Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já nemám a nemám ani tu potřebu. Ale třeba kamarádka má. Mají byt 3+1 mají obývak, ložnici a pak ona svůj malý pokojíček. Nespí tam. Má tam gauč, křeslo, knihovnu… zaleze si tam číst a tak. Já třeba netoužím po ničem takovém.
Taky mi strašně chybí takový „pokojíček“, miluju být sama, přesně jak píšeš - furt někdo mluví, pouští televizi, chodí kolem,. Miluju svou rodinu a jsem šťastná, že je mám, ale strašně mi někdy chybí svatej klid.
Já vždy snila o tom, že bych měla dům a tam domácí posilovnu
To by byl pro mě relax pokoj, jinak žádný jiný nepotrebuju a ani nemám ![]()
Já takový prostor potřebuju a mám ho v ložnici. Manžel má stůl s počítačem kde tráví dost času protože na něm i pracuje, tak já když chci mít klid jdu do ložnice. Jinou možnost ani nemám protože jsme zatím v pronájmu 2+1, ale do budoucna určitě chci malý koutek někde v domě.
Mám!
Je to pracovna, knihovna, mám tam postel, občas tam i přespím. Normálně spím v ložnici s manželem, ale někdy spím tam, když třeba různě vstáváme, abysme se nerušili. Cvičím tam jógu. Když přijede návštěva, je to pokoj pro hosty. Ale jinak jen můj prostor, kam mi nikdo neleze. Nutně ho potřebuju. ![]()
Jo, taky to tak mám. Syn má teď 1.5 roku, takže furt hluk. Večer manžel bývá často pracovně pryč, takže se koukám na tv bez zvuku, jenom s titulky…on to vůbec nechápe. Ale pro mě je to hroznej relax…to ticho.
Bohužel u nás to místo pro sebe nepůjde. Jediné hlídání nebo manžel vezme syna ven ![]()
Segra ma. Ja nikdy tuto potrebu nepocitovala, ale ted mame rozdelanou (uz dva roky
) rekonstrukci a nase budouci loznice stale nema jednu zed, a ta mi chvilema pomerne chybi
.
My máme 6+kk, jak jsme požadovali. Takže je prostor, ať má každý prostor. Máme svoji ložnici, která je na spaní pro nás dva, ale je to velká místnost, takže tam máme pracovní stůl. Děcka klavír, televize tam taky je. Takže do ložnice chodí. Děti mají každý svůj pokoj. Vše ostatní doma je sdílené (kuchyň-obyvák, pokoj na cvičení, se sedačkou na přespání, venkovní prostor, kde se dá relaxovat, pracovat). Nemám potřebu být sama. Ale občas potřebuji klid na práci, učení, přípravu. Nejčastěji jsme stejně společně právě v obývako-kuchyni. Děti se tady často učí.
Ano mám, nyní ještě tak flexibilně měníme místnosti v novém domě, jak potřebují děti…takže mám ložnici já s malou dcerou a tam i křeslo, děti mají velký hrací kout v obýváku, který má 50m, takže v tomhle dětském pokoji/naší ložnici si mohu zalézt, máme tam velkou postel a i to křeslo s podnožkou, pak mám úplně samostatnou prádelnu s velkým oknem, tam se mohu zavřít a jen prát, žehlit, k tomu buď chci ticho nebo si pustím třeba písničky a pak mám pokoj se šicími stroji…do budoucna máme s mužem křídlo daleko od dětí, tam dva pokoje, chodbičku a koupelnu…případně jeden pokoj může být pro hosty, nyní ho má jako ložnici manžel nebo tam s ním spí starší dcera…
Chtěla bych svůj vlastní pokoj na úrovni dětského pokoje, kde bych měla prostor bez všech rušivých jevů a i na spaní.
@Anonymní píše: Více
tak to zadej architektovi při plánování vašeho nového domu
@stinga píše: Více
My už dům máme, prostor máme, chtěla bych reálné zkušenosti ze života.
Extra pokoj mám, až co se odstěhoval syn, cca 8 let. Ale mám tam jen věci, čas tam sama netravim. Když jsem dřív potřebovala být sama, zalezla jsem si do ložnice.
Na samotku odcházím jen, když manžel extrémně chrápe, špunty do uší nestačí na takové decibely, tak odejdu a pak se vrátím, až přestane a pokud je nějaký důležitý sport. Jak vzteky řve a nadskakuje na sedačce. Tehdy odcházím, že u takových emocí být nemusím. Jinak se většinou večer díváme v ložnici na televizi. Aj na ten fotbal se tam dívá, si vedle něj čtu. Nebude teď někdy mistrovství? To zas budou velké emoce. Mladší dcera má potřebu, že si na noc přivírá. Už k tomu došel i syn, že chce své soukromí. Nezavírají úplně, to by kočka a kocour nepřežili, že je nechtějí. Jeden nebo druhý by vzteky hulákal za dveřmi. Už ale nemají děcka otevřeno durch kdykoli.
Inspirovala mě jedna dnešní diskuse. Máte tu některá v dospělosti svůj vlastní pokoj? Jak funguje s dětmi, v manželství? Mám potřebu být sama a mít svůj prostor, vadí mi když na mě pořád někdo mluví, řve televize, řve hudba… Nejvíc by mi vyhovoval model oddělené ložnice se společnými dveřmi, kam bych se mohla zavřít, ale zároveň možnost i sdilet s manželem.