Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Rozmazlené dítě
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
16.4.19 12:01
- Citovat
- Upravit
16.4.19 12:07
@Anonymní píše:
Nechceš tohle pít, tak tady je voda, nechceš tohle jíst, tak nejez. Pokud dostane žízeň nebo hlad, vezme za vděk vším. Já tedy jen čtu, jak jim dáváš na výběr a něco pořizuješ. Prostě se bude konzumovat to, co máma má doma a ne běhat stále do obchodu, aby si děvčata vybrala. A nezlobte se na mě, ale ptát se tříletého dítěte, co si chce obléci za oblečení??? To mi tedy přijde ujeté. Dceři bude za chvilku devět let a dodnes jí oblečení připravuji já.Nikdy by si nedovolila obléci to, co já jsem zakázala. Představ si extrém, že chce jít v plavkách v minus dvaceti. To s ní takhle půjdeš? Pochybuji, řešení by si našla, tak ho musíš najít i teď, ne ustoupit aby byl klid… Musíš být tvrdší. Klidně bych jí i plácla po zadku, ona by byla tak překvapená, že by příště přestala. Dělá si z tebe vyloženě vola a nejvíce na tom jsou biti její vrstevnící a později učitelé. Nech ji vyřvat a nevšímej si jí, zavři ji do pokoje a ona pochopí, že bez diváka nemá smysl hereckého výkonu…
Promiň, ale toto mi přijde zase jako druhý extrém. Připravovat devítiletému dítěti oblečení a nemít možnost si jako dítě vybrat, mi také přijde nevhodné. Dle mě to chce něco mezi - dát dítěti možnost si vybrat oblečení z nějakého množství vhodného dle počasí venku. Ne si dítě nechat vybrat cokoliv neúměrně počasí a ani ne vybírat dítku oblečení aniž by dítě mohlo si vybrat třeba tričko, které by si chtěla ten den vzít. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.19 12:17
@elen-ka píše:
Promiň, ale toto mi přijde zase jako druhý extrém. Připravovat devítiletému dítěti oblečení a nemít možnost si jako dítě vybrat, mi také přijde nevhodné. Dle mě to chce něco mezi - dát dítěti možnost si vybrat oblečení z nějakého množství vhodného dle počasí venku. Ne si dítě nechat vybrat cokoliv neúměrně počasí a ani ne vybírat dítku oblečení aniž by dítě mohlo si vybrat třeba tričko, které by si chtěla ten den vzít.
Samozřejmě se umí obléci sama a také to dělá, také spolu debatujeme, je jí devět a je to slečna, chce se už líbit , také jsem napsala, že by si nedovolila vzít něco, co zakážu. Já touhle větou chtěla poukázat na to, že mou devítiletou dceru by ani nenapadlo, řešit co má na sobě a co by si chtěla vzít. Je jí to prostě jedno. Má ráda modrou, ale neznamená to, že bude jen v modré a matko podělej se, protože já se tak rozhodla… Mají s kamarádkami barevné dny, takže přijde s tím, že dneska musí mít žluté triko atd. Ono je vybírání a vybírání. „Mami, můžu ty nové balerýnky?“ nemůže je na ně zima, jde a vezme si kecky. Ne, že sebou flákne o zem a zvrací, protože prostě jinak v ničem jiném nejde. Prostě nám to tak vyhovuje, buď ji oblečení připravím den předem já, nebo si ho připraví sama, nevidím problém v ani jednom… Nějak mi nejde na rozum, proč by to měl být extrém.
- Citovat
- Upravit
16.4.19 12:21
@Anonymní píše:
Samozřejmě se umí obléci sama a také to dělá, také spolu debatujeme, je jí devět a je to slečna, chce se už líbit
Tak jak jsi to nyní popsala, tak to samozřejmě extrém není, dělám to obdobně, ale z tvého prvního příspěvku to na mě vyznělo úplně jinak. Že ty ji vybereš a ona musí si to vzít aniž by si mohla vybrat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.19 12:27
Mne prijde zvlastni to, ze si vybere dzus, pak ho nechce a Ty ji hned michas jahodovy.
Zahodi loupak s cokoladou, dojde domu a dostane bez cokolady.
