Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ono je jedno, jak to kdo má. Protože ty jsi očividně typ, co tu zahradu chce. A já tě chápu, zahrada by mi chyběla. Hlavu vzhůru, nikdy nevíš, co jednou bude
teď si užívej, že nemáš starosti, a jednou kdo ví
My taky nemáme chalupu, jezdíme na výlety… nemusíte přece hned kupovat chatu či chalupu, udělat piknik, grilovat a sejít se s přáteli se dá kdekoliv, na to chalupa není potřeba… na světě je spousta takových míst, romantických, pěkných, kde se hezky sedí večer u ohníčku se sklenkou v ruce v kempovém křesílku a hledí na hvězdy…
Měli jsme to tak, uziralo mne to stejně jako tebe, takže jsme nakonec koupili dům. Byt se dá prodat i s hypotékou.
Ja bych se treba v byte zblaznila a myslim, ze pokud ti nekdo napise, ze je v byte stastny, tak ti to stejne nepomuze. Jde o tve pocity a ty proste tihnes k zahradce a myslim, ze pres to vlak nejede. Mozna jste se s koupi bytu unahlili. My mame dum se zahradou, hypoteku 2mil. Vse jsme delali sami, pomalu, nikdo nam finance nepomahal a jsme spokojeni.
Ve vašem případě bych asi nepřestávala shánět zahradu ke koupi nebo pronájmu, třeba i aktivně se ptát. My se letos přestěhovali z bytu do baráku a je to úplně o něčem jiném.
Najdi si na té situaci to pozitivní, že nikomu necpeš své poníze za podnájem, ale „do svýho“ (umořujete hypotéku). Tato řada lidí nemá a platí si drahé pronájmy bytu, žijí v nejistotě, dohadují se s majiteli (nebo naopak) a podobně. Navíc bydlení v domě přináší starosti, hlavně na drahou údržbu a opravy jste sami. Časem se to může zněnit, došetříte. Mě se jeví kombinace byt v pěkném prostředí+ zahrada s chatkou nedaleko jako ideální kombinace, má to tak řada lidí ![]()
Příspěvek upraven 18.06.19 v 13:24
A co to řešit prodejem bytu a koupí domu třeba v bližší vesnici? Já jsem vesnické dítě, v dospělosti jsme bydleli v bytě, i v dome a rozhodně bych radši dům, i když menší, stejně je člověk většinu roku venku…
Jednou radši koupím starší dům, než novostavbu, má to takové kouzlo pro mě, i když mi je jasný že je horší rekonstruovat než stavět.
My jsme se před časem odstěhovali do baráčku se zahradou a bazénem (pronájem ještě s dalším párem) a zjistili jsme, že na to nejsme stavěný. Vadilo nám dojíždění do práce, obchody atp. dům byl starý a hodně věcí tam nefungovalo a majitel laxní… ale uvědomili jsme si, že bychom ty starosti okolo domu prostě mít nechtěli.
Máme byt, který splácíme, zrekonstruovali jsme si ho skvěle podle svých představ a jsme spokojený…
Uvažovali jsme o koupi chaty, ale zase - máme dost jiných starostí a nechce se nám řešit ta údržba okolo… takže si buď půjčíme od známých nebo pojedeme vždycky jednou za čas do pronájmu na dovču… nám to takhle stačí.
Byt máme docela velký (3+1, 76 m2) s balkonem, kompletně předělaný a dobře vybavený (manžel si prosadil klimatizaci a v těhle vedrech mu fakt děkuju
), jsme na kraji města, takže zeleň okolo máme, pejska jsme taky nijak antrápili - vyblbnul se venku až až…
@M-A byt jsem koupili před 4 měsíci po 3 letech hledání baráčku. V okolí tu jsou domy hrozně drahé nebo ruiny co jsou na zbourání za 2-2,5 mil, proto jsme nakonec koupili byt. Po 8 letech po podnájmech… Prodej nepřipadá v úvahu, manžel ani nechce. Ten byt je krásný, ideální na ideálním místě… jen ta zahrada co jsem si vysnila mi chybí no.
zakl.
To by mě taky hrozně štvalo, my sme zatím v bytě, ale za rok kupujeme dům a máme ještě chatu. Bez zahrady, kam bych v tomhle horku mohla vypadnout, postavit si bazén, vypustit děti, si to nedovedu představit. Ale to jsem ja, znám lidi co jsou vyloženě panelákový typy a zahrada by pro ně byla akorát pritez..
