Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Syn ADHD je agresivní,zlý a neposlouchá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.7.17 09:46
@melitea píše:
@hanka.br. Anonymni aha takze za vsechno vlastne mohou rodice! Vy jste fakt chytre co? Prala bych vam byt v kuzi zakladatelky, ktera se jak videt snazi s tim neco delat, tak co poucujete, jak kdyby rodice nikdy nespolupracovali a nesnazili se s tim neco delat? Az budete mit takove deti, pak vas chci videt chytre. A to ze se boji dat leky neznamena, ze je casem nenasadi, treba se jen boji vedlejsich ucinku. Hlavne ze mate plnou hubu kecu - nasadte leky a ono se tim vse vyresi!
A co přesně s tím dělá?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 09:49
@melitea píše:
@hanka.br. Anonymni aha takze za vsechno vlastne mohou rodice! Vy jste fakt chytre co? Prala bych vam byt v kuzi zakladatelky, ktera se jak videt snazi s tim neco delat, tak co poucujete, jak kdyby rodice nikdy nespolupracovali a nesnazili se s tim neco delat? Az budete mit takove deti, pak vas chci videt chytre. A to ze se boji dat leky neznamena, ze je casem nenasadi, treba se jen boji vedlejsich ucinku. Hlavne ze mate plnou hubu kecu - nasadte leky a ono se tim vse vyresi!
V podstatě s tebou souhlasím 
. Mít takové dítě je pro rodiče strašně náročné a v podstatě se od nás odvrátila většina přátel (syn je přece nevychovaný hajzlík a my jsme rodiče, kteří nezvládají výchovu) Lidi umí odsoudit hrozně lehce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 09:51
@melitea píše:
@hanka.br. Anonymni aha takze za vsechno vlastne mohou rodice! Vy jste fakt chytre co? Prala bych vam byt v kuzi zakladatelky, ktera se jak videt snazi s tim neco delat, tak co poucujete, jak kdyby rodice nikdy nespolupracovali a nesnazili se s tim neco delat? Az budete mit takove deti, pak vas chci videt chytre. A to ze se boji dat leky neznamena, ze je casem nenasadi, treba se jen boji vedlejsich ucinku. Hlavne ze mate plnou hubu kecu - nasadte leky a ono se tim vse vyresi!
Ale ona to tak Anonymní podala… věta o tom, aby si nechala vystavit papír, předložila ho ve škole a oni se k dítěti budou chovat jinak.. takhle to fakt nefunguje 
Hanka má pravdu, je to hodně o rodičích, ale i o paní učitelce. Základ všeho je ale snaha rodičů s dítětem pracovat, ne předkládat potvrzení 
A ano, mám dítě ADHD, léky nebere, ale nevyhrožuje nám zabitím v pěti letech. Znám děti adhd (jedno máme v rodině), které léky bere (nevím konkrétně jaké, ale dlouhodobě) a zlepšení nastalo jak u dítěte tak celkově v rodině - ono se taky musí dost často brát ohled na dalšího sourozence, který v tom všem „blázinci“ vyrůstá.
Ono je sice hezký někde na internetu vyčíst, že léky jsou svinstvo a pomůže rybí olej.. tak to nefunguje.. rybí olej je podpůrný doplněk stravy, které napomáhá rovnoměrnějšímu vyzrávání mozku, dlouhodobě a to zlepšení nepřijde hned, ale do řádů klidně měsíců
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 09:52
Taky máme syna s ADHD a ještě s PAS. Dávali jsme mu risperidon, který je ještě z té kategorie slabších léku. Ale občas měl záchvaty vzteku, doktor nám ještě doplnil Ritalin a po něm začal být syn agresivní a uplakaný, je veřejně známo (vědecky potvrzené), že vedlejší účinky ritalinu jsou nepříjemné halucinace, kdy se dětem zjevují zvířata (šváby, hadi apod.). Po týdnu jsme museli vysadit. Jediná náhražka je Strattera, má účinky jako Ritalin, ale bez takových vedlejších účinků. Doktoři ho nepředepisují kvůli ceně, pojišťovnu to stojí zhruba 10 tisíc měsíčně. Teď jsme na Strateře a syn se dost zklidnil. Ale i předtím byl z 90ti% času pořád vysmátý, teď to bude třeba 98% času. U nás má syn spíše záchvaty radosti. Díky bohu, že máme takové štěstí v neštěstí. Dalo by se říct, že je momentálně o dost hodnější než druhý syn, kterému nic není:) Jinak k lékům dodáváme dost vitamínu včetně rybího oleje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 09:54
