Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Šest stránek už v tuhle hodinu nedám, tak možná to tu už padlo. Ale co kdybys mu, zakladatelko, pořídila tohle ?
U nás se to parádně osvědčilo! ![]()
tripetri píše:Petra1239 píše:No ale právě ono se to dítě naučí být samo až trošku později, víš, až je dobrovolně samo…protože si je jistý, že ta maminka sse vrátí. To dvou, tříměsíční miminko to nechápe, nechápe, že když tu maminku nevidí, že je jen o pár metrů dál a zase příjde. Nechápu, proč by se takový malý škvrně „mělo učit být samo“Zuziky píše:No tak já ani jednou nenapsala nic o vyřvání taky to nedělám nemám na to žaludek ani nervy máme doma mamánka ale maminka bohužel neni na baterky a přesně jsem nechtěla aby to někdo pochopil tak že maminka nechá mimi řvát a jde si dát kafíčko bylo to myšleno tak že prcek by se měl naučit bejt chvíli sám a ne vyset na mamince a jít na záchod s dítětem??? no nevim noooPetra1239 píše:ono třeba potřeby maminy když má jenom jedno nejsou žádný???zajit na zachod se da i s ditetem (kluci uz jsou relativne velci a doted nechavam pootevrene dvere, at mam prehled, co delajiuvařit pro sebe,dojít na záchod pověsit prádlo apod.??? a nedej bože kdybi so chtěla na chvíli sednout to se nesmí a hned je špatná matka???? No tak to pardon ale i když jsem měla jenom jedno dítě tak bohužel jsou věci který nepočkaji.
promin jestli to zní hnusně ale mám za to že je to tak) a sednout si? ale proc ne? klidne se da si sednout ke kafi a casaku s ditkem v satku nebo ditkem vedle sebe v lehatku…
ja v tom proste nevidim problem, byt chvili „jen mama“
a fakt netvrdim, ze kdo dite porad nenosi, ze se mu nevenuje, ale nazory tyu „dam ho do postylky, on 10 minut rve a pak je klid“…proc je asi klid? nechtela bych byt ditko, ktere zna ze sveta jen mamu a tatu, ma potrebu s tou mamou byt a ona ho soupne do postylky, prtz neznala, ze je cas na jeji kafe nebo vytreni podlahy… (pozor, ted mluvim o miminkach, ne vetsich detech, ktere uz nektere veci chapou)
ono se to ani učit nemusí když má na co koukat a jinak třeba proto že maminka se potřebuje vyčárat nebo najíst ![]()
nevim ale mám takovej pocit že mimča vědí že tam jsi i když tě nevidí a dokonce když spí tak tě vnímají i když jsi třeba metr od nich
KPKristy píše: Šest stránek už v tuhle hodinu nedám, tak možná to tu už padlo. Ale co kdybys mu, zakladatelko, pořídila tohle ?
U nás se to parádně osvědčilo!
No a nebo zkusit někde půjčit takovou tu houpací polohovací sedačku. Zapně se to a ono to pohupuje. Bývají na tom i nějaké přívěšky, zrcátka atak. Nevím teda od kolika to je měsíců, kdo to vyrábí (možná třeba fisher price) a asi to bude dost drahý. Takže třeba zkusit to jen půjčit na zkoušku, nebo sehnat v bazaru, někomu to zabralo, co jsem někde četla.
Mišanila píše:KPKristy píše: Šest stránek už v tuhle hodinu nedám, tak možná to tu už padlo. Ale co kdybys mu, zakladatelko, pořídila tohle ?No a nebo zkusit někde půjčit takovou tu houpací polohovací sedačku. Zapně se to a ono to pohupuje. Bývají na tom i nějaké přívěšky, zrcátka atak. Nevím teda od kolika to je měsíců, kdo to vyrábí (možná třeba fisher price) a asi to bude dost drahý. Takže třeba zkusit to jen půjčit na zkoušku, nebo sehnat v bazaru, někomu to zabralo, co jsem někde četla.
