Stav totálního vyčerpání? Nebo?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.01.19 10:18
Stav totálního vyčerpání? Nebo?

Prvně bych se chtěla omluvit za anonym, ale není to pro mě jednoduché, tak prosím o pochopení.
Jsem momentálně už tři a půl roku na mateřské dovolené, resp. rodičáku a ještě další rok a půl až dva budu. Nevím, jestli to spolu souvisí, ale poslední dobou zažívám šílené stavy naprosté únavy a totálního vyčerpání, kdy jsem už i protivná a nervózní na manžela a co hlavně na děti. Mám doma tři malé děti a vím, že většinou to, co dělají, nemyslí špatně, ale i tak mě to občas vytočí už do takové míry, že na ně ječím jako smyslů zbavená a pak mě to strašně mrzí.
Stává se mi, že ráno vstávám a je mi jako bych ani nespala a to pak ten den začíná hrozně. Už od rána mě všechno štve, děti všude drobí, zbytečně rozhazují hračky, i když si s nimi nehrají, hází kostky za skříň. No nic, co by normálně malé děti nedělaly, ale ne to vytáčí a pak jsem příšerná.
Jsem protivná pak i na manžela, navíc bydlíme na konci světa, já celé dny s dětmi, bez auta, nedostanu se nikam mezi lidi, možná to má na to taky vliv.
Vůbec nevím, co s tím. Vážně se snažím to nějak změnit, být víc v klidu. Ale jelikož jsem od přírody hrozný cholerik, tak si to asi umíte představit, jak je to náročné.
Máte to někdo podobně? Jak tohle řešit?
Děkuji

Stránka:  1 2 3 Další »
Reakce:
Tableta
Kelišová 5466 příspěvků 04.01.19 10:24

Ty bláho, jako bych to napsala já sama 8o Ale řešení nemám, bohužel. Snad ti trochu „pomůže“ vědět, že v tom rozhodně nejsi sama.

caramba
Kecalka 174 příspěvků 04.01.19 10:26

Nemůže ti třeba aspoň jedou týdně někdo děti pohlídat, abys vypadla „do civilizace“ s kámoškama na kafe, abys trošku vypustila páru?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.01.19 10:29

@Tableta díky
@caramba a to je druhá věc, před rokem jsme se přestěhovali do naprosté díry. Nikoho tu neznám. Rodina daleko, kamarádky žádné. Obrovský dům, ještě větší zahrada. Přijde mi práce, že vůbec nic nestíhám. Doma v jednom kuse bordel jak po explozi, zahrada neposekaná, chvála Bohu, že na ní teď leží tolik sněhu. :zed: :lol:

Uživatel je onlineHeivka
Závislačka 4362 příspěvků 04.01.19 10:33

Odhadla bych to na syndrom vyhoření, potřebujete najít chvíli jen pro sebe, já třeba chodím se psy na cvičák, je to můj relax, kde vypadnu z role matka/manželka a vyčistím si tak hlavu. Když děti usnou (mám kluka 3r a holku 6m) nebo je dám v poledne odpočívat (syn usne tak 2-3× týdně, ale i taku nechávám režim, že po obědě se odpočívá aspoň 2 hodiny, většinou si kluk pustí MP3 s Hurvínkem nebo si prohlíží knížky u cestovní lucerny) tak se učím na kytaru nebo piano,čtu si nebo jenom tupě sleduji televizi, ale na domácí práce v tu chvíli nesáhnou, protože je to jedna z mála chvil kdy mám klid.

vertunka
Závislačka 4819 příspěvků 04.01.19 10:35

Myslím, že takové období máme více méně občas všechny matky. Mně pomáhá upnout se na nějakou činnost. Třeba vytváření fotoknihy - to baví mě. Někdo háčkuje. Někdo vyrábí obaly na knížku. Prostě relax u kterého se nemusí moc přemýšlet.

modravlocka
Ukecaná baba ;) 1535 příspěvků 04.01.19 10:35

Vypadá to na klasickou ponorku. ;) Potřebuješ z toho kolotoče na chvilku vypadnout. Jiné řešení to nemá.

caramba
Kecalka 174 příspěvků 04.01.19 10:37

Anonymní zakl.: chápu, na jednu stranu těžká romantika bydlení na určitě pěkném místě, ale umím si představit, kolik je tam práce. Tak nějak to mají moji prarodiče. Já mám sice zatím 1 batole, ale o hračky taky všude zakopávám. Tak místo toho abych je 20× denně uklízela, to nechám celý den roztahané a večer až usne, naházím do krabice. Taky mě to kolikrát vytáčí. Nemáte třeba v nejbližším městě herničku s dozorem, že bys je tam občas vypustila a chvilku si oddechla?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.01.19 10:38

@Heivka i o tom jsem přemýšlela, že by ti mohlo být vyhoření, ale nějak si to pořád nechci přiznat. Připadá mi, že tím vlastně přiznám, že mě nebaví být doma s dětmi.
Když je položím po obědě spát, snažím se dělat něco pro sebe, co mě baví a tak, jenže pak se podívám, že jsou zase drobky na podlaze a upatlaný stůl a nedá mi to.
Je pro mě těžké uklízet, když mám za zadkem tři prcky. A nedokážu to nějak skloubit, abych pak nemusela do půlnoci uklízet, protože pak mám zase málo spánku a je z toho šílený začarovaný kruh.

