Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozchodová psychika dcery a mé maličkosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
jjelena
29.6.10 05:58
Ahoj, sice nemám takovouhle zkušenost, ale jak se ptáš… ano, většina dětí v tomhle věku má uplakaný období a i přesto,. že náš tatínek se vrací denně domů a děti večer vidí, tak obě cca v tomhle věku měly období „maminke ne, tatínek“.
Nejsem psycholog, ale dcera určitě není hloupá a už dokáže vycítit, že něco s tatínkem nehraje a to že chce být s ním jí kompenzuje tu jeho ztrátu doma. Myslím, že to od ní je určitá formy hry na city. Ale jak říkám, nezažila jsem, ani nejsem odborník, ale rozhodně bych se tím na tvým místě netrápila ve stylu " jsem pro ní podřadná"
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.6.10 06:11
xy
Mám podobně staré dítě.
Upřímně, myslím si, že s ní otec tráví až příliš moc času. Na jednu stranu je dobré,že jí nebráníš, aby se s tátou dále vídala denně a ještě o víkendech, bereš to jako pozitivum. Je jasné, že otec má na dceru taky právo, má právo rozvíjet s ní svůj vztah, trávit s ní čas. Přemýšlela jsi ale na tom do budoucna. To si ji bere každý víkend? Teď Ti to možná nevadí.Nepochopila jsem,ale žiješ sama, máš přítele? Žijete spolu? Pokud ano,nevadí mu to,že k vám každodenně chodí pro malou její otec,tím vám narušuje režim? Nevadí mu, že vám každý víkend odebírá dítě, které je taky Tvoje a ty se nemůžeš ohlížet na to, že má jen o víkendu volno?. Děláš to fakt pro malou, protože si myslíš, že má na svého otce právo a chceš, aby si spolu vybudovali pěkný vztah? Nebo to děláš hlavně proto, aby se s Tebou nesoudil, protože Ti třeba vyhrožuje, že zažádá o svěření do péče?
Ty jsi teď doma,ale až budeš chodit do práce a malá do školky,víkend bude jediný,kdy budete celý den spolu. Já bych v tom udělala pořádek už teď. Víkend jednou za 14 dní, ten, který má být dítě u matky,ať se u vás neukazuje a návštěvy rozhodně ne každodenní.
Možná se na mě někdo oboří,že matka není ta, kdo má na dítě automaticky právo..
Víš, já nejsem zastáncem střídavé péče. Nebála bych se. Pokud žiješ normální život v normální domácnosti, dítě bude pravděpodobně svěřeno Tobě. Střídavá péče se u malých dětí nepreferuje, soud ji sám nenavrhuje,pokud se na ní rodiče nedohodnou. Teď naštěstí soudkyně uznávají úzké pouto matky a dítěte a snaží se je oddělovat na co nejkratší dobu. Berou v úvahu separační úzkost, dlouhodobé kojení.
Dokonce si myslím, že si otec nevysoudí ani celý víkend od pátku do neděle. Maximálně jednu noc.
Myslím si, že by taky holčička měla jednou provždy pochopit,že jste se rozešli. Vy jste se vlastně rozešli a přitom se nic nezměnilo, jste pořád „spolu“ jako dřív. Jenže to dítě cítí, že se něco děje a režim jako před rozchodem mu v hlavě nadělá jen guláš,nic jiného. Toto považuju za nejdůležitější důvot utnout to a upravit vztah s otcem. A začít žít nový vlastní život bez jejího otce. Ne se neustále řídit tím, kdy přijde tatínek, kdy spolu půjdou ven a že o víkendu bude s ní.
Taky bych doporučila navštívit nějakého psychologa, po rozvodu rodičů to není na škodu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.6.10 06:24
xy
Omlouvám se, četla jsem ještě jednou a pořádně. Přítele máte, žijete s ním. Zkrátka a dobře si nedovedu představit budovat další vztah, snažit se vyrovnat s rozchodem a ještě aby mi do toho otec odváděl dítě každý den na 4 hodiny a na celé víkendy 
Opravdu nejsem zaujatá proti otcům, ale toto není dobré ani pro dvouleté dítě a myslím si, že právě z toho pramení její chování. Tvůj přítel nechodí do práce? On s vámi oběma nechce trávit odpoledne čas?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.6.10 06:42
xy
Omlouvám se za zahlcení diskuze. Anonymní příspěvky nejdou upravovat. Jen jsem chtěla napsat, nepíšu anonymně k vůli nějakým sporům, hádkám, nebo že bych chtěla být škodolibá a radila, ať dítě odtrhneš od jeho otce. To v žádném případě. Anonym proto, protože se nechci hádat. Nemám prostě ten názor, jak děláš skvělou věc, že dítě odevzdáváš otci na úkor Tvého vztahu s Tvojí dcerkou..
