje, luští křížovky - ale na druhou stranu je ráda za každou pomoc a mi už ubývá sil. Táta po 3 mrtvicích už hodně leží, ale sleduje televizi a občas se jde ven po zahradě projít, už přestal včelařit a je smutný. Převzali jsme starost o včely a barák, nejsme bohatí a ale žije se nám dobře.
Chodím na taťku koukat i v noci, přes den jestli má pitný režim, a teď tady straším u PC protože z toho všeho nemůžu spát, Chodím každý den do práce ráno v 6 a táta si jde s hůlčičkami pro noviny, a pak zůstávají tu sami. Děti mám už mimo domov a manžel slouží 24h i déle. tak jsou tu sami. Mám skvělého šéfa, mohu odjet třeba ve 12 hod domů, ale vidím, jak přijedu, voda na peci vaří, plynový sporák jede, odemknutý dům a oba spí, tož tak nějak nevím, mám už odpracované roky do důchodu doma bych se určitě nenudila, poradíte mi, jak se o ně postarat a přitom nezůstat bez prostředků? Podotýkám, v životě jsem nevzala od soc.ani kačku ani od našich z důchodu. Nedala bych je nikdy nedala do domova, jen nevím, jak nebo - prostě co dál moc děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.19 00:16
Vyřiďte jim příspěvek na péči, zajistěte pečovatelskou službu či osobní asistenci, mohou dovážet či donášet obědy, pomoci s hygienou, na vycházky či pouhý dohled.
Nebuďte na to sama!! Už teď jste vyčerpaná, bude se to jen zhoršovat!
Pokud by tohle všechno fungovalo, zůstaňte v práci a udržte si " něco svého", je to velmi důležité!
Mluvím z vlastní zkušenosti! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
