Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Naprosto chápu pocity
Pro mě je domov to místo, kde jsem vyrostla, ať už bydlím kdekoli a jakkoli daleko.
Ja chapu stesk, jsem od rodiny podstatne dal a nekdy je to fakt na nic…ale snazim se koukat na praktickou stranku - hlidaci babicka je supr, ale meli byste oba v malem meste praci? Byla by za rozumne penize? Plus skola se spatnou povesti, nic moc teda, pak furt dojizdet, vozit deti…
Ale chapu, u me je to hodne srcde proti rozumu, obcas to na me taky hodne padne
Ja som tiez v neznamom meste a takmer Bez pomoci, ked treba pride mi mama vypomoct (cca 100 km). Chapem ta, aj ked ja som si dobre zvykla a domov je pre mna tam kde su moje deti a manzel. Vidim viac nevyhod podla popisu ako vyhod kebyze sa prestahujete. S manzelom ste sa uz o tom bavili?
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu se spíš jen vypovídat, nejlépe s někým kdo to má stejně…
Před 14 lety jsem se zamilovala a šla za láskou 150km. Původně jsem z malého mětečka, asi 1500 obyvatel, nyní v městě asi 12000 obyvatel. Uznávám všechny výhody města, hlavně pro děti. Je tu obrovský park, skvělý dům dětí s obrovskou nabídkou kroužků za 400 ročně, dobrá školka i škola…Banky a obchody u nosu.
Naproti tomu původní městečko má školku i školu, ale s ne moc dobrou pověstí, nejbližší jiná 8km, to samé s dojížděním do práce, ale to dojíždím i tady 20km.
To samé kroužky pro děti, dojíždění.
Dětem je osm a dva, starší tu má kamarády, ale zvykl by si rychle i tam, to se nebojím.
Manžel by nejspíš odtud nešel, má tu citovou vazbu na město, žije tu od narození.
Já mám rodiče i sourozence s rodinami tam, bohužel kvůli vzdálenosti a škole jezdíme dost málo.
Většinou to dávám, ale ještě rok budu na rodičáku a pak zpět do práce, vůbec nevím jak to budeme bez babičky dělat, tam by byla k dispozici stále.
Teď je tam na prodej krásný rekonstruovaný domek, tak to na mě zase všechno padlo
Děkuji za přečtení a omluva za anonym, je mi hloupé tu ventilovat pocity aby mě mohlo okolí poznat, děkuji
M
Pochybuju, že je to řešení. Ve vašem městečku by byl určitě nešťastný manžel. ![]()
Manžel za prací dojíždí po celé republice, to je hodně různé. Já bych práci sehnala možná i líp, jsem chemik a původně jsem ze severních čech, nyní ve středních.
S MM jsem to nijak neprobírala, respektive, dům jsem mu ukázala, ale bez odezvy…
Tady máme parcelu, konečně jsme po letech dostali SP, ale stejně se skoro nic neděje, má hrozně moc práce
Vysnil si svůj dům, na tom jsme se shodli, ale stát bude tak za deset let
Firmě to nezadá, pohybuje se ve stavebnictví a vidí jak to funguje, navíc by to bylo zbytečně hodně peněz.
Teď zase honí termíny předání, samo spousta problémů, viděli jsme ho naposledy ve čtvrtek ráno ![]()
Celá domácnost a děti jsou na mě, veškeré vyřizování, do toho štěně, někdy už to nedávám
Doma neustále bordel a řev, od dětí, ode mě…
Nejde na chvíli někam vypadnou, u kadeřnice jsem byla naposledy když byly prckovi 4 měsíce, s ním to prostě nejde a tak je to se vším…
M
@Bábrdl nemyslím že by byl nutně nešťastný, s mými bratry si rozumí dobře, tady chodil na tenis a hokej, teď už nechodí, tam by s nimi zase mohl. Navíc on se většinou přijde domů jen najíst a vyspat, chodí hodně pozdě ![]()
M
Proc jsi si porizovala psa? Budes se muset dohodnout s manzelem. To ze se chodi domu jen vyspat neznamena, ze chce bydlet o 100 km dal. Navic mate uz sp. Budes si muset doma udelat poradek. Pokud se nechce stehovat, tak je potreba aby se vic zapojil a rozhodne bych chtela ten dum hned a ne za deset let, kdyz na to mate.
Probrala bych to s mužem.
městečko s 12 000 obyvateli mi připadá celkem malé (sama v takovém bydlím), ale pořád fajn kompromis mezi vesnici a velkoměstem.
Chápu tě, tvou touhu po domovu. Nicméně reálně - máte děti, jaká je z vesnice dopravní obslužnost? Dojíždět se dá, zase ale ze své vlastní zkušensoti vím, jakej je to opruz, bydlet během dospívání daleko od města a bu´d otravovat rodiče, nebo se spoléhat na sporadické linky autobusu či vlaku.
U tebe bych ale spíš řekla, že se ti stýská po domově z jiného důvodu - protže s manželem toho času evidentně moc netrávíte a nemáš čas ani sama na sebe. Což hele - fakt myslíš, že na vesnici se častěji dostaneš ke kadeřnici, nakoupit, a tak? Spoléhat se pořád, že ti děti bude hlídat rodina, podle mého není nejlepší řešení.
maloměsto je ideální a navíc pokud přesvědčíš manžela, aby na pozemku začal stavět, může to být fajn kompromis.
@jenny.fields psa jsme chtěli oba, v tom problém není, jsem ráda že jo máme, ale někdy je toho už moc.
Já mm určitě nenutím se stěhovat a zapojit ho bohužel není moc jak, má toho opravdu hodně.
@Anonymní píše:
@jenny.fields psa jsme chtěli oba, v tom problém není, jsem ráda že jo máme, ale někdy je toho už moc.
Já mm určitě nenutím se stěhovat a zapojit ho bohužel není moc jak, má toho opravdu hodně.
No tak bych se. Mu snazila vysvetlit vyhody blizkosti babicky, pokud je to pro tebe. Dulezitejsi nez ty veci co jsi vyjmenovala jako pozitivni v tomto meste.
@Padme93 ano, vím že mamka by určitě ráda pohlídal a vyzvedávala ze školky, pořád mi to předhazuje.
Tady nemám vážně nikoho, staršího vodila a vyzvedávala za peníze sousedka v důchodu, to už u mladšího nepůjde, nevím jak to budu dělat, práce je ranní, odpolední, víkendy…
Manžel stavět chce, moc se do nového těší, ale zatím se to prostě nehýbe
Proc myslis, ze budes potřebovat víc hlídání? To toho menšího může pohlídat i starší, ne? A proč máte stěně? Né že by ta moje taky nechtěla, ale nejsem blázen, abych si na sebe pletla bič.
@jenny.fields nechci aby mi to někdy vyčítal. Před pár měsíci jsme tam byli kouknout na jeden dům, bohužel vypadal jinak než na fotkách, tak jsme do něj nešli. Teď už myslí jen na dům tady.
Ale jak jsem psala v úvodu, radu nečekám, spíš spřízněnou duši, raději budu „trpět“ já tady kvůli rodině
@Anonymní píše:
@Padme93 ano, vím že mamka by určitě ráda pohlídal a vyzvedávala ze školky, pořád mi to předhazuje.
Tady nemám vážně nikoho, staršího vodila a vyzvedávala za peníze sousedka v důchodu, to už u mladšího nepůjde, nevím jak to budu dělat, práce je ranní, odpolední, víkendy…
Manžel stavět chce, moc se do nového těší, ale zatím se to prostě nehýbe
U nás bežně vyzvedávají starší sourozenci a to jsme mnohem větší město.
Ahoj, jdu se spíš jen vypovídat, nejlépe s někým kdo to má stejně…
Před 14 lety jsem se zamilovala a šla za láskou 150km. Původně jsem z malého mětečka, asi 1500 obyvatel, nyní v městě asi 12000 obyvatel. Uznávám všechny výhody města, hlavně pro děti. Je tu obrovský park, skvělý dům dětí s obrovskou nabídkou kroužků za 400 ročně, dobrá školka i škola…Banky a obchody u nosu.
Naproti tomu původní městečko má školku i školu, ale s ne moc dobrou pověstí, nejbližší jiná 8km, to samé s dojížděním do práce, ale to dojíždím i tady 20km.
To samé kroužky pro děti, dojíždění.
Dětem je osm a dva, starší tu má kamarády, ale zvykl by si rychle i tam, to se nebojím.
Manžel by nejspíš odtud nešel, má tu citovou vazbu na město, žije tu od narození.
Já mám rodiče i sourozence s rodinami tam, bohužel kvůli vzdálenosti a škole jezdíme dost málo.
Většinou to dávám, ale ještě rok budu na rodičáku a pak zpět do práce, vůbec nevím jak to budeme bez babičky dělat, tam by byla k dispozici stále.
Teď je tam na prodej krásný rekonstruovaný domek, tak to na mě zase všechno padlo
Děkuji za přečtení a omluva za anonym, je mi hloupé tu ventilovat pocity aby mě mohlo okolí poznat, děkuji
M