U nás se to parádně osvědčilo!
jo, je to dost drahý a bylo nám to celkem k prdu
Jako úplně malá v tom být nechtěla. Až jako větší, kolem půl roku, ale jen na chvíli
Tady je to zase mela,sedm stranek a s toho kdyz to prezenu deset pouzitelnych rad pro zakladatelku
![]()
Zakladatelko vydrž. Prckovi jsou necelé 3 měsíce, za pár dnů/týdnů to bude lepší a lepší. Začne se víc zajímat o hračky, hrazdičku, přetáčet se na bříško, víc vnímat dění kolem sebe. Já to vidím jako některé holky tady - je to strašně krátký čas, kdy tě dítě takhle potřebuje, to vidím u své starší dcery, jak to bylo „strašné“, že jsme ji „pořád“ nosili, jinak brečela. Když se na to podívám zpětně bylo to blbých pár měsíců co utekly jako voda, začala si hrát, lézt a bylo po nošení. Dnes v 5ti letech odjede na prázdniny k sestřenici ani po nás nevzlykne…
My jsme měli (teda ještě máme, ale budem prodávat) houpačku od Fisher Price
Ze začátku prcek střídal kočár - houpačku - šátek, minimálně spaní v postýlce, nošení na rukách a tak furt dokola
ta houpačka ho skvěle uspala, byl v ní spokojenej, pro mě taky bylo fajn, že spal a neječel, ale zpětně si myslím, že ho to trochu přibrzdilo ve vývoji
Každopádně v tu chvíli to bylo k nezaplacení… ![]()
hanzbl00 píše:
no já se vám tady snažim říct,že on prostě ležet nechce a to většinou ani chvilku a ani když se mu věnuju..nechci ho nechávat vyřvat ale je to těžký už sem zoufalá
Já tě chápu,já tohle měla s prvním dítětem,syn měl takové období do doby,než se začal zabavovat hračkama,pořádně se přetáčet a taky sedět a lézt..já tenkrát měla pocit,že si nemůžu dojít ani na wc,pač když jsem ho položila,tak hned kňoural a vztekal se,a já byla pak z toho taky už otrávená,takže přesně vim,co máš na mysli ![]()
To měla jedna moje známá takto.. Kdybych byla na tvém místě, tak bych se snažila co nejvíc nosit, ale pokud bych potřebovala něco udělat, tak bych prostě dítě položila, tak kde ho máš běžně - nevím, košík, postýlku atd. a šla porstě něco udělat.. To, že pláče 10 min, než ty si něco uděláš si myslím, že mu neublíží…Ale snažila bych se, aby tě aspoň viděl, pokud to půjde..
Já jsem měla košík pojízdný, takže jsem si ho tam dala a dovezla do kuchyně a vařila a on si 15 min. sem tam pořvával a pak jsem si ho vzala..
Rozhodně ho netahej celý den ![]()
Ahoj maminky, mám dvě holčičky a jsem naprosto zoufalá.
Starší (5 let) je řekněme docela normální. Sice někdy remcá, nechce si oblíct to nebo ono, je vybíravá v jídle, ale nakonec ji vždycky přesvědčím ke spolupráci. Ale mladší - 3 roky - to je hrůza. Asi se mi podařilo ji pořádně rozmazlit ![]()
Rozhodne se, že si vezme ven krátký rukáv bez bundy a přes to nejede vlak. Vysvětlování absolutně nezabírá - vyslechne a pak stejně trvá na svém. Narvu ji vší silou do bundy, v tu ránu si sundá kalhoty a tak dále. Prostě nevypravitelná.
S jídlem snad ještě horší. Já často nakupuju i s holkama, aby si mohly některé věci vybrat. Včera jsme vybíraly džusy, starší si vybrala rybízový a mladší jablečný. Ale dneska ráno se probudila s tím, že chce džus jahodový. Dobře, rozmixovala jsem jí jahody - moc kyselé. Trochu jsem to osladila - fuj ble, já chci ten z krabičky z obchodu. Nakonec nepila nic. Z breku se poblila a nechtěla ani snídat. Takže jsme vstávaly v 7 a s nenajezenou mladší jsme odvedly starší do školky. Cestou zpět jsme to vzaly přes pekárnu, ať si teda vybere nějaké pečivo. Vybrala si loupák, ale po cestě ho vyhodila, protože uvnitř bylo trošku čokolády a tu ona nerada (říkala jsem jí, že to je s čokoládou a ona souhlasila). Teď doma jsem jí dala čistý loupák a do toho 2× kousla a řekla, že už nejí a chce jahodový džus z krabičky! Brečí a vzteká se už hodinu. Leží na zemi, mlátí sebou a ječí (že chce jahodový džus).