Známá se rozváděla s dítětem - necelé dva roky - otec si dítě bere jednou týdně odpoledne a jednou za 14 dní ze soboty do neděle. Taky měl takový nápad, jak u vás, ale ona s tím nesouhlasila. Taky má právo na vlastní život, udělat si o víkendu svůj program se svým dítětem.
Pokud máte nějaké problémy v tomto směru, zajdi na OSPOD, sociální pracovnice poradí na co máš právo a na co ne, odhadne, jak to může dopadnout. Většinou sedí u soudu denně, tak ví.
- Citovat
- Upravit
29.6.10 07:07
Ahoj Anonymní!
Musím říct, že vesměs souhlasím s názorem XY…
Jsem ve stejné situaci jako ty, s tím rozdílem, že teda toho času přítele nemám, teda aspoň né toho, který by s náma žil v jedné domácnosti 
A chlapačka mám asi tak o měsíc mladšího než ty…
Já osobně nesouhlasím se sřídavou péči u tak malého dítěte, které je spíše fixovaná na mamku než na otce, resp. spíš ještě víc potřebuje dvouleťák mamku… navíc soudy do věku tří let dítěte neodklepnou otci ani přespání přes noc (teda pokud se to nezměnilo od té doby, co jsem si to zjišťovala)… Střídavá péče se dle mého názoru dá užít taž tak u školáka, ale věřím, že tady padnou jiné názory 
Jinak si taky myslím, že otec tvé dcery s ní tráví až přespříliš času, je hezké že má o ni zájem a chce s ní trávit svůj volný čas, jenže to je na úkor tvého volného času s dcerou…teďka pokud jseš na rodičáku to ještě jde, ale až začne chodit do školky a budete spolu trávit jen odpoledne, tak se ti nebude líbit, že otec je s malou častěji než ty… a pak ty víkendy? Pochopila jsem, že je i malá u něho spí, že …a každý víkend?? Tak to bych taky „zatrhla“, pěkně půl na půl, když už 
Kristýna
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.6.10 08:00
Ahojík…
můj přítel se rozvedl,když byly malé 3 roky…
jetdila k nám se starší dcerou v pohodě,ale návrat k mamince byl horor…držela se jako klíště a nechci k mámě nechci k mámě…a to nejen,když jí předával on,ale i když jsem jí předávala já.
Ted už je to v poho,ví,že je tady,když má táta volno a u mámy,když je táta v práci.
Nemáme střídavou,ale stejně tady holky jsou skoro půl měsíce.
Asi musíš vydržet…
Ale souhlasím s holkama,že se pro ní skoro nic nezměnilo,jen večer tatínek „není doma“
asi bych toto nějak upravila.Apon víkendy…jeden vy a jeden tatínek.
A odpoledne taky třeba ob jedno…
- Citovat
- Upravit
29.6.10 08:24
Já jen můžu napsat že mého bratra opustila žena, když byly jejich synkovi necelé dva roky.K psychologovi chodí doted a to jsou mu 4 roky. Když ho brácha vrací mamce, brečí a nechce k ní. Střídavou péči u nás doporučují až u dítěte staršího 4 let. Nevím co poradit, snad to nebudu sama muset nidky řešit, tak malé dítě si asi v hlavičce neumí přebrat co se děje. že najednou tatínek není domaa že se s maminkou nemají rádi. řekla bych že synovec to nechápe chudátko doted, a to už je od rozchodu 2,5 roku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.10 09:59
Ahoj, já jsem odešla od exmanžela, když byly Matyášovi 2,5 roku. Trvalo to skoro rok, než se Máťa srovnal, občas to bylo náročné. Hodně nám pomohlo, když jsme nastavili pravidelné dny, kdy byl s tátou a kdy s mámou. Osobně nepovažuju za úplně šťastné řešení, že je každý den 4 hodiny s tátou. Ty přechody jí určitě nedělají moc dobře. Radši bych volila variantu, kdy je s tátou třeba 3 dny v kuse a pak je několik dní jenom s tebou. Souhlasím taky s již napsaným názorem - každý víkend s tátou mi přijde moc. Možná by pomohlo, kdybyste se dohodli na nějakých pravidelných předávkách, dětem ta pravidelnost hodně pomůže se v situaci zorientovat.
A ještě jedna věc. I když je dcerka ještě malá, určitě jí situaci vysvětli. Já jsem to Máťovi vysvětlovala několikrát a myslím, že to docela pobral. Podle mě se totiž malá cítí dost zmateně a proto tak reaguje. No a do toho se vám asi vloudilo i období fixace na jednoho rodiče (Matyáš měl taky krátké období, kdy chtěl všechno jenom s tátou, já jsem nesměla nic.)
Psycholog by určitě taky nebyl špatný, minimálně by ti poradil, jak se k situaci stavět.
A rozhodně vám chválím to, že malou dál vychováváte jako dřív. Každá „jistota“, která jí po rozchodu zůstane, je pro ni dobrá.
Držím palce!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.10 10:00
Taky se přidám se svou troškou do mlýna. Mám menší zkušenost z obou stran. Moje dítě, tvoje dítě naše dítě 
- myslím si, že je malá s tátou příliš často. V podstatě s ní uděláš akorát povinnosti a když by sis s ní v podstatě mohla hrát nebo sejí věnovat a jít ven, předáváš ji otci. Taky všechny víkendy mi přijdou fakt mimo. To je přece čas na to,a by sis s ní a tvým novým partnerem budovala nové vztahy! Řekla bych. Omez to aspoň na polovinu…
A smiř se s tím, že ona takhle bude vyvádět, když se bude vracet. A bude to čím dál horší, čím bude starší. Doma bude mít povinnosti a pořád bude něco muset a u táty to tak obvykle nebývá, tak proč by se vracela tam, kde něco musí, kdy on je tááák hodný.
- manželova teď už 8 letá dcerka vyvádí, když má jít k mámě úplně stejně… nechce ani odejít z bytu. Tařa předpokládám, že je to asi běžné. Je fakt, že jak já znám její mámu, tak ta holčina nezná od ní objetí, pomazlení a milé slovo. Když už konečně začala chodit k nám, říkalo se jí klíště. Pomalu jsme nemohla udělat krok, aby nebyla ke mě přilepená a dávala mi dokonce přednost před tátou!!! Prostě jí to pomazlení od ženské strašně chybělo. Ke změnám došli do se narodila Kačenka a naše svatba pro ni byla šok, ale věřím, že se to zas brzy srovná a bude zas dobře.
- moje dcerka zas pomalu vidí v tátovi boha a nějak odsunula na 2 kolej, co vyváděl a proč jsme se rozvedli. Jezdí za ním, když se prosta domluví - nepravidelně…
…ale… když jsme se rozváděli snažila se být statečná, nikomu si nestěžovala, neplakala, vypadala být v pohodě…velká chyba lávky. Rozvedená jsem 5 let a loni na podzim se Kity sesypala… vše bylo špatně, vše negovala, furt plakala. byla těžce depresiví. Skončily jsme u psychiatra (mám PÚP a nedostatek serotoninu a měla jsem strach, jestli se to nezačíná projevovat i u ní) je na antidepresivech. Bohužel vylezlo na povrch, že právě už neunesla stres z rozvodu, pak ještě můj i skoro 3 letý vztah s mužem, se kterým si moc nerozuměli velmi nepříjemný rozchod + vztahové problémy ve třídě.
Teď už s ní pracuje i speciální pedagožka ve škole, školní psycholožka, psychiatrička a snad se podaří zas léky pomalu vysadit…
Proto určitě doporučuji tomuhle všemu předejít. Vím, že je rozdíl 2 roky a 7, ale určitě bych poradila právě různé terapie, porady s psychologama apod. RAdši preventivně zbytečně, než abys pak řešila to, co já… i když jak jsme psala 2 roky a 7 je obrovský rozdíl. Navíc kdyby jste třeba nebyli s jejím otcem za dobře, vgěř, že by na jeho existenci dokázala velmi rychle zapomenout. Vím, jak moje neteř. O tom, že její táta není její se dověděla v 13 letech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.10 10:52
Ahoj,
můj názor je, že s tatínkem je příliš často a bere ho jako zábavu a ty jsi ta která přikazuje, event. zakazuje.
Takže za mě trávit s ní víkendy a tatínkovi dávat jen obden, odtýden. A ted den, který budete mít pro sebe opravdu aktivně využít pro dítě! Výlety, co ji baví atp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.10 11:27
Já myslím, že v tomto věku děti vyvádějí úplně stajně i když jsou kupříkladu takto často na návštěvě u babiček, tet, kamarádek a jiných často navštěvovaných lidí.
Nemusí to být nutně rozvodovou situací ( i když je to na snadě), ale prostě povahou dítěte, které má najednou okolo sebe spoustu lidí, kteří o ní stojí a nadbíhají jí. Dokáže být díky tomu více svéhlavější.
viděla jsem spousty dětí, které trucovaly a dělaly scény, že odněkud či od někoho nechtějí ( protože se tam měli lépe - rozuměj rozmazlovaně - než obyč doma)..
Tato střídavá péče má opravdu i svá negativa i když to rodiče myslí dobře - zvlášt v tomto věku. myslím že školní dítě by to již pobralo lépe a uvědomovalo by si rozdíly mezi doma s mamkou a na návště u tatky..
Bohužel musím konstatovat i to, že nesnáze tohoto druhu si mohla předpokládat - jistě tě na ně každý upozornoval - tedy na to, že dítě by mělo být na prvním místě a při rozvodu by člověk měl myslet hlavně na to jak to dcera bude snášet.
Přeji hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.6.10 12:48
xy
Je sice pravda, že malé děti jsou rozjivené, když se vrátí od babiček nebo odkudkoliv, kde nemají tak pevný režim jako doma..
Ale stejně si myslím, že chování dcery zakladatelky diskuze normální není, že s ní otec tráví mnoho času na úkor matky. V normální rodině,když přijde tatínek z práce, tak jsou celá rodina pohromadě, záleží na počasí a na povaze zaměstnání tatínka. Buď jsou doma, nebo jdou ven všichni spolu, nebo jde s dětmi ven pouze maminka nebo pouze tatínek. Varianty podle situace. Ale tady prostě otec po práci dítě odvede a dovede ho až večer, kdy se jde dítě koupat a spát. Zakladatelka píše 4 hodiny - kdyby ji přiváděl asi v 7 večer,odcházejí ve 3 odpoledne. Dvouleté děti někdy ještě po obědě spí, odpočítám si 2 hodiny. Pokud např. toto dítě vstává kolem 8, stráví s ní maminka 4 - 5 hodin, kdy musí vykonat hlavně povinnosti,pak jde dítě spinka a hurá k tatínkovi..Plus narušené víkendy.Prostě mi přijde, že nejvíc kvalitního a smysluplného času s ní stráví otec
Omlouvám se, že se v tom tak pitvám. Ale být zakladatelkou, prostě se nepářu. Dítě dám na dvě odpoledne v týdnu a jednu sobotu za 14 dní. Mám trochu praxi „z druhé strany“, vím, jak podobné soudní spory dopadají - ve prospěch matky a dítěte. Nenech se zastrašit případnými vyhrůžkami, ani si neškrtne.
- Citovat
- Upravit
1.7.10 21:22
Souhlasím s tím, co psaly holky přede mnou, že je dcera s otcem moc často. Podle mě se pak nedá dodržovat žádný denní režim. Nediv se pak, že je tak rozjívená. Taky bych vysvětlila otci zásady výchovy, protože jestli jí dovolí víc a něco jiného než ty, tak pak kazí to, co ty jsi nastavila a je to nanic a budeš se pořád horko těžko snažit vychovávat a výsledek žádný.
Taky si myslím, že to cítí, že se něco děje a měli byste jí to vysvětlit a nastolit pevný režim.
A ještě byste měli říct i ostatním, že není žádný chudák a že ji nemusejí o to víc rozmazlovat.
Jinak v tomhle věku je rozjívenost a ječivost častým jevem i v úplných rodinách, ale asi bych radší zašla za odborníkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Předem se omlouvám za anonym, vím, že to některé nemáte rády, ale mám pro to svoje důvody.
Před dvěma měsíci jsem se rozešla s otcem svého dvouletého dítěte. Teď bydlíme s přítelem. Manžel se s dcerou vídá denně (pokud není nějaká vyjímka), víkendy tráví většinou spolu.
Můj problém spočívá v tom, že mám pocit, že má dcerka tátu raději než mámu. Hrozně mě to trápí. Pokaždé, když k němu jde, říkám jí dopředu, že přijde tatínek z práce a půjde si s ním hrát a pak zase přijde za maminkou. Vše probíhá v pohodě, dál se na to neptá a pak mi s úsměvem zamává. Nevím, jestli to manžel dělá taky tak, že jí předem řekne, že za chvilku půjde za maminkou, nebo ji prostě jen přivede (či počká, až si pro ni přijdu). Teď byli celý víkend spolu a když jsem si pro ni v neděli večer přišla, pověsila se mu kolem krku a říkala, že s maminkou jít nechce, že chce být s tatínkem. Do toho brečela. Nakonec se trochu uklidnila a tátovi z auta zamávala. Když jsme přišly domů, prozměnu se ptala po příteli.
Dneska se situace opakovala. Manžel mi ji přivedl, celou veselou, ale ona pak upadla a pověsila se na něj a nechtěla jít se mnou do bytu. Pak až do spaní tátu volala.
Nevím, jestli jsou takové všechny děti v jejím věku (jsou jí dva a čtvrt), nebo jestli je to naší rodinnou situací, ale je to děsnej řvoun. Upadne, nebo se jí něco nelíbí, nebo ji hned nechci chovat, když si usmyslí a spustí tyjátr, jako bych ji vraždila. Vypadá to pak, že ji týrám, když ji pošlu do pokoje nebo posadím někde, aby se uklidnila, někdy dostane na zadek, když se opravdu vzteká dlouho a bezpředmětně.
Chodíme ven s kamarádkou, co má holčinu o půl roku mladší, a ta se k mojí dceři nesmí přiblížit, jinak spustí řev a schovává se za mě. Nedej bože, když si půjčí její hračku, nebo jí šáhne na kočárek. Přitom s ní chodit ven chce, sama to říká. Pak mi pořád visí na noze, nebo chce chovat, ale hrát si nebude.
S manželem jsme se dohodli, že se jí nebude v ničem ustupovat, že se k ní budeme chovat stejně jako dosud a stejně ji vychovávat. Ale i tak mám pocit, že ji všichni litujou, protože se jí rozešli rodiče a chovají se k ní jinak. Manžel je na ni hodnější, ostatní známí dospělí si jí najednou víc všímají, každý se jí snaží vynahradit, že je z rozvrácené rodiny. A já si s ní pak nevím doma rady (trávím s ní bezesporu nejvíc jejího času) a nejsem ta hodná, nedovolím jí věci, které jí dovolí tatínek (např. dnes stříkat na mě v bytě vodu z rozprašovače).
Strašně mě bolí, když vidím, že tatínek je pro ni bůh a máma je podřadná (vídají se denně cca 4 hodiny + víkendy, jak jsem psala). A ještě víc mě bolí, když ji vidím za tatínkem brečet. Jako každá máma nerada vidím svoje dítě trpět
Musím ještě podotknout, že do našeho rozchodu se vídali přesně tak, jako dneska, tzn., když přišel manžel z práce, než šla spát. Navíc skoro 2 měsíce těsně před rozchodem se vídali pouze o těch víkendech.
Je mi z toho všeho moc smutno. Dokonce přemýšlím o tom, že s malou navštívím nějakého psychologa, aby mi řekl, jak se k ní mám(e) chovat a taky nějakého rozvodového poradce, který by mi pomohl to všechno líp snášet. Přítel je víc než často pracovně mimo domov a já jsem na všechny ty myšlenky strašně sama.
Jsou tady maminky, které si prošly (nebo procházejí) rozchodem/rozvodem s dítem v podobném věku? Nemohly byste mi napsat zkušenosti, rady?