Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Krásný dobrý večer,
dneska bych velmi ráda sdělila můj osobní problém. Je mi 19 let a mám teprve roční vztah, avšak s přítelem plánujeme společné bydlení a zde přichází můj problém. Stydím se vařit. Není ze mě žádnej kuchtík. Vařit moc neumím (nazpaměť), ale podle receptu něco ukuchtit umím. Bohužel vždy jen pro sebe či rodinu. Problém je i v tom že můj přítel umí vařit vážně fantasticky. Je to jeho velkej koníček a vášeň a podle toho ty jídla i tak vypadají. A já se prostě bojím cokoliv udělat, protože vím že on to svede 3× líp. Pro rodinu, kamarády vařím, ale
u něj mi to dělá prostě problém. Sama nevím proč tomu tak je. Nějaká rada? Od ženy či od může?
Vařit s ním? Přiznat bez mučení, že neumím vařit. Nebo se to teprve učím…
Mela jsem to take tak v tomto veku (a ke všemu jsem mela partnera šéfkuchaře). Vedela jsem, ze vaření není moje silná stránka, tak jsem s pocity velké nejistoty dlouho bojovala. Věkem to ale přišlo tak nějak samo a ted uz jsem v pohodě.
Myslím, že když je člověk schopný jet podle receptu, tak to nějakou jistotu, že nic nepokazí dává(pokud to nepřipálí apod.)Ale já bych si klidně dala do kuchyně krabičku a do ní bych si vždy zalaminovala na a5 recept(tak se nezničí a dá se k němu bez problému časem vrátit).A prostě bych hledala podle toho co mě zaujme. Já kdysi takto dělala podle receptu chili con carne.Ono to člověka víc baví, když si najde jídlo, které je pro něj zajímavé. A z receptů po ruce bych si hlavu nedělala. Každý kuchař začínal s kuchařkou v ruce.Jen si prostě už ty recepty pamatují. A když budeš mít v krabičce třeba 20 receptů, tak bych to začala točit. Nemusíš umět 100 jídel a tím, že těch 20 jídel budeš vařit dokola(a mezitím i něco přítel),tak se to dostane i do té hlavy.
S přítelem si vypomozte. On bude rád že tě může něco naučit a máš čas, je ti teprve 19. Hlavně že je snaha.
Já se bála vařit i pro člověka, kterej vařit moc neumí… nyní mého manžela. Nikdy nezapomenu na to, když jsem nervózní dělala u něj první halušky s uzeným a zelím a moc se mi nepovedli. Fakt jsem se hrozně bála a nakonec snědl 2 talíře a řekl mi, že lepší ještě nejedl.
A pochutnal si i jeho táta a syn. ![]()
Normalne bych mu to rekla. Ja se zase stydim pect a taky to kazdemu rikam. Vareni kazdy chvalil. No a pak jsem chodila s kucharem a to bylo jen „tak si dej kaficko zlaticko a bud roztomila“.
muze to tak dopadnout i u tebe a co jako, nestydela jsem se za to jen jsem se s nim vyzrala do nepekna. ![]()
Já taky vařím minimálně. Jednak mě to nebaví, vařím jen v nutnosti, nebo ideálně to, co je rychlé
A hlavně druhak, mám přítele, co je naopak v kuchyni rád a ví, co kam dát, aby to jídlo stálo za to, takže raději umyju nádobí a jsme spokojeni oba ![]()
Jejda tak toho bych vyuzila a at vari on
Taky me to desne neba
Varit neni povinnost
Jsem na tom podobně, jen je mi už přes 30 ![]()
Já právě nikdy moc nevařila, máma mě v kuchyni nechtěla, a pak když jsem se osamostatnila tak jsem si dělala vyloženě jednoduchá jídla nebo minutky.
Roky jsem byla za hranicemi jako aupair a ani v jedné ridně se moc nevařilo, nebo pár velice jednoduchých jídel podel receptu, tak ani tam jsem se toho moc nenaučila ![]()
Můj chlap tedy vaří dobře a rád, navíc chodí z práce dříve domů, tak drtivou většinu vaření obstarává on. A že bych se od něj něco naučila, tak to nehrozí ![]()
On je takový ten instinktuální kuchař, vždy tam podle oka přidá co ho zrovna napdane a výsledek je super, to já prostě nedokážu, já musím mít před očima recept ![]()
Budeme se za pár měsíců stěhovat do nového domu a chci začít víc vařit. Láká mě to, vaření mě fascinuje a když se do toho pustím tak i baví. Už mám objednanou Kuchařku pro dceru, tak se na to těším že něco vyzkouším ![]()
Mě k vaření dost motivuje občas kouknout na Pohlreicha, třeba na Ano, šéfe. Jak se tam pak všichni oblizujou, když uvaří na ukázku nějaké jednoduché jídlo
člověk i odkouka, jak to jídlo má asi během toho vaření vypadat, a pak ví.