Kolikrát se stane, že jdem ven v pyžamu nebo nějakém naprosto šíleném oblečení. Jednou v zimě šla dokonce v letních šatech - myslela jsem, že uzná, že je v tom zima, ale ne. Jí drkotaly zuby, ale říkala, že jí zima není a domů nepůjde.
Přijde mi, že jsme holky vychovávali stejně nebo hodně podobně, tak nevím, proč je starší „normální“ a mladší neustále dělá scény. Měla už taky chodit do školky od března, ale nehorázně tam prý brečela až z toho zvracela, takže to zatím necháváme…
No můj názor je, že teď je hrozně moderní vychovávat děti podle Nevýchovy. A ono to není v jádru špatný, ale prostě nemůžete to aplikovat na všechny děti. Proto je těch přístupů k výchově tolik, každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného. N tu vaši druhou potvůrku bude platit pevná ruka, protože ona má v povaze donekonečna zkoušet hranice. Já mám doma to samý - starší je jak ta vaše, rozumná, na všem se domluvíme, nedala jsem jí na zadek snad dva roky, protože to není prostě potřeba. Ta mladší, to je ovšem jiná. Zatím má teda dva a půl roku, tak to omlouvám obdobím vzdoru (které trvá už rok a čtvrt
) ale podle mě na ni prostě domlouvání neplatí. Dneska problém, že jsme ze školky nešly rovnou do obchodu ráno. Říkám jí, že mám objednaný velký nákup, tak nepotřebujem jít do obchodu, že půjdem třdba zítra, že mi pomůže s vyklízením toho velkého nákupu. Ne. Ona prostě chce jít na nákup teď hned a hotovo. Být vámi, tak se s ní zkusím domluvit, dám jí na výběr jednu věc a té se už držím a nepovolím. A´T se vzteká klidně. U nás se vzteká v chodbě - odnesu do chodby a nesmí, dokud se nevyvzteká k nám. Když pak přijde, tak si o tom promluvíme, což stejně nemá moc cenu, ale ať je to jako uzavřený a skončí to tím, že se pomazlíme, že jsme jako kámošky zase ![]()
Musí to být náročné, ale je na tobě, abys stanovila hranice. Vybrala si jablečný, dostane jablečný nebo vodu. Pokud by vyhodila loupák, tak další bych ji nedala. Ona neumře hlady a žízní. Věř, že to děláš pro ni, čím víc budeš ustupovat, tím víc se bude vztekat, když něco nepůjde. Rozhodně to nebude snadný a nepůjde to hned, ale vydrz, pomůže to i ji. moje dcera má asi podobnou povahu, ale důslednosti a věkem se to lepší. A vidím jak se postupně učí ovládat a jak je vlastně sama ráda, že už se třeba nepohada s kamarádkou při hraní, což dřív bylo často.
Za mě nepovolit neustoupit. Chtěla takový džus, tak má ten…nemixovala bych jahody. CHtěla takový loupák, nedala bych doma jiný. Prostě ne a konec. Nedovolila bych ji jít v letních šatech v zimě! Prostě je to jiná povaha než stařší bych tak tipla, ale chce to pevnou ruku. A prostě neustoupit, ty řekneš tak to tak bude!!!
Musíš být důsledná a stát si za svým, klidně jí vysvětli, proč letní šaty v zimě ne, ale trvej na zimním oblečení, od toho jsi rodič, ona z pojmu zima - teplo ještě moc rozumu nemá a jen zkouší, kolik jí toho povolíš a pak nabaluje další a další zkoušky. Ani omylem bych jí nedávala nic jiného než si původně vybrala, to jsou zásadní chyby. Trvej na svém za každou cenu, ono je fajn dát dítěti na výběr, ale aby si vymýšlela do nekonečna, to prostě nejde.