Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jenže ty pak nemáš klid, protože jsi zjevně vytočená, naštvaná… Nauč se říkat ne - nebo ano, ale později, za určitých podmínek. Pak budeš akorát podrážděná, že musíš a nedopadne to dobře. Až budeš mít mimino, taky ti těžko odpadne od ruk v momentě, kdy si tchyně vzpomene a nepoletíš cpát prádlo do pračky ![]()
No je pravda ,že zrovna ta pračka je obslužná i s jednou rukou..Takové vytírání či nádobí je už náročné..
Já jsem pracovitá, ale možná by mě také trochu mrzelo, kdyby se obracela JEN na mě..Vždyt má i manžela ![]()
Určitě bych pomohla, ale zase dělat se sebe dobrovolně prac. sílu, to by mě malilinko iritovalo..
Trochu si odpočin, vydýchej to..sesumíruj si požadavky a přijd k nim na rozhovor..Uvidíš, že se ti uleví.A na vánoce se těš, uděláš si je hezké.. ![]()
Já bych se možná zkusila zamyslet a přijít na to, proč to dělá (že tě žádá o věci, na které stačí sama). Chce politovat? Je to záminka, abys za ní přišla dolů pokecat? A zkusit jí to nabídnout třeba v jiné podobě, jestli to jde
Nebo jestli fakt nemůže, tak nějak rozvrhnout směny mezi další lidi - manžel, syn, dcera, druhá snacha… (ale ty tvrdíš, že může - třeba si ona ale myslí totéž o tobě a tím jak spolu nemluvíte, tak to o sobě vlastně nevíte…
).
Máte pravdu.Jen si fakt připadám jak vůl.Nejvíc lituju,že jsem řekla,že do cizího baráku nedám ani korunu,a ona si to vzala tak,že chci majetek.Není to tak.Na manžela to taky psané není,a v dnešní době nemá člověk jistotu.To jsem neměla říkat.Manžel říkal,že se tím nemám stresovat,jenže to nejde,úplně se stydím.Dneska jsem pekla perníčky a na Vánoce se těšíme oba dva.Je pravda,že neumím říct NE.Dělá mi to problém.Ale musím se to naučit.Ale nemyslete si,že tchýni nesnáším,jen její povaha je jiná a zvláštní,a taky je o dost let starší,tak žila jinak,a má jiné zkušenosti.A jiný názor na život.To samé moje mamka,ale zastávám názoru,že matky mají pravdu,tak moji do teď poslouchám,a dám na její rady.Ale momentálně je situace trochu náročná.A opravdu sem to nechtěla ventilovat takto.A nikdy bych si na tchýni nedovolila zvýšit hlas.
za sebe ti radím naučit se říkat tchýni (i ostatním) ne teď , dokud ještě nejsou děti, moje mamka se nenaučila říci tchýni NE za celých 35 let, co žijí spolu v jednom domě
a teď už by měla i kuráž, ale je to blbé vzhledem k věku babičky a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu…
anquo - já to myslela, že normální lidi obecně vymírají
my naštěstí s tchýní nežijeme ![]()
Zakladatelko, je z tvých příspěvků cítit respekt, úcta. Jsi jen unavená, hormonama cloumající těhulka.
Ale opravdu spolu musíte spolu mluvit.
Já jsem momentálně v situaci, kdy by se mi setsakramentsky hodila babička s dědečkem v baráku. Za 3 měsíce se vracím do práce a jsem totálně v pr*eli, protože nemám absolutně tušení, co bude s našima prckama. Školka od 7:00 - 14:30, já oška ve špitále s 12-ti hodinovou směnou…V okolí nemám opravdu ale absolutně nikoho, na koho bych se mohla spolehnout a dát mu klíče od baráku, kdo by byl ochotný mi ty prcky do školky odvést a u koho by mohli být, než dorazí manžel z práce domů (cca v 16:30). Moje rodina v tomhle nefunguje, prakticky nikoho nemám, kdo by to „dal“. Já budu v práci od 6-18, manžel jezdí do práce před šestou, aby dorazil v půl sedmé. Takže ty děcka by se měly vypravit samy a samy odejít do školky. A někde budou muset být po skončení od půl třetí to půl páté. A opravdu není v okolí nikdo, kdo by mi pomohl. Buď jsou to ochlastové, nebo pracující, nebo asociálové (máme naproti ubytovnu pro soc. slabé, takže tu máme veselo
).
Moji tcháni bydlí od nás 15 km, táhne jim na 70 let a nemůžu jim říct, aby mi sem jezdili 2× denně vypravit děti do školky a pohlídat je ze školky. Nastěhovat děti k nim? Taky možnost. A pak si je třeba půjčit na víkend? Když nebudu v práci. Ale ani to by stejně nešlo, protože ono docela stačí, když ty dvě svoje ďáblice babičce půjčím na víkend a chuděrka babča je v neděli „hotová“.
Takže já se ti přiznám, že takovou pomoc jako jsou prarodiče v baráku, bych brala všema deseti a ještě bych se „dala i na modlení“. Takže můj názor je v tomhle docela neobjektivní.
Takže zvažuj i tyhle výhledy do budoucna, co třeba bude za pár let, až budeš v podobné situaci jako já. Třeba jednou budeš aspoň kapku vděčná a ráda za to, že máš babičku a dědu pod jednou střechou a tudíž hlídání pro děti, atd. Oni budou šťastní za vnuky a že můžou pomoct a ty třeba za to, že ti „vytáhnou trn z paty“…
Jo, jinak vánoční svátky si samo užijte podle sebe, jak s mužem chcete. Ať jsou opravdu šťastné
.