Rada od muže: když umí vařit chlap, ať to dělá on. Já jsem svoji paní uhnal právě na to, že jsem jí uvařil a tak u nás prostě vařím já. Právě proto, že mě to baví. A je rok 2022, takže se snad můžeme povznést nad nějaké stereotypy… ![]()
Není se za co stydět, učený z nebe nespadl. Někteří muži vaří lépe než ženy. Velká nervozita do kuchyně nepatří, protože člověk spíše něco pokazí, ale to se stává i profíkům. U nás vařím většinou já a žena má na stejné jídlo jiný postup, tak jí do toho nemluvím a raději podpořím pochvalou.
Zalezi, jestli te vareni bavi a chces se neco naucit, nebo ti staci takovy provozni vareni, ze neumres hlady.
Pokud se chces neco naucit, tak varte spolu jako v americkych filmech ![]()
Pokud te vareni nebavi, tak se nestyd a priznej to. Mne to treba nebavi, abych travila dopoledne v kuchyni a pak za 15 minut bylo jidlo pryc. Umi takovy rychlovky a popravde ti to staci (kureci maso na ruzne zpusoby, testoviny, nejlepe jidlo hodit na dve hodiny do trouby at se udela samo).
A vis co? Chlap si me stejne vzal a nevadi mu to. On teda taky na vyvarovani neni, ale kdyz uz neco dela, je to dobry. Dokonce rika, ze nektery veci umim lip a ze se je nenauci a to jde treba o ruzne prasarnicky k televizi, zapecene tousty, topinky a dalsi.
Tim chci rict, ze nemusis byt perfektni kucharka, ale najdi si to svoje v kuchyni, co te bavi ![]()
A ještě mě napadlo, že my jsme takto kdysi s kamarády ochutnávaly různá jídla ze Španělska, Japonska, Česka…prostě jsme se domluvili ten měsíc na určité kuchyni a třeba jeden ten den měl na starost polévku, někdo předkrm, někdo zákusek apod..A v podstatě pro spoustu lidí to bylo poprvé, co to vařili. Někdo to připravoval či dodělával na místě(podle potřeby jídla) a někdo to donesl už hotové. A bylo to takové posezení příjemné. Tak co se s přítelem a pár kamarády domluvit. Začít třeba tradiční českou kuchyní, domluvit se s kamarády a rozdělit si nějak chody(klidně losovat další kuchyně s prostřídat se v chodech, aby jeden člověk nedělal jen dezerty).U české bych se ani jako začátečník nebála polévky a u jiných kuchyní na tom bude spousta lidí podobně. Vždy to bylo u někoho doma, takže by to mohlo být bez problému u vás, tam by se předem dala připravit polévka a jen ohřát, až přijdou všichni. A jiank jsme se u toho i nějak bavili, hráli karty, povídali si apod..
@Fiveone píše:
A ještě mě napadlo, že my jsme takto kdysi s kamarády ochutnávaly různá jídla ze Španělska, Japonska, Česka…prostě jsme se domluvili ten měsíc na určité kuchyni a třeba jeden ten den měl na starost polévku, někdo předkrm, někdo zákusek apod..A v podstatě pro spoustu lidí to bylo poprvé, co to vařili. Někdo to připravoval či dodělával na místě(podle potřeby jídla) a někdo to donesl už hotové. A bylo to takové posezení příjemné. Tak co se s přítelem a pár kamarády domluvit. Začít třeba tradiční českou kuchyní, domluvit se s kamarády a rozdělit si nějak chody(klidně losovat další kuchyně s prostřídat se v chodech, aby jeden člověk nedělal jen dezerty).U české bych se ani jako začátečník nebála polévky a u jiných kuchyní na tom bude spousta lidí podobně. Vždy to bylo u někoho doma, takže by to mohlo být bez problému u vás, tam by se předem dala připravit polévka a jen ohřát, až přijdou všichni. A jiank jsme se u toho i nějak bavili, hráli karty, povídali si apod..
To by mě zabilo
![]()