Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Štve mě má matka....
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.9.22 14:19
Moje mamka to má se svoji mámou, moji babičkou, ta se ji na každé návštěvě ptá, kolik je mi let, kde bydlím, jak se jmenuje muj manžel a co dela a do které chodí muj syn třídy a tak dále a tak dále 
nenadelas nic, můžeš ji říkat, co chceš a reagovat jak chceš a stejně to bude dělat zas 
maximálně ji můžeš trochu zabavit, ať přijde na jiné myšlenky. Výlet, kavárna, cukrárna… společenské hry jsou fajn… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.22 14:25
@Semtex Tvojí babičce je taky 54 let?
Tohle spíš dělá ta moje, té je 99.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.22 14:27
Smir se s tim, to nepredelas . A prizpusob tomu kontakt.
Moje mama je taky hodne negativni.
Obcas ji reknu „tak a ted mi rekni 10 veci, ktere jsou hezke“.
A co jde utnu. Nezmenis to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.22 14:29
@brisco píše:
@Semtex Tvojí babičce je taky 54 let?
Tohle spíš dělá ta moje, té je 99.
Ne, asi 88, ale pripomela se mi asi to k tomu ale směřuje. Ale vím, ze byla taková i dříve, na muj věk se sice neptala, ale ptala se mě na stejně věci u mých kamarádek nebo kamarádů, to už si tak dobre nepamatovala a stará podle svých vlastních slov byla už tehdy, všecko ji bolelo, ač v reálu to byl nadstandardne zdravý clovek, až by jeden nevěřil, a každý rok si sporila na pohřeb a říkala nám, kde ty peníze má
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.9.22 14:31
Nejdřív píšeš žes ji moc nezajímala a pak že je tvoje opora? To jsem nějak nepochopila.
Jinam. Poslední dobou si začínám všímat ve svém okolí, že matky jsou všechny tak trochu hipochondri. Nemůžu protože mě bolí… Nemůžu protože jsou venku sousedi…
Musíš ty protože já…
Bolí, je mi špatně, tlak, umřu, hroby, minulost…
Je to asi lenosti, nechuť zkusit něco jiného než válení u tv. Jsou doma samy, čumí na tv. Nesmysly s každým se rozhádaji. Taky čekají že za ně někdo něco vyřeší…
Jako nevím sama co s takovými lidmi co vysávají energii a nic je nezajima 
- Citovat
- Upravit
7.9.22 14:39
@Anonymní píše:
Ahoj, už si moc nevím rady a nevím co mám dělat… Už od mala mi moje máma nedávala takovou pozornost jako jsem potřebovala, jakou jsem chtěla, nevyslechla mě, nepovídala si se mnou a moje problémy byly vždycky prkotiny oproti jejím. Musela jsem si jí vynucovat až jsem pak rezignovala a vždy jsem se nějak zabavila sama, našla jsem si svoje kamarády, případně se ze mě stal vlk samotář a vlastně jsem si užívala ten čas sama se sebou…takhle to bylo v mém dětství a přes pubertu. ( S tátou se nevídám od mých 10ti let, ale ten byl to samý, ten byl ještě horší a manipulátor) a moje sestra je o 7 let starší, takže se mnou tolik času trávit nechtěla a měla vlastní kamarády a tak to bylo taky vždycky. V dospělosti se vztahy celkem zlepšily a od mých 18-23 to bylo celkem fajn, ale pak přišel covid. Moje máma v tom našla nějaký smysl života a jediné o čem se chce stále a stále dokola bavit a k čemu neustále stáčí řeč je covid, naše vláda, plyn, energie, válka na Ukrajině a ještě k tomu věří spoustě konspiračním teoriím, který jsou absurdní a vlastně pořád mluví o tom jak je všechno hrozný a pro nás pro mladý a naše děti to není hezká budoucnost a tak. A pokud zrovna neřeší tyhle témata, tak mluví o tom co všechno ji bolí a jak je vlastně stará, ale vlastně na preventivce ji vše dopadlo v pořádku, jen je líná se hýbat a proto se cítí tak jak se cítí. A když jí řeknu, že jsem měla to samé a taky jsem byla líná, tak mi řekne…no ale já jsem stará, u mě už to jde hůř. Jakmile řeknu, že jsem si udělala nějaký certifikace na něco, tak mi řekne, že je stará se to už učit…že už to do té hlavy neleze. Obecně mě přijde, že se snaží být neustále středem pozornosti.
Snažila jsem se komunikovat. Snažila jsem se jí dřív vysvětlit, že mě vůbec neposlouchá a že musí poslouchat, aby to nějak fungovalo. Na to mě tenkrát odpověděla, že nemusí nic, že musí jen zemřít a začala se smát…přitom mě na tom nepřišlo vůbec nic vtipnýho. Pak jsem rezignovala. Vysvětlila jsem ji, že se neustále nechci bavit jen o politice a válce a tak, ale ona to ode mě vzala jako že se o to vůbec mladý nezajímají.
Přitom mě to zajímá, jen to nechci řešit každý den, psychiku mám taky jen jednu.
Pak většinou začne téma nemoci a stáří, to ji vyslechnu, nic k tomu většinou neříkám.
Když jí nabídnu, že půjdeme spolu do fitka nebo něco dělat, tak nejde, protože je líná a řekne…až nebude takový teplo.
Tak to je těžký.
Jinak mě je 25, mamce 54.
Jinak musím říct, že mamka byla vždycky moje opora a zastánce, vždycky se o mě starala a snaží se mě doteď pomáhat a v tomto smyslu byla a je skvělá a mám ji ráda.
Tohle aktuálně píšu ze zahraničí z naší dovolený, kde jsme jen my dvě…a vůbec si jí neužívám. Svojí mámu mám moc ráda, jen nevím jak s ní mluvit a trávit čas abych nebyla hned ve stresu. Má to taky někdo z vás, a co děláte?
Ona už jiná nebude. Nezměníš jí, je prostě taková. Ona žije sama? Má asponˇkamarádky? V tomhle věku přece není stará.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
7.9.22 14:55
Proč proboha jezdíš v 25 s mámou na dovolenou?
A k tvému dětství -rodiče fakt nemusí svým dětem zajišťovat neustálou pozornost a nahrazovat kamarády…
Jinak mámu nepredelas. Dospej ty, máš už na to věk, buď se svými vrstevníky, najdi si přítele.. Mamu navštěvuj, ale nemusíš u ni být denně..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.9.22 15:07
@Blankaspl píše:
Moc se těším, dámy, až vám bude 50+.
Já taky. Povedu dítko do první třídy. Koupime aktovku, půjdeme na zmrzlinu, na koupaliště, na výlet… Těším se moc.
- Citovat
- Upravit
7.9.22 16:39
@Svetluska55
Proboha 
Mám přítele se kterým bydlím už druhým rokem a své kamarády. Dokonce jsem s nima už na jedné letní dovolené letos byla, ale chtěla jsem udělat mámě radost a jela jsem i s ní. Co je na tom špatnýho?
A jinak spolu pracujeme u jednoho zaměstnavatele, takže se s ní denně bavit musím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.9.22 16:52
@Anonymní píše:
Nejdřív píšeš žes ji moc nezajímala a pak že je tvoje opora? To jsem nějak nepochopila.Jinam. Poslední dobou si začínám všímat ve svém okolí, že matky jsou všechny tak trochu hipochondri. Nemůžu protože mě bolí… Nemůžu protože jsou venku sousedi…
Musíš ty protože já…
Bolí, je mi špatně, tlak, umřu, hroby, minulost…
Je to asi lenosti, nechuť zkusit něco jiného než válení u tv. Jsou doma samy, čumí na tv. Nesmysly s každým se rozhádaji. Taky čekají že za ně někdo něco vyřeší…
Jako nevím sama co s takovými lidmi co vysávají energii a nic je nezajima
Taky mám v rodině takové hypochondry. Jen práce a domů. Neustále je něco bolí, nebo umírají (teta už snad od 40 - ti let). Žádné koníčky, maximálně zahrada a kytičky. Všechno je na ho.vno a všichni jsou kreténi. Navštěvuji je minimálně a když začnou ten svůj kolovrátek, nevnímáme je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.22 16:54
@Blankaspl píše:
Moc se těším, dámy, až vám bude 50+.
