Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Studený odchov
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
2.12.17 00:40
- Citovat
- Upravit
2.12.17 00:41
Brouka z hlavy si vyhod, kazdy, at dela, jak uzna za vhodne. Ja mam rozhodne bliz k tvemu stylu, nez tve kamaradky, nicmene je to jeji dite. Pokud ma potrebu ti svuj styl vnucovat, tak ji „jemne“ upozorni, ze o to nestojis, jestli to nezabere a bude te nahlodavat, omez kontakt. Ja mam nekolik kamaradek s ruznym stylem vychovy, nastesti se dokazeme respektovat.
Příspěvek upraven 02.12.17 v 00:52
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.17 00:42
@Limi123 nevím, jak.moc se mazlí s malou doma, podle jejích slov moc ne. Někdy mi přijde, že to vše říká jen proto, že chce působit dojmem, jak má vše na háku a nenechá se rozhodit ničím.
- Citovat
- Upravit
2.12.17 00:42
@blueberryx z mojí zkušenosti existují děti režimove a nerezimove. Starší syn má v hlavě snad hodiny, jako miminko musel být do určité hodiny večer okoupany a najedeny v posteli, jinak byl řev. Podotýkám, že to si tehdy zavedl on, ne ha 
Mladší je zcela nerezimovy, zřejmě po mamince 
Jeden den usíná v 6 na gauči, druhý den tu ještě třeba v deset coura na záchod a nemůže zabrat. A byl takový jako miminko, nikdy jsem nevěděla, kdy usne a jak dlouho bude spát.
Co chodím do práce, tak režim být musí, bez něj bychom ráno nevstali. Ale pro syna je to náročné, občas vykoupené cumakovanim do stropu před spaním. Předpokládám, že to bude mít za pár let jak jsem to měla já, čtení v posteli kdo ví do kdy a pak těžká rána.
Starší nic takového nezná, lehne, zaklapne víka a během pár vteřin spí.
Příspěvek upraven 02.12.17 v 00:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 00:43
@Anonymní píše:
Ještě musím dodat, že ona prostě nepřipouští, že jsou různé děti, že některé jsou klidnější a samostatnejší, jiné zase potřebují více pozornosti. U ní je vše černobílé - řve? Tak je to fakan. Nevychovaný. Že chce jíst, mazlit, hrát si? Pokud to. matce nevyhovuje, tak je to špatně. Možná se ještě bude divit, pokud se její dcera časem bude živější. Jestli teda nebude zakřiknutá. Tak puberta ukáže
jenže 5m a roční je dost rozdíl. Malá je fakt živá až moc a brzo přestala spát a prostě neusnula. Navíc od mimina a je taková pořád chce být se mnou v kontaktu, v postýlce toho moc nenaspala. Naopak prostřední syn vyžadoval jen postýlku a ten spal pořád At si to každá dělá jak jí vyhovuje, pro ěm ej tohle vojenská výchova a to ne, nemohla ybch sedět v kuchyni a v pokoji aby mimino řvalo, to že chce být dítě u mámy je přece normální, malá nevyžadovala nošení stačilo že jsem si sedla a měla jí na sobě a když měla 3 m šla na zem na deku a líbilo se jí tam, asi jí postýlka přišla jako vězení 
Já byhc asi neměla nervy aby mě tady dítě řvalo půl dne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 00:45
Styl výchovy, pokud nepřekročí meze slušnosti, by měl být pouze mezi matkou a dítětem. Nikdo jiný by do toho neměl nějak extrémně zasahovat a „poučovat“ matku, co má dělat. Není to o tom, že si mezi sebou s kamarádkou neřeknete, co a proč děláte, ale o tom, že respektujete, že máte každá jiný názor a neponižujete se navzájem tím, že o druhé říkáte, že to dělá blbě. Co jednomu může vyhovovat (režim, přísnost) může druhému vadit a vyhovuje mu něco jiného (citovost, porozumění) a to platí i o dětech. Jen extrémy nejsou dobré. Kamarádka tě ponižuje svými názory a ty místo, aby si ji požádala, aby to nedělala, že máš zkrátka jiný styl výchovy, tak tu o ní zakládáš diskuzi. Nemyslíš si, že by jí to mohlo vadit? Ani jedno není správně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 00:50
Delas to spravne neboj, ja mam obe deti mazlene i trochu rozmazlene, ale pres nektere veci proste nejede vlak (spis ty kvuli jejich bezpecnosti). Znama ma mala dvojcata a kdyz jsem byla na navsteve a chtela jedno pochovat, protoze plakalo, hned mi rodice rekli, at to nedelam, ze nebudou potom jejich otroci. Nacpali deti do kresilek a postavili pred akvrium, pry at maji zbavu a ze vydrzi takhle koukat docela dlouho, hlavne pry nemazlit…to jsem koukala teda spis ja..8o
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.17 00:51
@Limi123 píše:
Jeste bych se zeptala, proc o svem pristupu pochybujes? Dela mala neco, co ti nevyhovuje (napr. caste kojeni, nebo to tapkani v parku, nebo neco jineho) a ty to chces odbourat a nejde to? Nebo pochybujes prave jen kvuli sve kamaradce?Vztah mezi matkou a ditetem ma byt vyrovnany, tedy mely by byt respektovany potreby OBOU DVOU.
prijde mi, ze u tve kamaradky jsou respektovany pouze jeji potreby.
Ale nejde soudit, jestli to u vas neni presne naopak… To by take nebylo dobre.
Příspěvek upraven 02.12.17 v 00:42
Ne zatim ne, mozna jen to kojeni - ze zacatku to byl boj a pak jsem byla, stastna, ze jsem se rozkojila. A ted trochu bojujem s jidlem, pokud jsme venku nebo na navsteve, necha se nakrmit a na prsa si nevzpomene, ale doma se mi dost sape do vystrihu a ji hur. Zatim mi to nevadi, ale mam trochu strach, aby to do budoucna nebyl problem. To je asi tak vse, jinak je to mile decko.
Troufam si tvrdit, ze se mi snad dari udrzet takove to jak pises vyse - respektovani potreb obou dvou. Ale asi je to tim,,ze.jsem se zamyslela nad tim jejim pristupem a,,rikala si, jaky to muze mit v budoucnu dopad a pak me napadlo „aha, a co kdyz i ten muj styl neni eno nuno a taky muze mit dopad?“ Takze asi spis tak.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.12.17 00:59
@Vlaďka 83 píše:
Styl výchovy, pokud nepřekročí meze slušnosti, by měl být pouze mezi matkou a dítětem. Nikdo jiný by do toho neměl nějak extrémně zasahovat a „poučovat“ matku, co má dělat. Není to o tom, že si mezi sebou s kamarádkou neřeknete, co a proč děláte, ale o tom, že respektujete, že máte každá jiný názor a neponižujete se navzájem tím, že o druhé říkáte, že to dělá blbě. Co jednomu může vyhovovat (režim, přísnost) může druhému vadit a vyhovuje mu něco jiného (citovost, porozumění) a to platí i o dětech. Jen extrémy nejsou dobré. Kamarádka tě ponižuje svými názory a ty místo, aby si ji požádala, aby to nedělala, že máš zkrátka jiný styl výchovy, tak tu o ní zakládáš diskuzi. Nemyslíš si, že by jí to mohlo vadit? Ani jedno není správně.
Souhlasim, proto jsem anonymní, ale ty nazory nezaujatých osob me zajímaly. To by tu nesměla probíhat žádná diskuze, např o partnerských problémech. S tim respektem máš pravdu a já se o něj snažím, i když nesouhlasím s různými postoji. A věřím, že zrovna ona z mé strany snad nemohla cítit opak.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.12.17 01:07
@Anonymní píše:
Ne zatim ne, mozna jen to kojeni - ze zacatku to byl boj a pak jsem byla, stastna, ze jsem se rozkojila. A ted trochu bojujem s jidlem, pokud jsme venku nebo na navsteve, necha se nakrmit a na prsa si nevzpomene, ale doma se mi dost sape do vystrihu a ji hur. Zatim mi to nevadi, ale mam trochu strach, aby to do budoucna nebyl problem. To je asi tak vse, jinak je to mile decko.
Troufam si tvrdit, ze se mi snad dari udrzet takove to jak pises vyse - respektovani potreb obou dvou. Ale asi je to tim,,ze.jsem se zamyslela nad tim jejim pristupem a,,rikala si, jaky to muze mit v budoucnu dopad a pak me napadlo „aha, a co kdyz i ten muj styl neni eno nuno a taky muze mit dopad?“ Takze asi spis tak.
Tak to jo… Ja kojeni odnaucovala v 15m, do te doby jsem kojila na vyzadani tak skoro kazdou hodinu. Pak uz to bylo neunosne, tak jsem prelepila bradavky a obeslo se to bez breku.
Mimochodem, ted tu zrovna sedim u postylky a drzim rucicku, dnes jsem se rozhodla naucit maleho spat v postylce, doted spal v posteli vedle me, ale v noci zacal delat blbiny. Davam tomu 3 noci a bude spinkat celou noc. Ony se ty zlozvyky daji preucit docela rychle, kdyz se maminka opravdu rozhodne.
- Citovat
- Upravit
2.12.17 01:16
@Anonymní píše:
Souhlasim, proto jsem anonymní, ale ty nazory nezaujatých osob me zajímaly. To by tu nesměla probíhat žádná diskuze, např o partnerských problémech. S tim respektem máš pravdu a já se o něj snažím, i když nesouhlasím s různými postoji. A věřím, že zrovna ona z mé strany snad nemohla cítit opak.
To je fakt - nebýt trochu „neslušného“ pomlouvání, tak tu žádná diskuze o partnerských vztazích na vznikne. 
Ale nějak by jste se se „známou“ na respektu dohodnout měli. Znám to s vlastního okolí - pro jedny jsem moc tolerantní, pro druhé zas sparťan. Myslím, že jsem si zvolila sama a nikomu se nemusím zodpovídat, proč jsem si tak zvolila. Jediný, kdo mě má právo soudit bude syn, až bude mít svoji rodinu a sám si vyzkouší, co to obnáší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.17 01:18
@Limi123 píše:
Tak to jo… Ja kojeni odnaucovala v 15m, do te doby jsem kojila na vyzadani tak skoro kazdou hodinu. Pak uz to bylo neunosne, tak jsem prelepila bradavky a obeslo se to bez breku.Mimochodem, ted tu zrovna sedim u postylky a drzim rucicku, dnes jsem se rozhodla naucit maleho spat v postylce, doted spal v posteli vedle me, ale v noci zacal delat blbiny. Davam tomu 3 noci a bude spinkat celou noc. Ony se ty zlozvyky daji preucit docela rychle, kdyz se maminka opravdu rozhodne.
Tak drzim palce, at to klapne co nejdriv ty prelepeny prsa, to je mimochodem dobrej tip!
- Citovat
- Upravit
2.12.17 01:18
@Anonymní píše:
Ne zatim ne, mozna jen to kojeni - ze zacatku to byl boj a pak jsem byla, stastna, ze jsem se rozkojila. A ted trochu bojujem s jidlem, pokud jsme venku nebo na navsteve, necha se nakrmit a na prsa si nevzpomene, ale doma se mi dost sape do vystrihu a ji hur. Zatim mi to nevadi, ale mam trochu strach, aby to do budoucna nebyl problem. To je asi tak vse, jinak je to mile decko.
Troufam si tvrdit, ze se mi snad dari udrzet takove to jak pises vyse - respektovani potreb obou dvou. Ale asi je to tim,,ze.jsem se zamyslela nad tim jejim pristupem a,,rikala si, jaky to muze mit v budoucnu dopad a pak me napadlo „aha, a co kdyz i ten muj styl neni eno nuno a taky muze mit dopad?“ Takze asi spis tak.
Tak vychova urcite nejaky dopad ma, ale uprimne, jak moc ma vliv „genetika“ a jak moc „vychova“ a ktera „vychova“ je nejlepsi, to zkoumaji psychologove a ruzni dalsi experti uz desitky let a k definitivni odpovedi se nejspis nedopracujou nikdy. Podivej se do knihkupectvi, kolik tam je knih o vychove, spanku a dalsich vecech, vyber si nahodne dve a s nejvetsi pravdepodobnosti si budou odporovat A kolik toho je na netu, to by se jeden mohl uplne zblaznit. Takze se obavam, ze odpoved na otazku, kdo to dela „spravne,“ nejspis nalezt nejde. Ja se snazim si vybrat cestu, ktera mi je nejak nejblizsi, a doufam, ze dite uplne nezkazim Ale jo, pochyby me chytaji taky, ale to uz je asi udel matky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.17 01:26
@Vlaďka 83 píše:
To je fakt - nebýt trochu „neslušného“ pomlouvání, tak tu žádná diskuze o partnerských vztazích na vznikne.
Ale nějak by jste se se „známou“ na respektu dohodnout měli. Znám to s vlastního okolí - pro jedny jsem moc tolerantní, pro druhé zas sparťan. Myslím, že jsem si zvolila sama a nikomu se nemusím zodpovídat, proč jsem si tak zvolila. Jediný, kdo mě má právo soudit bude syn, až bude mít svoji rodinu a sám si vyzkouší, co to obnáší.
Určitě bych se měla vic vymezit, to vím. Teda samozřejmě v případě dalších poznámek. Musím uznat, že mlčet v případě, když mi něco vadí, nejlepší přístup není
- Citovat
- Upravit
leisa
2.12.17 02:17
@Anonymní píše:
Ještě musím dodat, že ona prostě nepřipouští, že jsou různé děti, že některé jsou klidnější a samostatnejší, jiné zase potřebují více pozornosti. U ní je vše černobílé - řve? Tak je to fakan. Nevychovaný. Že chce jíst, mazlit, hrát si? Pokud to. matce nevyhovuje, tak je to špatně. Možná se ještě bude divit, pokud se její dcera časem bude živější. Jestli teda nebude zakřiknutá. Tak puberta ukáže
Zřejmě nemá ke své dceři tak silný vztah, pokud vůbec nějaký. Zabezpečí ji materiálně, oblékne, nakrmí, přebalí, ale nevnímá dítě jako osobnost a empatie dítěte jsou jí u zádele.
Nesnáším takovéhle typy. A většinou děti od takovýchto matek utíkají při první příležitosti, protože doma mají pedantský pevný režim a nikdo se nestará o jejich vlastní přání.
Ještě dodám - tohle je velmi starý dokument https://www.youtube.com/watch?… ale stále aktuální a v kontextu s výchovou tvé kamarádky se dají najít podobnosti. Např. to, že dítě rezignuje a přestane plakat. Což je špatně, protože se uzavře do sebe a psychická rána je doživotní.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Jeste bych se zeptala, proc o svem pristupu pochybujes? Dela mala neco, co ti nevyhovuje (napr. caste kojeni, nebo to tapkani v parku, nebo neco jineho) a ty to chces odbourat a nejde to? Nebo pochybujes prave jen kvuli sve kamaradce?
Vztah mezi matkou a ditetem ma byt vyrovnany, tedy mely by byt respektovany potreby OBOU DVOU.
Prijde mi, ze u tve kamaradky jsou respektovany pouze jeji potreby.
Ale nejde soudit, jestli to u vas neni presne naopak… To by take nebylo dobre.
Příspěvek upraven 02.12.17 v 00:46