Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Složitá situace, co byste dělali vy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
30.11.25 13:15
Složitá situace
Ahoj, potřebovala bych slyšet vaše názory co byste mi poradili, prosím předem neodsuzujte mě, po bitvě každý generál jak se říká.
K věci mám 2 malé děti z toho syn má nějaké problémy zdravotní lehký autismus. S manželem jsme spolu 5 let a za tu dobu se toho stalo opravdu hodně, bohužel když se narodila dcera on nedělal vůbec nic a bohužel já jsem z toho chytla zánět žaludku- chronický který mám stále aktivní. Chtěla jsem odejít dříve ale jsem na mateřské a nikdo by mi nepomohl finančně. Teď bych peníze měla- dědictví. K manželovi s dětmi má krásný vztah ale co se týče nás je to horší nepracuje na tom vztahu my netrávíme čas jen spolu a když ano stejně řekneme škoda, že tu nejsou děti. City k němu mám hodně slabé, bohužel on má velké sklony k agresi hodně často na mě vyjíždí, uráží, sprosté nadávky párkrát padli, dřív nepomáhal teď se trochu zapojuje do domácnosti, koníčky spolu vzájemných máme málo a když řeknu pojďme se projít třeba do lesa a co bych tam dělal.. a tak chodíme věčně s dětmi po městě se procházet o víkendu to stejné. Co mě teda dále štve je jeho věčně pesimistická nálada málo kdy se zasmějeme nebo mě obejme, že mě miluje to se nestává. Pracuje z domu tak jsme spolu 24 hod. Denně -většinou 2 dny v týdnu je v práci, to jsem mu taky říkala, aby začal jezdit více, že jsme spolu až moc. Další problém jeho rodina pomlouvají a už se to tak vyhrotilo, že se nevídáme což mě také na jednu stranu hrozně mrzí jaké jsou ty vztahy. Snažila jsem se to zlepšit ale hlavně jeho mama je extrémní manipulantka tu musíte poslouchat na slovo a pokud ne jste špatní a hotovo. A další věc jsme v pronájmu, kupovali jsme pozemek a máme stavět příští rok dům a mě neustále hlodá myšlenka, zda do toho vůbec jít. Ano vím asi jsem naivní, že s takovým člověkem chci novou životní etapu, že? Já jsem se snažila na vztahu pracovat, domlouvala jsem mu několikrát ale bohužel to je ta jeho povaha, chvíli dobré a pak znovu - ne nálada dělat doma dusno a když se mu něco víc nelíbí tak mě sjet jaká jsem špatná. Po večer pláču, protože nevím co udělat aby to bylo to správné, zda fakt odejít, pořád se dívám na ty děti a strach z té změny ale zase si říkám jaké by to bylo za 5,10 let, že ta jeho agrese se bude stupňovat pomalu a nechci aby v tom děti žili a navíc viděli to jak rodina- babička od manžela kope do mámy a navíc táta taky a potom nebyli trošku ovlivnění něma a nezačali být třeba také nějak proti mě a já za 5,10 let nelitovala, že jsem to neudělala dříve- rozvod. Už i moji mámu má na půl zpracovanou na jeho stranu. Má někdo prosím takové zkušenosti? A jak to u vás dopadlo? Polepšili jste si, pohoršili? Samozřejmě ještě dodám, myšlenka být sama s dětmi taky není žádné terno. 
jen dodám, kdyby se neměl stavět ten dům tak určitě vydržím 5 let třeba kvůli dětem. Ale tohle je jiná situace. děkuji za názory.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.11.25 13:20
Na barák se vykašli, tím bys celou svoji neveselou situaci navždy zabetonovala. Zvaž rozvod, protože v prostředí manžela a tchýně je to k nežití. kromě dětí už nemáte nic společného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.25 13:25
To třetí dítě s jiným chlapem už sis doufám vyhnala z hlavy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.25 13:31
Máš tu na tohle téma už asi 5 diskuzí, poslední je stará 4 dny. Tak se prostě rozveď, když s ním být nechceš.
Ale pořádně si rozmysli, jestli to sama zvládneš a jestli dokážeš být sama, protože moc mužů, kteří by nadšeně skočili po ženě se dvěmi dětmi, z toho jedno s VD a druhé nejspíš taky, jen na to zatím nemá papír, nebude.
- Citovat
- Upravit
30.11.25 13:31
Já bych ti radila jít od toho. Spolu stejně nežijete, jen vedle sebe. Do toho asi skrytá agresivita, nějaké sprosté nadávky ve vztahu nemají co dělat. Na mě to dělá dojem, že ten tvůj muž musí být strašně nespokojený sám se sebou. A dává ti to řádně najevo. Do toho stavět dům? Proč? Abyste za pět let zjistili, že stejně půjdete od sebe, utopili v tom vsechny peníze, uvázali si na krk hypotéku a pak se ještě soudili o majetek? No, nevím, do toho bych nešla. Jestli má dobrý vztah s dětmi, tak jedině dobře. On o ně rozvodem nepřijde, oni o tátu taky ne. A z vlastní zkušenosti říkám, že držet se nefunkčního vztahu jenom kvůli dětem nestojí za to. Ty si myslíš, že ony to nevidí. Já si to myslela taky, až pak mi po letech dcera řekla, že jsem měla odejít dřív, že doma kolikrát bylo dusno, že by se dalo krájet a ona to dobře vycítila, i když jsme se snažili to nedat najevo. Já jsem tedy měla dítě už téměř dospělé, tak to bylo. jednodušší, ale polepšila jsem si. Už jen ten pocit, že se nemusím vracet domů s tím co zase bude, jakou bude mít náladu. Držím palce, ať se rozhodneš jakkoliv, ať se daří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.25 13:51
@Jana528 píše: Více
Přemýšlela jsem, co bych udělala já. Tohle bude jen horši. Připravila bych se i s dětmi na odchod a boj, co o ty děti nastane. Ten boj nastane teď, nebo za pět nebo deset let. Tak ať to mám za sebou sebou co nejdříve. Hlavně bych teď nehonila chlapy a neplodila další děti.
To ani náhodou. Jsi mladá a asi nechceš být sama. Takový muž, který tě bude milovat a nebude týrat tvé děti, takových moc není.
Z takové agresivní rodiny je třeba odejít co nejdříve.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.25 14:05
Odejít, a rozhodně nestavět žádný barák. Z tvého popisu nevidím žádnou pozitivní věc, jen samá negativa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.25 20:16
Myslím, že není na co čekat. Je dobře, že se umí o děti postarat. Bude se mu to hodit, až si je bude brát. Jen bys prodlužovala to, co by tě stejně čekalo. Rozchod. Když už má k němu dojít, pak je lépe řešit to teď a neodkládat. Za těch tebou zmíněných pět let bude situace ještě složitější, děti vyrostou, a budou vyrůstat v nepohodě. Budete se dohadovat o rozestavěný dům. Je opravdu lépe se do stavby vůbec nepouštět. Za těch pět let, když do toho půjdeš teď, už budeš zaběhnutá v novém životě a budeš mnohem dál. Když to necháš plynout, neposuneš se naprosto nikam a všechny ty těžkosti rozchodu budeš jenom valit před sebou. Jaký to má smysl. Stejně nejsi spokojená a šťastná. Co ti přinese odkládání a čekání? Jenom zbytečné průtahy. Je to těžké, rozchod s malými dětmi, ale čekat, až povyrostou, to je ztráta x let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.25 07:09
@Jana528 píše: Více
Rozvod máš v hlavě už dlouho, tak to dotáhni do konce. Hlavně se vykašli na další dítě. Na stavbu domu taky. Tohle stejně nemá budoucnost a jen se v tom plácáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.25 14:58
Jediná motivace s ním zůstat by byla ochrana dětí před jeho agresí. Pokud jseš si jistá, že to nehrozí, rozvedla bych se. Jste spolu celkem krátce a už to takhle vyrazně skřípe, to asi nemůže vést k ničemu dobrému.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
