Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rozloučit se s babičkou?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.1.15 07:16
Děkuji všem za příspěvky. Jestli mě „nakoply“ správným směrem, uvidím o víkendu. Hezký den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 07:16
@lasička1 píše:
Určitě bych jela. Vyčítala by sis, že si babičku neviděla a nerozloučila ses. A to jsou věci, které se nedají vrátit.
Znám mnoho lidí, kteří odrazují od toho, aby se druhý šel podívat na člověka, který umírá-se slovy, aby si ho zapamatoval zdravého. Tento názor nesdílím. Manžel měl známého, od malička se kamarádili, jako dospěláci se už jen občas potkávali. Známý měl rakovinu, několik měsíců, možná rok, ležel na LDN. Ochrnutý, hubený, ale při smyslech. A nikdo se za ním nechtěl jít podívat se slovy, že by neunsl pohled na něj. I tchyně každému říkala-nechoďte tam, prý je to hrozné, pamatujte si Aleše takovýho, jako byl…Jedna sestřenice tam přesto šla a říkala-pohled hrozný, ale Aleš mě držel za ruku a plakal, že za ním nikdo nepřijde a přitom by tak rád viděl kohokoli známého. A vždy si uvědomím, jak by bylo mě, kdybych tam ležela a nikdo za mnou nechtěl jít.
Tohle mě dostalo.
Přesně tak si to myslím. Litujeme toho nemocného, nebo SEBE???
Ten člověk obvykle ví jak na tom je. Je s tím smířený. A určitě je to tak že chce vidět blízké a rozloučit se. Sama říkáš jak jste si s babičkou blízké. Když nepojedeš, budeš si to vyčítat. Aspoň já bych to tak měla. Tak si vezmi něco na uklidnění a holt to vydržíš, vždyť to děláš přece pro ni a pak teprve pro sebe…(mimochodem v životě budeš prožívat patrně i daleko silnější nebo horší věci než to že umírá starý člověk který je na konci cesty…) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 07:16
Ja osobne bych urcite jela, protoze jinak bych si to navzdy vycitala. Moje babicka je ted hodne nemocna, zijeme v zahranici a uz posledne jsem mela strach, abych ji nevidela naposledy. Ted jenom pocitam tydny nez si budu moct koupit letenku a muzeme letet a doufam, ze ji stihnu videt znovu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 07:19
@Makepeacová87 Já bych nejela. Zažila jsem toto s dědou a prostě jsem nechtěla vidět, jak z hřmotného chlapa, co měl 190 cm a 150 kg, je troska, co má 50 kg.. I doktoři říkali, ať si raději uchováme hezkou vzpomínku, než toto 
Ale děda byl mimo sebe, nevnímal víc, jak měsíc. Záleží čistě na Tobě. Ať je to jak chce, přeju hodně sil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 07:35
Za sebe bych rozhodne rekla rozloucit se.. Umrela mi nahle maminka a rozloucit jsem se uz nestihla a strasne me to mrzi a to uz je tomu rok a pul.. Protoze smrt je opravdu konecna, uz nikdy ji nebudes moct rict ze ji mas rada, vzit ji za ruku, tak aby ti to kednou nemuselo byt lito…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 07:41
Babička nám umřela v pražské nemocnici na rakovinu před 16ti lety, tlumená léky stejně jako teď je na tom ta tvoje. My jsme se jeli rozloučit všichni, mě bylo 13 let. Nějak jsme to nebrali, který den bude ten poslední, ale navštívit jí, aby tam nebyla celý den sama. Obrečela jsem to jak želva, to ano. Bylo to těžké. Ale nikdy na tu návštěvu nezapomenu, jsem ráda, že jsem jí ještě jednou viděla. Vyprávěla mi, jak pojedeme příští rok všichni na dovolenou k moři.. blouznila, nikdy jsme s ní, ani bez ní, u moře nebyli. 
A to bylo poslední, o čem mluvila, milovala koupání, (plavání).
Mysli na babičku, ne na sebe. 
Čas vše zahojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 07:56
I ja bych se jela rozloucit, babicka sice mozna je tlumena leky, ale mysleni ma treba v poradku a pokud jste mely hezky vztah, nevahala bych, me babicka zemrela take po rakovine v nemocnici, a dodnes je mi lito, ze jsem za ni nebyla… Nebude to pro tebe lehke, ale smrt k nasemu zivotu patri…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 07:57
Ahoj, za sebe můžu říct, že bych jela. Jela jsem takhle za dědečkem s doměním, že se rozloučím, ale pak nám ještě přes měsíc trpěl doma a my se s babičkou staraly.
