Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@veria píše:
Podle mne popisuješ normální roční dítě. Co je to sdílená pozornost nevím
Taky nevím, co je sdílená pozornost. ![]()
@veria když třeba přijde k němu někdo cizi a on se nejdřív koukne na vás, aby se ujistil, že je to v pořádku. Nebo si třeba s něčím hraje a koukne na vás aby vám tím dal najevo” hele mamkou, koukej”
@Anonymní píše:
@veria když třeba přijde k němu někdo cizi a on se nejdřív koukne na vás, aby se ujistil, že je to v pořádku. Nebo si třeba s něčím hraje a koukne na vás aby vám tím dal najevo” hele mamkou, koukej”
U nás teda malá spustila řev, když přišel někdo cizí a zaborila mi hlavu do ramene. Takže nějaké koukání nehrozilo. A když si hraje, taky nekouká. Prostě jde a udělá to, absolutně ji nezajímá, co já na to. To řeší, až když ji něco nejde. Tak řve nebo přijde. ![]()
@Amelie30 můj prcek separační úzkost nemá vůbec. Jen jednoho člověka se boji a to je moje sestra. Kdokoliv na něj pěkně promluví a usměje se, tak on už se usmivá
Moje strší dcera bude mít 4 roky a pořád ještě netuší když ukážu „hele“ někam prstem, kam by měla jít. Většínou začne lítat po pokoji na všechny strany a trvá věšnost než ji nasměruji. Že by sama ukazovala a koukala mna mě, to dělá fakt krátce. Když jsem si u doktora na nástěnce četla co má umět, taky jsem přemýšlela o její „normálnosti“. Ale! Je tak chytrá, v obraze a všechno, že za námi lidi na hřišti (a všude) chodí a řikají, že nemůžou uvěřit že jsou jí fakt tři, že je neuvěřitelná.
Mladší zase oslavila před měsícem dva roky a tak tenhle týden začala spojovat slova.
Chci tím říct, že každý je v něčem brzda ale většina jich je normálních. Ono se jim toho v tý hlavičce děje takový kvantum, že často prostě jenom na něco nemají čas.
Ale tvoji reakci naopak chválím a doporučuji to přeci jen zmínit u doktora. To oni poznají nejlíp.
@BZapp děkuji za zprávu, myslíte, že ohledně popisu mého prcka je něco co bych měla konkrétně zmínit u doktorky?
@Anonymní píše:
@BZapp děkuji za zprávu, myslíte, že ohledně popisu mého prcka je něco co bych měla konkrétně zmínit u doktorky?
I když dnes jsem mu vzala ručičky a zkusil sám dělat pacipaci. Ale jak jsi velký atd., tak to ani náhodou. Nemá sdílenou pozornost, ale sama nevím kdy to děti dělají. Vlastně jen, když ho honím a zastavím se, tak se otočí na mě a čeká co udělám. Ale jinak, když si hraje, tak nemá potřebu se na mě kouknout, jako aby mi něco ukázal.
A to s tím koukáním do očí.
Ale za mě to zní taky ok. Ono se to takhle špatně posuzuje. To bychom to museli pořádně probrat a hlavně ho vidět.
Abych byla přesná, to ostatní mi nasvědčuje o uplně normálním dítěti.
Každý je jiný a podle toho se prostě chová už od narození. Manžel by třeba nejradši sám zalezl na týden do jeskyně a byl tam hlavně úplně bez lidí. Mě stačí tak hodinka samotný a už jdu za nimi na hřiště. No a to na nás určitě bylo poznat už když nám byl rok…
@BZapp na roční prohlídku jdem později, protože syn je teď nemocný a musíme posunout očkováni. Snad paní doktorka pochopí moje obavy. Jen se bojím, že řekne”to je kluk”.
No, pokud řekne „to je kluk“, tak to je přesně to co chceš slyšet ne? ![]()
Ale pokud tím myslíš, že se obáváš že ho odbyde, tak je nejvyžší čas změnit doktorku. To ti takhle totiž jednou může odbýt nějakou teplotu či flíček a do druhého dne už bude pozdě. ![]()
Tím chci říct, že psychomotorický vývoj je možná důležitější než kašlík…
@BZapp to určitě ano. Uvidím jak se bude stavět k tomu co mě trápí a budu když tak hledat dál
@BZapp hned jak se prcek uzdraví, tak tam půjdeme. Nevím ani jak dlouho po atb mám vyčkat s očkováním. Ale to mi řekne určitě doktorka
@Anonymní píše:
@BZapp hned jak se prcek uzdraví, tak tam půjdeme. Nevím ani jak dlouho po atb mám vyčkat s očkováním. Ale to mi řekne určitě doktorka
Jako máma pěti dětí bych ti poradila. Vykašli se na srovnávání i na tabulky a užívej si svoje dítě. Já jsem u prvního vše řešila podle knížek, jestli v tom daném období dělá co má, cpala mu do ruky drkačku, protože v určitém období už měl ji mít v ruce, nemluvil, začal pořádně až ve třech letech. Jako zásadní chybu vidím, že místo, aby jsem mu dávala lásku, mazlila se sním, hladila, tak jsem jen řešila jestli má dělat to co má. Syn je do dnešníh dne málomluvný, introvert, ale co vidím, že ho to poznamenalo v tom, že nedokáže dát najevo svoje city, jako by byl citově plochý. Protože od třetího dítěte, kdy jsem se vykašlala na tabulky a intuitivně jsem se k dětem chovala, jsou citově někde úplně jinde. ![]()
Já nějak nerozumim z ceho konkretně máš obavy? Podle toho, co pišeš, je to normalni rocni dite.