Zakladatelko, chápu tě. Sama mám syna zatím s podezřením na ADHD. Máme za sebou psychologické vyšetření a nyní nás čeká vyšetření na neurologii. Naše problémy nejsou naštěstí tak výrazné (syn má problém především se soustředěností, vyrušováním a kolektivem, není agresivní). Nejvíce se to projevilo s nástupem do školy. On kdo nezažil, nepochopí. Jako máma se s tím těžko smiřuju, prošla jsem si beznadějí, pocitem selhání. Člověku nepřidají komentáře neinformované veřejnosti a poznámky typu: já bych ho srovnala, byla bych s tím rychle hotová, já bych.. A to stejné se týká medikace. Pokud nejde o mé dítě, každý je nejchytřejší a hned ví, jak by se zachoval a co by dělal. Jenže v okamžiku, kdy jde o vlastní dítě, člověk to vidí úplně jinak. Také nejsem příznivcem medikace a jsem rozhodnutá využít všech možných prostředků, abychom se jí vyhnuli. Jedna věc jsou vedlejší účinky, které se mohou projevit nyní a druhá věc, že neexistují studie, jak léky mohou ovlivnit činnost mozku do budoucna. Ono totiž nacpat do dítěte léky je to úplně nejjednudušší. Hlavně že je klid. (Chápu, že to v některých případech není bez medikace možné). Ale ta zodpovědnost za dítě mi nedovolí jen tak o tomto rozhodnout vlastně za dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 10:05
Co zkusit kraniosakrální terapii, je to nenasilná metoda. Známá tam chodí s tříletým synem a dost se zklidnil, nebyl teda až tak moc agresivní, ale rozdíl velký. A nebo homeopatika, ideálně najít odborníka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 10:06
@volejbalova.star píše:
Zakladatelko, chápu tě. Sama mám syna zatím s podezřením na ADHD. Máme za sebou psychologické vyšetření a nyní nás čeká vyšetření na neurologii. Naše problémy nejsou naštěstí tak výrazné (syn má problém především se soustředěností, vyrušováním a kolektivem, není agresivní). Nejvíce se to projevilo s nástupem do školy. On kdo nezažil, nepochopí. Jako máma se s tím těžko smiřuju, prošla jsem si beznadějí, pocitem selhání. Člověku nepřidají komentáře neinformované veřejnosti a poznámky typu: já bych ho srovnala, byla bych s tím rychle hotová, já bych.. A to stejné se týká medikace. Pokud nejde o mé dítě, každý je nejchytřejší a hned ví, jak by se zachoval a co by dělal. Jenže v okamžiku, kdy jde o vlastní dítě, člověk to vidí úplně jinak. Také nejsem příznivcem medikace a jsem rozhodnutá využít všech možných prostředků, abychom se jí vyhnuli. Jedna věc jsou vedlejší účinky, které se mohou projevit nyní a druhá věc, že neexistují studie, jak léky mohou ovlivnit činnost mozku do budoucna. Ono totiž nacpat do dítěte léky je to úplně nejjednudušší. Hlavně že je klid. (Chápu, že to v některých případech není bez medikace možné). Ale ta zodpovědnost za dítě mi nedovolí jen tak o tomto rozhodnout vlastně za dítě.
Proč myslíš, že ostatní - i když třeba rodiče dětí bez ADHD - taková rozhodnutí dělat nemuseli? Třeba proto, že museli, tak se snaží poradit. Moje dcera se narodila s rozštěpem obličeje a mohla jsem se zbláznit hrůzou z toho, že jako miminko musela podstoupit CA, jejíž vedlejší účinky by mohly být na rozdíl od léků na ADHD fatální. Nejen při výkonu samotném, ale i v průběhu jejího života. Rozhodnutí stálo je buď podstoupit a dát dítěti šanci na normální život s přáteli, ve škole, v rodině, nebo je nepodstoupit a dítě vyloučit ze všeho, co dělá život krásným. Ta volba snadná není, ale žít mezi lidmi s tím, že jsem divná, jiná, že se mě bojí - to bych nechtěla. Tak si to představte z pozice toho dítěte, které takhle musí žít. Pěkná představa?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 10:16
@hanka.br. píše:
Proč myslíš, že ostatní - i když třeba rodiče dětí bez ADHD - taková rozhodnutí dělat nemuseli? Třeba proto, že museli, tak se snaží poradit. Moje dcera se narodila s rozštěpem obličeje a mohla jsem se zbláznit hrůzou z toho, že jako miminko musela podstoupit CA, jejíž vedlejší účinky by mohly být na rozdíl od léků na ADHD fatální. Nejen při výkonu samotném, ale i v průběhu jejího života. Rozhodnutí stálo je buď podstoupit a dát dítěti šanci na normální život s přáteli, ve škole, v rodině, nebo je nepodstoupit a dítě vyloučit ze všeho, co dělá život krásným. Ta volba snadná není, ale žít mezi lidmi s tím, že jsem divná, jiná, že se mě bojí - to bych nechtěla. Tak si to představte z pozice toho dítěte, které takhle musí žít. Pěkná představa?
Mrzí mě, čím musela tvoje dcera a celá vaše rodina projít. Ale jak už jsem psala, chápu, že v některých případech to bez medikace není možné. A pak je na zvážení rodičů a lékařů, jak v tom konkrétním případě postupovat. Bohužel se mi zdá, že se v našem státě léky předepisují jak na běžícím pásu. A to rozhodně nejsem žádná alternativní matka 
. Syn je silný alergik a ani na vteřinu jsem nezaváhala, že bych mu snad nepodávala léky. Jen jsem tím chtěla říct, že bych nejdříve využila všech možných dostupných prostředků a důkladně to zvážila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 10:22
@volejbalova.star píše:
Mrzí mě, čím musela tvoje dcera a celá vaše rodina projít. Ale jak už jsem psala, chápu, že v některých případech to bez medikace není možné. A pak je na zvážení rodičů a lékařů, jak v tom konkrétním případě postupovat. Bohužel se mi zdá, že se v našem státě léky předepisují jak na běžícím pásu. A to rozhodně nejsem žádná alternativní matka
Děkuji. Já to chápu. Bohužel v příspěvku zakladatelky postrádám cokoli, co by naznačovalo, že situaci skutečně řeší s odborníkem - byť tedy bez medikace. Jenom, že mu něco vysvětlují, domlouvají mu a pak mu v zoufalství seřežou zadek a v posteli pak brečí, což však nezlobte se, to je masakr. Nejen pro dítě, ale i rodinu jako takovou. Nepomůže z toho nic, ale z dítěte bude sociální invalida, kterého pak s papírem hodí na krk škole, aby se starala. Je mi z toho smutno. Kvůli tomu dítěti, které volá o pomoc jako blázen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 10:45
@hanka.br. píše:
To mám moc ráda tahle moudra o tom, že si učitelé neví s ADHD rady, považují děti s ADHD jenom za spratky a dostatečně se neklaní před zprávou z poradny. Mít ten „papír“není konec, ale začátek. Spolupracovat se školou a s dítětem musí především rodiče, zatímco učitelé musí také zajistit bezpečnost ostatních dětí. Když si rodič vezme do hlavy, že s medikací nesouhlasí, terapie je na nic, ale chce pro své dítě veliké ohledy na úkor ostatních, zpravidla je zklamán, ale to se nedá nic dělat. Svoje kompetence, svoji zodpovědnost a svoje povinnosti na nikoho dalšího rodiče nehodí.
Souhlasím s tebou, chtěla jsem reagovat podobně. Je to o spolupráci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 14:59
@Najota píše:
Holky, možná už se tady něco podobné rozebíralo, ale potřebuji se někomu vypovídat a zároveń získat nějakou radu. Mám syna, který má pět let a má diagnostikováno ADHD. Trvalo mi dlouho, než jsem se s tím vnitřně srovnala, ale hrozily nám i horší diagnozy a tahle pro mě byla ta nejpřijatelnější. Fakt jsem si oddechla, když šlo nakonec „jen“ o ADHD.Ale poslední dobou jsem už fakt psychicky na dně. Syn je strašně zlý a agresivní. Neustále mě a manželovi vyhrožuje, že nás zabije, že jsme hnusní a blbí rodiče a že nás nenávidí. V jednom kuse má záchvety vzteku, absolutně nás neposlouchá. Rozbíjí hračky, vysmívá se nám do obličeje a nic si z nás nedělá. Zkoušíme to po dobrém. domlouváme, chválíme, ale i vyhrožujeme a dáme i na zadek. Nakonec to stejně dopadne tak, že až večer zaspí, tak je bečím, že už to nezvládám a že mě mrzím, že jsem třeba řekla nějaké věci, které bych ani neměla. Jsem fakt už na dně. Jinak s lékovou léčbou nesouhlasím. Dáváme EYE Q. Prosím, poradíte někdo něco? Vím, docela jsem se rozepsala, ale potřebovala jsem to. Stydím se za to a pro to neví ani moje kamarádky
Zkusím získat kontakt na někoho, kdo prošel/prochází podobnou životní situací, pochopí a poradí.
Držím všechny palce, ozvu se soukromou zprávou, je to lepší… věřím, že se Vám stejnou cestou ozvou i další… a to bez výčitek a napadání jak se tady občas bohužel stává ve veřejných d…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.18 18:16
@Kalukap prosím máte kontakt na pana doktora? Mám podobný problém, syn pět a půl roku. Děkuji mic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.18 19:27
@dajka16 http://mujweb.cz/dpazlin/ Dobrý den, na odkazu je kontakt i info. Přeju vám i vašemu synovi vše dobré, věřím, že mu pomůžou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.1.18 19:30
Mame kluka 12 let a az nyni muzu rict, ze se to začíná lepsit. Ve škole ma asistenta, uceni velice náročné, ale chováni se lepsi. Několikrat jsem z neho byla psychicky na dne a na dne svých vychovnych možností. Ale vždycky jsem se vzchopila, ze to musíme zvládnout. na naseho platil bodovy systém odměny, tresty. Nikdo vam v tomto nepomůže, musite sami zkoušet co na neho plati. Od 9 let chodime k psychiatrovi, bere strateru. Ve skole mu určite pomaha. je to beh na dlouhou trat. Nechci vas strašit, ale problémy teprve nastanou s nastupem do skoly. Jak se chova ve skolce?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