Jsem naprosto šťastná v bytě, bez chalupy i bez zahrady. Ale já po baráku nikdy netoužila, není to pro mě nouzovka, takže to pro Tebe asi nebude mít moc hodnotu ![]()
Ja se priznam, ze jsem dote panelaku
dum me nelaka, pokud je chlap kutil, ktery si kdovico spravi sam, tak budiz, ale. jinak je to dost drahy spas. A hlavne kdyz starnes…vidim to na tchanovcich. Na zahradu uz maji primo firmu, ktera jim ji chodi strihat a plet. Jednou se ti urodi kyble ostruzin, nikdo to uz nechce, pak zase mas ctyri okurky, protoze zbytek ti vzalo bahno a zaplavy…to neni jen pozlatko. Mamka bydlela na dome, chtela panelak, jak rikavala - prijit domu, vecer otocit kohoutkem a mas teplo, ne ceke leto stipat polinka, protoze svoz je dost drahej, nemuzes na dovolenou, protoze nekdo se ti o tu zahradu taky musi starat. Kamosce se ted podelal bojler v baraku plus menili jeste trubky a stalo je to 200tisic. Jste pripraveni i na tyto vydaje?
My zijeme v 3+1 s velkou lodzii pres celou sirku bytu. Ted mam na balkone metrovy bazenem, susak a posezeni
deti tam vypustim, kdyz je i osklivo, aspon se o ne nebojim, ze si neco na zahrade udelaji,nemusim.je hlidat, kdyz spadne do bazenu, nic se jim nestane ![]()
Ale to jsou jen moje myslenky. Ja jsem se setkala s tim, ze si lidi neco vysnili, ale realita je srazila. Pohovor o tom s manzelem a uvidite. Co muzu radit, bezte do jednopodlazniho, nevim, kolik vam je let, ale chodit spat v 70 letech byt i po 20 schodech je unavne…
Příspěvek upraven 18.06.19 v 13:36
Za mě to máme podobný, máme hypotéku na byt, přestože jsem vždy chtěla domeček. Bohužel jsem ustoupila manželovi a teď si rveme vlasy oba. Když jsme oba byli v práci, tak to tak vidět nebylo, ale co jsem na mateřský, tak ta zahrada, kam bychom vypustili děti, strašně chybí…
Příští rok nám končí fixace a pokud nepůjdou domy opět nějak moc cenově nahoru, tak zkusíme byt prodat a koupit dům.. ![]()
A pokud už teď jste nešťastná v bytě, tak na mateřské budete tuplem, možná lepší manželovi říct a nějak to vyřešit teď, dokud není pozdě. ![]()
Vyrostla jsem v palaci s obrovskou zahradou a jsem v dospělosti rada v byte. Mame krasny byt v male bytovce naproti lesoparku. Takze zadne sidliste. Mam pekny balkon, kam si muzu pověsit pradlo a vypit kafe na slunicku. A to mi ke štěstí uplne staci. Me nebavi se starat o zahradu, porad to sekat a plit.. Nebavilo by me uklizet v dome, nebavilo by me do nej cely zivot strkat penize. Takze tak.
Ahoj všem,
. Koupě chaty nepřipadá ted v úvahu, máme celkem vysokou hypotéku (ale žijeme si pěkně), zahrada k pronájmu kolem nás nikde není, už sem koukala. Jezdíme na výlety, ale i tak… jak říkám, občas tam ty chmury jsou (manžel to teda nemá, ten je vcelku spokojený).

je tu někdo kdo bydlí v bytě a nemá chalupu a žije šťastně, spokojeně a plnohodnotně??
My s manželem moc toužili po baráčku, ale žádný jsme nemohli sehnat a když, tak cenově nedostupný. Nemáme bohaté rodiče, nic jsme nezdědili, jen co jsme si našetřili. Nakonec jsme si koupili byt. Je to pěkný byt, ale pořád mě trápí, že nemáme ten baráček, ani chalupu kam se přes léto třeba na víkendy vrtnout (rodiče také bydlí všichni v bytech). Okolo nás všichni staví, každý má barák, grilovačky, v práci holky jsou pořád na zahradách, pěstují a krášlí zahradu nebo se těší na víkendy na chatu a mě to prostě trošku mrzí…
Je tu někdo mezi Vámi kdo to má podobně? Nebo komu zahrada nechybí, kdo je v bytě spokojený a neplánuje ani časem baráček?
Já se chystám na mateřskou časem a máme psa a vždy sem chtěla abychom společně vylítli na zahradu a tam byli celé léto a to se ted s koupí bytu vypařilo jako pára nad hrncem… pořád ve mě hlodá taková nespokojenost a já nevím co s tím… nemáte někdo prosím nějakou radu jak být ve stávajícím šťastná?? Přijde mi, že na tom bydlení jen hledám chyby a už mě to obtěžuje a stále vnitřně sžírá…
Děkuji všem za komentáře…
anonymní prosím, nechci aby někdo věděl, že se mi stávající bydlení takhle nezamlouvá a trápí. Děkuji.