Poradna na téma jóga pro zdravé tělo
Karolína Racková
@Pe.M.1 píše: Více
Matka se prizpusobi nejslabsimu clanku tak, ze reaguje na jeho potreby, takze v kontextu nasi doby krmi, prebaluje, chova kdy dite potrebuje a kolik potrebuje. Co u toho dela je diteti jedno. Takze u toho cvici, beha s kocarkem, myje nadobi, chodi po galerii, nebo vede miting…v ocelarnach by to asi uplne nefungovalo, to uznavam, ale v beznych podminkach je to uplne ok. Takze tolik k prizousobeni se…Konec koncu i ta voda by asi sla…opet neresim riziko utonuti mimina, to je na zodpovednosti a svedomi rodicu.
Dovolim si rict, ze se nebavime o autistech ci jinych diagnozach, to je mozna i jeden z duvodu proc bylo tebou zminovane dite mrsknuto do baziny, protoze mu chybel zakladni „reflex“ tedy kdyz je matka v pohybu, znamena to nebezpeci, tak je potreba byt potichu a nejlepe to zaspat (proto mimina rada drncani, pochodovani s nositkem, skakani na mici…), takze to byl proste vadny kus. A ano, jsme dal a to je dobre, tam se nikdo vracet nechce.
Nevychovane deti jsou zase kapitola sama o sobe. Ale v usporadani, kde vychovava cela vesnice se opravdu nevyskytuji, protoze zpetna vazba prichazi brzy a to „zbozstovani“, ktere popisujes, take moc nema kde vzniknout.
@Keyllah píše: Více
Smarja, neee, at si mimino klidne na ty dve hodiny necha prateta z druheho kolene ![]()
Slo mi spis o to, ze kdyz zrovna nejsou jine volne ruce, tak se prece mama s miminem nezabarikaduje kvuli domnelemu blahu mimina nekde doma, ale zajde si s nim treba i do toho fitka, do galerie, nebo bude i pracovat…A ze to barikadovani se a pohorsovani se okoli nad tim, co to je za matku, jen kvuli tomu, ze ty volne ruce nejsou, protoze babicky pracuji, neni pro blaho mimina, ze to bylo evolucne postaveno na „jinaci zatez“. Nicmene souhlasim s tim, ze primy stret s cinkou to nebyl, ale nejake drama z toho, ze nekdo je rozhozen jen pritomnosti mimina?
@starfish_at_night píše: Více
ano, někdo byl rozhozen z toho, že ve fitku leží na zemi na dece mimino
nevím, jestli chodíš do fitka, ale ležící mimino na zemi ve cvičící zoně je fakt nevhodné a nebezpečné ![]()
@Keyllah píše: Více
Do fitka nechodim a plne souhlasim, ze na bezpecnost je treba dbat. Reagovala jsem puvodne ale na to, ze dite se ma vyskytovat jen v mistech pro deti urcenych a matka at si taky necha zajit chut na jine destinace a oduvodnovano to bylo poruznu tim, ze to tak mimina potrebuji.
@TerezaVoříšková
Ano, naše matky a babičky neměly možnost cestování, cvičení, atd. Ani s malými dětmi na mateřské, ale ani bez těch dětí. To je pravda. Žilo se jinak, skromněji, jako dítě jsem to zažila.
Ale že dnešní maminky ze svého standardu neslevují ani o fous, to je zase taky fakt. Dítě se narodí a hned, jak to jde, se matka vrací ke svému stylu života. Neodepře si nic. Takže dnes se dítě musí opravdu přizpůsobit matce. Která nechce přijít o svůj styl života, své aktivity. Jestliže matka bere s sebou všude, kam chce ona jít, pak to není ona, která vyjde vstříc svému dítěti, ale dítě je nuceno se podřídit tomu, kde si momentálně přeje být matka. Dítěte se nikdo neptá, zda chce jako půlroční cestovat do Egypta, protože maminka je na letní moře zvyklá, zda v pohodě zvládne týden na horách, když matka ráda lyžuje, zda se vyspí v kočárku na pravidelných sobotních setkáních do noci s kamarády na chatě atd. Je mi úplně jedno, jak žijí děti cizích maminek, nic mi do toho není, ta dnešní svoboda může sice být starším ženám trnem v oku, ale logicky to přinesla nová doba. Všichni dnes tu svobodu mají taky a není potřeba ji těm mladým tedy závidět. Na druhou stranu docela chápu to, že se dotčeným lidem nelíbí, když oni přijdou bez dítěte někam, kde se mimino nepředpokládá, když je to placený pobyt nebo placená aktivita a jsou tou přítomností dítěte jaksi omezení. Jestliže sedí člověk v hotelovém resortu u oběda vedle stolu s rodinou a batoletem v sedačce, které celou dobu jídla křičí a posléze pozvrací půlku stolu, jestliže x hodin cestující poslouchají v letadle nebo autobuse pláč mimina, kterému nikdo v jeho věku nemůže vysvětlit, že se jede k moři, kde to je prima, jestliže na kulturní nebo společenské akci si matka razí jako jediná cestu kočárkem s výrazem, že má všude přednost a ostatní se jí uhýbají z cesty, to už za standardní nepovažuji. Jak pro dítě, tak pro to okolí. Ta starší generace matek se rodině uměla podřídit. Kolikrát tedy musela a kolikrát to bylo až moc ústupné. Když se šlo sedět do noci, matka se jednoduše se soumrakem spakovala domů, koupání, krmení, dítě šlo spát, jak bylo zvyklé. To nebylo bráno jako rozmazlování dítěte. Zato dnes se to považuje za omezování matky. Která tam chce sedět do noci tak, jak byla zvyklá bez dítěte. V tom je jádro pudla celé diskuse. Že většina matek se cítí omezená tím mateřstvím a nepřipustí možnost, že by něco mohlo dočasně být jinak. Běžný standard asi je, že když chtějí mladí rodiče někam jít, kde to pro dítě není, domluví si zodpovědného důvěryhodného člověka, kterému svěří dítě u sebe nebo u něj doma. Většinou babičku a většinou tam dítě je zvyklé. Pro běžnou rodinu to je myslím standardní. Ty děti jsou ohlídané, v pohodě, po domluvě. Babičky většinou rády hlídají a všichni můžou být spokojení. U těch nejnovějších generací je vidět velký posun, mnohem víc se zapojují tátové a je to dobře. Taky když má dítě oba rodiče, má i dvoje prarodiče a je to přínos pro všechny. Když to funguje.
