Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No tak to si teda fakt nemyslím, že by jim bylo hůř
Měly 2 a 4 roky, sotva by si ji pamatovaly. S největší pravděpodobností by je vychoval otec s partnerkou, při nejhorším babička, teta… Určitě by přišlo období otázek a hledání odpovědí, nejsem psycholog, ale upřímně si nemyslím, že by některá z nich kdykoliv došla k názoru, že je tehdy máma měla radši vzít s sebou.
Naštěstí nikoho takového neznám ale ráda se vyjádřím. Matka co dobrovolně skočí i s dítětem je pro mě srab, ubožák. Dobře, teď budu asi za tu mega zlou ale když už chce někdo skočit, tak bez děcka!! Dítě za matčiny problémy opravdu nemůže!!
Ne nebylo by jim hur. To jako kazdy kdo chce zabit sebe ma s sebou zabit i sve blizke, aby se jim nezilo bez nej spatne? Prece ji nebudes brat jeste jako nejakou zodpovednou hrdinku, co mela na prvnim miste deti a proto je vzala s sebou.
Pokud má někdo potřebu se zabít, tak je to jeho rozhodnutí a nikoho za to neodsuzuju. Ale vraždu dvou nevinných malých dětí odsuzuji velice.
Ne, nebylo by jim líp mrtvým. V okolí se pár známým zabil táta a všichni to tomu svému otci vyčítají a bolí je to, ale i tak mají hezký život.
To je takový pocit matek, asi vychází z mateřského instinktu, že dítě tu bez ní nemůže být, bude ztracené, nikdo se o něj nepostara, bude jen trpět. Realita je taková, že když matka zemře, dítě tím poznamenane určitě bude, to je jasné, ale bude žít, mít jednou svůj život, a může být dobrý. Stejně jako u jiných lidí, kteří něco v životě nemají dokonalé, ale proto není jejich život ztracený úplně. Já měla zas matku psychicky nemocnou, obrovská zátěž v dětství a do budoucího života, a přesto bych nikdy neřekla, že bych tu rádi nebyla. Lehký život nemám ale stojí za to. Jenže takhle ty mámy dohnane něčím úplně do krajnosti když už samý nechtějí být nejsou schopné přemýšlet. Vidí to dvouleté dítě které třeba neumí bez maminky zatím ani usnout, neumí si představit tricetileteho cloveka, který má davno svůj život a smrt mámy je věc z dávné minulosti, kterou už si spíš nepamatuje
Myslím si, že každá mámá má v sobě v podvědomí ten pocit, že nikdy nikdo nebude její dítě milovat tak jako ona a nikdy se o ně nikdo nepostará tak dobře jako ona. Pokud je vše ok, tak si tento pocit ani neuvědomujeme a je v nás hluboko. Ale začne vyplouvat na povrch pokud začnou nějaké problémy, které se dětí začnou týkat.
Pokud se někdo uchýlí k sebevraždě, je nemocný, zlomený, zoufalý, psychicky na dně…zdravě smýšlející člověk to neumí a nikdy nemůže pochopit.
Je to hrozné. Ale nikdy nikdo nebyl v její kůži, v její hlavě, nebyli jsme u ní doma, co prožívali, kde by děti skončily…
My nevíme nic a odsoudit je velmi jednoduché.
Chápu správně dotaz, zda by dětem bylo hůř, kdyby žily s pocitem, že se jim zabila matka, než když nežijí vůbec?
Smrt rodiče člověka traumatizuje vždy. To jakým způsobem si myslím že budou řešit tak s nástupem puberty a dospělosti. Určitě se s tím budou muset určitým způsobem vyrovnat.
Ale je fakt že to dvouleté by si nepamatovalo z mámy nic, to čtyřleté možná něco málo. Pokud nebyl otec úplnej agresivní magor bez domova tak mě osobně štve že je „vzala sebou“ a nenechala je otci
Nicméně kdo spáchá sebevraždu je duševně nemocný (vynechme případy kdy jde o bilanční sebevraždu u smrtelně fyzicky nemocných). A duševně nemocní prostě dělají spoustu věcí které nejdou pochopit. Někdo jde vystřílet školu protože mu to řekl Bůh, někdo má zase utkvělou představu že děti bez něj nebudou šťastné a tak je vezme sebou.
Neznám děti, kterým se zabila matka, ale znám děti, které matka opustila. A nevěřím ( ani tak nepůsobí), že by tu radši nebyly.
Mně samotné se zabil otec, byl hodně nemocný. Ale bylo mi už 26 a moc jsme se nestykali. To jen k tomu, že vím, že se to stává.
Pardon, ale ta žena nebyla duševně v pořádku. Za svůj čin v době, kdy ho páchala, nemohla. Dohledejte si pojem rozšířená sebevražda. Měla být dlouhodobě v péči odborníků a vinu nese do určité míry i její nejbližší okolí, které přehlíželo varovné signály. Nenapadlo by mě takto jednoduše kohokoliv soudit.
Sebevrazda je konecne reseni, ktere nelze vzit zpet. Minimalne si dej sanci probrat ji s odbornikem, za zkousku nic nedas. Udelat se to prece da kdykoliv, proc ted hned? Zavolej na 116 123. Oni te urcite dal nasmeruji na krizova centra.
A ne. Nikdy neni lepe diteti, kdyz je mrtve. Tezko se mi chape, jak nekdo muze svemu diteti ublizit. Znam radu lidi, kterym v detstvi zemrel rodic a dnes zijou hezke a spokojene zivoty. Chudaci ti andilci, kteri o nej prisli a jeste vinou cloveka, ktery je mel nejvic na svete chranit.
Mně osobně ne, ale kamarádce se zabila máma v batolecím věku. Kamarádka je v pořádku, dnes má sama děti a je spokojená. Určitě je ráda, že tu je.
Zažil jste to někdo z pozice dítěte, že se vám dobrovolně zabila matka?
Jak vám to bylo okolím vysvětleno, jak s tím žijete dále?
Nedávno jsem si vzpomněla na tu matku, co skočila i s dětmi z té skály a četla jsem diskuzi, kde se na ni samozřejmě oprávněně snesla vlna kritiky. Jenže tak nad tím dumám - nebýo by těm dětem hůř, kdyby je tu nechala?