U nas by mela smulu, kdyz nechce, co si vybrala, nebude jist 
Ale narocne na nervy je to i tak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.19 13:30
Tohle jsme kdysi měli s manželovým synem. Chtěl párek, dostal párek. Třikrát kousnul a už ho nechce a chce přesnídávku. Dostal přesnídávku a po dvou lžičkách už nechtěl a zas něco jiného. Nekecám, když řeknu, že takhle dostal na večeři i pět jídel, které se stejně roznimrané vyhodilo a když jsem něco řekla, tak mě ještě manžel sjel. Takže jsem prostě přestala vyvařovat a chystat jídlo. K obědu jsem dělala jen to co stálo pár korun a bylo max do půl hodiny hotové. Takže jsme ob víkend obědvali čočku s volským okem nebo špagety s kečupem posypané sýrem a o více jako snídaně, svačiny a večeře jsem se prostě přestala starat. A když musel manžel začít dělat jídlo sám a taky neustále běhat do obchodu tak ho to přešlo a už taky začal být přísnější. Nebo v restauraci, já chci pomerančový džus a po prvním loku já chci jahodový, chci velký ovocný pohár a po třech lžičkách nechci, protože tam je vanilková zmrzlina a ne taková a maková a chci palačinky. No moje nervy a vzhledem k tomu, že u nás se o finance starám já a když někam jdeme, tak si peníze beru k sobě. Samozřejmě je to tak po vzájemné dohodě a tenkrát jsem jasně řekla, že ještě jednou, tak zaplatím za sebe a manžela a odcházím a on ať si na zaplacení za syna sežene kde chce. Pak přišlo naše společné dítě a to prostě co dostalo, tak buďto jedlo nebo prostě mělo hlad a jasně jsem řekla, že takhle ne, že co platí pro jedno, bude platit i pro druhé a že neexistuje, že ona bude o hladu, když nechce jíst a druhé bude vymýšlet a už i manžel toho měl dost a při představě, že by to začalo dělat i druhé dítě a měl to doma denně mu vztávaly hrůzou vlasy na hlavě. Sice taky se mi stane, že dcera začne vymýšlet, ale už pochopila, že si vezme buďto co je nebo bude mít hlad a nebo prostě počká, než se půjde do obchodu, což bude ale až zítra. No vždycky se nakonec nají toho, co je, protože už pochopila, že jinak smůla. V jediném, v čem jsem ochotná ustoupit je, že jako přílohu dostává těstoviny, protože třeba knedlíky nebo brambory nechce od malinka. V obchodě si také může sama vybrat, ale to si také sní a maximálně jsem ochotná to s ní vyměnit, když ona si vybere třeba borůvkový jogurt a já jahodový. Ale zase musím říct, že si vybírá pořád to stejné a to opravdu vím, že to jsou věci, které má ráda. Musíš na ní přitvrdit, jinak to nepůjde. Když vymýšlí nech jí prostě o hladu do dalšího jídla a na vztekání nereaguj, ať se třeba vzteky kousne do zadku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.19 13:57
@Anonymní píše:
Samozřejmě se umí obléci sama a také to dělá, také spolu debatujeme, je jí devět a je to slečna, chce se už líbit
já zase nevidím problém aby si dítě vybralo oblečení samo. Naopak je to fajn že o tom dítě samo musí popřemýšlet. Vím co se jí líbí tak jí nekoupím co bych na ní nedostala 
. Ale jestli si na sebe obleče růžové triko s duhou nebo fialové se psem je mne úplně jedno. Někdy si vybere nevhodné tak řeknu že tohle ne a proč ne. Jen at je dítě samostatné 
Malá už dokázala protestovat proti nějakému oblečení kolem 18m ,ale v té době u si sama oblékla i punčocháče, aby ne když byla schopná se během dne několikrát převlíknout a ted na ní rodiče v šatně ve školce koukají jak na přízrak když přijde a během okamžiku je převlečená a jejich děti které tam sedí už jak dlouho stále nejsou převlečené
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.19 17:46
@Markéta80
@Markéta80 píše:
já zase nevidím problém aby si dítě vybralo oblečení samo. Naopak je to fajn že o tom dítě samo musí popřemýšlet. Vím co se jí líbí tak jí nekoupím co bych na ní nedostala
Já v tom přeci také problém nevidím, špatně si mě pochopila. Vidím problém v tom, když si vymýšlí kraviny. Jak jsme psaly s přispěvovatelkou obě dvě, je vybírání a vybírání… Je mi fuk, jak oblečení k sobě ladí, když si ho vybere, ale není mi fuk,, když jde v zimě v plavkách a o tom se celou dobu bavíme…
- Citovat
- Upravit
16.4.19 22:57
@Anonymní píše:
@Markéta80Já v tom přeci také problém nevidím, špatně si mě pochopila. Vidím problém v tom, když si vymýšlí kraviny. Jak jsme psaly s přispěvovatelkou obě dvě, je vybírání a vybírání… Je mi fuk, jak oblečení k sobě ladí, když si ho vybere, ale není mi fuk,, když jde v zimě v plavkách a o tom se celou dobu bavíme…
to je jasné, nějaké hranice dítě mít musí. Taky měla nápad že si vezme v zimě šaty tak jsme jí řekla že doma může ale venku by jí zmrznul zadek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.19 01:24
Hranice ok. Jen poradím k tomu vztekání, pokud na to máš nervy a trpělivost, je dobré dítě od sebe neodhánět (nezavírat někam apod.), ale nabídnout mu přitulení, obejmutí… ono ty emoce prostě ještě nezvládá a do toho má odepřenou i lásku od mámy.
Párkrát jsem to takhle zvládla, že jsem si sedla na zem a počkala, až se vztekání zmírní, pak přišel do náruče, a vztek se zkracoval a zkracoval. Doteď když se vzteká, řekne „mami, potulit“ a pokud to zvládnu s nervama já (že mi netečou) a potulím ho, hodně to pomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.4.19 04:09
Jsem mela na vikend kamaradku od me dcery ( 7 roku). Vecer rikam, pojdme do obchodu, at si kazdy vybere, co chce na snidani, protoze vim, ze jeji kamaradka neji vsechno jidlo. Rano jsem jim to jidlo naservirovala a jeji kamaradka nejedla nic. Kdyz jsem ji rekla, ze vecer to chtela, tak proc to neji, tak mi rekla, ze ona neji snidane a ze to mam vedet! A jeste u toho mavala rukou a nohou pohupovala! Potom se meli prevlict, tak to zase si nechtela oblect svoje obleceni, ale svatecni saty od me dcery, ze ona chce saty. A uknourany hlas. A porad ne, ja chci tohle. Holky zacali delat stojky, tak jsem rekla, ze proste nesmi, protoze maji tezke nohy a moc to duni k sousedum, ale jdeme ven, kde muzou v pohode pokracovat. Tak se na me koukala a tezka ignorace a pokracovala dal. Takze vlastne me ignorovala uz od rana. A porad ten uknourany hlas! Tak to uz jsem nemohla a rekla, ze proste bude normalne mluvit, kdyz neco chce a ne se prosazovat knouranim cely den. Musim rict, ze potom slo uz vse v pohode, holky si hrali a hodne se nasmali. Pozdeji jsme se potkali s jeji mamcou a to se potom zase zmenila a zacala knourat a dozadovat se vseho svym hlasem. Dokonce zacala fnukat bezduvodne. Takze ti doporucuji, nepodrizuj se ji a ignoruj nektere prosby!
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, mám dvě holčičky a jsem naprosto zoufalá.
Starší (5 let) je řekněme docela normální. Sice někdy remcá, nechce si oblíct to nebo ono, je vybíravá v jídle, ale nakonec ji vždycky přesvědčím ke spolupráci. Ale mladší - 3 roky - to je hrůza. Asi se mi podařilo ji pořádně rozmazlit
Rozhodne se, že si vezme ven krátký rukáv bez bundy a přes to nejede vlak. Vysvětlování absolutně nezabírá - vyslechne a pak stejně trvá na svém. Narvu ji vší silou do bundy, v tu ránu si sundá kalhoty a tak dále. Prostě nevypravitelná.
S jídlem snad ještě horší. Já často nakupuju i s holkama, aby si mohly některé věci vybrat. Včera jsme vybíraly džusy, starší si vybrala rybízový a mladší jablečný. Ale dneska ráno se probudila s tím, že chce džus jahodový. Dobře, rozmixovala jsem jí jahody - moc kyselé. Trochu jsem to osladila - fuj ble, já chci ten z krabičky z obchodu. Nakonec nepila nic. Z breku se poblila a nechtěla ani snídat. Takže jsme vstávaly v 7 a s nenajezenou mladší jsme odvedly starší do školky. Cestou zpět jsme to vzaly přes pekárnu, ať si teda vybere nějaké pečivo. Vybrala si loupák, ale po cestě ho vyhodila, protože uvnitř bylo trošku čokolády a tu ona nerada (říkala jsem jí, že to je s čokoládou a ona souhlasila). Teď doma jsem jí dala čistý loupák a do toho 2× kousla a řekla, že už nejí a chce jahodový džus z krabičky! Brečí a vzteká se už hodinu. Leží na zemi, mlátí sebou a ječí (že chce jahodový džus).
Kolikrát se stane, že jdem ven v pyžamu nebo nějakém naprosto šíleném oblečení. Jednou v zimě šla dokonce v letních šatech - myslela jsem, že uzná, že je v tom zima, ale ne. Jí drkotaly zuby, ale říkala, že jí zima není a domů nepůjde.
Přijde mi, že jsme holky vychovávali stejně nebo hodně podobně, tak nevím, proč je starší „normální“ a mladší neustále dělá scény. Měla už taky chodit do školky od března, ale nehorázně tam prý brečela až z toho zvracela, takže to zatím necháváme…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Zahodit z rozmaru jídlo? A doma dostat to, co si vymyslela? Ani náhodou! Jídlo je svátost a takhle z ní vychováváš marnotratného fracka. Už teď tě lituji, až přijde do pubertálního věku, nevyhneš se značkovému oblečení, nejlepším mobilů a podobným kravinám a není to o tom, zda na to člověk má prostředky, je to stále o tom, aby z něj byl vychovaný jedinec.