Samozřejmě, že mezigenerační rozdíly a spory byly vždycky a jsou i dneska. Kdy spolu málokdy společnou řeč najde dnešní matka s dnešní prababičkou. Ale je to v lidech, v domluvě. Kde se není schopna rodina domluvit, tak se není čemu divit, že pak jsou ve sporu ohledně dětí cizí lidi.
@Pe.M.1 píše: Více
Myslím, že si tu dobu, jak to bylo dřív, dost idealizuješ. Moje babička- ročník 1930 mi říkávala, že bylo běžné, že ženské chodily na pole a mimina nechávaly doma v postýlkách samotné klidně i půl dne. Nikoho nezajímalo, jestli to dítě tam řve.
Babi když jezdívali s dědou do kostela do vedlejší vsi, tak nechávali děti ve věku 1,2 a 3 roky samotné doma třeba 3 hodiny.
Máma mi říkala, že neexistovaly nějaké svačinky chystané do školy, nikdo se nestaral. Obědy ve škole nebyly, běžně jedla první jídlo až po příchodu ze školy.
Díkybohu za dnešní dobu, kdy si mámy berou dítě všude s sebou, kdy se dětem chystají svačinky a pitíčka, kdy se děti nenechávají řvát samotné doma v postýlkách.
Dnes se dětem podřizujeme daleko víc, taháme je všude s sebou, dovolené vybíráme tak, aby tam byly aktivity pro děti - dětské herny, bazény, aqaparky atd. Tohle dřív nikdo nedělal. Nikdy se rodiče dětem nepodřizovali tak, jak dnes. My jsme vedle rodičů tak nějak fungovali, ale že by naši rodiče uzpůsobovali svůj volný čas vyloženě tomu, co chceme dělat my děti, to nebylo zvykem.
Z mého pohledu se rodiče nikdy dětem tolik nepodřizovali, jako dnes. A to, že si rodiče zajedou k moři a věnují se dítěti tam místo doma, to mě určitě nepohoršuje.
@Pe.M.1 píše: Více
Asi to bude tím, že jsme jako civilizace už natolik roztahaní, že nejsme schopní se omezovat. To není jenom u matek s dětmi. Všimněte si, že to samé se týká třeba jídla nebo nákupů. Ještě třeba třicet, čtyřicet let dozadu bylo dost běžné, že se lidé prostě omezili. Když na něco nebylo, tak nebylo. A nějaké vycpávkové mlsání bylo taky vzácné. Ale dneska? Dneska se pomalu pořádají sbírky na dovolené! Na facebooku brečí ženské, že nemají na rohlíky pro děti zatímco chodí každý měsíc na nehty, řasy, voní se parfémama od diora a denně stáhnou jednu elektronku
Život v blahobytu vytváří tu iluzi, že moct si dovolit všechno je standard a když to nejde, něco se pokazilo. Přitom omezení je běžná součást života. Jenom my už s ním neumíme žít…
@TerezaVoříšková
Jenomže…na těch výdobytcích téhle doby, na těch vymoženostech dneška…mají svůj podíl i ty generace předtím, které je neměly a musely se bez nich obejít. I ty babičky, co znaly jen dřinu na poli a praly na valše. Tátové, co chodili udření z fabriky a viděli děti až večer. Ta poslední generace, která má dneska malé děti, ta jen bez zásluh přišla k hotovému…
Nedivím se jim, že si kladou podmínky.
Tak měj dítě ve vajíčku, když vydrží. Budete všichni spokojeni.
V době našich malých dětí jsem chodila u nás na vesnici do veřejné posilovny. Ale tady je to jinak. Každý si zaplatí půlroční poplatek a dostane klíč. Je tam deník, kde se člověk zapíše - příchod a odchod. Kamery tam jsou, když tam může chodít kdokoli a kdykoli. Takže jsem chodila, když byl chlap doma. Není to velkokapacitní městská posilovna. Ale dvě patra strojů. Takže místa dost, když se tam náhodou někdo sejde. Dítě jsem tam nepotkala. Ale asi by to šlo. Jen by člověk tahal po schodech vajíčko nebo kočár.
Potkávala jsem tam hlučné kulturisty. Uječené. Proto jsem tam přestala chodit. Nedalo se jim vyhnout. Furt tam některý byl.