Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Samota v kupě lidí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.6.18 22:16
Zkus psychologa, případně psychiatra, může to být příznak deprese.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.18 22:18
Jsem na tom stejně. Mám milující rodiče, prarodiče, akorát teda jedináček. Nějaké přátele taky mám, v práci taky vycházím dobře.
Umím být sám, nejsem člověk který potřebuje pořád společnost, zabavím se knihou, filmem, procházkou se psem.
Co mi chybí je partnerka. Usínat každý večer sám v posteli, nemít se ke komu přitulit, komu dát ráno před odchodem pusu, s kým sdílet radost i smutek. Taky proto pociťuju osamělost. Tohle nenahradí z mého pohledu ani rodina, ani přátelé.
Možná ti chybí totéž, podvědomě, i když jsi o tom nic nepsala.
- Citovat
- Upravit
20.6.18 22:22
Je to je období
Každý člověk, ať už je sebevíc pozitivní potřebuje vyfiltrovat smutek. Takže ano, pravděpodobně to je jen období. Na depresi bych hned nemysela haha. Ale jak už jsem četla, je pravděpodobné, že ti chybí láska. Přijde sama, nenuť se do ní..
Zkus se jít projít, projet na kole a poslouchat písničky. Zní to stereotypně, ale dá ti to energii a hned lepší náladu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.18 22:23
@Anonymní píše:
Jsem na tom stejně. Mám milující rodiče, prarodiče, akorát teda jedináček. Nějaké přátele taky mám, v práci taky vycházím dobře.Umím být sám, nejsem člověk který potřebuje pořád společnost, zabavím se knihou, filmem, procházkou se psem.
Co mi chybí je partnerka. Usínat každý večer sám v posteli, nemít se ke komu přitulit, komu dát ráno před odchodem pusu, s kým sdílet radost i smutek. Taky proto pociťuju osamělost. Tohle nenahradí z mého pohledu ani rodina, ani přátelé.
Možná ti chybí totéž, podvědomě, i když jsi o tom nic nepsala.
Jo, to je možné. Můj život je dost kvalitní, dokážu se zabavit a jsem se sebou ráda, nebo dopisud jsem byla. Nicmèně jsem dlouho sama a nemám hned potřebu hnízdit, vdát se a mít děti, mám potřebu sdílet svůj a něčí život.
- Citovat
- Upravit
20.6.18 22:25
Začni dělat něco v čem budeš vidět skutečný smysl. Ideálně s lidma, kteří to vidí podobně.
Pro inspiraci vřele doporučuju Frankla
https://www.kosmas.cz/…-zivotu-ano/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.18 22:33
Zrovna jsem nad tim dneska premyslela, mam podobny pocity. Asi uz mi chybi laska, vztah. Zaroven se ale nechci vzdavat svoji svobody, ne si hned nekoho stehovat domu, ale aby obcas prespal a tak. Mam sice nejaky „kamarady“, ale uz me to zacina pomalu ale jiste ubijet. Sama na sobe pocituju, ze jakmile se ocitnu vecer sama doma, nemam poradne co na praci a citim se sama, premyslim nad blbostma a zacaly se u me vyskytovat uzkostny stavy, coz jsem nikdy predtim nezazila, jsem pomerne otevrenej, pratelskej a druznej clovek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.18 22:44
@Azeretereza píše:
Zrovna jsem nad tim dneska premyslela, mam podobny pocity. Asi uz mi chybi laska, vztah. Zaroven se ale nechci vzdavat svoji svobody, ne si hned nekoho stehovat domu, ale aby obcas prespal a tak. Mam sice nejaky „kamarady“, ale uz me to zacina pomalu ale jiste ubijet. Sama na sobe pocituju, ze jakmile se ocitnu vecer sama doma, nemam poradne co na praci a citim se sama, premyslim nad blbostma a zacaly se u me vyskytovat uzkostny stavy, coz jsem nikdy predtim nezazila, jsem pomerne otevrenej, pratelskej a druznej clovek.
Joo, pod to bych se podepsala! Až na tu svobodu, když potkám toho správného člověka, velice ráda jí kus " obětuju":))
- Citovat
- Upravit
20.6.18 23:03
Pokud je to dobrý vztah a už jste oba vyspělí, tak dává větší svobodu, než být sám. A to i dokonce když spolu bydlíte pořád nebo většinu dní.
Když jsem byl s přítelkyní, tak jsem jí věřil, když chtěla, mohla jít s kamarádkami večer kamkoliv a klidně u jedné přespat, jediné co jsem chtěl, aby napsala v průběhu večera, že je v pořádku, když člověk ví co se dneska venku vše děje. Já si taky šel kam jsem chtěl, nežádal jsem o svolení, jen jsem se choval slušně, neoblézal cizí holky, a partnerce napsal, že jsem v pořádku. Bohužel tohle si musí v hlavě srovnat oba dva… 
Teď jsem sám, nikomu se hlásit nemusím, a vlastně mi to spíš i chybí. Mě prostě zpráva „Lásko, jsi už doma? Mám o tebe strach, nestalo se cestou něco?“ potěší, že na tebe někdo myslí, a nevidím v tom žádné omezení svobody.
Život je prostě hezčí, když víš, že někdo tam venku na tebe myslí a chce s tebou být. Že můžeš jeden večer být s kamarády, ale víš, že o víkendu se máš ke komu přitulit, s kým si odpoledne vyrazit na výlet, večer u svíček romantická večeře, pak se pomilovat, povídat si a usnout. A když tě další den ráno vyprovodí s pusou a větou „užij si den, zlato, večer si napíšeme, kdy se zase uvidíme“ a ty máš na koho myslet, ale zároveň se mu nemusíš zpovídat s každým svým krokem a přesto víš, že ho zajímá, jaký jsi měl den, tomu já říkám láska.
