Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Nastoupila jsem teď do svého úplně prvního zaměstnání a už mám pochybnosti, že to psychicky nezvládnu..bojím se, že něco zkazím a že na mě někdo bude křičet, neumím se bránit a prosazovat si svou, jakmile jen někdo zvýší hlas, už mám na krajíčkuvše mě teď učí kolegyně, ale je toho hrozně moc a bojím se, že na něco zapomenu, až tam někdy budu sama..
Neumím se ani bavit s ostatníma a mám proste strach, že to nevydržím psychicky..
Dá se proti tomu nějak obrnit? Myslíte, že se to může zlepšit? Budu ráda za všechny rady
Obrnis se časem.. První práce, první zkušenost.. Každý něco zkazí, nikdo nový neumí vše hned.. Klid
A ve škole si komunikovala v pohodě? Všechno si zapisuj. Každej nekdy něco zkazí. Důležitý je to říct a nenechat nekde vyhnít, že se na to třeba nepřijde. Neboj, vsechno se naucis a bude to v pohode. Proc se s ostatnimi nebavíš?
@JancaS84 prostě to moc neumím, hlavně je tam starší kolektiv
vzdycky jsem byla spíš tichá a ze všeho jsem se stresovala..necítím se dobře ve větších skupinkách lidí a mám ráda svůj klid
@Anonymní píše:
Nastoupila jsem teď do svého úplně prvního zaměstnání a už mám pochybnosti, že to psychicky nezvládnu..bojím se, že něco zkazím a že na mě někdo bude křičet, neumím se bránit a prosazovat si svou, jakmile jen někdo zvýší hlas, už mám na krajíčkuvše mě teď učí kolegyně, ale je toho hrozně moc a bojím se, že na něco zapomenu, až tam někdy budu sama..
Neumím se ani bavit s ostatníma a mám proste strach, že to nevydržím psychicky..
Dá se proti tomu nějak obrnit? Myslíte, že se to může zlepšit? Budu ráda za všechny rady
Vše si piš a opakuj si dokola, že začátky jsou těžké. Já po návratu z rodičáku byla měsíc jak za sklem. Prostě totální chaos. Úplně dobře jsem se v práci cítila po půl roce, když jsem už uměla najít i chyby a poradit si s novými věcmi. Vše jsem měla zapsané a v případě problému jsem mrkla do zápisků.
Jak je již zmíněno, vše si piš, já když jsem byla ve stresu a nevěděla jsem, jela jsem podle poznámek. Já přišla díky koroně o práci, dnes jsem byla na pohovoru a měla jsem šíleného nerva:-) Jinak mám asi podobnou povahu, také se v práci stresuji, aby vše bylo v pořádku
Já ti rozumím…už teď se budím děsem a to nastupuju nejdřív za půl roku…ale po pěti letech doma. Před RD jsem deset let pracovala na jedné pozici, ale ta práce se moc neslučuje s rodinným životem, takže plánuju úplně jinou profesi. O prázdninách to vidím aspoň na online kurz Excelu a podobně, protože si přijdu jako po lobotomii. Všechno si piš a ptej se když ti nebude cokoli jasné. Doma si zápisky ze dne prochazej. Fakt si udělej takovou „kuchařku“ a v případě potřeby do toho koukni.
Ja se v praci s kolegy taky nijak zvlast nebavim. Nemam to zapotrebi. A proc by na tebe nekdo zvysoval hlas? Pokud nevim, zeptam se - je to lepsi nez neco pokazit. Pred rokem jsem menila praci, nastupovala jsem na odbornou pozici do technologicke firmy a normalne jsem pocitala s tim, ze oni vedi, ze jsem ve zkusebce, takze hned nebudu se vsim hotova raz dva a bez doplnujicich otazek. Vzdyt se to teprve vsechno ucis a zadny uceny z nebe nespadl, tak se nestresuj. A i kdybys nejakou chybu udelala, dokud kvuli ni nikdo neumre, tak se nic nedeje.
Dobrý den také mám dotaz,
Nedávám to psychicky v práci a chci to ukončit v dohodě ale šéf mi řekl že se semnou nedohodne a že trvá na 2 měsíční výpovědní lhůtě tak co mám teď dělat děkuji
Nastoupila jsem teď do svého úplně prvního zaměstnání a už mám pochybnosti, že to psychicky nezvládnu..bojím se, že něco zkazím a že na mě někdo bude křičet, neumím se bránit a prosazovat si svou, jakmile jen někdo zvýší hlas, už mám na krajíčku
vše mě teď učí kolegyně, ale je toho hrozně moc a bojím se, že na něco zapomenu, až tam někdy budu sama..
Neumím se ani bavit s ostatníma a mám proste strach, že to nevydržím psychicky..
Dá se proti tomu nějak obrnit? Myslíte, že se to může zlepšit? Budu ráda za všechny rady