Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodinné vztahy - pokračování
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
smajlik345
16.10.23 21:28
@Anonymní píše:
Ahoj, tady zakladatelka této diskuze:
https://www.emimino.cz/…adat-509419/Jen jsem vám chtěla říct, že jsem se dnes rozhodla se definitivně odloučit od rodiny.
Pracuji jako projektant a zítra prezentuji koncept u nového zákazníka, mám tam ještě spoustu bodů k řešení, dnes jsem byla opravdu z práce unavená a vystresovaná.
Tu babi v nemocnici dnes pouštěli a dopoledne mi volal táta, tak jsem to brala, že se o to postarají. Brala jsem to jako hotovou věc a soustředila se na svou práci.
A po práci v půl 8 z domova volám babi - “no nazdar, děkuju za hezké přivítání z nemocnice”. Seděli tam všichni, včetně táty, macechy a strejdy. Vzadu jsem v telefonu, zřejmě to měla na hlasitý, slyšela strejdovo kecy, macechy “ no určitě byla do 7 v práci” a tátovo sprostá slova. Že prý pro mě udělali dost, abych tam dnes zabehla. Byla jsem tam včera tahat dříví, aby měli čím topit a nemusel to nosit táta, sekat trávu, vyklizet skříň. Po nemoci. Do telefonu jsem po sprostých slovech od táty řekla, že on sám sedí u svého počítače i víc jak 12 hodin denně a sotva mu to vydělá a at mi daji pokoj. Pak mi volali, tak jsem jim jen napsala, že to bylo trochu moc a že se snažím kdykoliv vyjít vstříc a že bych je mohla obcas trochu zajímat i já. Výsledek? Prý si semnou nehodlá dopisovat a že mi děkují za krásné dárky k svátku (viz minulá diskuze), měli svátek a já měla covid a neschopenku.
Díky tedy všem za slova, že se na to mám vykašlat, dnes jsem tu sílu našla a teď už je to jen jejich boj. Já si najdu terapeuta a budu posilovat sebe samotnou.
Pročetla jsem si pouze tvůj úvodní příspěvek z druhé diskuze a tento.
Zažila jsem si něco podobného ve své rodině a teď zpětně se na to dívám, pouze takto…
Zvládli jsme toho spoustu a proto jsme zakladatelko neuvěřitelně silné osobnosti, které zvládnou vše.
Terapeuta doporučuji, určitě pomůže, taky nad ním přemýšlím.
A než takovou rodinu, tak žádnou, oni nemají sebevědomí a proto si ho zvedají na tobě, tím že tě urážejí a to je špatně, hodně špatně.
A hlavně - naučilo nás to, že takhle se ke svým dětem chovám nikdy nebudeme, že je budeme milovat. Takže jestli budeš mít děti, tak pro ně budeš velmi milující a dobrosrdečnou maminkou.
+Přihlas se do vánočního kolotoče ať ti někdo dá k Vánocům krásný dárek, který si zasloužíš
- Citovat
- Upravit
16.10.23 22:21
Dobre delas 
hodne stesti v tvem novem zivote, jsi fakt dobra 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
LiduNe
17.10.23 08:44
Super, ze ses zvladla ohradit. Je treba vydrzet, oni to budou dal zkouset 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.10.23 08:55
@Anonymní píše:
Ahoj, tady zakladatelka této diskuze:
https://www.emimino.cz/…adat-509419/Jen jsem vám chtěla říct, že jsem se dnes rozhodla se definitivně odloučit od rodiny.
Pracuji jako projektant a zítra prezentuji koncept u nového zákazníka, mám tam ještě spoustu bodů k řešení, dnes jsem byla opravdu z práce unavená a vystresovaná.
Tu babi v nemocnici dnes pouštěli a dopoledne mi volal táta, tak jsem to brala, že se o to postarají. Brala jsem to jako hotovou věc a soustředila se na svou práci.
A po práci v půl 8 z domova volám babi - “no nazdar, děkuju za hezké přivítání z nemocnice”. Seděli tam všichni, včetně táty, macechy a strejdy. Vzadu jsem v telefonu, zřejmě to měla na hlasitý, slyšela strejdovo kecy, macechy “ no určitě byla do 7 v práci” a tátovo sprostá slova. Že prý pro mě udělali dost, abych tam dnes zabehla. Byla jsem tam včera tahat dříví, aby měli čím topit a nemusel to nosit táta, sekat trávu, vyklizet skříň. Po nemoci. Do telefonu jsem po sprostých slovech od táty řekla, že on sám sedí u svého počítače i víc jak 12 hodin denně a sotva mu to vydělá a at mi daji pokoj. Pak mi volali, tak jsem jim jen napsala, že to bylo trochu moc a že se snažím kdykoliv vyjít vstříc a že bych je mohla obcas trochu zajímat i já. Výsledek? Prý si semnou nehodlá dopisovat a že mi děkují za krásné dárky k svátku (viz minulá diskuze), měli svátek a já měla covid a neschopenku.
Díky tedy všem za slova, že se na to mám vykašlat, dnes jsem tu sílu našla a teď už je to jen jejich boj. Já si najdu terapeuta a budu posilovat sebe samotnou.
Přečetla jsem jen uvodní příspěvek z původní dizkuse.. nečetla jsem co ti psali… ale je dobře že ses dokázala zepřít.. ale jak jsem to četla.. trošku mě zamrazilo jak jsi psala že je z tebe člověk co chce jen zavděčit… měla bych polevit u dcery…někdy si říkám že jsem moc přísná a mám až moc očekávání a ona má jen 8 let… někdy řvu fakt zbytečně i plácnu… a ona to asi fakt nechápe neví… děkuji ti. Normálně mi teď slzy vyhrkli… 
Ona se mi vlastně taky snaží jen zavděčit… a někdy se snaží a já ji vynadám a ona je pak smutná že to chtěla sama udělat a překvapit mě…
- Citovat
- Upravit
17.10.23 09:19
@Anonymní píše:
Ahoj, tady zakladatelka této diskuze:
https://www.emimino.cz/…adat-509419/Jen jsem vám chtěla říct, že jsem se dnes rozhodla se definitivně odloučit od rodiny.
Pracuji jako projektant a zítra prezentuji koncept u nového zákazníka, mám tam ještě spoustu bodů k řešení, dnes jsem byla opravdu z práce unavená a vystresovaná.
Tu babi v nemocnici dnes pouštěli a dopoledne mi volal táta, tak jsem to brala, že se o to postarají. Brala jsem to jako hotovou věc a soustředila se na svou práci.
A po práci v půl 8 z domova volám babi - “no nazdar, děkuju za hezké přivítání z nemocnice”. Seděli tam všichni, včetně táty, macechy a strejdy. Vzadu jsem v telefonu, zřejmě to měla na hlasitý, slyšela strejdovo kecy, macechy “ no určitě byla do 7 v práci” a tátovo sprostá slova. Že prý pro mě udělali dost, abych tam dnes zabehla. Byla jsem tam včera tahat dříví, aby měli čím topit a nemusel to nosit táta, sekat trávu, vyklizet skříň. Po nemoci. Do telefonu jsem po sprostých slovech od táty řekla, že on sám sedí u svého počítače i víc jak 12 hodin denně a sotva mu to vydělá a at mi daji pokoj. Pak mi volali, tak jsem jim jen napsala, že to bylo trochu moc a že se snažím kdykoliv vyjít vstříc a že bych je mohla obcas trochu zajímat i já. Výsledek? Prý si semnou nehodlá dopisovat a že mi děkují za krásné dárky k svátku (viz minulá diskuze), měli svátek a já měla covid a neschopenku.
Díky tedy všem za slova, že se na to mám vykašlat, dnes jsem tu sílu našla a teď už je to jen jejich boj. Já si najdu terapeuta a budu posilovat sebe samotnou.
Celkem slusna ukazka sebestrednosti a ze te maji na pisknuti.
Jo, soustred se ted na praci, at ti to dobre dopadne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.23 12:07
Necetla jsem tvou prvni diskusi celou, tak nevim jestli to tam nepadlo…
s matkou jsi v kontaktu? urcite by mela z tebe ted radost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 19:50
Přetekla ta poslední příslovečná kapka. Nedá se nic dělat, jednou jim snad dojde, co v tobě ztratili. Plýtvat energii na ty, kdo si toho neváží, kdo si to nezaslouží a kdo to považují za samozřejmé, jsi měla utnout už dávno. Složila jsi zkoušku z dospělosti. Gratuluji k rozhodnutí a přeji ti, abys byla spokojená a šťastná bez funkce v rodině, kterou jsi doteď zastávala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.23 15:51
@maminaAJ píše:
Necetla jsem tvou prvni diskusi celou, tak nevim jestli to tam nepadlo…
s matkou jsi v kontaktu? urcite by mela z tebe ted radost
Myslim, že psala že už zemřela pokud si to nepletu s jinou diskuzí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.10.23 09:29
Ahoj ano, máma zemřela před 2 roky. Byla nemocná.
Včera ráno jsem jela opět služebně k zákazníkovi přes 100km, kdy jsem předávala část práce. Ráno mi pípla sms od babi - ve stylu, že už mě nebude obtěžovat a podobné řeči. Nereagovala jsem, upřímně jsem to hned vypustila, měla jsem dost práce. V úterý mi ještě volala a říkala, že jsem měla být zdravotní sestřička, že bych se měla mnohem lépe. Tak jsem jí letmo řekla, že to není jednoduchá práce a že já dělám, co mě baví (už jsem se smířila s tím, že nikdy pyšní nebudou, protože mé práci nerozumí). A v úterý večer volala teta, že prý babi volali sanitku (zase), protože prý byla úplně mimo a nereagovala. V sanitce jí vše změřili a všechny hodnoty v normě, tak ji nechali doma. Prý ale nedodržuje dietu a zapomíná si píchnout inzulin. A teď se podržte, dole v baráku bydlí tatínek s macechou (táta nechodí do práce) a je pro něj těžké jí jít 3× denně ten inzulin pichnout. Prý když tam byla venku ta sanita, tak šel dovnitř na počítač něco dělat. 
A když mi pak volal, tak jsem řekla, že by s ní tedy někdo měl být přes noc - on mi řekl, že máma vstává do práce a on když spí, tak spí, že prý můžu ale klidně já. Tak jsem řekla, že já jdu taky do práce a je to jejich starost. No a včera večer mi volal (po tom, co jsem neodpověděla na tu babi sms), že mě chce jen informovat o tom, že bych se měla ozvat babičce, co pro mě všechno udělala, že se chovám hrozně. Řekla jsem ok a šla jsem dál vařit. Přijela jsem v 7 od zákazníka a dělala si jídlo na večeři a na dnes, docela utahaná. Ale byla jsem na sebe hrdá, že už mi bylo tak nějak jedno, co mi říká, že jsem neměla ani potřebu se obhajovat. Tím bych řekla, že je to na dobré cestě a oni ať se tam třeba zblázní. 
Díky, že jste to přečetli. Je mi trapně to rozebírat s někým, kdo mě zná, protože se za ně trochu stydím.
- Citovat
- Upravit
Parninas
20.10.23 09:42
@Anonymní píše:
Ahoj ano, máma zemřela před 2 roky. Byla nemocná.
Včera ráno jsem jela opět služebně k zákazníkovi přes 100km, kdy jsem předávala část práce. Ráno mi pípla sms od babi - ve stylu, že už mě nebude obtěžovat a podobné řeči. Nereagovala jsem, upřímně jsem to hned vypustila, měla jsem dost práce. V úterý mi ještě volala a říkala, že jsem měla být zdravotní sestřička, že bych se měla mnohem lépe. Tak jsem jí letmo řekla, že to není jednoduchá práce a že já dělám, co mě baví (už jsem se smířila s tím, že nikdy pyšní nebudou, protože mé práci nerozumí). A v úterý večer volala teta, že prý babi volali sanitku (zase), protože prý byla úplně mimo a nereagovala. V sanitce jí vše změřili a všechny hodnoty v normě, tak ji nechali doma. Prý ale nedodržuje dietu a zapomíná si píchnout inzulin. A teď se podržte, dole v baráku bydlí tatínek s macechou (táta nechodí do práce) a je pro něj těžké jí jít 3× denně ten inzulin pichnout. Prý když tam byla venku ta sanita, tak šel dovnitř na počítač něco dělat.
Zakladatelko, jen jsem chtěla napsat, že ti fakt moc přeju, aby se ti povedlo vytyčit ty mantinely a nepovolit. Tvoje rodina jede solidní vydíračky a vůbec se nedivím, že tě to tak deptá. Ale obrň se a nereaguj, to zvládneš!
Mimochodem tvoje povolání zní fakt cool. Pro mě jsou tyhle věci černá magie, jsi dobrá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.10.23 09:46
@Parninas píše:
Zakladatelko, jen jsem chtěla napsat, že ti fakt moc přeju, aby se ti povedlo vytyčit ty mantinely a nepovolit. Tvoje rodina jede solidní vydíračky a vůbec se nedivím, že tě to tak deptá. Ale obrň se a nereaguj, to zvládneš!
Mimochodem tvoje povolání zní fakt cool. Pro mě jsou tyhle věci černá magie, jsi dobrá.
Děkuju ti moc. 
Já jsem byla v rodině vždy černá ovce, ten průšvihář, protože jsem měla fakt přísnou výchovu, uvedu příklad - bylo mi nějakých 15,16 a jeli jsme koupit nové boty - já chtěla takové, jaké měla všechna děcka, co se nosilo. Bohužel babička řekla, že takové boty nejsou zdravé a mám si koupit sportovní tenisky. A navíc, jsou drahé. Táta samozřejmě poslechl. Když jsem začala plakat v krámu, protože jsem prostě nechtěla být ve kšole pro posměch, tak mi tam otec vlepil facku a koupil ty nejlevnější, nehorší boty, co tam byly.
Jak jsem již psala, vždy jsem se jim chtěla zavděčit, ukázat, že jsem taky dobrá, ale myslím, že to byl úplně marný boj. V pondělí přetekla ta poslední kapka a teď už vím, že jsem dost silná na to, abych se na ně vyprdla. A opravdu se cítím lépe
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, tady zakladatelka této diskuze:
https://www.emimino.cz/…adat-509419/
Jen jsem vám chtěla říct, že jsem se dnes rozhodla se definitivně odloučit od rodiny.
Pracuji jako projektant a zítra prezentuji koncept u nového zákazníka, mám tam ještě spoustu bodů k řešení, dnes jsem byla opravdu z práce unavená a vystresovaná.
Tu babi v nemocnici dnes pouštěli a dopoledne mi volal táta, tak jsem to brala, že se o to postarají. Brala jsem to jako hotovou věc a soustředila se na svou práci.
A po práci v půl 8 z domova volám babi - “no nazdar, děkuju za hezké přivítání z nemocnice”. Seděli tam všichni, včetně táty, macechy a strejdy. Vzadu jsem v telefonu, zřejmě to měla na hlasitý, slyšela strejdovo kecy, macechy “ no určitě byla do 7 v práci” a tátovo sprostá slova. Že prý pro mě udělali dost, abych tam dnes zabehla. Byla jsem tam včera tahat dříví, aby měli čím topit a nemusel to nosit táta, sekat trávu, vyklizet skříň. Po nemoci. Do telefonu jsem po sprostých slovech od táty řekla, že on sám sedí u svého počítače i víc jak 12 hodin denně a sotva mu to vydělá a at mi daji pokoj. Pak mi volali, tak jsem jim jen napsala, že to bylo trochu moc a že se snažím kdykoliv vyjít vstříc a že bych je mohla obcas trochu zajímat i já. Výsledek? Prý si semnou nehodlá dopisovat a že mi děkují za krásné dárky k svátku (viz minulá diskuze), měli svátek a já měla covid a neschopenku.
Díky tedy všem za slova, že se na to mám vykašlat, dnes jsem tu sílu našla a teď už je to jen jejich boj. Já si najdu terapeuta a budu posilovat sebe samotnou.