Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Problémy syna po nástupu do školky – stížnosti učitelky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.10.25 05:22
@Anonymní píše: Více
Nemusí být dokonale klidné dítě, ale musí mít nastavené hranice. Nebo tobě by se líbilo, kdybys slyšela, že se synem ve školce je jiný kluk, který kope do dveří, ječí nebo ho bouchá? Brala bys to jako legraci? Já myslím že ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.25 06:15
Ó, světě div se. Tříleté dítě, co jde poprvé od mámy do cizího prostředí, se nechová jako robot a nesedí tam, kde ho posadí, nemlčí, dokonce si dovolí běhat a byt nešťastný z toho, že máma odešla. Dokonce se vzteká, jejdanánku, to si paní učitelka řekla, že to je snad poprvé za její kariéru ve školce, kdy narazila na tak „zvláštní“ dítě…
Zakladatelko, narozdíĺ od ostatních si myslím, že se tvůj syn chová adekvátně svému věku a situaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.25 06:42
Učitelka ho nezvládá a má vztek. Asi se tu do mě pustíte, ale já bych si její chování líbit nenechala. Já párkrát také nebyla s něčím spokojená, jak ve školce, tak potom ve škole, ale je to o komunikaci a nebýt ta, která si nechá vše líbit. A kdyby mi tu hodlal někdo sdělit, že takové matky jako já jsou na pěst, tak se všemi učitelkami mám dobrý vztah a dodnes mě všechny zdraví.
Jedna, ta ale byla z jiné třídy, si na mé dítě dovolila. Je to obecně velmi nepříjemná učitelka. Nenechala jsem to tak a dala jsem jí najevo, že takto ne, už nikdy. Od té doby mě respektuje, normálně mě zdraví a vše je v pořádku.
Každé dítě není vzorné. A tříleťák a ještě v adaptaci může být náročný, to si musí učitelka uvědomit a ne se vztekat jak dítě. Je to na dohodě, jaká opatření s maminkou udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.10.25 06:45
Naše dcera minulý rok taky stříška do děti. Až jednoho schodila na umyvadlo. Od učitelek dostala nespíš dost vynadano. Nechtěla pak pár dní do třídy. Kdybych se tenkrát nezeptali, učitelky by mi to neřekla. Bylo jen jednou a od té doby je klid. Učitelky mi ještě řekla, že to menší děti dělají a tento není nic s čím by si neporadili. Takže jsem z Toho usoudila, že to asi nebyla taková hrůza kterou by mely potřebu hlasit. Celkově je ve školce spokojená akorad bojují s její umíněnou povahou. Je tvrdohlavá a Ne je fakt Ne! Ale taky to dávají. A já zjistila, že se vlastně chová tam, stejně jako doma.
Do nábytku ale nekope. A je celkem oblíbená. Zdraví ji i prvňáčci.
- Citovat
- Upravit
tartaletka
26.10.25 07:58
Před pár lety jsme měli nové sousedy, měli jedináčka holčičku a my tři děti. Sousedi moc chtěli, abychom se kamarádili a ona se naučila být s dětmi. Byly jí taky 3 a ty návštěvy byly očistec. Byť si děti rozuměly a měly se rády, ale ona si nemohla zvyknout, že je okolo ní šrumec, že si někdo půjčuje její hračky a že se najednou musí vůbec nějak přizpůsobovat. Byla jsem svědkem desítek hysterických záchvatů a holčička kolikrát po návštěvě vyčerpáním usnula. Trvalo to několik měsíců, než si zvykla.
Já myslím, že váš chlapeček se chová jako normální energický chlapeček hledající hranice v novém prostředí. Tohle člověk těžko doma nacvičí, jak tu někteří podsouvají, že je to výchovou. Ano, do jisté míry to je třeba tím, že měl větší volnost a toleranci, což je ale pochopitelné, když vyrůstá sám a ne s dalšimi (25) dětmi 
Jsou věci, které se doma dají nacvičit - sezení u stolu, sebeobsluha… Ale jsou věci, které jsou a budou na učitelce, ve spolupráci s rodiči. Učitelka má vystudovanou pedagogiku a psychologii, ona je ta, která to má předně zvládnout ve chvíli, kdy se to děje. Rodič těžko tu situaci vyřeší x hodin poté. Dítěti plyne čas úplně jinak a už není schopné se navrátit do situace, která se stala třeba ráno. To je vždycky největší blbost, když je pedagog přesvědčen, že řekne rodiči, ať dítěti domluví a pak se diví, že to nefunguje.
