Snaha se zavděčit

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
5.12.21 11:23

Snaha se zavděčit

Dobré dopoledne,
prosím anonym. Chodí sem členové mojí rodiny, tak aby mě nepoznali.
Děkuji.

Můj problém je takový…
Neustále mám snahu se někomu zavděčovat, komukoliv. Je mi ze sebe i zle, mnohdy se chovám opravdu sobecky, jen abych se vyhnula konfliktu nebo se tomu druhému zavděčila.
Zkrátka se bojím rozhodovat sama za sebe, i když se jedná čistě o mně, nebo mám říct názor ohledně druhého člověka… Vlastně nemám ani tak moc svůj vlastní úsudek. Spíš se někomu vždycky přizpůsobím.
Neumím se moc ani bránit. Nevím, kdy si mám otevřít pusu a druhého odzbrojit, nebo kdy bude lepší mlčet.
Na základní škole jsem byla šikanovaná, několikrát, a myslím si, že to bude ono. Že se neumím bránit a musím se každému zavděčit. Podvědomě mám strach, že mě lidé nebudou mít rádi, i když opak je pravdou, mám vedle sebe rodiče, kteří mě podporují ve všem, co dělám… Jenže mám problém říct, co chci a co nechci. Raději řeknu něco jiného, než ve skutečnosti je. Dále mám hodně dobrých přátel, jsou to vesměs starší lidé, ale rozumíme si. Poznala jsem je na brigádách. Ve svém věku mám jednu skvělou kamarádku a jednoho kamaráda. Štve mě, že se kolikrát nedokážu rozhodnout správně, i když cítím, že to správné je. Prostě nedokážu říct, co si myslím… tím nejen, že škodím sama sobě, ale mohu ubližovat i lidem kolem sebe a to mě neskutečně štve.
Docela se uvnitř za své názory a sny stydím, ačkoliv vím, že nejsou zlé, jenom se bojím, co tomu řekne okolí a zda s tím budou souhlasit.
Vím, asi si tady o mně pomyslíte, že jsem strašné tele a vím, že jsem. Nedokážu s tím pohnout.
Maximálně se vzmohu na to, abych někomu řekla, že se ke mně takhle chovat nebude.
Jenže bohužel nevím, kdy jsem v právu a kdy mám jen zarytě mlčet a vyslechnout si kritiku. Nepoznám, zda se mnou někdo manipuluje, o což se podle mamky lidé v mém okolí pokouší… Stačí výtka, že jsem zlá nebo že ten člověk pro mě něco udělal a už jdu plnit jeho přání.
Zraní mě i hrubé slovo od blízkého člověka nebo kamaráda. Beru si to až moc k srdci a vždycky se kvůli tomu nemám ráda, protože mu vždycky dám za pravdu, že taková jsem a sama u sebe klesnu.
Snažím se zůstávat pozitivní, ale toto mi dost komplikuje život.
Nechci ani trápit lidi kolem sebe, myslím rodiče… ti vědí, jaká jsem.

Doufám, že si tím nikdo neprošel… nevím, jak se k tomu mám postavit…
Chtěla bych to zlepšit, ale na druhou stranu se bojím, kam by ta změna vedla a mám hrůzu z toho, jaký život bych vedla jako sebevědomá žena. Nedokážu si to představit a bojím se toho…
Budu ráda, pokud by se se mnou někdo podělil o své zkušenosti.
Moc Vám děkuji.
Přeji příjemný zbytek dne.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Ou
20260
5.12.21 11:38

Nauč se mít ráda sebe samotnou, chovej se k sobě samotné laskavě a alespoň jako k dobré kamarádce. Paradoxně to povede k tomu, že se ti výrazně zlepší vztahy i s tvými blízkými a vlastně i ostatními lidmi.

Sebevědomí a sebelaskavost fakt není arogance a ubližování druhým. Naopak - někdo kdo je v pohodě sám se sebou většinou nemá potřebu si něco dokazovat tím, že je protivný či zlý na okolí.

Postupně umřou na oubytě i všechny ty výčitky a hlasy co ti říkají jak jsi strašná a zaplavují tě pocity viny, studu a úzkostí. Lžou, nemusíš je poslouchat.

Nejspolehlivější cesta k tomu je přes psychopterapii. Vyber si pohlaví terapeuta*ky takové, jaké měl ten rodič, co ti méně ubližoval.

Pokud je pro tebe zatím nepředstavitelná představa, že bys někam zavolala a domluvila si setkání a mluvila o tom co tě trápí, mrkni pro začátek do těchhle knih

https://www.grada.cz/…-sobe-10465/

https://www.kosmas.cz/…-dost-dobra/#…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.12.21 11:56
@Ou píše:
Nauč se mít ráda sebe samotnou, chovej se k sobě samotné laskavě a alespoň jako k dobré kamarádce. Paradoxně to povede k tomu, že se ti výrazně zlepší vztahy i s tvými blízkými a vlastně i ostatními lidmi.

Sebevědomí a sebelaskavost fakt není arogance a ubližování druhým. Naopak - někdo kdo je v pohodě sám se sebou většinou nemá potřebu si něco dokazovat tím, že je protivný či zlý na okolí.

Postupně umřou na oubytě i všechny ty výčitky a hlasy co ti říkají jak jsi strašná a zaplavují tě pocity viny, studu a úzkostí. Lžou, nemusíš je poslouchat.

Nejspolehlivější cesta k tomu je přes psychopterapii. Vyber si pohlaví terapeuta*ky takové, jaké měl ten rodič, co ti méně ubližoval.

Pokud je pro tebe zatím nepředstavitelná představa, že bys někam zavolala a domluvila si setkání a mluvila o tom co tě trápí, mrkni pro začátek do těchhle knih

https://www.grada.cz/…-sobe-10465/

https://www.kosmas.cz/…-dost-dobra/#…

Děkuji Vám za odpověď.
Právě, že mi rodiče moc neubližovali… spíš jsem to v sobě měla odmala, pořád jsem se snažila někomu zavděčovat, a to jakkoliv… Dělala jsem ze sebe mrchu a nasazovala různé tváře, jen abych se neodhalila, jaká jsem doopravdy…
No a pak přišla ta škola a šikana a to to celé ještě zhoršilo…
Děkuji, na knížky se každopádně podívám.

  • Citovat
  • Nahlásit
8555
5.12.21 12:04

Mám to trochu podobně. Akorát já umím dát najevo svůj názor, umím se fakt hodně zhadat a být zla. Bohužel pak těm lidem zas lezu do zadku, protože mi to je líto. Určitým lidem - třeba moje máma, nebo moje tchýně říkám pravdu už rovnou s omluvou. Většinou už přemýšlím jak to vtipně podat, aniž by se urazily. :roll: Myslím ze tohle je v nás tak zarytý, že se stím nic moc stejně dělat nedá. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.12.21 12:10
@Anonymní píše:
Děkuji Vám za odpověď.
Právě, že mi rodiče moc neubližovali… spíš jsem to v sobě měla odmala, pořád jsem se snažila někomu zavděčovat, a to jakkoliv… Dělala jsem ze sebe mrchu a nasazovala různé tváře, jen abych se neodhalila, jaká jsem doopravdy…
No a pak přišla ta škola a šikana a to to celé ještě zhoršilo…
Děkuji, na knížky se každopádně podívám.

A jaká jsi doopravdy?

Taková bych se snažila být, na rozdíl od Ou si nemyslím, že se všechny vztahy vylepší, spíš si myslím, že jich hodně odpadne (pokud mas hodně známých, kterým se takto neustále přizpůsobuješ), na druhou stranu u těch co zůstanou budeš vědět, že tě berou takovou jaká jsi. Když jsem taková začala být já, hodně lidi začalo vůči mne být až nepřátelských (myslím si, že je to tím, že vycitili že jsem začala mít odvahu být svá a to jim zrcadlilo to, že oni to nedokážou, nezačala jsem být nijak zlá, pokud někdo nebyl zlý na mě), takže se podle mě musíš připravit i na to, že to někdy bude nepříjemné a možná někoho ztratis.

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
20260
5.12.21 12:29
@Anonymní píše:
A jaká jsi doopravdy?Taková bych se snažila být, na rozdíl od Ou si nemyslím, že se všechny vztahy vylepší, spíš si myslím, že jich hodně odpadne (pokud mas hodně známých, kterým se takto neustále přizpůsobuješ), na druhou stranu u těch co zůstanou budeš vědět, že tě berou takovou jaká jsi. Když jsem taková začala být já, hodně lidi začalo vůči mne být až nepřátelských (myslím si, že je to tím, že vycitili že jsem začala mít odvahu být svá a to jim zrcadlilo to, že oni to nedokážou, nezačala jsem být nijak zlá, pokud někdo nebyl zlý na mě), takže se podle mě musíš připravit i na to, že to někdy bude nepříjemné a možná někoho ztratis.

zlepší znamená zkvalitní, prohoubí, zautentiční, stanou se více vyrovnanými. budou více obohacovat. Zároveň se člověk přestane ničit tím, že dělá něco co nechce a co mu škodí, jen proto aby se na něj někdo nemračil, popřípadě se rovnou za falešný pocit nechá zneužívat.

