Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozdílný pohled na věc a okolnosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.2.20 10:01
Základní zádrhel je v tom, že každý používáte jiný jazyk. Sice obsahuje stejná slova, ale ten druhý slyší něco jiného, než ten první říká. Což je naprosto normální, běžné a otravné a děje se to všude.
Výhodou je, že to je snadno řešitelné - je potřeba si to uvědomit a chvíli si hlídat co a jak člověk říká a ověřovat si co a jak ten druhý slyší. Časem se to stane přirozeným způsobem komunikace a uvolní to strašně moc prostoru a energie, které teď žerou všechny ty hádky a všechny ty obavy „co mi na to zase řekne“. Které vás teď frustrují oba.
V ideálním případě se výše uvedený proces děje současně, totiž že se domluvíte, že se vám nedaří domluvit, ale že to společně chcete změnit. Pak to jde výrazně jednodušeji.
Výhodou změny komunikačních vzorců ale je, že to nemusí dělat obě strany zaráz.
Když ty začneš mluvit/komunikovat jinak, tak tvůj muž najednou přijde o zaběhané rituály v tom jak spolu mluvíte a které věci neřešíte a které podněty spouští jaké obranné mechanismy. A v té změně je právě naděje na to, že se vám to podaří pročistit.
Velmi efektivním a jednoduchým nástrojem jak mluvit, aby člověk řekl to co doopravdy potřebuje a ten druhý to s co největší pravděpdooností slyšel je metoda tzv. nennásilné komunikace. zejména pokud tvůj muž vnímá to co bereš jako běžné oznámení coby výčitku, tak to umí vcelku kouzla.
Tady je ke stažená knížka, která vysvětluje co to je a jak to funguje
tady o tom rozhlas natočil moc povedený dokument, který stojí za poslech
https://vltava.rozhlas.cz/…kace-6249993
A případně vůbec není marný nápad zajet někam na seminář a trénovat to naživo. Jak takový seminář probíhá je právě v tom audiodokmunetu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.20 10:09
Vůbec bych neřešila nějaké škatulky. Můj muž má tendence argumentovat podobně, tzn vytáhne něco na první pohled podobného na mně aby „vinu“ rozložil??? Na to reaguji tak, že ho požádám nejak ve smyslu „mohli bychom se vyjádřit k této konkrétní věci, kterou vidím jako problém a neukazovat na sebe prstičkama jako malé děti? A pokud ti vadila ta věc (kocarek atd) ohledem mne, v poradku, rozebereme to nasledne, a pro priste bude lepsi to řešit hned a nevytahovat v nekonstruktivnich diskuzich?“ Takto můžeš totiz vytahovat 100let staré přešlapy jeden na druhého a k ničemu to nevede. To je taková spirala, kdo si na co vzpomene. Nenech se do ní zatáhnout!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.20 10:12
Vadí mu výčitky, zkus žádost.
Prosím uklidíš to po vás já vyskládám nákup? Děkuji.
Sice si to nezapamtuje pro příště, ale nevyjede po tobě. To jak mluvíš chápe jako útok, neřeší obsah, jen obranu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.20 10:24
@Ou Já tomu rozumím, ale nevím, jak to uvést do praxe. Mám pocit, že on mi sice odkýve, že je potřeba něco změnit, ale ať mluvím jak mluvím, tak on jede pořád to svoje. A když ho upozorním, že to přece nedává smysl, tak se nakrkne a odchází. 
Myslím, že jsem komunikačně celkem zdatná a vyzkoušela jsem všechno možné, ale změna vydrží jen pár dní, kdy je vidět, že se teda snaží, ale za chvíli zase sklouzne do toho svého stereotypu.
A přece nemůžu s dospělých chlapem nonstop mluvit jak s dítětem a všechno ověřovat, zrcadlit, přežvýkávat a potvrzovat. To je zase strašně únavné pro mě. 
- Citovat
- Upravit
10.2.20 10:36
@Anonymní píše:
@Ou Já tomu rozumím, ale nevím, jak to uvést do praxe. Mám pocit, že on mi sice odkýve, že je potřeba něco změnit, ale ať mluvím jak mluvím, tak on jede pořád to svoje. A když ho upozorním, že to přece nedává smysl, tak se nakrkne a odchází.
Myslím, že jsem komunikačně celkem zdatná a vyzkoušela jsem všechno možné, ale změna vydrží jen pár dní, kdy je vidět, že se teda snaží, ale za chvíli zase sklouzne do toho svého stereotypu.
A přece nemůžu s dospělých chlapem nonstop mluvit jak s dítětem a všechno ověřovat, zrcadlit, přežvýkávat a potvrzovat. To je zase strašně únavné pro mě.
