Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Syn mi dnes oznámil, že chce být žena
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.6.24 22:39
Tohle by byl šok pro každého.
Syn by měl chodit k psychologovi (pokud tak ještě neučinil), a k sexuologovi - tam se pozná, jestli jde opravdu o transexualitu, nebo je problém někde jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.6.24 22:45
Je to sok. Asi bych to nejdriv rozdychala. A pak bych ho podporovala s tim, ze at dal chodi k psychologovi. Nevim, jak to posuzuji v CR doktori, ze mu hned nasadi hormony. Jestli to netrva dyl, ze musi projit vysetrenim, poradne to probrat, protoze to je velke rozhodnuti. Taky bych si sama se synem promluvila, vyslechla ho, jak dlouho se tak citi.
To je asi tak jediny, co se da delat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 22:45
Doktoři v ČR fakt nedají hormony nikomu jen tak z plezíru, takže pokud je dostane, můžeš být klidná, že to není nějaké unáhlené rozhodnutí. Je dost možné, že k tomu pomohlo zrušení podmínky kastrace při tranzici, četla jsem o tom, že by to pro některé lidi mohl být rozhodující faktor.
Tahle situace je náročná a nezvyklá pro všechny, určitě bych doporučila průvodcovství terapeutwm vzdělaným v trans problematice, což tedy může být v ČR trochu problém, ale třeba byste sehnali aspoň někoho online.
Asi bych se taky nebála co nejvíc se potomka doptat, co vedlo k rozhodnutí zrovna teď, kdy začala mít třeba poprvé pocit, že je něco jinak atd. Ale netlačit. A taky bych se zeptala na správné oslovení.
Příspěvek upraven 27.06.24 v 23:09
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.6.24 22:54
Určitě by to zaskočilo každého rodiče.
Nicméně, byla bych synovi velkou oporou.
Tím je myšleno, promluvit si s ním o tom v klidu, vyslechnout ho a i přes jakékoliv slova a důvody být stále s ním.
Nabídla bych mu pomoc. Jak vaší, jako maminky, tak i odbornou- jak jiz bylo zmineno psychologickou a sexuologickou.
Netlačila bych na něj, šla bych do toho pozvolna. Vysvětlila bych mu z vašeho pohledu, že se bojíte, aby později třeba toho nelitoval. Aby si promluvil a nějakou dobu docházel k odborníkovi. A pokud by byl výsledek jakýkoliv, řekla bych mu, že při něm budu stát ( pokud teda nejste úplně proti, když by se rozhodl ke svému činu).
Ale prostě že než něco udělá, tak chcete, aby si byl jistý. Řekněte, že ho milujete a chcete pro něj to nejlepší.
Jen přece vám zavolal a svěřil se. To muselo být pro něj těžké.
Držím palce, ať to dopadne dobře.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.6.24 22:55
@Liberalissima Děkuji moc, máme se synem hezký vztah a určitě se mu budu snažit maximálně pomoct, aby byl v budoucnu šťastný.
- Citovat
- Upravit
27.6.24 23:16
Osobně znám jednoho člověka, který změnu pohlaví podstoupil, akorát jsme se již řadu let neviděli. Šlo o dívku, ze které je nyní muž. Celý život se pohybovala v mužské komunitě, byla v podstatě herní geek (anime, fantasy, hry na PC, deskovky) a ke kroku se rozhodla když jí bylo nějakých 23-27 let (nevím kdy přesně, navíc ta změna reálně trvá dlouho). Jestli je teď šťastný nevím, akorát jako holky mi jí bylo opravdu líto - krásy příliš nepobrala (jinak je to dost zvláštní pocit o tom psát a používat na přeskáčku dva rody). Často říkala že trpí různými bolestmi a depresemi, nevím zda to s tou změnou pohlaví souviselo. Teď je z ní obtloustlý chlap se strništěm a do herní komunity perfektně zapadá. Jako kamarádku jsem ji ale měl vždy moc rád, protože povahu měla skvělou.
Pokud bych byl na tvém místě, tak bych zkusil najít někoho z LGBT komunity kdo tohle podstoupil a bez předsudků si o tom promluvit. Zkus zjistit zda máte ve městě nějaký bar nebo kavárnu která je tímto známá. Nebo mne napadá založit si profil na LGBT seznamce (jsou i přímo gay dating appky) a na rovinu tam napsat že jen hledáš někoho s kým si na tohle téma popovídáš.
Tvůj syn je plnoletý a je to jeho právo, nicméně, pokud jsi to ještě neudělala, tak bych se snažil vytáhnout ten trigger toho rozhodnutí, tj. od kdy k těm depresím dochází, zda se to už předtím pokoušel řešit a jak, případně, jak to mají jeho spolužáci (v jaké komunitě se pohybuje). To poslední co bych ale dělal je mu to nějak zakazovat a zhazovat to rozhodnutí - určitě si ho nechceš obrátit proti sobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 23:24
@saddreamer píše: Více
Vždy se to nepozná. Dnes je praštěná doba. Poznala jsem před lety jednoho, co se nechal přeměnit na ženu a po docela krátké době přišel na to, že se spletl. Jenže už byl po operaci. Takže na toto bych nesázela. Snažila bych se zjistit, od kdy ten pocit má, co za tím je. Třeba jen neví, co se sebou.
Příspěvek upraven 27.06.24 v 23:27
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 23:25
Ještě mě napadá, že na Youtube natáčel videa o své tranzici Christian Kozel - bylo tam i jedno video s jeho maminkou, která o tom mluvila ze svého pohledu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 23:27
Buďte mu opravdovou silnou a chápající oporou, ať se rozhodne jak se rozhodne.
Musí to být pro vás šok, ale svěřil se vám a určitě se mu hodně ulevilo.
Hodně síly vám 
a hlavně ať je syn šťastný, ať už jako žena nebo muž nebo kdokoliv.. 
Mám v okolí případ, kdy rodiče oporou nebyli a bohužel to špatně dopadlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.24 05:34
V každém případě buď synovi oporou, ale v poslední době slyším častěji, ze lidé po přeměně, toho lituji a stejně se necítí spokojeně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.24 05:45
Byla bych opatrná, je několik případů, kdy změna pohlaví byl fakt omyl a už to nešlo vrátit. Mluví o tom hezký Daniel Black (nevím jestli to píšu správně), rozhovor je YT.
Dnes je to jiné než před lety, hormony dostane v podstatě každý, kdo si o ně u sexuologa řekne, s trochou nadsazky je to tak. K tomu obrovská podpora ze strany trans komunity v člověku lehce vyvolá pocit, že to je ONO, že tohle mu pomůže zlepšit život a veškeré problémy v životě se tím vyřeší. Není to tak.
Opravdu ten rozhovor doporučuji, je to mladý kluk, ale velmi výstižně o tom mluví.
Synovi bych to pustila také, trvala bych minimálně na 12. měsících docházení k sexuologovi, nikoli k psychologovi, ti o problematice vědí pramálo a potom až zvažovat hormonální léčbu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.24 12:46
Doporučuji youtube kanál V Tranzu Lenky Králové, tam je spousta příběhů a zajimavých trans témat. Lenka sama prošla tranzicí až před 40. rokem života…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Abych trochu přiblížila situaci, se synem jsem od jeho pěti let žila sama, protože jsem se s manželem rozvedla, kvůli jeho nezájmu starat se o rodinu, plus tam byly další věci, které rozvod urychlily. Syn je jedináček, tudíž jsem měla dostatek času a prostoru se věnovat, jen a pouze jemu. Ve škole měl vždycky pěkné známky, až na období v pubertě, kde to trochu skřípalo, ale zvládly jsme to. Syn je společenský, ale zároveň si rád čte, jednu dobu kreslil. Loni odmaturoval a na podzim měl začít dálkově studovat vysokou školu. Nicméně přes prázdniny přišel s tím, že by se chtěl osamostatnit. Neměla jsem nic proti, protože vím, že se o sebe dokáže postarat, chodí na brigády a já mu také přispívám. První semestr mu šel dobře, byl spokojený a na víkendy jezdil za mnou a partnerem. Ovšem po novém roce 2024 mi začal přes týden volat častěji než obvykle s tím, že má deprese, že chce skončit se školou, že ho to vůbec nebaví a podobně. Snažila jsem se ho pochopit, nabídla jsem mu, že může docházet na terapie, k psychologovi. To nakonec přijal, ale i přesto byl podrážděný, smutný a zkrátka to nebyl on. Dnes za mnou přijel s tím, že mi ráno volal, že si potřebuje nutně promluvit. Myslela jsem, že bude chtít řešit školu nebo něco podobného, on mi ale oznámil, že se necítí být muž, že s tím plánuje jít k lékaři, aby mohl začít brát ženské hormony, následně podstoupit změnu pohlaví a změnu jména na dívčí. Nevím, jak se k tomu celému postavit, nikdy jsem neměla pocit, že by se choval jako holka. Bojím se, že je to nešvar dnešní doby, že je to způsobeno depresemi a že ho to může za pár let přejít a mohl by tak všech kroků, které chce podstoupit litovat. Vím je dospělý, ale jsem jeho máma a mám o něj strach. Jak by jste se k tomu postavili jako rodič vy?
Anonym z pochopitelných důvodů. Jinak smazat.