Hezké myšlenky k tomuhle má psycholožka Vlaďka Bartáková, Jak vychovávat holky a kluky. Jednou jsem s ní poslouchala podcast, kde přesně popisovala přístup ve školkách a proč tam kluci často mají problém. Kluci a holky mají vždycky jinou energii a školky jsou nastavené na tu holčičí poslušnou, kterou ale kluci prostě ze své přirozenosti nejsou schopni obsáhnout tak, jak učitelky často chtějí. Přesně už nevím, který podcast to byl, ale zkuste třeba tento, kdo se do toho chce ponořit hlouběji: Zde
Jinak za mě - to chce čas. Dítě se pořád adaptuje, ještě je brzy na to, aby si zvyknul a je to o to těžší, že zjevně má hned od začátku nálepku zlobivce. Je důležité spolupracovat s učitelkou, tzv tripartita - učitel, dítě, rodič. Učitelky obecně mají rády, když se jim trochu leze do zadku. Doporučuji učitelce v nějakých blbostech zbytečně neoponovat, prostě jí to odkývej, řekni, že se nad tím zamyslíte, se synem promluvíte a pak to třeba vypusť. Můžeš jí zkusit navrhnout, co má se synem zkusit, že na něj platí, aby viděla snahu, že se nad tím zamýšlíš a tak. Nejhorší je se jim vzepřít (ve fázi, kdy prostě potřebuješ, aby to fungovalo). Vzpírala bych se až ve chvíli, kdy už budeš tušit, že to nepůjde a budete zvažovat ukončení docházky, změnu třídy, školky. No a uvidíš, jak se to bude vyvíjet. Ono se rádo všechno svádí na děti, ale z praxe vím, že spousta problematických dětí přejde k jinému učiteli a najednou je všechno v pohodě. Ne každý učitel je naladěn na všechny děti, někdy to nefunguje a i když je spousta výjimek, tak jo, ty starší učitelky jedou v jiných kolejích a často je s nimi problém. Ještě bych učitelku zkusila přeladit na to, aby ti povídala, co dobrého se se synem událo. Zaměřit se na to, co se povedlo a ne nepovedlo. To je moc důležité. Učitel by tím měl začínat, než spustí nějakou kritiku. Když to sám neumí, tak mu to podsuň ty.
Mně dcera chodila do školky s pláčem. Bývala často nemocná a první rok to byl s adaptací očistec, protože jak byla víc doma než ve školce, tak si zvykala pořád dokola. Měli jsme zlaté učitelky a vždycky jí ode mě braly za ruku a pak ji pomazlily, vzaly si ji ke stolu a seděla jim na klíně než se rozkoukala. Jednou učitelka na delší dobu onemocněla a oni vzali na záskok paní v důchodě. A to byl očistec. Měla jsem dceru v náruči, plakala, že nechce. Tahle babča mi ji normálně násilím vyrvala, poslala mě pryč a zamkla za nimi dveře, aby jí dcera neutekla. Jen jsem zůstala nevěřícně koukat v šatně 
A opravdu tím dceru nijak nevychovala a vůbec jí tím nepomohla 
- Citovat
- Upravit
bilyleknin
26.10.25 08:21
@Anonymní píše: Více
Vyměnila bych školku. Zjevně to není moc dobrý pedagog. To jsou úplně normální věci, které ve školce pravidelně řešíme a je to charakterem dítěte. Z pedagog hlediska je to o práci s dítětem a rodičem, ne si stěžovat, že je dítě prostě dítě.
- Citovat
- Upravit
bilyleknin
26.10.25 08:25
@izabe píše: Více
Hranice nastavuje učitelka. A tahle to zjevně neumí… Asi je sama nedozrálá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.10.25 08:29
Opět se to tu zvrhlo v to, že je za mě zbytečný útok na zakladatelku. Ditku jsou tři, je poprvé bez mámy a musí se naučit fungovat v kolektivu. Je něco jako adaptační období a musí se naučit poslouchat někoho jiného, než je mama. Jsou děti, co strkaji, plácají, neumí se dělit, je i na učitelce, aby to zvládla, sedla si s mámou a vyřešila, jak pomoc. Doma to dělat nemusí, protoze nemá konkurenci a nemá tam tolik vjemů.
Já pochopila, že do dveří kopal, protože tam byla máma, učitelka ho mohla odvést. Jsou mu 3, asi to neumí jinak říct a ovládání emocí ve 3 letech taky není úplně super.
Dala jsem do MŠ velice hodného syna, během prvních dní se tam naučil mluvit sprostě, trvalo mu dlouho, než se najedl, měl nehody, protože se bál si říct, nespolupracoval, nekreslil. Učitelce se to taky nelibilo. A co? Doma byl bez plen od 18 měsíců, kreslil a sprostě nemluvil. Jel sám, ale ony mu daly lžíci, doma jedl vidličkou. Nakonec se to srovnalo, ale nebylo to po týdnu, ale trvalo to víc než rok.
Druhého syna mi jiné učitelky jen chválily (i kdyz ten se opravdu nenajedl a měl taky nehody) a ve škole nastaly problémy, kdy se ukázalo, že to není takové zlatíčko, což jsem jim říkala, jen to odmítly řešit.
Takže bych se snažila si s učitelkou domluvit schůzku, aby to nepřerostlo ve větší problém.
- Citovat
- Upravit
26.10.25 09:12
@bilyleknin píše: Více
Ona má nastavovat hranice, protože to doma neumí? to bouchání se nenaučil až ve školce, bere to jako srandu - to ho má teda ta učitelka naučit, že to sranda není?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.25 09:17
To mi teď připomnělo diskuzi na FB, kde se maminka ptala, jak zpracovat její dítě, jenž kouše ostatní děti (3roky).. Mnoho matek psalo, jak to jejich děti dělali také a že neví, jak ty pocity ovládnout atd atd. Že dítě je malé, aby si takový čin a z něj plynoucí následky uvědomilo.. Načež jedna maminka napsala, že by ho ale v tom případě nedávala do školky, když není sto zvládnout takové své chování.. A ta matka kousajícího chlapečka napsala, že to dítě má právo chodit do školky jako každé jiné dítě a pokud se to nelíbí těm ostatním, tak mohou odejít ony 🤣 🤣 🤣 🤣
A to jsem si vzpomněla na tuto nedávnou diskuzi jen proto, že tady maminka ( jak jinak, jako každá maminka) obhajuje jednání svého dítěte a háže vinu na ostatní.. Ale tak.. co s tím, že.. můžeš ho zkusit dát do jiné školky a třeba zjistíš, že chyba není v učitelkách no
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.25 09:19
@mado píše: Více
To je celkom vtipná predstava 
u školného dieťaťa by to možno u niektorých fungovalo. Ale u trojročného?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.25 09:20
@izabe píše: Více
To jsou tedy odpovědi. Tak asi ho má zmlátit, vřískat a mámu proplesknout? Helejte, vy co všechno víte, znáte, umíte a všude jste byli desetkrát, to je děs ty vaše připitomělý útoky. Na co ta učitelka asi studovala pedagogiku, když si neporadí s jedním capartem a chytá z toho nervy. Otevři si ty a tobě podobní poradnu, třeba na tom vyrejžuješ prachy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.10.25 09:20
Ano zvrhlo se to tu nepěkně teda. Netvrdím o svém synovi že je svatoušek. Od mala má doma pravidla i přes to že nemá sourozence. Jist u stolu, nikoho nestrkat, neutíkat atd. Snažíme se vychovat slušného člověka. Umí se sám obléct, najíst, napít, na záchod si dojde sám bez problému. A tady podle některých komentářů máme doma prostě nezvladatelného syčáka.
@tartaletka Přesně tohle se stalo..zamkla dveře a malý tam hystericky brečel. Už když ji viděl, tak řekl že k ní nechce. Samozřejmě, že tam si musí zvyknout na jiná pravidla a já to chápu a jsem ochotna spolupracovat a řešit to s ní, ale asi ne tímhle způsobem.
- Citovat
- Upravit
26.10.25 09:20
@izabe píše: Více
A vysvetlíš nám, ako sa doma nastavuje hranica u chovania, ktoré sa odohráva iba v škôlke?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.10.25 09:28
@Andělka55 Já ale na nikoho vinu nehážu a neříkám, že je dobře že to dělá a řešit to chci. Co je na tom nepochopitelné?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Mateřské školy na eMiminu
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
Pracovní listy k vytisknutí na eMiminu
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
