Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
… naprosto souhlasim, že pes na pískovišti a vůbec na dětských hřištích nemá co dělat, ja bych tam našeho psa nikdy nepustila. Bydlim na P10 a tady je spousta hříšť obehnána plůtkem a vše je vyřešeno. Myslim, že to by mělo být všude a částečně by se vše vyřešilo. Náš pes si bohužel myslí, že všechny děti jsou jako ten náš prcek a žene se k nim
já ho stáhnu na vodítku a je klid. Mě spíš vadí, že spousta páníčku si po svém psu neuklízí, to štve mě, někdy si připadám jako blázen, který s sebou nosí igeliťáky a vše uklízí ![]()
Ahoj,
souhlasím s Janat a pimpou.
Mám labradora. je to hodný pes, chápu ovšem, že okolí to neví. Ovšem fakt mě vytáčí, když jdeme v klidu kolem maminky s dítětem a slyším: nechoď k němu, POKOUŠE TĚ!!!
V domě mám sousedku s dvojčaty - a to samé! Odmala těm dětem vtloukají, že de facto každý pes je krvežíznivá bestie, která se jen klepe na to je sežrat!
Jsem zvědavá, jak chtějí do budoucna své děti uchránit setkání se psem… ![]()
Mmch, mnohem spíš zaútočí pes, který cítí, že se ho bojíš.
No prostě, pro mě je optimální odmala vést své dítě k tomu, že psa musí respektovat, cizí a neznámé psy ignorovat. A když si zatouží někdy nějakého pohladit, tak se napřed zeptat majitele.
(Bohužel, už děti v MŠ se na mého psa buď bezhlavě vrhají a mazlí ho, nebo po něm kopou a útočí klackem … to občas kluci. Upřímně, ani se nedivím, že některému psu občas ujedou nervy!)
Baghira, Eliška 14 m. a labrador Tom 2 r. a 2 m.
Ahoj holky,
Pimpo, Baghiro, souhlasím s tím, co píšete. Nechci, aby se syn psů bál, ráda bych i nějakého pejska měla, až bude větší. Ale nevím, jak mám dvouletému dítěti vysvětlit, ať se nebojí (píšete, že zaútočí spíš pokud má člověk strach), nebo ať mu neukazuje zuby… uvítala bych proto ta vodítka, pak by se snad alespoň nestávalo, že za námi dorazí pejsek až na písek.
Eva
Ahoj holky a Evi,
aby se malý nebál pejsků - co takhle nějaká kamarádka, známý apod. co mají psa, aby se s sím seznámil, nejlíp v domácím prostředí, aby poznal že se nemá čeho bát, protože faktem je že pes pozná že se ho človíček bojí a hned si myslí že je nad věcí. Jedné mé kámošce to pomohlo, mám 2 psi, podvraťáky, a její dcerka se bála pejsků, tak k nám párkrát přišla, já párkrát k nim, její malá si začala zvykat a už je to OK. Samozřejmostí je naučit mimčo na to, že k cizímu pejskovi nikdy nechodit, a už vůbec ne zezadu - to platí i o vlastních zvířatech.
Jo a co se týká co dělat když to vypadá na útok, tak jsem někde viděla, že se mají děti schoulit do klubíčka na kolenách, dát ruce na hlavu a být potichu, pes to bere jako podřízenost a neútočí. toto bude mimochodem první věc kterou svoji malou naučím, a maminka může pomoci tak že udělá to samé nad dítětem. A taky jsem chtěla reagovat na příspěvek o tom jak některé děti „vítají“ zvířata klackem a kopancem - nemůžou za to, to je asi ten typ výchovy každý pes je fuj a kouše - tak se ani nedivím že pak pes napadne - je to jen zvíře které se brání.
všem nám přeju abychom potkávali jen správné majitele pejsků.
Lenka + Ema 8m.
Naši mají německého ovčáka volně na zahradě. Náš malý(1rok) je s ním v kontaktu skoro každý den. Přestože, by si náš pes nedovolil mu něco udělat. Já nedovolím, aby na sebe „šahali“, nesmí si spolu hrát. Psa nezavíráme, malého na ruce neberu, neječím a nestraším, přesto si dítě i psa pečlivě hlídám. se psy, at jsou naši nebo cizí je to ošemetné. Nikdy neříkej nikdy a urazy způsobené psem (pokousání) mohou mít celoživolní následky (viz. děti pokousané v obličeji v TV). Takže hlídám. A at se chovatelé psů neurazí. Pes na sídlišti podle mně má mít náhubek a vodítko vždy. Volně at si běhá doma, nebo v zahradě. A jestliže má někdo velké psí plemeno v bytě bez zahrady je to nezodpovědný člověk. Bud tím tožiž omezuje (týrá psa) nebo ohrožuje jiné lidi.
Toť můj názor.
Evi, je to bohužel složitější, jsou děti, které se psů bojí i když v rodině psa mají a jsou zvyklé. Viz kamarádky klučík, mají u tchánovců dva psy a z toho jeden je prý potvora, toho se kluk nebojí. Cizích ale ano.
Podle mě jediné co můžeš dělat, je snažit se zachovávat klid. Klidným hlasem dítěti říct třeba: to je velký malý černý bílý chlupatý pejsek ale nebudeme ho hladit. Nebo něco podobného. Snažit se to říct věcně, děti poznají podle tónu, že se něco děje.
Já vím, že je to nepříjemné, když se dítě bojí, ale snaž se vždycky udržet klid. Můžeš třeba vzít dítě za ruku a od psa s ním klidně odejít, když se k tomu nemá pes. (S těma zubama taky nevím, jak dítěti vysvětlit nesměj se na psa…
). A pokud dorazí pes až na písek, asi bych se pokusila majitele požádat, aby tam psa nepouštěl…
![]()
Leeo,
opravdu to vidíš dost zjednodušeně…
Myslíš, že velký pes v bytě je týrání? Hmmm. tak to je náš případ. ovšem my jsme celý den venku, kdežto kdekterý „zahradní“ pes z té zahrady nevystrčí paty:( Tak co je horší?!
Baghira
jasne
mat psa na zahrade, ktoru pozna „ako vlastnu labu“ lebo sa z nej 10 rokov ani nehne, cely zivot na retazi alebo vo vybehu 2×2 m, to je normalne, lebo je „vonku“
ale mat psa v byte a kazdy den vstat o siestej a dat mu poriadny 2 hodinovy vybeh v lese pred cestou do prace + to iste poobede po praci + odbehnut cez den z prace vyvencit ho - to je tyranie.
hm.
Baboo
Tak to já mám se psi velmi špatné zkušenosti. Normálně hodný babiččin pes šel po malé a chtěl jí pokousat. Prach obyčejně žárlil. Malé jsem zákazala se k psům přibližovat. Ona sama z nich již taky má strach. Myslím, že není dobré, aby se děti přibližovaly k cizím psům a někdy se nevyplácí ani k vlastním . . . ![]()
plně souhlasím s Leeou.prostě ten pes nemluví nikdo si nemůže být jistý že jeho miláček nikoho nekousne,on neřekne já nikoho nekousnu.Bavila jsem se s jedním majitelem 4 psů a ten říkal že někdy psovi rupne v bedně a kousne i pána nebo udělá něco nepředvídatelného.podotýkám že je to velmi zkušený cvičitel.Já už jsem 2 krát ztvrdla když mi vlčák skoro strčil hlavu do kočáru bez náhubku.POtom mě napadl pes )HODNÝ I MAJITEL ho měl vychovaného asi se psu nelíbilo mé bříško byla jsem v 8.měsíci.PRÝ SE MU TO JEŠTĚ NESTALO,nebýt mé duchapřítomnosti mám rozpárané břicho právě tam po mě skočil brr. nerada nato zpomínám.takže náhubky a vodítka.
Po mě taky skočil pes, když jsem si to valila s bříchem domů naší ulicí.
.
S tím žárlením psů, stalo se kamarádce, musela psa dát pryč, začal být zlý na dítě. A přitom by jeden řek, že v přírodě jsou mláďata chráněná. Ale i zvíře může mít nějakej duševní problém a zareagovat takhle nesmyslně.
No jo, Ryko. Náhubky a vodítka …
Jasně, že psovi může rupnout v bedně … ale upřímně řečeno, mě v životě častěji ohrožovali lidi (ožralí a Cikáni). Co bys navrhovala dělat s nima???!
Většina psů je normálních, těch pár, co předvádějí v TV, má zřejmě nenormální agresivní nebo liknavé pány… takže by se veřejnost měla zabývat spíš jimi!
Sama mám za sebou několik napadení, kdy mi volně pobíhající pes pokousal mého psa. Přesto bych nikdy s takovým požadavkem nepřišla!!!
Baghira, Eliška 14 m. a labrador Tomík 2 r. a 2 m.
Ahojky,
tak po dnešním venčení mého pejska jsem se rozhodla Vám taky napsat můj názor. Nejsem proti velkým nebo větším psům.
Mám jezevčíka malýho.
Můj pejsek miluje děti a když vidí kočárek anebo dítě nejradši by do něj skočil a s mimčem si hrál. My zatím miminko nemáme, ale snad brzo budeme.
Ale teď už k věci. Dnešní venčení skončilo tak, že mám prokousnotou ruku OD CIZÍHO PSA, díkybohu očkovanýmu.
Já jak blbec tu mou trubku na vodítku, když najednou přiběhne pes a pustí se mi do něj. A když jsem ho bránila tak pes kousnul mě.
A jak reagoval jeho páníček na můj řev proč takovýho blba nená na vodítku ??? Protože to nikdy nedělá.
Já tomu teda fakt nerozumím. Psům se někdy nedá věřit. Proč jsou lidi tak bezohledný ?? A hnusný ??
Fakt tomu nerozumím.
Můj pejsek je takový moje miminko. Už se přes dva a půl roku snažíme a stále nic a pak jsem se někde dočetla, že pomáhá, když se žena zaměří na něco jiného třeba právě na psa.
A tak když mi někdo sáhne na psa je to jako kdyby mi šáhnul na dítě a to jsem pak jak šílená.
Tak to je asi vše co jsem Vám chtěla sdělit. A pokud je to trochu zmatené tak se omlouvám, ale jsem tak rozčilená, naštvaná a ruka mě bolí.
Díky, že jsem se tu mohla svěřit.
Baghiro, proč ne? Proč by Ti vadilo muset mít psa na vodítku s náhubkem, když je např. na sídlišti mezi paneláky? Pokud by se vymezil i dostatek míst, kde to pes mít nemusí a může volně běhat, tak by to snad nebyl tak velký problém, ne?
Zkus navrhnout, co jiného dělat, aby nám vlčáci nestrkali hlavy do kočárků. Mě nic lepšího, než jim dát náhubek nebo vodítko nenapadá.
Jinak s ožralama a pod. se holt nedá nic moc dělat, nevšímat si jich. Ještě jsem ale neslyšela, že by ožrala bezdůvodně napadl a zmrzačil dítě, u psů se to bohužel stává, ale o tom tahle diskuse není.
Eva
Ach jo,
tak jsem se právě dozvěděla že jsem nezodpovědná a týrám psa. Mám totiž více jak čtyři roky belgickou ovčandu v 3+1 na sídlišti a aby toho nebylo málo tak ještě dvě kočky a hlavně devíti měsíční dceru.
Naše zvířata jsou nalezenci. Máme zjištěno že jsme nejméně třetí majitelé naší psice. Když jsme jí našli tak se nám jí nechtělo dávat do útulku měla toho už tak za sebou dost. Po „pohlazení“ od minulého páníčka má vyhřezlou sítnici oka a nevidí na něj. I přes to lidem stále důvěřuje a nám se jí prostě už nechtělo zklamat.
Venčím jí na volno, ale v případě že vidím někoho jít a natož dítě či někoho s dítětem zavolám si jí k noze a u té musí být dokud kolem nás neprojdou. Poslechne hned (má za sebou výcvik), v případě že by neposlechla tak dostane (a pořádně), poslouchat se musí.
Také mi vadí když ke mě běží cizí pes a páníček není v dohledu, dále mi vadí když šlápnu do psího hovínka, ještě navíc ve chvíli kdy uklízím to „naše“. Také cizí děti které se vrhají mému psovi kolem krku a já jim pak musím vysvětlovat že všichni psy nejsou tak hodní jako ten můj a že na ně nemají šahat nebo se nejdříve zeptat páníčka. Zkrátka na každé straně je trocha pravdy i viny.
Mab