Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky, já už jsem někdy zoufalá
příšerně mi vadí narážky a rady a kdoví co ještě, čím mě „obšťastňuje“ příbuzenstvo
možná je to blbost, ale fakt mě minule vytočilo, když jsme jedli, já měla malýho na ruce, protože byl nevrlej a samořejmě mi koukal do talíře, ale ne proto, že by byl hladovej (byl po jídle), ale tak proboha pro děti je zajímavý všechno a táta mu povídá: „no jo oni si všichni tady žerou a tobě nedaj viď?“ a povídá mu to takovým stylem, jako bych ho kdovíjak trápila hlady. Problém je v tom, že táta už se vidí, jak ho bude cpát gulášem a knedlíkem, nedávno se mě dokonce zeptal, jestli když jsem malýmu dělala příkrmy, jestli jsem mu je osolila
když mu dávám k pití vodu, tak mě kouká jak zjara, že mu nedopřeju čaj nebo šťávičku. A hrozně mě vytáčí věty typu: „my jsme to s vámi dělali taky a přežili ste“
a pak to věčný soupeření o přízeň malého, což je hlavně specialita tchýně. Včera ho tam měli na hlídání na tři hodinky a když jsem si pro něj přijela, tak mi říkaj: „nech nám ho tady, on už k vám nechce, už si zvyknul na nás“
já vím, že jsou to blbosti, ale to si doprčič neuvědomujou, že každej na tohle zvědavej není? Nevim, možná na mě leze nějaká podzimní depka, ale fakt mě to vytáčí
snad v tom nejsem sama ![]()
a bude to jeste horsi
nee fakt to jsou pytloviny,kazda jsme si tim prosla,nebo projde,pust to uchem ven
![]()
No vidím, že je to všude stejné
u nás to samé, přítel už by mu nejrači dal vysočinu ![]()
Ale ne, opravdu musím, říct, že se s tím setkávám pořád, už to neřeším, protože pokud víc nad tím přemýšlím, jen mě to deptá. Pomyslím si svoje a hotovo, jen ty přece víš, co je pro tvé dítě to nejlepší ![]()
Jo posledně si ze mě švagr udělal srandu že jsem nervák ( nervák jsem a teď zrovna toho mám hodně, takže jsem fakt na první našlápnutí
) a on se tím děsně bavil, no když jsem po něm vyjela, tak se stáhnul a jen koukal ![]()
Na takové hlody odpovídám, že samozřejmě, nic holce nedopřeju, protože jsem matka Herodeska, ale taky je to moje dítě a můžu ji tak šidit (vodou a nesolenými a necukrovanými jídly) jak chci. ![]()
Chápu tě. Stokrát nic umořilo osla. ![]()
Ahoj,bude hůř,budou se ptát,proč ještě nesedí,nechodí,nemluví,má pleny.
A nebudou to jen příbuzní,ale i matky okolo ![]()
Moje máma mi taky říká podobné věci jako že on k tobě nechce,on tu chce bejt s náma apod.
Taky mě to vytáčí,a dost…
Taky mě to vytáčelo a občas ještě vytáčí,ale jak už bylo řečeno.Prošli jsme si tím do jisté míry asi všechny.Takže,jedním uchem tam a druhým ven.
A pokud tě bude fakt vytáčet něco hodně,tak se ozvat.
Jinak chápu,že Tě vytáčí:už si zvykl už Tě nechce.Ale zase takové hlídání se hodí.Já žádné neměla,když byl synek mimino,tak vím o čem mluvím.Od 2 let hlídají občas.
No jo, oni mají pocit, jak jsou vtipný, ale když to poslouchám ze všech stran, tak už mi jde hlava kolem. Máme to samý. Máma zase, že se usmívá jen na ní, táta že než jsem přišla, tak byl vzornej a že ho trápíme hlady a že je jinak chudák, máme ze všech stran. Nemyslej to tak, ale už mi to jde na nervy. A pak taky nustálé „vyhrožování“: počkej, až začne běhat, počkej až se začne vztekat, to ty jsi byla příšerná atd. Vždycky odvětím „a co teprv až bude v pubertě“ ale taky už mi z toho tečou nervy.
naposled mně s tímhle vytočila tchyně,potkali jsme ji v kauflandu a ona hned na malou že půjde s ní a než jsem já stačila něco vymáčknout tak malá jí rázně odpověděla hlasitým „ne“ a to mluví málo! A nejvíc mně vytáčí když si od malé vynucuje pusu,to by mně omyli,naposled už jsem vyjela a řekla jí že snad vidí že malá nechce! ![]()
moji příbuzní (i tchánovci) to neříkají, protože vědí, že jsem na to alergická…
v domě mi ale už 4 roky uklízí (uklízela) jedna Ukrajinka, která takový kecy měla furt. Vždycky se nad něj naklonila a začla: „chudáčku můj malej, oni ti nedají najíst“ (my jsme zrovna u stolu snídali) nebo se urazila, když jsem odmítla prckovi na rýmu udělat vývar z česneku na pití (má 3m), …šišle na něj, blbý kecy má…
poslední kapka byla teď o víkendu, kdy jsem na terase v kočáru malýho uspávala, ona přišla ke kočáru, začla na něj dělat ksichty a říká: „mamko, já nechci spát,chci ven, na procházku, dělat drncy drnc…“ takže syn totálně vzbuzenej a já totálně vytočená.
no, byla u nás v sobotu naposled. koza. nevážila si dobrýho přivýdělku.
já furt od mého táty poslouchám furt ho krmíš podle internetu a ne podle selkýho rozumu
…
Black_Orchids píše:
moji příbuzní (i tchánovci) to neříkají, protože vědí, že jsem na to alergická…v domě mi ale už 4 roky uklízí (uklízela) jedna Ukrajinka, která takový kecy měla furt. Vždycky se nad něj naklonila a začla: „chudáčku můj malej, oni ti nedají najíst“ (my jsme zrovna u stolu snídali) nebo se urazila, když jsem odmítla prckovi na rýmu udělat vývar z česneku na pití (má 3m), …šišle na něj, blbý kecy má…
no, byla u nás v sobotu naposled. koza. nevážila si dobrýho přivýdělku.
poslední kapka byla teď o víkendu, kdy jsem na terase v kočáru malýho uspávala, ona přišla ke kočáru, začla na něj dělat ksichty a říká: „mamko, já nechci spát,chci ven, na procházku, dělat drncy drnc…“ takže syn totálně vzbuzenej a já totálně vytočená.
Je to všude stejné. Já mám necelé 2 měsíce do porodu a už jsem občas na prášky. Kromě oslovení „mamino“, ze kterého mi naskakuje vyrážka a říká mi tak celá rodina (kromě muže)
, mi dnes máma oznámila, že jí bolí záda, tak neví, jak zvládne, až bude dítě chtít vodit za ruce. V klidu jsem jí řekla, že ho vodit nebude. To bylo řečí, že nás taky tak vychovali, že uvidím, že to jinak nejde… ![]()
A to je jen špička ledovce.
A ano, souhlasím s tím, že to jsou možná blbosti a maličkosti, ale když se to nasčítá, tak toho je hodně…
Vydrž, je nás víc.
jo a přidá se ještě „moji kluci v deseti měsících už chodili a v roce už říkali básničky…“
„a to je HROZNÝ, jak ty děti rostou“
![]()
na to se nedá nic říct, tak nic neříkám, ať si mluví, to je asi tak jediný, co můžou ![]()
Jo, okolí mě štve. Moje teta se pozastavuje, že Gábi ještě nesedí a neleze, věty tpu „To už by ale mohla, naši kluci už uměli TOLIK věcí!!!“ mě vytočí a mrzí zároveň, protože to nejenže slyším od ní, ale jdu ke kosmetičce a ta na mě vybalí: „Ona ještě nesedí, že? A prý ji máte trochu rozmazlenou.“ Dost si to beru.
Jiná teta (hodně nábožná) byla v rozpacích, když jsme jí sdělili, že my teda křtít opravdu nenecháme, prý je to veliká chyba. Nevím jako proč. Nebo naši stojí před Gabkou, ona na zemi - a prý ke komu se poplazí a překřikují se: „Ke mně pojď.“ „Né, ke mne!“… jak na psa.
Venku je 20 stupňů a babička: „Dej jí ale čepici, je tam zima.“ - na to vždycky odpovídám, že mám s sebou fusak. Jako podobných vět by se dalo psát donekonečna, to má doma asi každý, nebo většina z nás.