A to znamená skutečnou svobodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.6.18 07:05
Nejlepší lék na osamělost jsou děti 
pak budeš mít opačnej problém, chtít být aspoň chvíli sama a přečíst si knížku @Ondřej46 vy to popisujete spíš jako z pohledu ženský 
takhle možná vypadají začátky, kdy spolu ti dva ještě nebydlí.. Láska určitě nejsou jen výlety, romantické večeře, milování, povídání (jako vážně, chlap? ) a usínání.. Určitě to k tomu patří, ale láska je víc. Nebo proč vám tedy ten vztah nevyšel, píšete že jste zase sám?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.18 14:10
@Lainaire8 píše:
Nejlepší lék na osamělost jsou děti
Ano,to by me take zajimalo proč to nevyšlo. Protože ač pan píše,ze toto není omezeni svobody, tipla bych, ze toto mu partnerka vyčítala ,ze to jako onezovani svobody cítila a proto pan píše,ze toto jako omezovani svobody necítí( ze o tom spolu určité mluvili). Jenže já právě toto také cítím jako omezování, jako dušení.Pan ma naprosto jasnou představu,jak se partnerka cely den ma chovat.Jak se ma zajímat,večer chce romantickou večeři ( kdo ji bude vařit?) ,pomilovani ,povídání, pak se k ni bude ještě v noci tulit . Rano ma jasnou představu,co mu ma partnerka říkat. Když je někdo z nich mimo domov,mají si psát jak se o sebe boji. UF. A kde je prostor pro sebe,pro vydechnuti,pro srovnání si vlastních myšlenek. Proč se musí hlásit i když jde někam s kamaradkama? Proč nemůže byt partnerka 24hodin sama sebou,aniž by podávala hlášení,ze je vporadku? Proč se nemůže sama vyspat, aniž by se k ni partner i v noci chtěl tulit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.18 15:29
@jindra.kytka píše:
Já myslím, že jste úplně nepochopila pointu.
Nevím, kde jste přišla na to, že mám představu jak přesně by se partnerka měla chovat, nebo co by měla říkat. Uvedl jsem konkrétní příklady, co je hezké na vztahu, ne co se děje každý den. Není nad paušalizování, že.
Nepadlo tady nic o tom, že nemůže být někdo 24h (a i více samozřejmě) sám a udělat si program podle sebe. Ale myslím si, že v dnešní době není problém dát o sobě vědět, že je člověk v pořádku, když se ten program netýká toho, že jste celý den sama doma. Tady si podle mě pletete svobodu výplně volného času s ohleduplností obecně k nejbližším. Tím „hlásit se“, jak tomu říkáte, skutečně nemyslím oznamovat, že někdo došel na kafe. Ale pokud jdou s kamarádkou pařit na festival, nebo formu cestování zvolí stopování, přijde mi normální napsat (dodávám stručně, bez vyprávění co se dělo celou dobu), že je vše v pořádku.
Svoboda neznamená „nedat o sobě vědět a dělat si co chci bez nutnosti to oznámit“, svoboda je moci trávit čas dle svého, aniž by to partner omezoval a žárlil na to. Dát o sobě vědět je slušnost, pokud ti záleží na tom druhém.
Pokud se ale chceme bavit o tom „za každé situace si dělat co chci bez ohledu na kohokoliv kolem“, tak pak samozřejmě daný člověk těžko bude kdy s někým skutečně sdílet život. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.18 15:38
@Ondřej46 píše:
Já myslím, že jste úplně nepochopila pointu.Nevím, kde jste přišla na to, že mám představu jak přesně by se partnerka měla chovat, nebo co by měla říkat. Uvedl jsem konkrétní příklady, co je hezké na vztahu, ne co se děje každý den. Není nad paušalizování, že.
Nepadlo tady nic o tom, že nemůže být někdo 24h (a i více samozřejmě) sám a udělat si program podle sebe. Ale myslím si, že v dnešní době není problém dát o sobě vědět, že je člověk v pořádku, když se ten program netýká toho, že jste celý den sama doma. Tady si podle mě pletete svobodu výplně volného času s ohleduplností obecně k nejbližším. Tím „hlásit se“, jak tomu říkáte, skutečně nemyslím oznamovat, že někdo došel na kafe. Ale pokud jdou s kamarádkou pařit na festival, nebo formu cestování zvolí stopování, přijde mi normální napsat (dodávám stručně, bez vyprávění co se dělo celou dobu), že je vše v pořádku.
Svoboda neznamená „nedat o sobě vědět a dělat si co chci bez nutnosti to oznámit“, svoboda je moci trávit čas dle svého, aniž by to partner omezoval a žárlil na to. Dát o sobě vědět je slušnost, pokud ti záleží na tom druhém.
Pokud se ale chceme bavit o tom „za každé situace si dělat co chci bez ohledu na kohokoliv kolem“, tak pak samozřejmě daný člověk těžko bude kdy s někým skutečně sdílet život.
No a proč jste se tedy s partnerkou rozešel? Mela na to jiný názor? A co ta svoboda,ze chci byt k partnerce prituleny pres noc?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mám super rodinu (rodiče, sestra, babička), dobré přátele a známé, kolegy, kteří mě mají rádi. Z 90 % je můj volný čas vyplněn, s někým, někde. Být doma je za trest, umím být sama, ale v poslední době tu na mně vše padá. Do života se mi vkrádá osamělost, i když to tak ve skutečnosti není.
Jak z toho ven?