Aduš8
Kelišová 5513 příspěvků 04.01.19 10:40

Mám to samé a jsem doma teprve dva roky. Měla jsme sr vracet do práce, ale znovu jsme otěhotněla, takže jsem dál doma. Bydlím v zahraničí, rodinu a kamarádky mám nejblíž 50 km a to se prostě pravidelně jezdit nedá. Když to na mě padne, cítím se úplně stejně. Poslední dobou ani nepomáhá někam na chvíli vypadnout, potřebovala bych delší oddech. Přesně jak píšeš, pořád jen něco dělám doma, ale snad jen proto, abych se zabavila. Když mám náladu, háčkuji, ale nejhorší je, že když to přijde, tak nemám náladu vůbec na nic :nevim: :nevim:

lolink
Ukecaná baba ;) 1511 příspěvků 3 inzeráty 04.01.19 10:40

Tak neco nebude udelane. Se to nepo… Ja taky bydlim v dire. Barak, zahrada, dve deti. Nikoho jsem tu neznala. Manzel introvert, seznamit se musim sama. Driv jsem ho hrotila. Ted mi staci, ze obcas neco nutnyho uklidim a je navareno. Ostatni je nadstandart :D. Tesim se na jaro. Necham deti doma a vyjedu si dvakrat tydne na kolo. Je potreba mit chvilku pro sebe. Myslim, ze to je u tebe kamen urazu. Najdi si neco, kde budes sama nebo s nekym, kdo umi ř a je vyssi nez 110 cm :mrgreen:. A ze deti drobi? Vysavac mam porad vytazenej. Hracky si musi uklizet samy. Ono se to nezblazni. S cim ti pomaha manzel, kdyz i sekat musis ty?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.01.19 10:41

@caramba no, já se právě s dětmi nedostanu bez auta ano do nejbližšího města (10km). A autobusem je to nepředstavitelné.
@vertunka snažím se, háčkuji, pletu, na síti už tolik času není, ale stejně mi to nedá a jdu uklízet. Máme dům 400m2, z toho tedy polovina obytná, dvě patra. To trvá celou věčnost než to člověk uklidí.

Aduš8
Kelišová 5513 příspěvků 04.01.19 10:41
@Anonymní píše:
@Heivka i o tom jsem přemýšlela, že by ti mohlo být vyhoření, ale nějak si to pořád nechci přiznat. Připadá mi, že tím vlastně přiznám, že mě nebaví být doma s dětmi.
Když je položím po obědě spát, snažím se dělat něco pro sebe, co mě baví a tak, jenže pak se podívám, že jsou zase drobky na podlaze a upatlaný stůl a nedá mi to.
Je pro mě těžké uklízet, když mám za zadkem tři prcky. A nedokážu to nějak skloubit, abych pak nemusela do půlnoci uklízet, protože pak mám zase málo spánku a je z toho šílený začarovaný kruh.

Ale na tom přece není nic špatného :kytka: já svoje dítě miluju, ale prostě mě nenaplňuje být doma na rodičáku. To neznamená, že jsi špatná máma. Už tolikrát jsem tu četla od ženských, jak si děti začaly užívat, až když se vrátily do práce.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.01.19 10:44

@lolink nene, manžel tu zahradu poseká, to jo. Ale já mám šílený problém u sebe a to fakt, že si myslím, že všechno udělám nejlíp a že se nemůžu na nikoho spolehnout, že to udělá tak dobře jako já, takže jsem věčně zavalená prací, protože nikoho k ničemu nepustím.
Potřebovala bych i to nějak zredukovat a začít brát jinak. Ale nějak nevím, jak na to.

Bozka007
Ukecaná baba ;) 1108 příspěvků 17 inzerátů 04.01.19 10:47
@Anonymní píše:
@lolink nene, manžel tu zahradu poseká, to jo. Ale já mám šílený problém u sebe a to fakt, že si myslím, že všechno udělám nejlíp a že se nemůžu na nikoho spolehnout, že to udělá tak dobře jako já, takže jsem věčně zavalená prací, protože nikoho k ničemu nepustím.
Potřebovala bych i to nějak zredukovat a začít brát jinak. Ale nějak nevím, jak na to.

To znám. Navíc mám pocit,ze pořád něco dělám,ale není nic hotove.

Stránka:  1 2 3 Další »
Váš příspěvek
Reklama