Prostě občas jedu na autopilota

4396
21.6.12 22:44

Prostě občas jedu na autopilota

Připadáte si občas taky tak? Poslední dobou mám pocit, že vážně jednu na autopilota. Nejvíc mě asi trápí můj vztah s manželem. Nevím jestli je to tím, že je to chlap nebo jestli dělám někde chybu já a nebo jestli je to prostě chyba od začátku.
Tak abych začala tak nějak postupně. S manželem se známe 5 let a z toho jsme necelý rok svoji. Oba pracujeme a máme svůj byt a stále se milujeme a snažíme o naše první dítě. V poslední době víc než kdy jindy pozoruji jeho nechuť k jakémukoliv rozhovoru nebo trávení společného času. Já rozumím tomu, že je unavený z práce (pracuje v noci) ale já přece také potřebuji svého muže. Potřebuji zase občas cítit tu lásku a to, že se můžu o někoho opřít. Potřebuji se taky zase cítit jako žena. Posledních 14 dní jedu na autopilota prostě mám pocit, že už nemám na nic sílu a nemám vůbec na nic chuť. Začala jsem sice řešit to proč se nám to naše malé štěstí nedaří a na chvíli mi to nalilo krev do žil, ale tak nějak to asi vyprchalo. Dnes jsem potřebovala prostě jen obejmout pohladit a nalít trochu takové té lásky do žil a z jeho strany nic. Jedno velké nic. Zeptal se co mi je a tak jsem mu to řekla, že prostě mám nějaký blbý období a potřebuju se o někoho opřít. Odpovědí bylo, že musí do práce (podotýkám, že je může chodit do práce jak se mu chce takže nehrozí, že by někam přišel pozdě)a ještě se naštval a urazil. Naprosto netuším proč. Pak mi začal vyprávět jak mu je taky mizerně a zase to všechno přehodil na sebe tak, že vlastně on jedinej má právo na to cítit se mizerně. Ale já už prostě nemůžu… potřebuju někoho kdo mě obejme a kdo si všimne, že tu jsem taky a že mi je fakt mizerně. Vím, že chlapi jsou občas natvrdlí a musí se jim říct co se po nich chce ale proč si to ten můj prostě ani nedokáže zapamatovat to netuším (jsou takoví všichni chlapi? ) občas se kvůli tomu pohádáme, načež on mi řekne, že teď to řešit nebude, že jde spát a je moc unavenej na to aby se semnou bavil (tomu naprosto rozumím ale připadám si pak jako osel když já jsem fakt utahaná a pomáhám mu s jeho problémem a špatnou náladou) načež usne a ráno se probudí a ten jeden jedinej den je jako naprosto perfektní chlap ( dokonce si i zapamatuje o co jsem ho prosila) a najednou začne navrhovat to všechno o co jsem ho prosila… další den jsme ale zase tam kde jsme byly… zpátky na naprosté ignoraci a sobeckosti… Miluji ho nade všechno, ale v těchto chvílích ho doopravdy nenávidím. Copak on je jediný okolo kterého se všechno točí? Asi prostě nechápe, že i já mám trable a on není jediný koho někdy něco trápí.
Takže jsem doopravdy tak náročná, když bych jednou za čas chtěla aby si mě taky všímal a zajímal se o mě?
Nějak nevím jak z toho bludného kruhu ven. Potřebovala bych se trochu vzpamatovat a už mě nenapadá nic co bych měla dělat pro to aby to tak bylo, nemáte někdo radu jak se trochu znovu nakopnout a udělat něco s tím chlapem nebo semnou?
Je tu někdo kdo mě nakopne a řekne mi abych se trochu sebrala a začala s tím něco dělat? A co byste dělali nebo co děláte vy?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
31594
21.6.12 22:54

Manželská krize? Vyhoření vztahu? Nevěra? Jedno z toho to bude.
Snažíte se o dítě, jak u vás ta snaha probíhá? Volný průběh? Nebo nějak sleduješ ovu, víš kdy máš plodné dny a podle toho směřuješ i sexuální aktivitu? Přáli jste si dítě oba? Nemyslel si on, že si jednou uděláte odbře bez ochrany a bude zaděláno, nemůže mít on pocit selhání?
Co děláte spolu, máte nějaké společné aktivity, koníčky, přátele, jezdíte na dovolenou?
Svatba vás zřejmě měla posunout ve vztahu dál, otázkou je, zda jste spíš díky svatbě nepřestali na vztahu pracovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29350
21.6.12 22:56

No a co kdyby sis našla nějakého koníčka? Na první pohled mi to přijde, že ho možná svou láskou nebo potřebou lásky a citů trochu dusíš… že jsi na něm závislá… nic ve zlém, možná to tak není, jen mi přijde, že od něho očekáváš, že bude nástrojem tvého štěstí… co děláte o víkendech? O volném čase? Je mi jasné, že pokud oba chodíte do práce, tak teoreticky každý z vás má nárok být utahaný, unavený, jako stroj - přijít, najíst se a spát a spát, protože ráno je co by dup… a dost povolání je náročných zejména po psychické stránce, sama vidím, jak manžel večer někdy uprostřed slova téměř usíná, takže mu nemám ani za zlé, že mě třeba ani nevnímá a odpadne… zatímco já jsem doma s dětmi a tak jsem celá nažhavená na každé slovo… ale o víkendu si to vynahradíme, to se věnuje mě a dětem, takže ten pocit emočního prázdna nemám…
Možná by bylo dobré si ujasnit, jak si představuješ jeho zájem, jak často a jak mnoho… každý jsme nastaveni jinak a někomu stačí méně, jiný potřebuje být neustále ujišťován o partnerově lásce…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4396
21.6.12 23:01

Tak jediný co můžu vyloučit na 100% je nevěra. Manželskou krizi nebo vyhoření vztahu asi vyloučit nejde.
Mno ta snaha je asi tak, že to spíš „řeším“ jen já. Druhým měsícem měřím BT, ale spíš jen pro to abych zjistila jestli je všechno tak nějak v pořádku. Sexuální aktivitu nijak přímo nesměřuju. Sex máme prostě tak jak je chuť a to jak v plodných dech tak i mimo ně ale není to žádné nucené. Dítě jsme si přáli oba. Tak problém s tím, že měl pocit, že to bude jednou bez ochrany a já budu v tom, už jsme řešili a i si to vysvětlili a od té doby k tomu zaujal pozici mrtvého brouka. Když mu říkám, že jsem si tedy našla novou dr a jdu tam ve středu na kontrolu tak kývnul rameny a to bylo asi tak všechno.
Společné máme akorát motorky a naše zvířátka. Vzhledem k tomu, že pracuje v noci a přes den spí toho ani moc nejde a když už by čas byl tak raději jede za maminkou atp.
Snažím se právě nějakým způsobem na tom našem vztahu zapracovat, ale nějak mi to prostě nemyslí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1400
21.6.12 23:05

Tak nejak to znam, jen jeste nejsme svoji… Chapu unavu, vim, ze je mu neprijemne se o takovych vecech bavit, ale ja proste potrebuju v tech chvilich chlapa s CH. Jak pise Regina, nedelej si zdroj lasky jen ze sveho muze. Mej kamarady, cerpej sily a dobry pocit z toho, ze je ti dobre taky s nekym jinym, nez jen s tvym muzem. Myslela jsem, ze je to blbost, ze mi nikdo nemuze dat to, co on. Nedokaze, ale pozitivni pocit, ktery si vezmu od svych dalsich nejblizsich, prenesu do vztahu. A hned je lip, kolikrat se nekterym situacim spis zasmeju, byt bych se jindy nastvala, urazila, rozplakala. Mysli na sebe, opecovavej se trosku, oddechni si malinko. Bud hrda na sve pracovni uspechy, usmej se na sebe rano do zrcadla… a kdyz budes chtit plakat, plakej, dovol si to. Drzim palce :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4396
21.6.12 23:08

@Regina Hero vím, že v tomhle máš určitě pravdu, před pár lety jsem se potýkala s hraniční poruchou osobnosti a on mi při tom byl velkou oporou. Možná jsem se naučila na něj až moc spoléhat a opírat se o něj. Hodně se snažím zvládat věci sama, ale někdy to prostě nejde.
Koníčky mám pletu košíčky z papíru a chodím na sebeobranu. Spíš mi asi chybí takové to souznění. Rozumím tomu, že je unavený a samozřejmě ho schválně neprovokuju k hádce, ale jednou za čas je toho prostě moc a musí to ven :oops:. Pracuje v noci takže přes den spí a to i o víkendu (komě neděle). Takže víkendy jsou hodně těžké a když už je tedy vzhůru tak jede za jeho maminkou nebo podobě. Občas bych byla ráda kdybychom byly jen spolu a šli třeba na procházku nebo podobně. Prostě trávili čas spolu.
Nepotřebuji od něj denně slyšet jak mě miluje atp. Jen nemám jistotu, že když se něco stane tak, že on je ten na kterého se mohu spolehnout v čemkoliv.

