Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hele, ale predstav si, ze sousedka chodi do prace, kazdy den vstava treba pred v pet, sest a o vikednu by se rada vyspala. Tvoje dite vstane v pul seste a dela randal. Je na tobe, abys ten hluk nejak minimalizovala - rady vyse uvedene jsou fajn, treba ty penove puzzle funguji skvele. A kdyz diteti dvakrat v tydnu o vikendu pustis rano na hodinu pohadky, tak jeho dusevni vyvoj take nijak neutrpi.
Ja si pamatuju, kdyz se sousedovic kluk ucil hrat na kytaru, rano, od sesti hodin. Bohuzel narozdil ode me nemel hudebni sluch. Myslela jsem, ze zesilim. Nastesti brzy pochopil, ze to v jeho pripade nema smysl.
Mohu se zeptat, co děláte vy jako rodiče, když si dítě takto brzy ráno hraje? Naše dítko vstává každý den nejpozději v 5:00 a já prostě vstanu také a hraju si s ním - pak také mohu ovlivnit bouchání, práskání…
. Pokud se dítěti jen řekne, že to nemá dělat, tak je to na nic - a rady ať se sousedi odstěhují jsou opravdu bezpředmětné…
S námi bydlí v bytovce ve stejném patře dva starší manželské páry a jsou v pohodě. Zato pod námi bydlí manželé staří jako my, bezdětní. Když náš kluk vezme nočník a jezdí s ním po podlaze, začnou na mně zespoda klepat koštětem
Já z toho mám docela legraci
Čekám, až za mnou ti inteligenti přijdou osobně, jinak to odmítám jakkoliv řešit. To se zatím nestalo. Oni totiž sami mají máslo na hlavě. Jsou to za prvé docela pařmeni, a za druhé zavírají svého malého psa venku na balkóně, když jdou do práce. A ten chudák tady pak skučí od rána minimálně tři hodinky, než se uklidní, tudíž vzbudí celou bytovku daleko dřív, než náš kluk. Já myslím, že každý máme něco. Ale když už si soudedka chce stěžovat, tak ať přijde za tebou. Jinak bych se s ní vůbec nebavila.
No a to je přesně to proč bydlíme v baráku
ale tady nám zas pro změnu neustále štěkali psi, který sousedka podnikatelka celý dny nechávala zavřený v domě nebo v kotci na zahradě
..už se odstěhovala, ale ted´zas pro změnu nový majitelé ten dům předělávaj z gruntu, tak to je zas každou chvíli vrtačka…si nevybereš ![]()
nebo jinak to napíšu vyrostla jsem v paneláku a taky sme měli takovou babu nepříjemnou sousedku…neustále si stěžovala na mě, když jsem si v punertě pustila kazet´ák, ale soused starší kluk ode mě dělal ještě větší bordel a to jí nevadilo resp. na něj si netroufla
dnes však po těch letech si s ní, když přijdu k našim a potkám ji, ráda popovídám a na ty rozbroje s ní vzpomínám s úsměvem, jelikož ona jiná nebude
…ale základ prostě je ohledlpunost z obou stran, takže ty bys malýho mohla vzít ráno třeba do tý postele nebo mu pustila pohádku at´dělá kravál trochu později a sousedka by to měla říct tobě do očí a né volat tvé mamince
přeju pevné nervy a úsměv na rtu ![]()
Příspěvek upraven 29.03.14 v 13:38
Priznam se, ze rady, prd na ni, nebo at se odstehuje, me desi… to k sobe nemuzete byt trochu ohleduplnejsi?
Sousedka prece nemuze za to, ze mate male dite, ktere dela hluk v dobe nocniho klidu. Do jiste miry se to musi tolerovat, je to male dite, ale vy jste jeho rodice, takze byste se meli snazit, aby to sousedy neumerne neobtezovalo.
Taky mame sousedy, kteri maji pomerne ubrecene dite( mela jsem takove dve, tak vim, ze se to neda zas tak moc ovlivnit), ale kdyby he nechavali rvat v postylce kazde rano a v noci a nesnazili se ho utisit, tak taky nejasam.
@mroe Souhlasím - jak by se autorce rady „ať se odstěhují“ líbilo si vyslechnout stejnou radu z druhé strany? Lidé by měli být ohleduplní. Navíc - v dnešní době „nevšímavosti“ je z mého pohledu i trochu plus, že se sousedka ptala, zda dítě není samo doma - co kdyby se něco stalo? Samozřejmě mohla nejdříve zazvonit na vás a ne hned volat mamince, ale kdo ví, co ji vedlo k tomu to neudělat… Já bych se s ní asi sešla a snažila se objasnit situaci.
