Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Otevřeně bych se zeptala, jaký má problém. Nemám ráda, když visí háček ve vzduchu. Myslela bych na to. Prostě na férovou bych vyčistila stůl. Vyříkala si to s ním. Je jasný, že všichni a ani v rodině si nemusí sednout. Oblíbenost se nedá koupit.
Blbý, že se ségra nechá ovlivnit. To, že si lidi nesednou se může stát, ale kvůli tomu se stýkat se ségrou po kavárnách…ať si jde on pryč když mu vaší vaše přítomnost v jejich domácnosti.
Necítí třeba z tebe švagr, že ty ho moc nemusíš a nenastavuje ti jenom takové zrcadlo?
Třeba se bojí, že se jim budeš motat do vztahu.
@Anonymní píše: Více
Soustřeď se na vztah se sestrou, ne se svagrem. Stejne s nim nic nezmuzes, seatra si ho sama vybrala. A ja bych se zrovna nechtela stykat s lidmi, co takto mluvi o mem sedmiletem diteti. Byla bych rada, ze nemusim dodrzovat ani zdvorilostni navstevy ![]()
Proto jsem ve věku už 40+ nemluvě kolem 50 pochopila, že RODINA a vztahy nejsou vůbec po krvi
jsou po srdci
nikdy si po nikom v rodině nevymůžeš lásku.. naopak ji můžeš získat po haluzi..
nikam se nevnucuj, lidi, co mají být kolem tebe, kolem tebe v životě budou, jen je to práce na desítky let..
![]()
@Kelsey píše: Více
Děkuji. Bojím se, že řekne něco jako u syna, třeba „moc často se směje“ nebo „pořád odbíhá k dětem“. Prostě věci, se kterýma nic neudělám. Sestra taky neví, prý většinu lidí nemusí, ať si to neberu.
@Anonymní píše: Více
tak to tak přijmi
Třeba to opravdu není osobní. Můj manžel je taky takový. Je samotář, má rád ticho. Z návštěv je nervózní. Taky jsem se za roky s ním naučila, že je lepší setkávat se s ostatními u nich, nebo venku, nebo když není doma. Nemá nervy na pobíhající děti. Občas tu spí nějací spolužáci, on se úplně děsí interakce, takže se i zamyká v pracovně, ať za ním děti nechodí.
Teď jsem tu měla na 5 dní rodinu, zdaleka, a už po 2 dnech bylo vidět, že to nedává
Dřív se ještě trochu snažil s nimi večer třeba posedět u vína, ale čím je starší, tím lidi vyhledává míň
Tak jedná věc je nevraživost se švagrem, ale to že tě sestra nezve je čistě její volba. ![]()
@JancaS84 píše: Více
Chodíme tam na oslavy, kdy se sejde celá rodina, dvacet lidí třeba. To není tak, že bych tam nemohla, spíš není vůbec vůle mít ten vztah osobnější. Asi se s tím musíme smířit. Je to škoda, bydlíme kousek, děti věkově u sebe…
Být tebou, podívala bych se na své sebevědomí. Z příspěvku je trochu cítit, že ho máš nižší, že si moc nevěříš a hodně dáš na to, co tobě (a synovi) řeknou cizí lidé. To, že se „směješ nahlas“ nebo „často odbíháš k dětem“ nejsou žádné špatné vlastnosti, pro které by tě někdo měl mít míň rád. Prostě jste si nesedli, to se nedá nic dělat.
@AnastazieB píše: Více
Asi máš pravdu, Je škoda, že si sestra neprosadí svoji nebo to nevnímá jako důležité. Ale hezký vztah můžeme mít i tak. Na druhou stranu, pokud švagr tak odsuzuje malé dítě, tak asi z hlediska vztahu ani není o co stát. Stejně to celé zamrzelo, je to škoda.
Někdy rodiče své děti vidí jako svatoušky, přestože ostatním lidem lezou na nervy svou rozmazleností nebo nevychovaností. Píšeš, že se se sestrou vidáte v kavárnách, s dětmi tj na místech kde, když ti někdo už leze na nervy, tak se zvedneš a jdeš pryč. U nich doma by to tak nešlo. Zkus se spíš zamyslet jestli ten švagr nemá třeba trochu pravdu a jestli i ta sestra třeba není na jeho straně, jen ti to třeba nechce říct, protože tě má ráda.
@Adull píše: Více
Mohla bych ho začít pořádně vychovávat a třeba by nás na tu večeři pozval ![]()
Byly jsme spolu i na dvoutýdenní dovolené v jednom apartmánu, z té tak snadno neodlítneš.
Prosím, asi bude můj „problém“ většině připadat jako úplná hovadina, ale já se tím už dva roky trápím a nevím, co s tím.
Ve zkratce, můj švagr mě moc nemusí, nevím proč. Nemá rád ani mého syna, prý se „sám moc chválí, vymlouvá a vyžaduje moc pozornosti“ (je to normální sedmiletý kluk, ve škole chválený).
Mám sestru moc ráda, a i když jsme si nikdy nikdo nic neudělali, hrozně mě mrzí, že nás k sobě nikdy nepozvou. Se sestrou se vídám samozřejmě bokem, po kavárnách, s dětma. Přitom s druhou sestrou a manželem se vídají často, pozvou je třeba na večeři.
Chápu, že to nemá řešení, asi se potřebuju jen vypovídat. Mám strach, že nám to bude do vztahu se sestrou zasahovat a cítím se jako „ta horší“.