Díky za názory. Chybí mi prostě ten nadhled

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29350
21.6.12 23:08

Zapracovat na vztahu budete muset oba, jinak se můžeš třeba přetrhnout a nebude to nic platné… nejlépe se to daří společnými prožitky…
Já osobně bych si s manželem zkusila promluvit, co od vztahu očekáváte a s čím třeba nejsi spokojená a nastínit, jak by sis to představovala… nebo mu to napiš, ať má o čem přemýšlet a pak se k tomu může nějak vyjádřit…
Ale zdá se mi, že ten problém bude trochu hlouběji, když by raději místo s tebou trávil volný čas s maminkou… není on trochu mamánek? A další věc - byl takový vždycky, nebo je to až poslední dobou?
Zkusila bych třeba naplánovat nějaký výlet na víkend, počasí je krásné, tak se dá podnikat spousta věcí… co jste třeba dělávali dřív? Jak jste trávili volný čas pár let zpět?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10905
21.6.12 23:09

Kop ;)
Hele, chlapi jsou jak kšandy, když je trochu odtáhneš, tak se zas připruží - ale musíš je odtáhnout.
Bych dala pauzu ve snažení, omezila trochu péči o chlapa a pomoc s řešením jeho problémů, konec konců, když nemáš na nic sílu a chuť, tak nic nedělej, ne :)? Třeba fakt jen potřebuješ nabrat energii na vzpamatování. Hele, ona je prý svatba stres srovnatelný s propuštěním z práce (pro oba), nemohlo by to být tím?
Nebudu tu rozvíjet fantazie, co prožívá tvůj chlap. Jen upozorňuju, že chlapi často potřebujou nějaké jasné zadání k řešení, jako vrby bejvaj naprd.
Takže ne „mám blbý období“, ale „co kdybychom udělali to a to, to by se mi líbilo“.
Jako chápu tě, hlavně s tím soutěžením, kdo je větší chudák, to mě taky točí :) Ovšem pozor, ona to může bejt i blbá forma dobře myšlené útěchy :lol:
Jo, hele, a když je ten jeden den vzornej, tak jásáš patřičně a viditelně pookříváš? Protože jestli ne, tak on ztratí motivaci, chlapi jsou takový… jednodušší :roll:
Jinak počítej s tím, že čím budeš nešťastnější a chcíplejší, tím menší chuť bude mít s tebou komunikovat, protože na ubohou rusalku bledou je dlouhodobě zvědavej málokdo.
Tož se zkus nějak rozveselit, i kdybys to měla trochu hrát. Máš snad nějaké zájmy a kamarádky, ne? Přece tvůj život nevisí na jediném chlapovi.
Držím palce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4396
21.6.12 23:10

@Kacise Děkuju. jsem ráda, že nejsem jediný exot :-D
Můj velký problém je, že neumím pečovat sama o sebe… prostě nevím kde mám začít…
Jsem člověk, kterému jsou ostatní přednější než já a zájmy ostatních a hlavně těch nejbližších stavím nad své vlastní

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29350
21.6.12 23:13
@Lithien píše:
@Regina Hero vím, že v tomhle máš určitě pravdu, před pár lety jsem se potýkala s hraniční poruchou osobnosti a on mi při tom byl velkou oporou. Možná jsem se naučila na něj až moc spoléhat a opírat se o něj. Hodně se snažím zvládat věci sama, ale někdy to prostě nejde.
Koníčky mám pletu košíčky z papíru a chodím na sebeobranu. Spíš mi asi chybí takové to souznění. Rozumím tomu, že je unavený a samozřejmě ho schválně neprovokuju k hádce, ale jednou za čas je toho prostě moc a musí to ven :oops:. Pracuje v noci takže přes den spí a to i o víkendu (komě neděle). Takže víkendy jsou hodně těžké a když už je tedy vzhůru tak jede za jeho maminkou nebo podobě. Občas bych byla ráda kdybychom byly jen spolu a šli třeba na procházku nebo podobně. Prostě trávili čas spolu.
Nepotřebuji od něj denně slyšet jak mě miluje atp. Jen nemám jistotu, že když se něco stane tak, že on je ten na kterého se mohu spolehnout v čemkoliv.Díky za názory. Chybí mi prostě ten nadhled