Příspěvek upraven 29.03.14 v 13:46
Jojo, není nad to bydlet na samotě u lesa. To si tu můžu o půlnoci udělat mejdan stejně jako nechat si hrát dítě…
Ne vážně. Je to o kompromisu a benevolenci všech zúčastněných. Jako mě budit dnes a denně cizí dítě v půl šestý (jakože vlastní teda jo), tak… být „slabší“ povahy… moje trpělivost taky přeteče…
Ja si stěžuju, ale teď jsem opravdu ráda, že nebydlím v paneláku
klobouk dole maminky, asi bych do nezvládla ![]()
@Baby86 Tak to je od tebe dost sobecké, že necháš malého dělat rámus a ještě ti přijde vtipné, že to někoho obtěžuje ![]()
Zakladatelko, pokud nemáte koberec, jen parkety nebo plovoučku, tak se nedivím, že je sousedka naštvaná. Dejte si na zem něco, co utlumí nárazy a padání. Mimochodem, je něco jiného dělat něco ve dne, co ve všudypřítomném šramotu a hluku zanikne a ráno v 6, kdy celý barák spí a je ticho, to se hluk může šířit přes celý barák ![]()
@ynax píše:
Já tě chápu… ale rozhodně bych nenechala si malý dítě v sobotu v 5.30 hrát s hračkama tak, aby dělalo rámus. Vzala bych si ho do postele, nebo pustila pohádku, vzala si ho na gauč, kde bychom si prohlíželi knížky… a to min do 8.30. Chtělo by to trochu ohleduplnosti k sousedům
Taky souhlasím..Mám 3 malé děti a bydlíme v nejvyšším patře, máme plovoučky bez koberců, rány nejsou ničím tlumeny..
Taky mám živé a uřvané dítě téměř dvouleté, ale má nějaké mantinely..Ani maminky prvního dítěte by neměly mít pocit, že se vše točí jen kolem dítěte a že jim „patří svět“..Dvouleté dítě se dá zabavit, dcera taky vstává před 6 hodinou ranní, prohlížíme knížky, malujeme, něco skládáme.
Z takových sousedů by mě kleplo, stačí, že ti dva nad námi každodenně hrají kuličky.
Zakladatelce bych poradila, aby si trochu zkrotila dítě a pokud to nejde, ať ho sbalí a jde s ním ven.
A zlatej panelák - sice bylo leccos slyšet, ale oproti bytovce na vsi, kde bydlím teď, to bylo ticho jak na hřbitově…
Nade mnou přesně bydlí mamina se dvěma dětma, jedno 2 roky a druhé 5 - a to je masakr. Když se stěhovali, tak jsem chápala, že furt šoupou s nábytkem, nemají koberce a bylo to jak stádo bizonů od rána do večera. Jenže ono to vypadá, že se stěhují, i rok poté. Koberce ani nic takového nemají doteď, neizolované podlahy, pak chvilku prázdno a snížený můj sádrokartonový strop a já dva metry pod tím postel. Takže mě každý den včetně sobot a nedělí od cca 4.00 - 4:30 dělí od padajících kostek, šoupání židlemi a dupotu a řevu cca 3 metry.
A neuděláte nic - zhola nic. Přes týden je mi to fuk, i když vstávám až 5.30, takže bych si ráda pospala až do budíku. Co mě ale žere zaživa, jsou víkendy - to se přiznám, že jsem se kolikrát snížila i k velmi hlasitě položené otázce směrem ke stropu: „Děláte si pr.el????“ (naposledy dnes 5.45 když provozovaly děti nade mnou závody v odstrkování se na židlích.)
Já chápu, že má děti, ale vocaď pocaď. To jako když oni nespí, tak jako nebude nikdo? Matka neumí ani pozdravit v baráku, takže tuším, že omezenost bude všestranná. Ještě že se na podzim stěhuju do baráku, tohle je na mě fakt moc.
@roza007 Já bych pokaždé při takovém případu běžela mlátit na dveře, jako o víkendu a ještě před šestou je mi upřímně úplně u řiti, jestli ovlivnitelný hluk vydává stařena, rozjívení haranti, vozíčkář nebo pes.
Pokud dítě pláče, dobře, to se dá pochopit, ale když si fakani dávají závody, to opravdu ne.
@Fjodorka
Vzhledem k tomu, že to trvá už fakt dlouho, jsem dokonce vypozorovala, že ona ty dětí hodí do obýváku (pokoj nad mou ložnicí) a odejde asi zpátky do postele.
Protože prostě jí tam slyším prvních deset minut a pak už jen rachot a ani slovo dospělého, jen děti. Jenže co si pomůžu - domluva s ní není, ona hluk nevnímá, neb nad ní už nikdo nebydlí, takže je jí to šumák, sco se děje pod ní.
Stěžovala jsem si písemně na obecním úřadě, i můj soused (ten má dvě práce - 16 hod denně, takže o víkendech ráno vsadil na násadu od koštěte a tou mlátí do stropu). No a co udělal úřad - napsal jí, že dle domvního řádu je noční klid do 6.00. No a co holka - ta na to se.re dál ![]()
@oveckaK Tak to není, špatně jsem to napsala
Nenechávám kluka dělat rámus, a už vůbec ne brzy ráno nebo pozdě večer. Když kluk přeběhne s nočníkem naši chodbičku, která má 4 metry na délku, nadělá s tím maximálně 5 sekund hluku. A oni už na mně bouchají koštětem zespoda. To se mi zdá přehnané. Bouchají na mně, i když jdu třeba v 9 hod. ráno vysávat. Ale nikdy osobně nepřijdou říct, že jim to vadí. Když mě potkají, neřeknou ani ň. Takové chování nechápu, a proto mi přijde vtipné, když na mně zase buší kvůli nějaké ptákovině. Přece nemůžu pořád běhat za dítětem a brát mu všechno z ruky, aby mu to náhodou neupadlo na zem atp.
Navíc, oni jsou jediní, kteří si v bytovce tak nějak permanentně na něco stěžují
![]()