Společné domácnost

1520
20.10.06 10:10

Společné domácnost

Holčiny mám takový problém. Bydlím s přítelem v jeho domě a s námi tady bydlí i jeho babička a děda. S dědou nejsou problémy, ale prostě jak není něco podle babičky, tak je to všechno špatně a všichni to špatně dělají. Máme bohužel společnou domácnost. Nikdy jsem nenamáčela prádlo a ona mi snad milionkrát bude říkat, je když je prádlo namočené, tak to vypere automatka lepší atd., když vařím, tak mě sleduje a mně to hrozně vadí, říká mi, jak otočit knoflíkem u trouby atd. .....prostě jak není něco podle ní, tak je to špatně, ale když něco provede ona…třeba ve špajzu mi shodila omáčku na špagety ve sklínce, zavolala mě a bylo to, kdo to udělal, na co to je…ale já v té špajzce byla asi před 10 minutama a nic tam nebylo, byla tam jedině ona...... asi to budu řešit tak, že se odstěhuju, protože je to fakt hrozný. Jsem z toho nešťastná a možná proto se mi nedaří ani otěhotnět. Máte některá pro mě radu? Nezažívá někdo taky taky toto? :cry:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9867
20.10.06 10:16

Jednoznacna rada - radeji drahy podnajem nez spolecna domacnost.
 L.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3492
20.10.06 10:35

Ahoj,

souhlasím s Lesinou. Já bych tohle prostě nezvládla. Asi nejsem tolik tolerantní nebo přizpůsobivá, ale společná domácnost s babičkou, dědou nebo kýmkoliv by nebylo nic pro mě. Zaručeně se to musí odrážet i na vztahu s tvým přítelem. Promluvte si o tom a radši si najděte něco, kde budete mít svůj klid a hlavně soukromí. Určitě se budeš cítit lépe. Babičku nepředěláš.

Hodně štěstí.

Andrea a Adámek

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3492
20.10.06 10:37

nebo snad ještě, že by zkusil s babičkou promluvit přítel

Andrea

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1520
20.10.06 10:42

Andreo, díky za radu. On si s ní chce promluvit, ale já nechci. Nechci prostě aby to vypadalo, že na ni žaluju nebo tak něco.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3492
20.10.06 10:57

no jo ale jak to potom chceš řešit? a co kdyby jsi u toho rozhovoru byla i ty? No já vím příjemné ti to asi nebude, ale řešit byste to asi nějak měli a hlavní je, že to chcete řešit oba.

Andrea

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15043
20.10.06 11:31

Kazda rada draha…
ja bych se stehovala… hned. Babicku nepredelas. Nikdy. Je to stary clovek a mysli si, ze kdyz to tak slo pred lety, jde to tak i ted. Vim to z vlastni zkusenosti s manzelovo babi… taky namacela pradlo, taky varila jinak nez ja… nastesti jsme s ni nebydleli.
Domluvit ji musi pritel, ale ne ve stylu… „Lenka rikala, ze jsi udelala…“ ale neco jako „Nelibi se mi jak do vseho Lence kecas“. Ovsem podle me to stejne k nicemu nebude a pokud mate jen trochu moznost… stehujte se.
Umis si predstavit, ze ti pak bude radit, abys ve 3mes. davala miminku svickovou? Protoze driv se to tak delalo… :twisted:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1200
20.10.06 11:43

No,přiznám se, že já takovýhle problém naštěstí řešit nemusím, ale prošla si tím moje mamka s babičkou (její tchýní). Bylo to něco podobnýho a já to vnímala už jako malý dítě…
Nechci Tě strašit, ale pokud něco neuděláš teď, tak už nikdy… Mamka tohle trpěla snad 20 let… Rozdíl byl v tom, že taťka to hodně dlouho neviděl, takže na to byla sama. Važ si toho, že Tvůj přítel to vidí a chce s tím něco dělat - ať skutečně udělá… Život je moc krátkej na to, aby člověk dobrovolně žil „v pekle“…
Držím pěstičky…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
664
20.10.06 11:43

Taky zastávám názor, že raději v garsonce na zemi ve spacáku než v domácnosti s někým jiným. . . Naštěstí bydlíme ve svém, odmítli jsme bydlení u rodičů v baráku, byť ve svém patře. A moc dobře jsme udělali. Stačí mi co slyším od kámošek co bydlí nějak společně. Nic pro mě. Držím palce, ale já bych vzala roha. A ještě tam mít dítko :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1520
20.10.06 11:58

