Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Pitaya1 píše:
Protože to slovní hodnocení třeba u kluka ve škole dostanou ve formě zprávy do rukou rodiče a ne děti. Takze se děti nemají vůbec potřebu mezi sebou porovnávat. A pokud se dítě alespoň trochu snaží, tak se dá vždy najít i něco pozitivního, co se k tomu dá napsat.
No a když neumí číst, tak si to ani nepřečte, tak k čemu mu to je?
@Keyllah píše:
jenže to je krapet jiná situace a zakladatelka musí volit to, co je vhodnější pro její dítko. U vás je tam velice specifický faktor, který není až tak o vzdělávání a o škole a o tom, co je pro dítko lepší, co do učení. Kdyby to z dvojčat, které je na tom hůře, bylo jedináček, tak by jsi volila stejně?pokud je škola, speciální pracoviště, doktor všichni pro opakování, myslíš, že to není opodstatněné? proč by něco takového navrhovali?
Ne volila bych jinak, to máš pravdu. Zakladatelka ale psala, že v PPP ji řekli pouze to, že je pomalejší a dali AP. Návrh na opakování dala učitelka
@Pitaya1 píše:
Chápu, že ti to asi nikdo neřekl, ale dítě k zápisu vůbec nemusí chodit
Nemusí, to máš pravdu a nemusel mně to nikdo říkat, ale vím to ![]()
Jen u toho zápisu se dá dobře poznat, jestli je dítě na školu již zralé nebo ne, takže pokud budu rodič blb, tak tam s dítětem nepůjdu, to je jasné
A rovnou nastoupí do školy a zjistí se, že na to nemá a bude brzdit třídu, nebi se tam nebude cítit dobře, tím mu jistě pomůžu ![]()
@j.a.n.i1 píše:
A když z toho nebude umet nic, tak ho stejne skola musi prijmout, takze to nemi nic jineho, nez komedie pro dite.
Ale když rodiče uvidí, že to nezvládá, tak si může říct o odklad ![]()
@unuděná píše:
Aha, takže je to stejné jako systém známkování přes Bakaláře, které teď jede většina škol místo žákovských. Známky k rukám rodiče. Prosímtě ty jsi zamrzla někde v socialismu, kde se známky z testů hlásily před celou třídou ne?
Stále to nechápeš. Na prvním stupni se k rodičům dostalo jen pololetní hodnocení a hodnocení na konců roku. Jinak se dítě nijak nehodnotilo. Učitelé důležité věci shrnutí v průběhu roku na individuálních třídních schůzkách.
@Pitaya1 píše:
Jak já v dětství nenáviděl čtení nahlas. Vždycky jsem z toho byla ve stresu a četla mizerně. Přitom v duchu jsem četla rychle a dobře.A učitelka se v tom ještě vyzivala a protože zastavila názor, že musím trénovat, tak nás bylo pár, co jsme museli číst delší kus a ztrapňovat se tak před třídou
@boricmytu píše:
No ono se na tom zápisu dost dobře zjistí, jestli je dítě na školu připraveni, to je jestli tam musí nebo ne, to už je na uvážení rodiče, ale pokud budu rodič blb, tak tam s dítětem nepůjdu, to je jasné
No myslím, že za těch cca 20 minut až tak moc nezjistí. Navíc některé děti doma rodiče vydrezůrují k zápisu jak cvičenou opici, což ale nic nevypovídá o zralosti a schopnostech dítěte.
@unuděná píše:
No, já měla ve škole dvě děti v době covidu, takže jo, zaznamenala, představ si. Nepřijde mi nic kvalitního na tom, že škola hledá 4 roky způsob, jak tvé dítě naučit číst. Ale proti gustu. Mě by to nevyhovovalo. To už bych se radši angažovala jako rodič.
Je to marné, je to marné, my měli školy zavřené skoro dva roky. A v prvních letech se ještě řešilo, jestli je to porucha učení nebo jen jazyková bariéra. Takže ne, nepřijde mi nic divného na tom, že fungující metoda se našla později pro mě je důležité že se našla.
@Pitaya1 píše:
Stále to nechápeš. Na prvním stupni se k rodičům dostalo jen pololetní hodnocení a hodnocení na konců roku. Jinak se dítě nijak nehodnotilo. Učitelé důležité věci shrnutí v průběhu roku na individuálních třídních schůzkách.
Chápu, ale nemyslím, že je to dobře. Jsem ráda, že vidím známky dětí i v průběhu roku a když je tam nějaká horší, mohu na to hned reagovat, dítěte se optat, čemu nerozumělo a případný problém řešit hned, ne až na konci roku. To bych taky z dětí mohla mít blbečky, než by se na ten druhý stupeň dostaly
![]()
@unuděná píše:
Celá třída nahlas čte? Tak to je panečku vyšší level soustředění. To si nejsem jistá, že by zvládla polovina normálních dětí - soustředit se na čtení, když celá třída mumlá text někde jinde v knížce…
Píšu vzduchu. Těch špatných čtenářů tam zas tolik není. A ani nečtou v lavici Maji čtecí dilnicky. Každé dítko si pohodlné někam sedne( lehne) a prostě si čte
@Stonyllka píše:
Píšu vzduchu. Těch špatných čtenářů tam zas tolik není. A ani nečtou v lavici Maji čtecí dilnicky. Každé dítko si pohodlné někam sedne( lehne) aprostě si čte
Nahlas? Narážím na to, že číst v duchu a nahlas je naprosto něco odlišného a je poměrně důležité, aby dítě zvládalo oboje.
@ibis píše:
No a když neumí číst, tak si to ani nepřečte, tak k čemu mu to je?
Je to pro rodiče, aby věděli, jak na tom dítě je a dítě se k tomu hodnocení vyjadřuje ve škole. Dokonce tam píše i to, na čem by chtělo zapracovat
@Pitaya1 Mimochodem, tvého syna nezajímalo jeho hodnocení? Prostě vzal jako fakt, že nemá zpětnou vazbu od učitelky?
@Pitaya1 píše:
Stále to nechápeš. Na prvním stupni se k rodičům dostalo jen pololetní hodnocení a hodnocení na konců roku. Jinak se dítě nijak nehodnotilo. Učitelé důležité věci shrnutí v průběhu roku na individuálních třídních schůzkách.
Slovní hodnocení dítka na vysvědčení bylo hlavně pro dítě, taky začínalo oslovením dítka. Individuální schůzky se konaly vždy ve třech - učitel - rodič - dítě, státní česká škola. Nechápu k čemu to vylučování dítěte, jde přece o jeho vzdělávání a posun, hlavně ono musí vědět, na čem má do budoucna zapracovat.
@Stonyllka píše:
Ne volila bych jinak, to máš pravdu. Zakladatelka ale psala, že v PPP ji řekli pouze to, že je pomalejší a dali AP. Návrh na opakování dala učitelka
ano, tak to začalo i u nás. Učitelka to dítko přece jen vidí každý den, pracuje s ním a vidí, jak stíhá, jak reaguje, jak se soustředí. U nás si maminka vyběhala ještě další vyšetření a názory, řešíme to poslední měsíc, ale v reálu je to stejně nakonec na ni. Takže buď opakování první třídy s asistentkou, nebo s asistentkou zkusit druhou třídu, kdy už nyní nestíhá a nemá zafixované základy, takže prognóza, že by stejně nakonec opakoval druhou třídu. Dítko znám, je strašně milé, snaží se, ale prostě to nejde. Potřebuje více času, klid, žádné rozrušení, stokrát vše zopakovat a to dělají sčítání a odčítání do dvaceti, kdy dítko dělá chyby i v počtech do 10. A to nemluvím o psaní a čtení, kdy se mu pletou písmenka atd.
Je to strašně těžké, navíc nikdy se vlastně nedozvíš, jestli to co jsi udělala, byla ta lepší varianta…