Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Me ne, když jsem to hrotila a prožívala, prostě nic. I kdybych se na hlavu stavěla.
hned první měsíc co jsem na to začala kašlat, začala cvičit, zdravě jíst, neřešit sex, jezdit s kamarádkama po výletě a manžel měl jít na spermiogram. Sex byl jen 2× za měsíc no a zadařilo se ![]()
Prisli jsme v druhém těhotenství o miminko v patem měsíci… Jo, na dalsi jsem myslela hodne, prakticky jsem se na to upnula. Povedlo se prakticky hned, jak nam to znovu povolili. Mam hodne znamych, ktere zacli resit mimco, zacli si to vic hlídat a pak proste otehotneli. Me tahle rada zas tak uzasna neprijde, i kdyz i psychika dela asi hodne, ale vsechno to urcite neni.
Holky, často tu čtu a hodně lidí radí, že je nejlepší snažení neřešit a nechat tomu volný průběh, ale myslím, že spoustu snažilek mi dá zapravdu, že to moc nejde
Tak se chci zeptat a trochu to tu povzbudit :
je tu někdo, kdo to snažení hrotil, prožíval a zadařilo se? 
Příspěvek upraven 12.11.21 v 10:20