Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslím, že si to chce promluvit jindy, ne v okamžiku, kdy očekáváš nebo chceš, aby si hrál s dětmi. Spíš v době, kdy víš, že vás nikdo nevyruší u rozhovoru a říct mu, že mu potřebuješ něco říct, že je to tak na pět minut (bude vědět, že to nebude trvat dlouho
) a že ti na tom hodně záleží. A hlavně nevyčítat, snažit se konstruktivně vymyslet řešení kdy a jak dlouho by se jim měl věnovat. Chlapi myslí jinak, když budeš chtít, aby si prostě jen hrál s dětmi, tak on si pět deset minut pohraje a půjde od válu s tím, že má splněno. U nás zabírá mluvit přímo, krátce, jasně říct, co si představuju, nedávat žádné příklady kamarádek apod., ale říct, že mi na tom záleží.
Maminky, z pozice chlapa mám takový dotaz: co když vaše polovičky při jejich „přípravě na život“ nikdo nenaučil, že i tohle patří k rodinnému životu? Třeba jsou jenom neznalí a nepřipravení. A určitá část chlapů se nejvíc stydí za to, když je někdo nachytá „se spuštěnýma kalhotama“ - to znamená nepřipravené nebo neznalé… ![]()
Jura007 píše:
Maminky, z pozice chlapa mám takový dotaz: co když vaše polovičky při jejich „přípravě na život“ nikdo nenaučil, že i tohle patří k rodinnému životu? Třeba jsou jenom neznalí a nepřipravení. A určitá část chlapů se nejvíc stydí za to, když je někdo nachytá „se spuštěnýma kalhotama“ - to znamená nepřipravené nebo neznalé…
urcite to bude hlavne vychovou. staci se porozhlednout v rodine meho ex a je hned jasne, kde ke svemu chovani a nazorum prisel.
Jura007 píše:
Maminky, z pozice chlapa mám takový dotaz: co když vaše polovičky při jejich „přípravě na život“ nikdo nenaučil, že i tohle patří k rodinnému životu? Třeba jsou jenom neznalí a nepřipravení. A určitá část chlapů se nejvíc stydí za to, když je někdo nachytá „se spuštěnýma kalhotama“ - to znamená nepřipravené nebo neznalé…
juro štěstí přeje připraveným ![]()
Děvčata souhlasím, nepřímo jste mně nahrály na jeden citát - „V případě svatby dvou jedinců se vlastně berou jejich dva rody“.
Jura007 píše:
Děvčata souhlasím, nepřímo jste mně nahrály na jeden citát - „V případě svatby dvou jedinců se vlastně berou jejich dva rody“.
Juro nestraš.Já si ho prostě vychovala ![]()
Juro, musíš ale brát v potaz to, že jsou ti chlapi už dospělí a schopni se nad sebou zamyslet, pokud jim to nedojde, tak by mohli vyslechnout svou ženu a alespoň se nad tím zamyslet. Pokud mu řeknu, děti tě potřebují, ocení, když si s nimi pohraješ, tak by mohl jít a zkusit to. Ony už ho ty děti naučí, jak si s nimi hrát. Mně třeba dcera řekne, co mám dělat a taky umí dát najevo, že takhle to není ono. ![]()
Navíc je jasné, že pokud si jde chlap hrát s dětma, tak ženská ho nešpehuje, jak mu to jde, ale je ráda, že má konečně volno.
Neliso - předpokládáš, že každý dospělý člověk má určitou minimální úroveň inteligence a že ji projevuje každý den po celý život. Já si dovolím oponovat - argumenty proti tvému tvrzení bych našel i na mně samém ![]()
A o tom, co dělá s člověkem práce, by se daly psát romány. Takže pokud je partnerovo dlouhodobé rozpoložení odrazem problémů v práci, tak se tomu nedivím. (Jiná věc ovšem je, pokud dotyčný programově odmítá vidět problém…
)
Tak zas ale vím, koho si beru, když to řeknu ošklivě. Takže pokud je to někdo, kdo neslyší a nevidí, tak je takový od začátku, pokud je to jen prací, tak je schopen sebereflexe. Dělám někde chybu v úvaze?
Chybu v úvaze neděláš - jen sis asi některé hodně drsné situace v práci zatím zřejmě neprožila. Přál bych ti, aby to tak zůstalo i nadále - od jisté doby už nejsem příznivec toho, že zkusit se má všechno…
Třeba takové fyzické napadení šéfem nebo kolegu vyděrače či kapesního zloděje - to už bych do konce života nemusel. (Přitom víš, že s těma lidma nic nenaděláš; a to nemluvím třeba o vykutálených obchodních partnerech).
Jura007 píše:
Chybu v úvaze neděláš - jen sis asi některé hodně drsné situace v práci zatím zřejmě neprožila. Přál bych ti, aby to tak zůstalo i nadále - od jisté doby už nejsem příznivec toho, že zkusit se má všechno…Třeba takové fyzické napadení šéfem nebo kolegu vyděrače či kapesního zloděje - to už bych do konce života nemusel. (Přitom víš, že s těma lidma nic nenaděláš; a to nemluvím třeba o vykutálených obchodních partnerech).
Juro ale to je práci.Víš kolik já sem v práci zažila šoku + přepadení když sem byla sama na noční.Své problémy sem si domu netahala.Proč já bych měla odnést to že chlapa v práci někdo nasere?Chápu ,snažim se ho utěšit,ale aby na mě byl zlej to prostě neexistuje.
Mě na mateřství taky nikdo nepřipravil.Na to se nedá připravit.Muj chlap se naše dítě bál vzít i do ruky.Nevěděl jak si s nim hrát,ale měl snahu a ted jsou to největší partáci.Když chlap chce vždycky si čas a chuť udělá
ahoj,
ty jsi s děckem sama? Já mám patnáctiměsíční holčičku a tatínka také nemáme. Ráda bych si občas pokecala s někým, kdo je na tom stejně. ![]()
Jura007 píše:
Chybu v úvaze neděláš - jen sis asi některé hodně drsné situace v práci zatím zřejmě neprožila. Přál bych ti, aby to tak zůstalo i nadále - od jisté doby už nejsem příznivec toho, že zkusit se má všechno…Třeba takové fyzické napadení šéfem nebo kolegu vyděrače či kapesního zloděje - to už bych do konce života nemusel. (Přitom víš, že s těma lidma nic nenaděláš; a to nemluvím třeba o vykutálených obchodních partnerech).
Prožila jsem si víc než dost, oproti tomu je to, co píšeš, celkem sranda, přesto nebo spíš právě proto se snažím nezatahovat lidi kolem sebe do svých problémů, pocitů, přenášet na ně své potíže či nálady. Ano, stane se, ale nemůže to být pořád.
(Můj recept je dostat to ze sebe mimo dosah svých nejbližších, takže se třeba zavřu v koupelně a dám si horkou koupel, to je můj relax, třeba to i vybrečím a pak se mi uleví, tohle třeba chlapi budou řešit jinak, ale způsob by si určitě mohli najít. Jen chtít.)