Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jde videt ze jsi trochu psychicky labilni, bud rada ze to tchyne pochopila a nenastvala se!!!! Mohla te taky poslat nekam!!!! Pokus se dat trochu dohromady a omluvit se ji! Nevim sice co se ti v detstvi stalo ale ted budes mit svou rodinu a budes se snazit aby tve mimi melo lepsi zivot a pokud budes ve stresu, precitlivela a psychycky mimo tak to bohuzel nepujde!!!
Ja mela opravdu hrozne detstvi!!! A ted taky cekam mimi, mam fajn manzela a uplne jsem se na mimulost vysra.....!!!! Ziju pritomnosti a budoucnosti sveho ditete!!!! Mela by jsi to udelat taky! Manzel te podrzi uvidis! ![]()
Noo, já bydlet s tchánovcema tak jsem taky psych. labilní… A vadilo bymi, že mi je hned v patách a hned „co je“. NIC, prostě chci chvilku jen tak ležet a blbě čumět, nemám den. Co je na tom?
![]()
koupila bych kytku a rekla, ze se omlouvam, ze jsem tehotna a hormony mi lezou i usima…mimochodem bydlet s rodici manzela nebo svymi, tak jsme na prasky asi vsechny, no ne?? ![]()
Janichka píše:
Jde videt ze jsi trochu psychicky labilni, bud rada ze to tchyne pochopila a nenastvala se!!!! Mohla te taky poslat nekam!!!! Pokus se dat trochu dohromady a omluvit se ji! Nevim sice co se ti v detstvi stalo ale ted budes mit svou rodinu a budes se snazit aby tve mimi melo lepsi zivot a pokud budes ve stresu, precitlivela a psychycky mimo tak to bohuzel nepujde!!!
Jenže,mě naštvalo,že mě poučuje atd.A to nemluvě o tom,že ji musím nacpat prádlo do pračky,protože má strach,aby ji ruka neupadla.Já to udělám,ale ať mě nenapadá takovýma řečma.Jenže to co jsem ji řekla,byla pravda,ale taky moje chyba,že to ze mě vyletělo v nepravou chvíli.
Anonymní píše:
Ahoj holky.Možná,že řeším kravinu.Jsem těhu,a momentálně mám problémy s mojí mamkou,s partnerem řešíme finanční situaci.Bydlíme s tchánovci,oba důchodci.Tchán má svoje koníčky a hodně sem ji věnuje,tchýně po operaci,ale jinak je fyzicky zdatná,ale jen na jednu ruku.Já chodím pravidelně k psychiatrovi,deprese a pozůstatky strachu z dětství.Dnes jsem přišla od psychitra domů rozhozená.A v mžiku tady tchýně přišla na návštěvu,viděla,že sem si lehla unavená.A ptala se mě,co mě je.Tak jsem odpověděla,že jsem unavená.A blbě na mě narážela,že únava nic není atd atd.Začala jsem bulet jak děcko.A už to začalo.Mě začla vykládat jak to měla ona když byla v mojich letech,a já jsem ji přez pláč řekla,že tady nechci bývat,že tady není nic mojeho,necítím se tady jak doma,a ať mi dají všichni pokoj.A říkala mi,že až budu chtít tak se mám přijít vypovídat,ale nemyslím,že za ní půjdu s mojima problémama.A teď mě moc mrzí,že jsem ji to tak blbě řekla.Mám se jít omluvit?už to stihla říct tchánovi a už to rozebírali.Cítím se jak blb.Nechci aby si mysleli,že jsem nevděčná.Ale opravdu,se tady necítím dobře,jsem tady kvůli manželovi.
ahoj, chápu, že jsi chtěla být spíš sama, ale tchyně to určitě nemyslela zle. nabídla ti vypovídání a spíš myslím, že je to od ní hezké. omluvila bych se jí.
Urcite se omluvit a bytovou situaci resit s manzelem a ne s tchyni, podle toho mala co pises to bude hodna zenska a urcite to nemysli zle. S hormonama bych na ni asi nechodila, mam zkusenost ze pro tyhle vymluvy nemaji starsi rocniky pochopeni. Ona taky byla tehotna nezapomen!
A ona ví jaké máš problémy? Jestli máš deprese, jseš těhotná a řešíš problémy s mamkou a financemi, tak se nedivím, že nejsi pořád skvěle naladěná, za tchýní bych normálně zašla, ne vyloženě se omluvit, ale normálně si popovídat, jak na tom jsi a jestli by šla domluvit nějaká pravidla, tchyně jsou vždycky nejchytřejší a ví všechno nejlíp, ale pokud to není úplná hydra, tak to musí pochopit, držím palce ![]()
ja bych za ni zasla, urcite bude dobre si to vysvetlit, i kdyz se nestalo nic tak hrozneho. vysvetli ji, ze se necitis dobre (psychika, tehotenstvi..), jses rada, ze u nich muzete bydlet, ale moooc se tesis, az jednou budete mit vlastni bydleni
jizvíková píše:
mimochodem bydlet s rodici manzela nebo svymi, tak jsme na prasky asi vsechny, no ne??
Se mnou by to bylo hodně blbý..
![]()
Jestli tchýně nezná tvé psych. problémy , tak asi nemůžeš očekávat ,že bude reagovat adekvátně..Spoustu starších lidí rádo povídá hlavně o svých problémech..tím ale nutně nemusí vyjdřovat pohrdání nad tebou.
Tvá rekce z jejího hlediska ( kdy neví co řešíš) byla přemrštěná, takže se jí bud omluv a nebo vysvětli proč jsi říkala co jsi říkala.
Mimochodem, pokud bych u někoho bydlela a ten neměl v pořádku jednu ruku, připadalo by mi jako samozřejmost mu pomoci s domácími pracemi..
Nevím zda oni můžou za to, jak se u nich cítíš, nebo je to jen tvůj problém.
Jak se k tobě chovají jinak, jsi nenapsala.
Ahoj,
buď ráda, že ti tchýně neřekla, aby jste si sbalili svých pět švestek a šli. nejspíš to bude v pohodě ženská, která ti chtěla jen poradit a podpořit tě. já byla v těhu taky neskutečně náladová a neustále unavená a vše jsem si brala moc osobně a vůbec to byly šílené stavy.
až si odpočneš a dáš se trochu do kupy, upeč buchtu, kup kytku nebo víno a jdi se jí omluvit. vysvětli jí jak se cítíš, nemusíš říkat vše, a bude klid.
bydlení řeš s partnerem a ne tchýní.
A pokud je nemohoucí na jednu ruku, tak by pro mě bylo samozřejmostí ji pomoct. to, že dáš prádlo do pračky je asi to nejmenší, ne?
O problémech mojich neví,a nevidím důvod jim to říkat.Oni nejsou špatní,mám je ráda,ale teď spoléhají na mě.Já ji hodně pomáhám,ale prostě už někdy nestíhám věnovat se všemu.A jsem na rizikáči,a celkem mám už strach.Jenže jsem asi blbec,že se snažím pro všechny dělat max.A pak neumím říct dost.To se stalo po prvé,že jsem ji to řekla.Ale bohužel,stalo se.
Ahoj holky.Možná,že řeším kravinu.Jsem těhu,a momentálně mám problémy s mojí mamkou,s partnerem řešíme finanční situaci.Bydlíme s tchánovci,oba důchodci.Tchán má svoje koníčky a hodně sem ji věnuje,tchýně po operaci,ale jinak je fyzicky zdatná,ale jen na jednu ruku.Já chodím pravidelně k psychiatrovi,deprese a pozůstatky strachu z dětství.Dnes jsem přišla od psychitra domů rozhozená.A v mžiku tady tchýně přišla na návštěvu,viděla,že sem si lehla unavená.A ptala se mě,co mě je.Tak jsem odpověděla,že jsem unavená.A blbě na mě narážela,že únava nic není atd atd.Začala jsem bulet jak děcko.A už to začalo.Mě začla vykládat jak to měla ona když byla v mojich letech,a já jsem ji přez pláč řekla,že tady nechci bývat,že tady není nic mojeho,necítím se tady jak doma,a ať mi dají všichni pokoj.A říkala mi,že až budu chtít tak se mám přijít vypovídat,ale nemyslím,že za ní půjdu s mojima problémama.A teď mě moc mrzí,že jsem ji to tak blbě řekla.Mám se jít omluvit?už to stihla říct tchánovi a už to rozebírali.Cítím se jak blb.Nechci aby si mysleli,že jsem nevděčná.Ale opravdu,se tady necítím dobře,jsem tady kvůli manželovi.