To fakt neznamená že zjednoduší a nebo že udržíš všechny ty nezdravé co si s nimi na svůj úkor zakladatelka pokouší seznat drobečky validace, když primárně musí zvládnout sebepřijetí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.12.21 12:30
@Anonymní píše:
A jaká jsi doopravdy?Taková bych se snažila být, na rozdíl od Ou si nemyslím, že se všechny vztahy vylepší, spíš si myslím, že jich hodně odpadne (pokud mas hodně známých, kterým se takto neustále přizpůsobuješ), na druhou stranu u těch co zůstanou budeš vědět, že tě berou takovou jaká jsi. Když jsem taková začala být já, hodně lidi začalo vůči mne být až nepřátelských (myslím si, že je to tím, že vycitili že jsem začala mít odvahu být svá a to jim zrcadlilo to, že oni to nedokážou, nezačala jsem být nijak zlá, pokud někdo nebyl zlý na mě), takže se podle mě musíš připravit i na to, že to někdy bude nepříjemné a možná někoho ztratis.

Nevím právě, jaká jsem doopravdy. Spíš to je tak, že sama sebe hodnotím tak, jak mě hodnotí lidé kolem mě. Bohužel však si více k srdci beru to špatné, co si o mně kdo myslí…
Hodně lidí mi třeba říká, že jsem chytrá… to slýchám poměrně často a od hodně lidí.
Většinou mi také říkají, že jsem naivní, snadno ovlivnitelná, nejistá, apod.

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
20260
5.12.21 12:31
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.12.21 12:42
@Anonymní píše:
Nevím právě, jaká jsem doopravdy. Spíš to je tak, že sama sebe hodnotím tak, jak mě hodnotí lidé kolem mě. Bohužel však si více k srdci beru to špatné, co si o mně kdo myslí…
Hodně lidí mi třeba říká, že jsem chytrá… to slýchám poměrně často a od hodně lidí.
Většinou mi také říkají, že jsem naivní, snadno ovlivnitelná, nejistá, apod.

A čeho si ceníš na druhých? Zkus se nad tím zamyslet. Může to být to, čeho si ceníš sama na sobě nebo jaká bys chtěla být, kdyby sis mohla svobodně vybrat.

  • Citovat
  • Nahlásit
205
5.12.21 13:30

Tohle bohužel pramení z výchovy rodičů. Měla jsem to stejné.
Soustředila bych veškerou potřebu zavděčit se na zavdečení se svému vnitřnímu dítěti. Představit si ho v hlavě jak vypadá a zeptat se co potřebuje, klidně tu otázku vyslovit nahlas? Kolik ti je let?
Mohlo by pomoct psát si deník, zhmotnit svoje myšlenky. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
205
5.12.21 13:33

@mackA159 Určitě se s tím dá pracovat, hlavně s vnitřním dítětem. :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.12.21 13:43
@jahodacervena píše:
Tohle bohužel pramení z výchovy rodičů. Měla jsem to stejné.
Soustředila bych veškerou potřebu zavděčit se na zavdečení se svému vnitřnímu dítěti. Představit si ho v hlavě jak vypadá a zeptat se co potřebuje, klidně tu otázku vyslovit nahlas? Kolik ti je let?
Mohlo by pomoct psát si deník, zhmotnit svoje myšlenky. :kytka:

Z výchovy rodičů? Jakože jsem to takhle měla od narození…

  • Citovat
  • Nahlásit
205
5.12.21 13:58

Možná si byla přijata jako hodná holcicka tehdy, když si dělala, to co chtěli rodiče/prarodiče a teď se snažíš být hodná žena tak, aby si podle ostatních byla hodná a tudíž byla i přijata. Protože člověk přirozeně touží po tom být přijat. Nebýt přijat pro člověka dříve mohlo znamenat být sám a tudíž třeba i nepřežit.

Máš instagram? Pokud ano, tímhle a jinými tématy se zabývá sarka_klidna_mama.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat