Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Stěhovat se v 18?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.10.16 16:08
@Mar__tanka1983 No víš co, přijde mi dost věcí zvláštních. 1)Rodiče týrající své dítě budou určitě těžko řešit jeho stav jen tak sami od sebe s psychologem…sama tam jít ve svém věku nemohla.
- Rodiče, v tomto případě tak strašní, kteří všechno zakazují, jsou zároveň natolik benevolentní, že si chtějí nastěhovat zakladatelčina přítele do svého baráku. A co víc, mají ho rádi.
- Ve chvíli, kdy se slečnou ne všichni souhlasí, začíná najednou vyplouvat na povrch špína ohledně maminky, která do té doby vystupuje jako sice přísná, ale evidentně milující matka, která má o svou dceru zájem. Do té doby byla za důvod odstěhování se od rodičů vydávána touha po soukromí s přítelem a problémy s rodiči zmíněny jen letmo. Ovšem, kdo by je v tomto telecím věku neměl, že? Nicméně jako zástupný problém se hodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
25.10.16 16:57
@Šťastná.máma.4 píše:
Přečti si to ještě jednou, třeba to pochopíš a jestli ne, pomohu ti, myslím, ze par uživatelek to pochopilo až na tebe
Tak mi to objasni, budu velmi ráda, když to pochopím správně.
- Citovat
- Upravit
25.10.16 17:14
Pokud o tom pochybuješ, nemám se s tebou o čem bavit.
Ja vás prosila o radu, tudíž nemám důvod si tady vymyslet nějaké pohádky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.16 17:16
@Didina_didi celou diskuzi jsem nečetla ale nejdřív si dodělej školu a pak se stěhuj…já se ke svýmu manželovi přestěhovala v 19-ti v době, kdy jsem měla po matuře a byla v prvním zaměstnání…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.16 18:54
@Tunrida píše:
Tak mi to objasni, budu velmi ráda, když to pochopím správně.
Otěhotněla jsem a to z toho důvodu, ze neznali kompromisy, vždy muselo být jen po jejich o víkendu mě táta pořad zkoušel z učení a nemohla jsem pomalu ani ven s přáteli, snažila jsem se s nimi o on mluvit, byla jsem na gymnáziu a měla 1 max 2 a pak jsem se naštvala a k tomu zamilovala do staršího chlapa a protože pokračovali ve svém stylu, raději jsem otěhotněla, abych vypadla z domova. Nelituji toho! Školu jsem dodelala a chci jít dal, děti mám a manžela, který dříve v té době byl onen přítel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
25.10.16 20:08
@Šťastná.máma.4 píše:
Otěhotněla jsem a to z toho důvodu, ze neznali kompromisy, vždy muselo být jen po jejich o víkendu mě táta pořad zkoušel z učení a nemohla jsem pomalu ani ven s přáteli, snažila jsem se s nimi o on mluvit, byla jsem na gymnáziu a měla 1 max 2 a pak jsem se naštvala a k tomu zamilovala do staršího chlapa a protože pokračovali ve svém stylu, raději jsem otěhotněla, abych vypadla z domova. Nelituji toho! Školu jsem dodelala a chci jít dal, děti mám a manžela, který dříve v té době byl onen přítel.
Aha.. A co jsem na tom teda pochopila špatně?
- Citovat
- Upravit
25.10.16 20:54
@Šťastná.máma.4
My máme v rodině příklad, kdy blbci rodiče drželi dceru pod zámkem, vše kontrolovali, diktátoři porouceli, kdy, kam smí, vecerku, doma nesměly být návštěvy, malovat se nesměla, vse pod dohledem a při prvním odjezdu, kdy odjeli a ona měla volnost tak otěhotněla. Ted už s toho má sama cerstve dospělé dite a ona má jinou taktiku než měli diktátoři co ji vychovávali a zatím s dcerou vše v pohodě přátelský vztah, nikdo nikam nemusí utikat, stěhovat se. Mi tady ty prehnane zákazy, příkazy náctiletá od rodicu přijdou ujeté, trapne a přináší pravý opak, je to jen důkaz vzajemne nedůvěry rodiče a děti. Což je smutné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.16 08:06
@malinika nechápeš 
to, že matka dítě psychicky týrá neznamená, že by ji svou „zvláštní“ láskou neměla ráda. S psycholožkou se mohly řešit jiné problémy (matka například dítě dotáhla k psychologovi pro výchovné problémy, problémy s učením atd), kde to vylezlo.
To, že rodiče svolí k nastěhování chlapa k nim může mít jednoduchý důvod - nutkaovou potřebu mít dcerunku pod kontrolou. A špínu prostě na začátku vytahovat nechtěla.
Jak jsem psala, hrozně záleží, z jakého úhlu pohledu se na to koukáš.
Já z pohledu ženy, jejíž matka ji v dětství týrala (i když ona sama si to dodnes neuvědomuje, nebere to jako že mi ubližovala a tak docela nechápe, co mi vlastně vadí…to je na dlouhé povídání) v zakladatelce vidím sama sebe. Stejné pocity, stejné úvahy…
Ale každý prostě na věc kouká sítem vlastních zkušeností 
Jen bych prostě tak ostře nevystupovala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.16 09:30
@Mar__tanka1983 Souhlasím. Já na to koukám u úplně opačného pohledu. Ale prostě si nemůžu pomoct, tady mi něco „smrdí“. Viz otočka, u psychologa byla s babičkou. To je prostě blbost. K tomuto vyšetření potřebuješ zákonného zástupce, tzn. matku nebo otce - babička ho zastoupit nemůže. Z toho by mohl mít psycholog dost velké potíže. Navíc, u psychologa to většinou nebývá jednorázová návštěva. Než vůbec může vyslovit závěr, že matka dítě psychicky týrá, je potřeba vyšetřit i rodiče - nejlépe jednotlivě a poté společně s dítětem. Dělat závěry jen z jedné strany, se prostě nedá.
I kdybychom připustili možnost, že teda nějakého psychologa babička přemluvila a toto riziko mu za to stálo a že zároveň věc neoznámil, jak mu zákon ukládá, proč nejednala v tomto případě právě ta babička? Pokud má s vnučkou tak dobrý vztah? Dokážeš si představit, že by Tvá vnučka měla problémy s rodiči, kdy ji matka bude psychicky týrat, a ty bys nezasáhla? Nebo alespoň nenabídla vnučce, že se může nastěhovat k ní?
Vsadím boty, že to bude pokračovat tím, že babička pár týdnů po návštěvě psychologa zemřela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.16 09:42
@malinika když opět předhodím vlastní zkušenost - já jako babička bych to nedovolila. Ale moje babička měla sice povědomí, ale nekonala - jestli to brala jako normál (děda než zemřel byl taky pěknej poděs), nechtěla se do toho montovat, máma by jí uštěkala, nebo proč, to ti nepovím.
Každopádně u nás to bylo každýmu u zadele, že sem občas byla hromádka neštěstí, že sem chodívala s modřinama nebo monoklama. Každý, včetně rodiny či školy dával ruce pryč, před sociálkou (byli sme tam kvůli rozvodu rodičů) se lhalo, protože co z toho…zas tak divoké, aby z toho byly zlámané ruce nebo viditelná podvýživa např. to nebylo - a jak sem psala dříve, čeho by se dosáhlo? Peklo nebo děcák?
Ono se to všechno hrozně hezky a jednoduše řeší, když nejsi třinácti (patnácti, sedmnácti)leté dítě, které je celý život buzerováno, shazováno, utvrzováno v jeho neschopnosti, případně je v něm vytvářen pocit, že si to zaslouží. A když s věkem přijde na to, že to není normální, tak neví, kudy kam. Vzepřít se? Ty ses zbláznila, směs nevědomosti, nepochopení, nejistoty a strachu…ti to prostě nedovolí. Dokud nepřijde „princ na bílém koni“ a nezachrání tě tím, že tě z toho vytáhne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.16 10:04
@Kelsey píše:
@Šťastná.máma.4
My máme v rodině příklad, kdy blbci rodiče drželi dceru pod zámkem, vše kontrolovali, diktátoři porouceli, kdy, kam smí, vecerku, doma nesměly být návštěvy, malovat se nesměla, vse pod dohledem a při prvním odjezdu, kdy odjeli a ona měla volnost tak otěhotněla. Ted už s toho má sama cerstve dospělé dite a ona má jinou taktiku než měli diktátoři co ji vychovávali a zatím s dcerou vše v pohodě přátelský vztah, nikdo nikam nemusí utikat, stěhovat se. Mi tady ty prehnane zákazy, příkazy náctiletá od rodicu přijdou ujeté, trapne a přináší pravý opak, je to jen důkaz vzajemne nedůvěry rodiče a děti. Což je smutné.
Jenže toto je ze strany rodičů extrémní chování a je to s touto situací naprosto nesrovnatelné. To, že rodiče nechtějí, aby se dcerunka v 18 letech a ještě s nedodělanou SŠ odstěhovala k příteli, mi přijde jako naprosto normální.
Hele, představ si, že máš dítě, které si ve 14 letech najde 22 letého přítele. Jako rodič jim požehnáš? Nebo budeš dělat doma pořádný humbuk, protože prostě nejsi tak naivní, aby sis myslela, že se spolu jen pusinkují a vodí se za ručičky? Pokud by byli rodiče opravdu tak strašní, mohli přítele rovnou udat.
Nebudeš se dál o takové dítě bát, jelikož je u něho do budoucna dost velký předpoklad k tomu, že bude v některých směrech dost"čilé"? Nebudeš mít snahu ho ochránit a ohlídat, protože víš, že v tomto věku je to ještě telátko a nechceš, aby si nějakým nerozumným krokem zkazilo život?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.16 10:15
@Mar__tanka1983 Dobře, ale nemůžu si pomost, mezi Tebou a zakladatelkou vidím podstatný rozdíl. Možná je to i tím, že já tohle nikdy nezažila, naopak jsem vyrostla v rodině, kdy byly bezproblémové vztahy a vidím to zase ze svého úhlu pohledu. A myslím, že je důležité napsat i ten. Dokážu si představit, jak by reagovali na určité situace moji rodiče - vím, že ve chvíli, kdy by zjistili, že ve 14 letech chodím s dospělým mužem, řádili by jak černá ruka. A stopro bych měla nějaký ten pátek zákaz vycházek. Ve chvíli, kdy bych jim řekla, že se v 18 stěhuji, protože je mi 18 a mám na to právo, byl by humbuk znovu. A zcela po právu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.16 10:28
@malinika rozdíl mezi námi je hlavně v tom, že mě je už 33 a jí 18. Já v osmnácti byla taky tele 
Jako jo, samozřejmě zakladatelce do hlavy nevidím, to si musí ona sama pobrat, jak to doma má a nemá, jestli, pokud si tu vymýšlí, jí to nějak pomůže najít správnou odpověď - protože aby se člověk dozvěděl správnou odpověď musí se i správně zeptat.
Každopádně já byla z matčina pohledu taky ten nevděčnej spratek, co neví do čeho jde, našla si chlapa debila a bude hořce litovat a ještě přileze a podobně…u nás taky hodně figurovalo „dokud žiješ pod mojí střechou“…nu, tak jsem se při první možné příležitosti sbalila a šla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
