Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Vždy je to buď a nebo. Když bych chtěla třeba 5 dětí, tak bych je měla. Tohle bych neřešila ![]()
Mít dítě nese tohle riziko vždy. Je fakt, že dřív jsem nad tím tak nepřemýšlela. Je taky pravda, že těch dětí, které nejsou v pořádku, je teď nějak hodně. A nemyslím si, že je to tím, že dřív se ADHD a další poruchy nediagnostikovali, že to byli jen „zlobivé“ děti. Já ve škole měla takhle zvláštní problémové dva spolužáky. A dnes to bývá i půlka třídy, takže něco je špatně.
V dnešní době bych v případě vašich úvah byla ráda za jedno zdravé. Více dětí jen tehdy, že byste do toho šli bez těch strachů, a že manžel by to nedal a tak. Proč to pokoušet.
Tak vzdy je riziko, ale nad tim bych nepremyslela. Ja chtela druhe dite a tohle me nenapadlo resit.
V okoli poznam rodinu s autistickym ditetem, druhe nechteji.
Pro prvni dite je fajn mit sourozence, neni sam. ![]()
Tak si necháte udělat Carrier test. Neobsahuje samozřejmě vše, ale třeba vás to uklidní.
Nemyslím, že počet autistů narostl, jen se dělá konečně diagnostika, když nemáš uplně standartní dítě. S tím ale musíš tak nějak počítat vždy, já třeba to druhé mám " trochu rozbité" ale je naše
naopak manžel u nás je s tím uplně v pohodě.
Dvě diskuze téměř současně založené na téma dětí s PAS. To je minimálně krajně podezřelé.
@Micilin píše: Více
Tak ale screening na autismus neexistuje a v dohledné době ani existovat nebude.
Přijde mi to stejně hloupý postoj jako potřeba pořídit si druhé dítě jako pojistku toho, ze co kdyby mi to první umřelo. (Jo, taky jsem to slyšela.)
Stát se muže cokoliv. Není to rozhodne snadné rozhodování a možná ze vůbec není špatný přístup “spokojit” se s jediným, zdravým dítětem.
Kdyby takto uvažoval každý, tak brzy vymřeme ![]()
Mimochodem dnes asi 4 diskuse na téma autismus. Dost zvláštní ![]()
A víš, že nemusí mít zrovna autismus? Budete mít krásné druhé dítě a v 7 letech ho porazí auto, bude na vozíčku,.. taky si nad tím přemýšlela?
Buď dítě chceš nebo ne, nic mezitím neexistuje.
Máme 3 zdravé děti.
Kdo se boji, se. e v sini. A to mam prave toho autistu, jako jedno ze tri deti. Nebejt stara, mela bych i ctvrty. Veci jsou jak jsou a budou jak budou.
@Anonymní píše: Více
Tak tohle jsem si teda do hlavy nebrala a díkybohu je i manžel normální.
Já jsem se také bála. U prvního a druhého jsme do toho šli s tím, že dvě děti opravdu moc chceme. A čím víc člověk chce, tak je ochotný riskovat. U třetího dítěte jsem si dobře uvědomovala jaké štěstí se dvěmi zdravými dětmi máme a o co můžeme přijít. A také jsem si byla vědoma, že našim dětem nechybí sourozenec a manžel s třetím dítětem souhlasí hlavně kvůli mně, že jemu v naší rodině už také nikdo nechybí. My jsme loterii vyhráli, máme děti nakonec čtyři a všechny jsou zdravé. Ale mám v okolí lidi, kteří to štěstí neměli. A fakt je, že to loterie je. Buď má člověk štěstí nebo ne… I s tím případným postižením dítěte je to jen a jen o štěstí. Buď s ním ta rodina může nějak normálně fungovat a nebo je to něco, čemu se každý člen musí absolutně podřídit (pokud má dítě s postižením zůstat doma). Takže já tě chápu, měla jsem to úplně stejně.
Ahoj holky,
Ale v tu dobu jsme si zažili svoje…
máme s manželem 2,5letou holčičku a už tak rok přemýšlíme, jestli jít do druhého, nebo ne. Po finanční stránce jsme na tom docela slušně, ale oba dva máme strach z možného postižení druhého dítěte. U dcery jsme v roce řešili úraz hlavy a možnou epilepsii, naštěstí se vyloučila, byli jsme na několika vyšetřeních a poleželi si týden na točení eeg a vše v pořádku… jednalo se o protáčení očí, ale pak se zjistilo, že to dělá naschvál a ještě se tomu smála. Naštěstí z toho vyrostla
Jde o to, že od té doby v nás žije strach mít druhé dítě. Navíc kolik kolem sebe vidím rodičů s postiženými dětmi, jak strašně narostl počet autistických dětí. Prostě nás to děsí, víme že by jsme se s tím nevyrovnali, hlavně manžel. Říká, že máme být rádi a vděční za to, že máme jedno zdravé dítě, než přivést na svět dítě s nějakou vrozenou vadou a pak si vyčítat, že jsme do něho šli. Já se k této myšlence začínám také přiklánět, ač když vidím někoho s miminkem, tak je my vždycky smutno, že tohle možná už nezažiju. Ale zase si říkám, že nechci zkazit život své dceři a manželovi.
Chtěla bych se zeptat, jestli jste tady nějací takový rodiče, kteří přes strach druhé dítě mít nechtěli a spokojili se raději s jedním zdravým. Děkuji