Někdy si říkám, že je život hrozně složitý na tak krátkou dobu. Víte ono je to těžko, ona se tak nechová jen ke mně, ale chová se tak ke všem. Je pořád nervozní, protože má hodně práce a neumí si říct o pomoc, pak jen každému říká jak je unavená, že ji všechno bolí atd. no asi to některé z vás znají. Je to ještě složitější, protože zahradu nemáme u domu, ale přes cestu, bohužel se nám ze zahrady ztrácí její oblíbené kytky, prostě všimne si všeho, minule jsme měli ostříhané mladé stromky, prostě si někdo vybíjí zlost. Nedávno nám s přítelem řekla, že si toho máme víc všímat, když pořád chodíme na procházky se psem do zahrady. Připadala jsem si jako ta nejhorší, která jim s ničím nepomůže. Je pořád podrážděná, tak mě napadlo, jestli to třeba není tím, že vedle sebe vidí mladou úspěšnou podnikatelku, která je prostě doma a chodí do práce jen pár dnů v týdnu a tak ji to prostě dělá zle, další věc je ta, že už je stará a nestíhá a nechce si připustit, že je lepší koupit zeleninu za pár kaček v obchodě i v zimě. Bohužel nejsem přítelova manželka a já tady prostě o ničem rozhodovat nemůžu. Ach jo…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1754
20.10.06 12:11

Pokud planujete bydlet tam jen na „dobu urcitou“, tak bych zatla zuby. Pokud by to melo byt na porad, tak bych utekla co nejdrive :-)

My jsme takhle bydleli 4 roky, za tu dobu jsem se naucila neslyset, co me nezajima nebo otravuje a vubec se naucila trpelivosti. Milionkrat jsem se chtela odstehovat, ale nechtelo se mi vyhazovat penize na najem, to jsme radeji setrili na vlastni bydleni. A treba bydlet v te garsonce a spat na zemi se mi nechtelo, to radeji budu bydlet poradne a poslouchat „desne dulezite reci“ starsich clenu rodiny. Kazdy jsme trochu jiny. Ted uz mame vlastni bydleni, i kdyz v tom samem baraku jako rodice a je to uplne o necem jinem. Kdyz premyslim, jake to bylo na zacatku, tak nechapu jak jsem to mohla vydrzet, ale ten vysledek stal za to :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2733
20.10.06 12:54

Leni, takys musela určitě dost věcí překousnout, ale přece jen se jedná o tvé rodiče a ne rodiče či prarodiče z manželovy strany. to je trošku podle mě rozdíl. I když např. já osobně bych raději volila tchány, než naše, ale to je jiná kapitola:)

Lenkadavi-vím, že to je těžké, navíc se jedná o dům tvého přítele-pochopila jsem dobře? ale ono to fakt asi lepší nebude, popř. jak psala Lenka výše, pokud se z toho nedají udělat dvě oddělené domácnosti, prchala bych pryč. Babička je asi generál a ji nepředěláš.
A jak tu někdo psal-když už teď ti kecá do všeho, umíš si představit, jak by to bylo, když by se vám narodilo dítě??? tady už pár takových diskusí na téma soužití generací bylo, a to sposusta holek do doby před dítětem vycházelo např. s tchýní báječně a pak se to změnilo. Pokud za tebou přítel stojí, tak dejte hlavy dohromady a zkuste vymyslet řešení-buď oddělené domácnosti (ale i tak bytse měli společné prostory jako schody, slep, zahrada-nic moc:/) anebo odstěhovat se.
 K.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1520
20.10.06 13:17

Asi je to tím, že se bojím ji něco říct. Možná čekám na to, až to bude poslední kapka a pak ji z plna hrdla něco řeknu a pak se se mnou buď bavit bude a její chování se změní a nebo se mnou mluvit nebude a konečně budu mít pokoj a přestane mi do všeho mluvit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
808
20.10.06 14:08

Ahoj

to je jako by jsi psala o mě - já také bydlím u přítele - teda v domě jeho rodičů, máme společnou domácnost. Rodičům je 82 let, takže jsou možná ve věku vaší babičky? Nevím, ale u nás je to navlas podobné - skoro všechno dělám špatně, když něco hledám, tak mi kouká pod ruce a snaží se pomoci… Všechno je škoda vyhazovat, takže doma to podle toho vypadá… Akorát u nás je rozdíl v tom, že kuchyně a vše ostatní je „babičky“, takže já tam skoro nic dělat ani nemůžu… Takže se snažím být doma co nejméně, a nebo jsme nahoře, kde máme k dispozici dva pokoje…

Holka drž se, člověka nikdy nepředěláš a příbuzný už vůbec…

Já teda mám vlastní byt, ale přítele tam dostat nemůžu - je rád v domku se zahrádkou, takže jediné u mě vede to, že když už je s babí zatěžko, tak prostě na nějaký čas odjedu… a nebo nadhodím téma, jestli něco dělám špatně, tak ať to řekne na rovinu a my se odstěhujeme… Zatím většinou se to tímhle uklidnilo na nějakou dobu…

Takže držím palečky i u vás - zkuste nadhodit téma odstěhování se, třeba to pomůže…

Vvik

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
20.10.06 15:32
lenkadavi píše:
Asi je to tím, že se bojím ji něco říct. .

No tak holka, tohle mi nějak neštymuje s tím, že bys měla být „mladá úspěšná podnikatelka, která do práce hodí jen pár dnů v týdnu“. Jak jsi dokázala uspět v podnikání, když se bojíš říct svůj názor, nedej bože se ho dokonce snažila pro:,–(it?

Ženský ti tady radí dobře - buď se opři o přítele a zkuste babičce společně vysvětlit, že takhle to dál nejde, nebo sbalte svý švestky a odstěhujte se.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová