Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Havlova píše:
Zatím ji nikdo nedonutil.Mě opravdu stačí, když jí to něco dá.
Hele, moje děťátko druhý stupeň (nižší gympl) spokojeně proflákalo a prospalo. Probralo se až na vyšším gymplu a probralo se tak, že doteď nevěřícně kroutím hlavou.
A díkybohu muselo máknout a teď se to zatraceně hodí - když už si teda prosadilo školu, kterou si prosadilo. Nicméně, kdyby mi někdo říkal, co se tohle moje děťátko rozhodně studovat, velmi, velmi, velmi by mě to pobavilo jako hodně slušný fór.
Už na mnoha diskusích jsem si všimla, že je poměrně velký počet rodičů, co jednou stylem- když chvíle koza mně, ať chcípne i sousedovi. Aneb, proč Vaše chytré dítě by mělo mít něco víc, než moje blbé.
Ostatni deti se ji za vek smat nebudou. Ucitelka, co da prvnakovi ctyrku je krava. HOWGH.
@SAJ píše:
Hele, moje děťátko druhý stupeň (nižší gympl) spokojeně proflákalo a prospalo. Probralo se až na vyšším gymplu a probralo se tak, že doteď nevěřícně kroutím hlavou.A díkybohu muselo máknout a teď se to zatraceně hodí - když už si teda prosadilo školu, kterou si prosadilo. Nicméně, kdyby mi někdo říkal, co se tohle moje děťátko rozhodně studovat, velmi, velmi, velmi by mě to pobavilo jako hodně slušný fór.
To moje je ve třeťáku. Zatím stále 2-3 dvojky (teď tedy o pololetí trojka z fyziky, ale vzhledem k tomu, že fyzikáře vyhodila škola uprostřed školního roku, jedničku neměl nikdo a dvojku jen dva budoucí matfyzáci tak vlastně úspěch, aktuálně jí vychází 1). Občas se na něco koukne, ale víc než dvě hodiny týdně tomu nedá. Ona nepotřebuje samé jedničky, ona se chce dozvídat nové věci v oblastech, co jí baví.
@SAJ píše:
Ale tak jo.Ale pak se bude muset smířit veřejnost s tím, že se u studijně nadaných a motivovaných dětí budou rodiče snažit dát svým dětem šanci na výkonově zaměřené vzdělání.
Co přesně tě vede k tomu, že by tohle nebylo vhodné pro studijně nadané a motivované děti? Já bych řekla, že jsem byla dost studijně nadaná i motivovaná. A výkonově zaměřené vzdělání mi teda lezlo pěkně na nervy, přišlo mi dost omezující. A strašně mě rozčilovalo, že ta škola byla hlavně o těch známkách. A nějak chyběla taková ta radost z učení. Přišlo mi, že učitelé vyloženě z něčeho, co by mohlo být zajímavé, dělají vopruz. A z velké části právě tím, že se jen věčně řeší, co máme umět, co nemusíme umět, co máme procvičovat doma, kdy se bude psát test, co v něm bude. Půlka hodiny v čudu kvůli zkoušení a různému dohadování…
@Havlova píše:
To moje je ve třeťáku. Zatím stále 2-3 dvojky (teď tedy o pololetí trojka z fyziky, ale vzhledem k tomu, že fyzikáře vyhodila škola uprostřed školního roku, jedničku neměl nikdo a dvojku jen dva budoucí matfyzáci tak vlastně úspěch, aktuálně jí vychází 1). Občas se na něco koukne, ale víc než dvě hodiny týdně tomu nedá. Ona nepotřebuje samé jedničky, ona se chce dozvídat nové věci v oblastech, co jí baví.
Jo, šíleného fyzikáře si pamatuju, to musela být síla.
Ještě jednou gratuluju k výměně. Moje prostřední dítě (taky třeťák) vyfasovalo taky slušně šílený fyzikální kousek přímo přišedší z praxe, ale naštěstí jde o moje šíleně děsivé dítě, které jedničku drží i přes nepřízeň osudu - a které bohužel fyziku už dávno zavrhlo jako věc, která je nepotřebná pro jeho budoucí život humanitně orientovaného jedince…
![]()
Na co se dcera orientuje? Už ví, co dál?
@SAJ píše:Úplně přesně ne, historie, umění, sociologie, restaurátorství? Maturita buď dějepis nebo ZSV (mají 3 povinné maturitní předměty).
Jo, šíleného fyzikáře si pamatuju, to musela být síla.Ještě jednou gratuluju k výměně. Moje prostřední dítě (taky třeťák) vyfasovalo taky slušně šílený fyzikální kousek přímo přišedší z praxe, ale naštěstí jde o moje šíleně děsivé dítě, které jedničku drží i přes nepřízeň osudu - a které bohužel fyziku už dávno zavrhlo jako věc, která je nepotřebná pro jeho budoucí život humanitně orientovaného jedince…
![]()
![]()
Na co se dcera orientuje? Už ví, co dál?
