Řeším blbost?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
23.11.11 15:27
BohunkaP píše:
Co tu vlastně chceš řešit? Dnešní situaci nebo svůj vztah s tchyní?

Jestli dnešní situaci, tak jsme se tu celkem shodly - přehnala jsi to (to je fuk, z jakého důvodu, prostě jsi ujela) a omluva by byla na místě.

Tvůj celkový vztah s tchyní je věc úplně jiná - na to tu máme dost málo informací. Ale v zásadě to pěkně shrnula Angua - komunikace je základ. Když spolu lidi bydlí pod jednou střechou, musejí spolu mluvit, určit si pravidla a pak ta pravidla - i sebe navzájem - respektovat.

Tchyně (ať je, jaká je) nemůže za to, že Ty u nich nejsi spokojená a že tam jsi jenom kvůli manželovi. To je bohužel čistě Tvůj problém. Dokud s nimi bydlíš, budeš se muset naučit s nimi vycházet. Je na Tobě a na Tvém muži, abyste ta pravidla začali nastavovat.

Ano,dnešní situaci.Ale když ví o mojí zdravotní stránce,tak nevím teda proč mě chodí zaměstnávat.A mohla by vědět,že mám svůj život,a celý život ji pomáhat nebudu.Tak hned jak příjdu domu,tak je normální,že se najím a pak ji pomůžu.Už i to mě naštvalo,a pak jsem vybuchla.A určovat pravidla nechci,je mi to blbé.

  • Citovat
  • Upravit
12978
23.11.11 15:33

Víš jestli ti ale vadí ,že jí jakoby „musíš“ pomáhat, tak jste si to měli vyříkat už dřív..Takhle jsi to nechala zajít do výbuchu zlosti..
Nikdo netvrdí ,že musíš udělat vše oč tě poprostí, ale ona by to měla vědět..Sice ví, že jsi na rizikovém, ale asi jsi jí nikdy neřekla ,že toto a toto už dělat nebudeš a basta fidli..A to by bylo dobré aby slyšela - ovšem né v afektu..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.11.11 15:38

Já jsem na ni nijak nekřičela,řekla jsem ji to v záchvatu plačtivosti a v klidu,nijak jsem nevyjela škaredě po ní.Jen jsem chtěla vědět jestli se mám omluvit.I když je to pravda,že se tady necítím dobře,né kvůli tchýni.Tak celkově.Ale chci být s manželem,tak proto zůstávám.

  • Citovat
  • Upravit
5077
23.11.11 15:44
Anonymní píše:
Jenomže,to co jsem ji řekla je pravda.Nemohla vědět,že nemám náladu na její rady.Moc se na mě upíná,a spoléhá.Má ještě dceru a jednu nevěstu,ale ani jedna ji nepříjde umýt okna atd.Já to ráda udělám,ale až se malý narodí,tak budu ráda že budu ráda.A o mojich problémech ji fakt říkat nechci,je to moje soukromí,ale že navštěvuju psychiatra ví.I o tom rizikáči.

Jak se vždy zastávám snach, tak tentokrát se zastanu tchýně. Ano spoléhá na tebe a víš proč, protože tam bydlíš a vždy jsi ji pomáhala. a také čerpáš výhody a nevýhody společného soužití. Tak by sis s nimi měla zavčas ujasnit, jak to bude do budoucna a ne tam kmitat a tvářit se, že je vše v poho, a pak kvůli blbosti vybuchnout. A s čím vším jim pomáháš, že je to tak hrozné? A kolik tam platíte a s čím pomáhají oni vám? Mám pocit, že se chováš i trochu nevděčně, ale možná se mílím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.11.11 16:01

Všechno platíme na půlku,takže finančně jsem vyrovnaní.Dělám dá se říct všechno,vařím peru,vysávám jim vytírám a jezdím na nákupy.Jenže jsem taková,že ji to nedokážu jen tak říct,že to dělat už nebudu,nebo že to nezvládám.Nevděčná určitě nejsem.

  • Citovat
  • Upravit
12154
23.11.11 16:28
Anonymní píše:
BohunkaP píše:
Co tu vlastně chceš řešit? Dnešní situaci nebo svůj vztah s tchyní?

Jestli dnešní situaci, tak jsme se tu celkem shodly - přehnala jsi to (to je fuk, z jakého důvodu, prostě jsi ujela) a omluva by byla na místě.

Tvůj celkový vztah s tchyní je věc úplně jiná - na to tu máme dost málo informací. Ale v zásadě to pěkně shrnula Angua - komunikace je základ. Když spolu lidi bydlí pod jednou střechou, musejí spolu mluvit, určit si pravidla a pak ta pravidla - i sebe navzájem - respektovat.

Tchyně (ať je, jaká je) nemůže za to, že Ty u nich nejsi spokojená a že tam jsi jenom kvůli manželovi. To je bohužel čistě Tvůj problém. Dokud s nimi bydlíš, budeš se muset naučit s nimi vycházet. Je na Tobě a na Tvém muži, abyste ta pravidla začali nastavovat.
Ano,dnešní situaci.Ale když ví o mojí zdravotní stránce,tak nevím teda proč mě chodí zaměstnávat.A mohla by vědět,že mám svůj život,a celý život ji pomáhat nebudu.Tak hned jak příjdu domu,tak je normální,že se najím a pak ji pomůžu.Už i to mě naštvalo,a pak jsem vybuchla.A určovat pravidla nechci,je mi to blbé.

Souhlas s Bohunkou, Anguou, Liz.
Pravidla je ti blbé určovat? Tak je neurčuj, ale domluvte se s tchýňkou na nich v klidu. Ale chce to si sednout a popovídat si. Že už to nezvládáš? Tak uber, ale hlavně jim to řekni v klidu a bez emocí. To, že jim nechceš říct o svých problémech? Tak se ale pak nediv, že mají (podle tebe) vtíravé otázky.
Víš, pokud ti nabídla, že se jí můžeš vypovídat a jít na „pokec“, to ledasco vypovídá. Zřejmě je to fajn ženská, která ti chce aspoň částečně nahradit tvou rodinu. Bydlíš u nich, máš jejich syna, čekáš jejich vnouče, pomáháš jim. Jsi teda asi jako jejich dcera? Tak se podle toho chovej.
Anebo se odstěhujte a žij si podle svých představ.
To jsou jenom dvě možnosti.
Ta třetí je držkatá a věčně nespokojená snacha, peklíčko v baráku ze všech stran, manžel (přítel) mezi váma (jak dlouho to vydrží?). Tudy asi nechceš jít, že?

Chceš vědět, jestli se omluvit? Ano! Já bych se omluvila a s pokorou. Ona přece neví, co tě trápí. A když to neví, tak se nediv, že s tebou jedná jako se zdravou.
Hele, já mám taky hodnou až přehodnou tchýni, ale taky jsme k sobě hledaly cestu dlouho. Ale jinak, než komunikací a naprostou otevřeností to nešlo.

Lidi mají mluvící huby, tak by je měli umět používat ;) .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.11.11 16:53

Je fajn,ale o mojem soukromí ji říkat nebudu,vím jak to dopadá.Věděla první,že čekáme mimi,a slibovala mi že to nikom neřekne,že s manželem to oznámíme sami.Nestihli jsme to to říct,byla rychlejší,a už o tom jsem si udělala obrázek.To bych nerada komentovala s ní.Ale zítra si s ní promluvím.A vysvětlím jí,že se tady necítím dobře,a řeknu ji důvod.Nebudu se přetvařovat,a řeknu ji tak jak to cítim.

  • Citovat
  • Upravit
12978
23.11.11 17:35

A jaký je vlastně ten důvod? Jestli nechceš tak neodpovídej, jen mě to zajímá..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.11.11 17:56

Možná jsem divná,ale bydlím tady dva roky,a nějak si tady nedokážu zvyknout.Nějak si tady asi neumím udělat teplo domova,neříkám,že se to tady nedá vydržet,mě se tady líbí,jenže doma je doma,a to mi tady celkem chybí.Prostě i to odloučení od přátel je těžké.Budu si muset zvyknout,ale asi to potrvá.Třeba jejich rodina neslaví vánoce,a jsou úplně jiní než naše rodina,a je fakt,že si s nima vůbec nerozumím.Asi jsou to hovadiny,ale asi jsem divná,že mi to vadí.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.11.11 18:01

Třeba jak se malý narodí,tak to bude dobré,každopádně jeho domov bude tady,protože manžel s tadyma neodejde.

  • Citovat
  • Upravit
12978
23.11.11 18:17

Já myslím, že je přirozené ,že si člověk ihned nezvykne v cizím - aby byl hned jak doma..Chápu tě..jen nevím do jaké míry ti ty pocity navozují svým chováním oni a do jaké míry je to tvůj subjektviní pocit..
To že neslaví vánoce je opravdu smutné..A nemůžeš je jet slavit ke své rodině?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.11.11 18:34

Jinak s chánovcema si rozumím,aj s tchýni,ale dnes nebyla nálada,tak jsem to řekla,no.Na Vánoce letos budu tady s manželem a budeme sami dva spolu,loni byl u nás a líbily se mu pravé vánoce.Kapra jedl poprvé,pomodlil se bez problému,tak uděláme vánoce tady.Je to normální si zvykat na nové prostředí,ale ještě to není takové jaké bych chtěla.Já jeho rodinu neodcuzuju,a když příjdou na návštěvu,tak se mezi nima připadám jak blbec.Každý je nějaký.Kdybych neměla blbou náladu,tak nic neřeknu,a nevadilo by mi,že mě poučuje.

  • Citovat
  • Upravit
50725
23.11.11 18:52

Taky bych to brala tak, že jsi součástí rodiny, bydlíš tam, tak je přirozené, že se nejdřív obrátí na tebe. Přece když potřebuje pomoct dát prádlo do pračky, tak nebude čekat na sobotu, až přijede dcera :mrgreen:

Těžko to soudit, když nevím, jak to probíhá, al fakt je potřeba si (mile) říkat. Přijde, že potřebuje vytřít, ty chceš / potřebuješ ležet. Tak to řekni - že jí hrozně ráda vytřeš, ale teď jsi přišla z města, tvrdne ti břicho, tenhle druh pohybu ti nedělá teďka nějak moc dobře. A že si odpočineš a za 2 hodinky jí to skočíš udělat / až přijde manžel z práce, tak jim to udělá on. Ale ona toto nemůže fakt vědět, jak ti je, když jí nic neřekneš.

Co se týče toho, že se tam necítíš - já myslím, že když se podá i tohle dobře, tak to každý musí pochopit - říct, co k tomu třeba potřebuješ a tak, určitě se to dá pojmenovat. Pokud neslaví Vánoce, nic nebrání přece vám, abyste si je oslavili sami, podle vás - snad vám tam nepolezou a budou to respektovat, máte jistě vlastní bytovou jednotku… My bydlíme s našima, bráchou, jeho přítelkyní a Štědrý večer si děláme odděleně jenom my tři (a oni dole podle sebe). Pak se akorát navštívíme, vyměníme dárky a tak - víceméně kvůli babičce, která k našim chodí na Štědrý večer. Všecko se dá přece domluvit :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
50725
23.11.11 18:53
Boriska píše:
Angua píše:
Mně tyhle problémy s rodinou stejně přijdou furt dokola, jak to tak čtu - všichni jsou blázni jenom já jsem letadlo, nikdo k nám nesmí, pokud neobdrží kolkovanou pozvánku týden dopředu, nikdo se mě nesmí bez vyzvání na nic zeptat a vůbec, co bych já komu byla povinna vykládat a vysvětlovat… Ale jsem tak straaašně nepochopená, čím to asi může být? :think: :mrgreen:To teď nemyslím na zakladatelku, ale na ty komentáře, co kolikrát (nejen tady) čtu. Tím se hlavně, zakladatelko, neřiď, jinak se ze soužití s normálníma lidma stane horor :roll:
souhlasím s tím, že je třeba si promluvit a ujasnit si vzájemná očekávání, věřím,že to bude dobré :palec:
anquo - a kde ty normální lidi jako budeme hledat? :mrgreen:
zpětně viděno musím říci, že na tchýni jsem asi taky byla někdy jako pes,ale ona více kousala :roll:

No já myslela ty, co už s nima zakladatelka žije, ti mi přijdou podle popisu normální, jenom je podle mě špatně ta komunikace.

Jestli žiješ s nenormálníma, tak to je potom těžké :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.11.11 19:04

Co se týče té pračky.Je naprosto zdravá,akorád na tu jednu se nesmí namáhat.A to mi příjde nefér,může ale očividně nechce.Ale to řešit nechci.Prostě vždy udělám,to co potřebuje,abych měla klid.Ona je na pokec v pohodě,ale důvěrněji se s ní bavit nedá.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová