Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Stonyllka píše:
Ono pro ty deti, kterým to jde samo je jednička samozřejmostí, ani se nemusí moc snažit. Ty, kterým to nejde se na ni musí nadřít a kolikrát to nestačí na lepší než trojku. A to tyto děti strašně demotivuje. Ony se tomu stejně v budoucnu nevyhnou, ale je nutné tohle dělat už 6- 8letym detem?
Nesouhlasím! Nedemotivuje. Ale rodiče chtějí mít vysokoškoláky a proto tak k nim i přistupují. A pokud je dítě průměr, nedokážou se s tím smířit a chtějí po dětech vysoké nároky. Takže nikdy nebudou spokojení třeba s 3. ![]()
@Stonyllka píše: čtou polohlasem a učitelka nebo AP poslouchá, to stačí, aby nebyli vystresovani. Vzdyt i spousta dospělých, když má číst nahlas před lidma, tak je ve stresu a kokta. Natož deti, které se to teprve učí.
aha, takže vlastně stejnou čtou a číst musí -) učitelka poslouchá, třída je potichu a čeká. Takže to není o tom, že by číst nemusely…
Myslím, že zde je část odpovědi proč věci nefungují ve prospěch děti…
https://eduzin.cz/…mni-ucitele/
@unuděná píše:
Zajímavé. Moje děti vůbec netuší, co mají spolužáci za známky. Známkování berou jako informaci pro ně a pro rodiče, jak danou látku zvládají. Když se zeptám, kolik třeba bylo jedniček z pololetky, tak absolutně netuší.
Jinak u nás na škole v první třídě učitelky dávají jen 1 nebo 2, pokud je to horší, tak „mračouna“ a opravu na doma. Podle mě je úplně stejně „potupné“ dávat známky jako slovní hodnocení. Jen tím slovním hodnocením dokáže nějaká soužka mnohem víc uškodit.
Pokud bude chtít uškodit, tak tím slovním hodnocením uškodit stejně jako tou známkou. Jsem fakt ráda, že kluknse tomuhle postupnému známkování zkoušení atd. celý první stupeň vyhnul a měl klid na své studium v jeho tempu. Znamkovani na druhém stupni zvládá v pohodě.
@ibis píše:
Tak ať Pepíček chodí do speciálního školy, ne? Tam se mu bude věnovat vystudovaný speciální pedagog a ne „asistentka“ s rychlokurzem.
No a jak to dělají děti cizinců a učitelka s nimi? Teď nerýpu, jen se ptám. Nám přišlo dost cizinců do třídy a pochybuji, že u nich to bude hned o naskočení učiva, když neumí ani česky
@unuděná píše:
Zajímavé. Moje děti vůbec netuší, co mají spolužáci za známky. Známkování berou jako informaci pro ně a pro rodiče, jak danou látku zvládají. Když se zeptám, kolik třeba bylo jedniček z pololetky, tak absolutně netuší.
Jinak u nás na škole v první třídě učitelky dávají jen 1 nebo 2, pokud je to horší, tak „mračouna“ a opravu na doma. Podle mě je úplně stejně „potupné“ dávat známky jako slovní hodnocení. Jen tím slovním hodnocením dokáže nějaká soužka mnohem víc uškodit.
Asi tak, i moje třeťačka vnímá tak kamarádku, která sedí vedle, přehled o dalších ve třídě, pokud to sami neřeší, fakt nemá a ani ji to nezajímá…
@boricmytu píše:
A kolik takových paní asistentek budeme na školách mít a nebylo by lepší, kdyby se taková asistentka věnovala všem dětem a pomohla tím třídní učitelce.A co je zápis do školy, kde dítě musí prokázat zralost pro nástup do první třídy. musí prostě ukázat jestli už to tam zvládne. Pokud si myslíš, že tohle nejsou „přijímačky“, tak pak nevím, ale děti musí umět tohle:
Říci svoje jméno, příjmení a adresu.
Správně vyslovovat všechny hlásky.
Správně držet tužku (mezi palcem a ukazováčkem tak, aby prostředník tužku podpíral zespod a konec tužky směřoval k rameni).
Dokázat se soustředit alespoň čtvrt hodiny a zvládnout dokončit práci.
Pracovat samostatně v kolektivu ostatních dětí.
Zvládnout vystřihovat jednoduché obrázky, tvary.
Mít číselnou představu do pěti.
Sluchem rozlišovat první a poslední hlásku ve slově.
Samostatně se oblékat.
Umět pozdravit, poděkovat, požádat o něco, vykat dospělým osobám.
Dodržovat základní hygienu.
Umět se najíst lžící a příborem.
Dokázat vyprávět pohádku, říci básničku, zazpívat písničku, převyprávět slyšený příběh.
A když z toho nebude umet nic, tak ho stejne skola musi prijmout, takze to nemi nic jineho, nez komedie pro dite.
@Pitaya1 píše:
Pokud bude chtít uškodit, tak tím slovním hodnocením uškodit stejně jako tou známkou. Jsem fakt ráda, že kluknse tomuhle postupnému známkování zkoušení atd. celý první stupeň vyhnul a měl klid na své studium v jeho tempu. Znamkovani na druhém stupni zvládá v pohodě.
A jak je to možné? Nemusel podstupovat srovnávací testy? Závěrečné každoroční hodnocení? Nic? Prostě si napsal nějaký test, který nikdo neznámkoval a postoupil do další třídy? Ale no tak! Samozřejmě, že někdo musel posoudit úroveň jeho znalostí. Jestli jsi ho toho ušetřila ty, jakože jsi mu to zatajila, tak to už jsme někde úplně jinde.
@Keyllah píše:
jenže tady se bavíme o dítku, které nestíhá už v první třídě a to tak, že by druhou třídu nezvládlo. Je tedy lepší ho nechat trápit demotivovat zbytek první třídy a celou druhou a pak ho nechat propadnout? Nebo ho nechat opakovat první třídu a zapracovat na upevnění základů, aby pak stíhal a zvládal?reálně toto nyní máme v širší rodině a přesně to řešíme, takže zkušenost mám čerstvou…
Já jsem tohle řešila loni se svými dvojčaty. Takze fakt vím o čem to je. U nás je víc specifických faktorů, takže nakonec šli na druhé třídy. A ano, řešíme to i ve druhé. Ne vždy existuje ideální řešení a musi se vybrat to, které dětem méně uškodii. Kdo má dvojčata na sebe velmi fixovana tomu možná rozumí.
@Pitaya1 píše:
Věřím. U kluka se zldost dlouho zkousely různé metody, jak zlepšit jeho čtení a psaní. Dali to a dá to ještě dost práce. Zdejší hvězdy by ho jistě hned poslaly do zvláštní školy. Přitom je dle všech vyšetření velice inteligentní, jen má bohužel různé poruchy učení. Ale dle školní poradkyně nebude mít problém s dalším studiem (klidně i VŠ), pokud se dodrží doporučené postupy.
Zvláštní.
Jak s oblibou zmiňuješ, s dítětem doma nepracuješ, domácí přípravu neuznáváš a vše necháváš na té úžasné zahraniční škole.
Zvlášť u poruch učení je přiměřené domácí procvičování (a individuální návyk jak zvládat svůj specifický hendikep) velmi důležité. ![]()
Teda, samozřejmě chápu, že já tomu nerozumím, jsem jen zapšklá česká učitelka, co vychovala tři vlastní děti. ![]()
@unuděná píše:Žádné závěrečné testy nedělal. Vlastně celý rok nepsala žádné testy. Hodnotí se to, jak pracují behem skolniho roku. Normálně pokračují dál do dalšího ročníku vsichni. Hodnotí se to, jaký pokrok udělalo každé dítě smaostane během školního roku. Není tam srovnání děti mezi sebou teď píšu o prvním stupni.
A jak je to možné? Nemusel podstupovat srovnávací testy? Závěrečné každoroční hodnocení? Nic? Prostě si napsal nějaký test, který nikdo neznámkoval a postoupil do další třídy? Ale no tak! Samozřejmě, že někdo musel posoudit úroveň jeho znalostí. Jestli jsi ho toho ušetřila ty, jakože jsi mu to zatajila, tak to už jsme někde úplně jinde.
@SAJ píše:
Zvláštní.Jak s oblibou zmiňuješ, s dítětem doma nepracuješ, domácí přípravu neuznáváš a vše necháváš na té úžasné zahraniční škole.
Teda, samozřejmě chápu, že já tomu nerozumím, jsem jen zapšklá česká učitelka, co vychovala tři vlastní děti.
Zvlášť u poruch učení je přiměřené domácí procvičování (a individuální návyk jak zvládat svůj specifický hendikep) velmi důležité.
No vidíš, po nás doma chtějí jen to, abychom četli. Jinak s ním vše dělají ve škole.
@Keyllah píše:
Asi tak, i moje třeťačka vnímá tak kamarádku, která sedí vedle, přehled o dalších ve třídě, pokud to sami neřeší, fakt nemá a ani ji to nezajímá…
A naopak známky řeší ty méně nadané a těm šťastnějším nadávají do šprtů, protože zadanou práci dokážou zvládnou vypracovat za polovinu času než průměr třídy a nedostávají domů dodělávky…
@Pitaya1 píše: Žádné závěrečné testy nedělal. Vlastně celý rok nepsala žádné testy. Hodnotí se to, jak pracují behem skolniho roku. Normálně pokračují dál do dalšího ročníku vsichni. Hodnotí se to, jaký pokrok udělalo každé dítě smaostane během školního roku. Není tam srovnání děti mezi sebou teď píšu o prvním stupni.
A jaký je rozdíl mezi známkováním a tím tvým protěžovaným slovním hodnocením? I to, že dítěti někdo řekne/napíše „tento školní rok jsi neudělal žádný pokrok“ je negativní hodnocení, které mezi sebou děti mohou porovnávat
Protože spolužačka má třeba „toto pololetí se ti velmi povedlo, ve čtení jsi se velmi zlepšila“ Fakt šílený slovíčkaření tohle ![]()
@Stonyllka píše:
Já jsem tohle řešila loni se svými dvojčaty. Takze fakt vím o čem to je. U nás je víc specifických faktorů, takže nakonec šli na druhé třídy. A ano, řešíme to i ve druhé. Ne vždy existuje ideální řešení a musi se vybrat to, které dětem méně uškodii. Kdo má dvojčata na sebe velmi fixovana tomu možná rozumí.
jenže to je krapet jiná situace a zakladatelka musí volit to, co je vhodnější pro její dítko. U vás je tam velice specifický faktor, který není až tak o vzdělávání a o škole a o tom, co je pro dítko lepší, co do učení. Kdyby to z dvojčat, které je na tom hůře, bylo jedináček, tak by jsi volila stejně?
pokud je škola, speciální pracoviště, doktor všichni pro opakování, myslíš, že to není opodstatněné? proč by něco takového navrhovali? ![]()