Teda moji třeťáci poznají, jak na tom jsou bez toho, abych napsala známku. Ty chyby tam vidí, ví, kolik jich je a podle nich usoudí, jak jim to jde. Jeden nejspíš dysgrafik (rodiče nechtějí jít do PPP), je ze svých chyb velice špatný a je úplně jedno, jestli to má oznámkované, pouze opravené ode mne, nebo od sebe. Nemyslím si, že by známkování, neznámkování mělo na jeho subjektivní pocit vliv. Možná, kdyby mu byl jeho výkon úplně jedno. Ale to opravdu nechci. Chci, aby se chtěl v rámci svých možností zlepšovat.
A tedy, zrovna u poruch učení, je dost znát přístup rodičů. Domácí procvičování je dost posune. Sama bych nechtěla, aby mé dítě zbytečně stálo na místě, nebo se posouvalo pomaleji, než by mohlo.
@truelly píše:
Anička bude vždy někde jinde než Pepíček. Půjde na gymnázium a na vysokou. Pepíček nezvládne přijímací zkoušky ani s nastaveným časem tak, aby mohl být přijat. Protože u nás holt místa pro všechny na středních školách nejsou a nebudou pro všechny. Nejsou přijati všichni, kdo se hlásí. Ani na obchodní, průmyslové nebo zdravotní školy. Ne v ČR.
A nebo ty přijímačky udělá Pepíček, protože narozdíl od Aničky nebude nervák. Nebo protože má lepší logické myšlení než Anička a půjde mu lépe matematika. Nebo se třeba oba dva dostanou na stejnou školu a Pepíček, který byl zvyklý kvůli dys dřít, se bez problému adaptuje, zatímco Anička se začne hroutit, protože jí najednou nebude k jedičkám stačit jen dávat ve škole pozor.
Taky Anička může mít ty jedničky těžce vydřené. A v okamžiku, kdy učivo začne být těžší, tu školu na ty jedničky hodně rychle zvládat přestane.
@Barbucha3 píše:
A jak bys to chtěla řešit? Dát Pepíčka do specky, protože má dyslexii (třeba?) možná se třeba s pomocí rodičů a pedagogů Anička dozví, že to tak v životě chodí a že společnost stavíme na tom, že chráníme i slabé články. Ona se obsah svého vzdělávacího programu naučí. Pokud bude mít nadání naučí se i víc s podporou. Navíc většinu těch pomalých děti řeší asistentky zvlášť a ostatní jedou dál, to by opravdu jinak ani fungovat nemohlo, když třeba některé děti mají minimální výstupy. Navíc nikdo neříká, že geniální Anička nebude jednou potřebovat stejnou míru podpory až třeba v pubertě bude mit problém se sebe přijetím a bude se sebepoškozovat a bude mít podporu školního psychologa. Nebo jakýkoliv jiný problém.
NE, Pepíčka s dyslexií bych rozhodně do specky nedala. Já se tu bavím o případu zakladatelky a mnohých jiných, kteří nemají jen lehkou poruchu učení, ale skutečný problém, který učitelka s asistentkou vyhodnotí jako důvod pro opakování 1. třídy. Proti takovému názoru bych nešla jen za cenu toho, aby mé dítě chudáček nemuselo „propadnout“.
@lucie274 Ahoj zakladatelko, tak mě zajímá, jak pokračujete a jak jste se rozhodli?
Tady v Nemecku se propada a neni to brano jako hruza, je to normalni. Spise nez odklad skolky dochazky se da dite do skoly, kde se neco nauci a pripadne propadne. Pro me katastrofa jako pro Cesku, pro ne tady standard. A mozna maji pravdu. Jakoze to neni takova ostuda a katastrofa jako v Cechach, proste si zopakuje tridu v novem kolektivu
@blumen píše:
Tady v Nemecku se propada a neni to brano jako hruza, je to normalni. Spise nez odklad skolky dochazky se da dite do skoly, kde se neco nauci a pripadne propadne. Pro me katastrofa jako pro Cesku, pro ne tady standard. A mozna maji pravdu. Jakoze to neni takova ostuda a katastrofa jako v Cechach, proste si zopakuje tridu v novem kolektivu
Tak nevim, odkud beres, ze je to tady katastrofa. Znam vice takovych deti, vzdy se to domlouvalo predem s rodiči, dite z toho taky nemelo zadne trauma
@vokishka píše:
Tak nevim, odkud beres, ze je to tady katastrofa. Znam vice takovych deti, vzdy se to domlouvalo predem s rodiči, dite z toho taky nemelo zadne trauma
Neznam nikoho v Cesku, komu by propadlo dite a u nas na skole taky ne, ve vedlejsi skole se o dotycnem vzdy mluvilo jako o propadlikovi a ze vycnival nad ostatni, mam to tak zafixovane. A dle nekterych nazoru tady, necetla jsem vse, nejen ja.
@blumen píše:
Neznam nikoho v Cesku, komu by propadlo dite a u nas na skole taky ne, ve vedlejsi skole se o dotycnem vzdy mluvilo jako o propadlikovi a ze vycnival nad ostatni, mam to tak zafixovane. A dle nekterych nazoru tady, necetla jsem vse, nejen ja.
Kolik jich asi tam znáš? Jednotky případů a uděláš z toho problém, který se týká všech škol v Česku. Prostě ne, žádná katastrofa to není.