No, když to takhle popisuješ, tak mi přijde, že se spíš míjíte, že spíš víc žijete vedle sebe, než spolu… to bude asi chtít nějaké kompromisy z obou stran…
Ta potřeba sdílení, plánování a společně prožitý čas jsou také hodně důležité…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1400
21.6.12 23:16

Lithien, zacni cimkoliv, co te zrovna napadne :palec: Ja zacla tim, ze jsem draheho pozadala, zda by povesil pradlo (ZASADNE neprevesovat, neprerovnavat, hezky podekovat, pochvalit). Cucel, ale udelal to a ja najednou zjistila, ze se mi malinko ulevilo. Ze na to nejsem sama. Jednou tyden zastavkuju a necham si uvarit veceri / minimalne si necham pomoct (krajet a strouhat umi kazdej). A najednou to slo zas o neco lip. Proste netahni to sama :srdce: A to co pise Knihomys o tech ksandach… to je zivotni zkusenost a pravda :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8927
21.6.12 23:21

@Lithien Zrovna včera jsem narazila na článek mojí kamarádky, třeba ti pomůže http://www.vedomematerstvi.cz/…-na-drakovi/

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4396
21.6.12 23:22

@Regina Hero jediná odpověď na to co od vztahu očekává je to, že neví, že ho to takhle nebaví „přežívat“ (chodit do práce, vydělávat peníze, občas zajít někam s kamarádama atp) a že se chce bavit a že chci rodinu. On nějak poslední dobou tráví volný čas s kýmkoliv kromě mě a vzhledem k tomu, že jeho maminka má stejný zájem jako on (psi) tak si notujou. Psi máme taky společné jen doopravdy nemusím trávit každý den tím, že o psech čtu a bavím se jen o nich. A mamánek je od tý doby co se od maminky odstěhoval a ona už není ta co mu říká, že špinavé spodky patří do prádla atp. Dřív jsme chodili na výlety, jezdili na výlety na motorce, nebo šli na romantickou procházku prahou nebo byly u kamaráda na grilování.
@Knihomyš ježiš!! :-D tak ty si mě dostala s těma kšandama, ale máš naprostou pravdu. S tím, že chlapi jsou v tomhle jednodušší to vím, taky mu dávám naprosto přesná zadání co a jak bych si představovala a chtěla, ale on si to pamatuje asi tak jeden den a to je všechno.

Z toho co mi tu píšete mi prostě dochází, že jsem asi na něm moc závislá. Musím se osamostatnit a prostě na něj tak trochu i kašlat. Problém je v tom, že já prostě moc kamarádů nebo kamarádek nemám. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4396
21.6.12 23:25

@Kacise tak tohle už taky dělám, tedy kromě toho věšení prádla protože to bych asi vyrostla. Jednou týdně vaří večeři, má na starost vynášení odp. koše, a luxování. Když potřebuji s něčím pomoct tak si o to umím říct a on to většinou bez problémů taky udělá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10905
21.6.12 23:26
@Lithien píše:
Jsem člověk, kterému jsou ostatní přednější než já a zájmy ostatních a hlavně těch nejbližších stavím nad své vlastní

Jo? Tak si uvědom, že velice důležitý zájem tvých nebližších, a to zájem, který můžeš skvěle ovlivnit či naplnit je, abys ty sama byla šťastná a spokojená! A začni na tom makat, klidně v zájmu těch nejbližších. Nečekej, že budeš někomu páchat dobré skutky a on tě za to učiní šťastnou.

My si taky s chlapem například přejeme, abychom měl ten druhý čisté a zdravé zuby, ale kupodivu si je nečistíme navzájem, ale každej svoje ;)

No, a pokud si nemyslíš, že tvoje štěstí je pro tvé blízké důležité, tak :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová