Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To vypadá na uzkostnou poruchu, zkus psychologa. Mám to už spoustu let, úplně zbavit se toho nedá, ale naučit žít ano..
Prostě si musíš říct, že to je život. Chodit na prevence, aby se kdyztak něco zachytilo hned v zacatku, ale jinak nic nenadelas. Nicméně stát se může cokoliv, rodinu tu může nechat kdokoliv z nás, v jakémkoliv věku i s výborným zdravím. Staci blbá nehoda…
S dovolením si také počkám na odpovědi, právě něčím podobným procházím a zatím nemám výsedky a předepsané léky zatím nereagovaly dobře na léčbu a plácám se v tom už skoro půl roku.
Ahoj, nejsi sama. Take me obcas (ted uz ne ale drive velmi) prepadnou HODNE negativni, az morbidni myslenky, na nehodu, smrt.. Doporucila bych trening mozku na pozitivni mysleni, treba kouc Janka Chudlikova na youtube, ta resi to, ze jde naucit mozek myslet jinak. Zabyva se tim na vedecke urovni. A umi o tom hezky mluvit. To pomohlo me. Zkus to, uvidis. ![]()
To se mi úplně nechce, stačí na to přestat myslet, ale jak? Svoji rodinu, děti, manžela nadevše miluji a prostě když vidím co s okolo děje (nejde jen o nemoce, ale i vraždy, nehody a pod.) Člověk neví jak dlouho tady bude…určitě mě chápete…ale nějaké deprese určitě nemám. Zakladatelka
Stát se může kdykoliv cokoliv. Takhle ale žít nejde, že budeš myslet jen na to, to není v pořádku. Pokud to v sobě necháš takhle bobtnat, tak s velkou pravděpodobností přijdou panicke ataky, vyhýbání se všemu možnému a už se vezes.
Jsem MUDr., onkolog a dělám svou práci roky…někdy mám pocit, že je zázrak být zdravý…když jsem přepracovaná, mám hodně hodin přesčasů a dlouho nemám dovolenou, padají na mě myšlenky a obavy o zdraví dětí, partnera, rodičů, svoje…někdy nemůžu ani spát…snažím se hodně chodit do přírody, na výlety…to pomáhá.
@Anonymní píše:
Jsem MUDr., onkolog a dělám svou práci roky…někdy mám pocit, že je zázrak být zdravý…když jsem přepracovaná, mám hodně hodin přesčasů a dlouho nemám dovolenou, padají na mě myšlenky a obavy o zdraví dětí, partnera, rodičů, svoje…někdy nemůžu ani spát…snažím se hodně chodit do přírody, na výlety…to pomáhá.
A proto travim čas se svou rodinou co to jde, mám myšlenky hlavně na ně, nevysedavam hodiny na mobilu…
Dobrý den. Prosim anonymně, je to pro mě hodně citlivé. Mam docela často myšlenky co se týče vážných nemocí, mám rodinu a vždy se hrozně bojím, že je tu nechám
Jak si začít život užívat aniž bych se bála, že se něco stane?