To bude za 5 let, co se pak stane, že jsem tak smělá? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, už si moc nevím rady a nevím co mám dělat… Už od mala mi moje máma nedávala takovou pozornost jako jsem potřebovala, jakou jsem chtěla, nevyslechla mě, nepovídala si se mnou a moje problémy byly vždycky prkotiny oproti jejím. Musela jsem si jí vynucovat až jsem pak rezignovala a vždy jsem se nějak zabavila sama, našla jsem si svoje kamarády, případně se ze mě stal vlk samotář a vlastně jsem si užívala ten čas sama se sebou…takhle to bylo v mém dětství a přes pubertu. ( S tátou se nevídám od mých 10ti let, ale ten byl to samý, ten byl ještě horší a manipulátor) a moje sestra je o 7 let starší, takže se mnou tolik času trávit nechtěla a měla vlastní kamarády a tak to bylo taky vždycky. V dospělosti se vztahy celkem zlepšily a od mých 18-23 to bylo celkem fajn, ale pak přišel covid. Moje máma v tom našla nějaký smysl života a jediné o čem se chce stále a stále dokola bavit a k čemu neustále stáčí řeč je covid, naše vláda, plyn, energie, válka na Ukrajině a ještě k tomu věří spoustě konspiračním teoriím, který jsou absurdní a vlastně pořád mluví o tom jak je všechno hrozný a pro nás pro mladý a naše děti to není hezká budoucnost a tak. A pokud zrovna neřeší tyhle témata, tak mluví o tom co všechno ji bolí a jak je vlastně stará, ale vlastně na preventivce ji vše dopadlo v pořádku, jen je líná se hýbat a proto se cítí tak jak se cítí. A když jí řeknu, že jsem měla to samé a taky jsem byla líná, tak mi řekne…no ale já jsem stará, u mě už to jde hůř. Jakmile řeknu, že jsem si udělala nějaký certifikace na něco, tak mi řekne, že je stará se to už učit…že už to do té hlavy neleze. Obecně mě přijde, že se snaží být neustále středem pozornosti.
Snažila jsem se komunikovat. Snažila jsem se jí dřív vysvětlit, že mě vůbec neposlouchá a že musí poslouchat, aby to nějak fungovalo. Na to mě tenkrát odpověděla, že nemusí nic, že musí jen zemřít a začala se smát…přitom mě na tom nepřišlo vůbec nic vtipnýho. Pak jsem rezignovala. Vysvětlila jsem ji, že se neustále nechci bavit jen o politice a válce a tak, ale ona to ode mě vzala jako že se o to vůbec mladý nezajímají.
Přitom mě to zajímá, jen to nechci řešit každý den, psychiku mám taky jen jednu.
Pak většinou začne téma nemoci a stáří, to ji vyslechnu, nic k tomu většinou neříkám.
Když jí nabídnu, že půjdeme spolu do fitka nebo něco dělat, tak nejde, protože je líná a řekne…až nebude takový teplo.
Tak to je těžký.
Jinak mě je 25, mamce 54.
Jinak musím říct, že mamka byla vždycky moje opora a zastánce, vždycky se o mě starala a snaží se mě doteď pomáhat a v tomto smyslu byla a je skvělá a mám ji ráda.
Tohle aktuálně píšu ze zahraničí z naší dovolený, kde jsme jen my dvě…a vůbec si jí neužívám. Svojí mámu mám moc ráda, jen nevím jak s ní mluvit a trávit čas abych nebyla hned ve stresu. Má to taky někdo z vás, a co děláte?