Teď to není o tobě, ale o tvojí babičce. Jsi ženská, tak se vschop! Chápu, že to může být těžké, ale v životě přijdou chvíle, které budou nesrovnatelně těžší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.1.15 08:04
Ahoj.
já taky nedostala šanci rozloučit se s babičkou a mrzí mne to.
Naposledy jsem ji viděla cca měsíc před smrtí a ani jsme nedostali šanci si moc promluvit. Pak už skončila v nemocnici a já za ní chtěla jet, ale dcera (v tu dobu 1,5 roku, stále kojená a dost na mne fixovaná) byla nemocná a do nemocnice to bylo přes 150 km - akce na celý den. Nakonec jsem s ní mluvila jen po telefonu, ale už byla zmatená. Neměla jsem šanci se s ní rozloučit ani na pohřbu. V den, kdy zemřela jsme s dcerou a jejím zápalem plic nastupovali do nemocnice, v dene pohřbu nás překládali z JIRP na normální oddělení.
Hodně mne to mrzí, protože to byla moje nej babička, po smrti mamky (její dcery) jsem jí ji tak trochu nahrazovala. Vlastně to byl jediný prarodič, se kterým jsem nedostala šanci se rozloučit… I když to budou za měsíc 4 roky, tak se s tím pořád nemohu smířit… 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.1.15 08:09
Také mi umírá babička s posledním stadiem rakoviny, ale doma. Ja tam za ni byla v pondeli, když se to výrazně zhoršilo a ted přemýšlím, jestli jít znovu nebo ne. Jsem v 1. trimestru a na nervy ze všeho. Ale když jsem u ni byla, jen jsem seděla a držela ji ruku. Navic to byla návštěva na chvilku. Jestli se bojis, ze bys změnila na babičku nazor, nemusis se ji koukat do oči nebo na ten hrozivě propadlý obličej. Ja se ji na obličej koukla při příchodu a pak když jsem ji dávala pusu na rozloučenou a rozhodne vim, ze si babi budu pamatovat i jinak nez hubenou a v posteli 
Omlouvám se za anonym, ale je to pro me opravdu moc citlivé téma
M.
- Citovat
- Upravit
2.1.15 08:21
Isla by som, ani by ma nenapadla druha moznost, aspon ju poslednykrat chytit za ruku, ked nevnima
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ariadne
2.1.15 08:27
Jela jsem takhle za babickou. Pohled to byl hrozny, drzela jsem ji za ruku, brecela, vypravela o cele rodine a sve nadchazejici svatbe. Zemrela ten den vecer. Jsem ale rada, ze jsem tam byla.
- Citovat
- Upravit
2.1.15 08:39
Když se narodí nový život, všichni to oslavují…když něčí život končí je tendence to někam schovat protože to nevypadá hezky, umírání a smrt prostě hezké nejsou. Jen malé % lidí má to štěstí, že může zemřít doma, tam kde to zná a kde se cítí dobře. A když už jsou tedy někam odsunuti a ještě za nimi půl příbuzenstva nedojde, protože je to pro ně nehezký pohled asi je něco špatně. Nemoralizuji, každý má svůj pohled na věc a každý má někde svůj limit, ale pokud byl někdo blízkou součástí mého života, je svým způsobem mojí „povinností“ dát mu svou návštěvou, přítomností vědět, že ani jeho umírání na tom nic nemění, že je pro mě stále důležitý a tak to bude i po jeho odchodu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 08:53
Ahoj, napisi vlastni zk… Mam babi momentalne uz nekolik tydnu v nemocnici, je dost nemocna a muze to prijit kdykoliv… Nicmene, nekdy je to lepsi, nekdy horsi.. Jezdime za ni obden. Kazdy den tam nekoho z rodiny ma. A ta radost, kdyz dorazime.. Nedokazu si predstavit, ze bych tam nejela jen kvuli tomu, ze si tak toho cloveka nechci pamatovat..je to porad ona a musi vedet, ze ji mame radi.. Nastesti si moc neuvedomuje, ze by mohla odejit.. Ale tem lidem musi byt hrozne a jeste s vedomim, ze jsou na to sami..? Nemuze byt nic horsiho… Urcite se na ni jed podivat, chyt ji za ruku, pohlad ji…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.15 09:11
Taky jsem nemela prilezitost se rozloucit. Babi jsem videla asi 14 dnu pred jejim nahlym kolapsem. V utery mi mamka volala, ze je v nemocnici a domluvily jsme se, ze tam ve ctvrtek zajedem. A uz bylo pozde, umrela ve ct brzo rano. Je to teprv 2 mesice a hodne nas to vzalo, protoze menela zadne vaznejsi zdravotni problemy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