Ja to vnimam tak, ze jsi zbytecne protivna. Nez se zabyvat filozofickou otazkou, kdo ma zrovna ted uklidit po detech, je lepsi tech par taliru uklidit sama a neresit. Nebo to ignorovat a cekat, az to udela sam. Pokud jde o uklid, pozadat o pomoc, pokud jde o jeho neporadek, treba sekacka, pozadat, at si ji schova, ze ti prekazi. Kdyby rekl, ze kocarek taky prekazel, tak mu s usmevem reknu, ze prekazel proto, ze mi pro nej nepostavil zahradni domek. A vyreseno, delas problemy tam, kde zadne nejsou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.20 10:41
@Permon píše:
Vadí mu výčitky, zkus žádost.Prosím uklidíš to po vás já vyskládám nákup? Děkuji.
Sice si to nezapamtuje pro příště, ale nevyjede po tobě. To jak mluvíš chápe jako útok, neřeší obsah, jen obranu.
Chápu, co chceš říct.
Ale už jsem unavená mu připomínat základní věci jak malému děcku. Mně taky nemusí každý týden říkat „prosím tě vypereš prádlo?“ Už jsem jako jeho matka. Chtěla jsem to řešit, protože cítím, že nám to rozežírá vztah, ale on je vůči tomu asi imunní. 
A jinak jeho další obrana na stále se opakující, byť milou žádost je, že jakmile vlezu do předsíně, tak odchází a zavře se u sebe v pokoji pod záminkou práce, psaní emailu nebo odpočinku. 
A bordel tam samozřejmě nechá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.20 10:48
@Martina D. píše:
Ja to vnimam tak, ze jsi zbytecne protivna. Nez se zabyvat filozofickou otazkou, kdo ma zrovna ted uklidit po detech, je lepsi tech par taliru uklidit sama a neresit. Nebo to ignorovat a cekat, az to udela sam. Pokud jde o uklid, pozadat o pomoc, pokud jde o jeho neporadek, treba sekacka, pozadat, at si ji schova, ze ti prekazi. Kdyby rekl, ze kocarek taky prekazel, tak mu s usmevem reknu, ze prekazel proto, ze mi pro nej nepostavil zahradni domek. A vyreseno, delas problemy tam, kde zadne nejsou.
No já řeším, protože nejde jen o talíře, to byl příklad. Jde prakticky o cokoli, co je potřeba nějak vyřešit. A navíc teda nejsem rodinná služka.
No ale když ho požádám o pomoc, tak odpoví, že včera/předevčírem/před týdnem po mně uklidil hrnek. Když mu řeknu, aby uklidil sekačku, tak odpoví, že tam je/byl kočárek.
Nebo případně, že ji teda uklidí - a neuklidí.
A jakmile řeknu něco dalšího, tak je hned hádka.
Já po něm neštěkám, ani nenařizuju, mluvím stylem žádosti a prosby, ale je mi to prd platné.
- Citovat
- Upravit
10.2.20 10:48
@Martina D. píše:
Ja to vnimam tak, ze jsi zbytecne protivna. Nez se zabyvat filozofickou otazkou, kdo ma zrovna ted uklidit po detech, je lepsi tech par taliru uklidit sama a neresit. Nebo to ignorovat a cekat, az to udela sam. Pokud jde o uklid, pozadat o pomoc, pokud jde o jeho neporadek, treba sekacka, pozadat, at si ji schova, ze ti prekazi. Kdyby rekl, ze kocarek taky prekazel, tak mu s usmevem reknu, ze prekazel proto, ze mi pro nej nepostavil zahradni domek. A vyreseno, delas problemy tam, kde zadne nejsou.
Souhlas. Bavit se půl dne o něčem, co je za dvě minuty vyřešené… Připadá mi ten způsob komunikace jakoby agresivní, urejpaný… jako proč zdůrazňovat „od toho ten domek přece máš“, to je přece zbytečný. Podle mě to v chlapovi automaticky vyvolává potřebu se bránit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.20 10:54
@Michelle_M píše:
Souhlas. Bavit se půl dne o něčem, co je za dvě minuty vyřešené…
Ale já mu samozřejmě neřeknu „Ukliď si sakra tu sekačku do zahradního domku, na co sis ho stavěl? 
"
Věta zní asi takto "Mohl by sis prosím uklidit tu sekačku do zahradního domku? Chtěla bych tu terasu dát konečně dopořádku, ať to máme na léto hezké?“
Nebo jak co mu mám teda říct, aby to nebylo rýpavé? Nebo mám uklízet i tu sekačku a všechno ostatní, jenom proto, aby byl klid?
Já si pod pojmem za 2 minuty vyřešené představuju situaci, kdy ho o něco poprosím a on to buď udělá a nebo řekne, proč to nejde a dojdeme k řešení. Pak bude hotovo. Ale on rozjíždí argumentační bitvu, hned.
- Citovat
- Upravit
10.2.20 10:57
Akorát si ničíte vztah takovýma „žabomyšíma válkama“. Trochu tolerance z obou stran? Dokonalý nejste nikdo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.20 10:57
@Anonymní píše:
No já řeším, protože nejde jen o talíře, to byl příklad. Jde prakticky o cokoli, co je potřeba nějak vyřešit. A navíc teda nejsem rodinná služka.
No ale když ho požádám o pomoc, tak odpoví, že včera/předevčírem/před týdnem po mně uklidil hrnek.Když mu řeknu, aby uklidil sekačku, tak odpoví, že tam je/byl kočárek.Nebo případně, že ji teda uklidí - a neuklidí.
A jakmile řeknu něco dalšího, tak je hned hádka.
Já po něm neštěkám, ani nenařizuju, mluvím stylem žádosti a prosby, ale je mi to prd platné.
Tak když tam je/byl kočárek, tak tam nemůže dát sekačku. Hotové vyřízené. Ale jinak je dost možná u vás problém ve zraku. Nepořádek člověk vnímá od určité hladiny. A asi ji máte nastavenu jinak. Co ty vidíš jako nepořádek, tak to on nemusí vůbec vidět. Pár talířů a špinavých skleniček. Drobnost co ještě ani nestojí za povšimnutí. Jo když už se to nakupí, tak to třeba sám půjde umýt. Je to jak s myčkou, tu taky nebudeš zapínat poloprázdnou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silverine247
10.2.20 10:59
Myslim, ze jste na sebe navzajem napruzeni, pises o manzelske krizi, prijde mi, ze problemy s uklidem jsou podruzne. Travite spolu hezky cas jako partneri nekdy, nebo jedete spis v provoznim modu, kolem deti atd? Spite spolu?
- Citovat
- Upravit
10.2.20 11:00
Hele, chápu tě, my taky řešili obdobné věci. Naučila jsem se nad tím mávnout rukou. Jsou to malichernosti a manželství je hodně o kompromisech a toleranci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Omlouvám se za kostrbatý název, ale nějak mě nenapadá nic lepšího.
Anonym proto, že se mi nechce rozebírat, že máme doma manželskou krizi.
Všimla jsem si, že často je příčinou hádek mezi mnou a manželem úplně jiný systém náhledu na věc. Tak mě napadlo se zeptat tady, jestli přemýšlíte spíš tak jako já - tzn. spousta škatulek, berete v potaz spoustu okolností okolo, nebo spíš jako manžel - jedna kategorie a je jedno, kde kdy kdo a co.
Jde o to, že pokud manžela o něco požádám, na něco ho upozorním - po chlapsku „mu pořád něco vyčítám“, tak okamžitě odpálí zpět, že já něco taky… Ale vždy se liší právě ty okolnosti okolo, které on nebere v potaz a já jo a pak jsme ve sporu.
Dám příklad: Řeknu mu, že mi vadí, že když je doma s dětma, tak po nich neuklidí stůl od jídla, špinavé nádobí a tak. A já když přijdu z práce/nákupu apod. tak přijdu do bordelu a ještě to mám uklízet. - jsou doma, nikam nejdou, má na to půl dne
On opáčí, že včera po mně uklízel (celkem výjimečně) bordel, který jsme nechali po snídani - Jo, nechali, vypravovala jsem dvě děti ráno do institucí a sebe do práce, zatímco on ráno spal a nikam nespěchá.
Mně to prostě přijde jako jiná situace. Loni, když byl nejmladší ještě mimino, vypravoval děti ráno on a já jsem ani nepípla, že po nich uklízím čurbes každý den, byla jsem ráda, že můžu spát.
Nebo jsem mu řekla, že by si mohl odklidit sekačku z terasy do zahradního domku, od toho ho přece má. - je to jen na něm, nepotřebuje na to nikoho
On opáčí, že tam byl několik měsíců kočárek, který se mi teď konečně podařilo prodat. - byl dlouho v inzerci - nezáleží přece jen na mě, jestli se prodá a vyhodit jsme ho nechtěli ani jeden.
Jak se na ty situace díváte vy? Máte prostě kategorii „bordel“ a je jedno za jakých podmínek vznikl?
Já totiž nevím, jestli ten chlap fakt nechápe, že binec, který nadělá čistě kvůli sobě mi vadí a chci, aby si to po sobě uklidil a binec, který nadělá, protože dělá něco pro rodinu a děti mi tolik nevadí a uklidím to prostě jako svůj podíl (styl já vařím, ty myješ)., nebo mi to prostě dělá schválně a argumentuje jak pitom.ec protože ví, že mě to naštve.