Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zkus přijmout jeho pocity. Jeho pocity nejsou špatné nebo zlé, on za ně nemůže. Prostě to tak cítí a na tom není vůbec nic špatně. On nemusí mít rád sourozence. Čím víc ho do toho budete tlačit, tím to bude horší. Promluv si s ním, řekni mu, že se nemusí stydět za to, že miminko nemá rád, že to může přijít časem a nebo taky nemusí, ale není to špatně. Potom se ho zeptej, co by teď potřeboval, aby se cítil lépe. A počítej s tím, že to co uslyšíš se ti nemusí vůbec líbit. Jen si o tom s ním povídej.
A jinak zkus knížku sourozenci bez rivality, mohla by ti trochu otevřít oči.
Já si třeba myslim, že ve chvíli, kdy na miminko křičí, ať zdechne, není dobrý čekat na tu nejlepší psycholožku, ale řešit to hned. Čtvrt roku je dlouhá doba a kluk je dost velký, aby se klidně mohlo stát nějaké neštěstí. Já bych to nepodceňovala a řešila s odborníkem co možná nejdřív.
Ja teda nejsem zadnej odborník, ale napadlo mne jestli trávíte čas jenom se starším. Treba manzel zeby ho vzal někam kde budou jenom oni dva a nebo abys ty jsi s nim šla někam kde budete jen vy dva a manzel zatim hlídal. A treba naplanovat i na dve hodky kde budete jenom vy tri a treba babicka veme miminko do kocarku. Pro nej to je obrovská změna a nejednou ma pocit ze Vás nemá a ze se musí dělit.
Jinak zkus se do něj i trochu vcítit, je to pro něj velká změna, musí se s tím srovnat. Jak by ses cítila ty, kdyby si tvůj partner přivedl novou ženu, řekl ti, jak teď budete všichni společně velká rodina, jak se budete mít všichni rádi. Že ji teď dáš nějaké svoje šaty, protože jsi stejně přibrala a už ti nebudou. Že ji budeš půjčovat všechny svoje věci, protože ona je mladší a ještě nic nemá. A upřímně, měla bys ji ráda a nebo by sis aspoň v duchu myslela, ať, slovy tvého syna, radši zdechne?
@Adelka951 to mě vždycky rozčílí. Jak jako přijmout jeho pocity? Nejsou zlé a špatné? Má si se svým synem pokecat o tom, že přát si smrt bratra je v pořádku? Že ho chápe? Tenhle styl výchovy fakt ocaď pocaď. K čemu ty svý děti vychováváme… cajk, ať zdechne, je normální si to přát. ![]()
Pred rokem jsem si zazivala to stejne, dcera 4,5 roku uz v porodnici hlasila, ze tam mam to mimino nechat a poridit ji kocku.
Trvalo to tri mesice, nejvic asi pomohlo netlacit na pilu a hlavne ji nevnucovat, ze mimino je super. Celkove vnucovat ji nejake pocity nepřineslo zadny uzitek, spis naopak. Bylo to narocne obdobi, ale tu cestu si k malemu nasla.
Snaz se byt laskava i pres vse zle, co ted maly vyvadi.
@Čičorečka Ale on nemůže za to, že to tak cítí, je to sedmileté dítě. Když to přijmou, dokážou mu spíš pomoct tyto pocity překonat. Ty pocity sami nezmizí jen tím, že mu je zakážeš. Musí se s ním na tom pracovat, zeptat se ho, co by mu pomohlo.
@Adelka951 píše:
Jinak zkus se do něj i trochu vcítit, je to pro něj velká změna, musí se s tím srovnat. Jak by ses cítila ty, kdyby si tvůj partner přivedl novou ženu, řekl ti, jak teď budete všichni společně velká rodina, jak se budete mít všichni rádi. Že ji teď dáš nějaké svoje šaty, protože jsi stejně přibrala a už ti nebudou. Že ji budeš půjčovat všechny svoje věci, protože ona je mladší a ještě nic nemá. A upřímně, měla bys ji ráda a nebo by sis aspoň v duchu myslela, ať, slovy tvého syna, radši zdechne?
Nevychova, ze? ![]()
U nás pomáhá říct že miminko taky zlobí nedělat z něho toho prvního, nebo řknu že miminko td musí počkat až si dohrajme
A řekli jste klukovi, že není jeho povinnost mít bratra rád? Já bych mu řekla, že ho rád mít nemusí, ale nesmí na něj být zlí.
Je důležité synovi vysvětlit, že není nutné mít všechny rád, ale musí ke všem slušně chovat