Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchánovci - jak být nad věcí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.2.20 13:34
- Citovat
- Upravit
14.2.20 13:45
@Anonymní píše:
Jojo vnitřně vím, že nejlepší by bylo to nechat protéct a neřešit, ale bohužel mi to zasahuje do života víc, než bych chtěla. Psycholožka mi řekla, že kdyby mi bylo 40, tak to proteče mnohem snáz, ale v mým věku to prý ještě nejdeJá bych si to s ní třeba ráda s respektem vyříkala, jenže problém je, že ihned začne pláč, výčitky, citové vydírání, vyvolávání pocitu viny, svalování viny na všechny ostatní, kopání kolem sebe…a to pak nic rozumně řešit nejde…:/
To vypada jako bychom mely stejnou tchyni! Ja si momentalne alkohol dat nemuzu, protoze jsem tehotna 
muz mi rika, ze je potreba system jednim uchem tam, druhym ven, jenze on v tom ma celozivotni praxi. Nicmene rozumnym dospelym rozhovorem jsme s ni nikdy nic nevyresili, vzdy hysterie, plac, sebelitost… Takze uz predstavu ze se nekdy budeme chapat vzdavam. A s detmi je to o 200% horsi nez pred nimi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.20 13:48
@Silver_Lining u nás absolutně totožná situace. S dítětem vše mnohem horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.20 14:02
@Lilith_S a reseni zadne, ze? Ja se snazim chovat slusne. Moc radsi nemluvim, on o to stejne nikdo nestoji, kdyz tchyne vsechno vi nejlip 
ale strasne to ze me vysava energii, mam rada kdyz jsou vztahy vyvazene, ne ze neni mozne se normalne pobavit aby se nekdo neurazel. A z druhe strany nam muzou vykladat cokoliv bez toho abychom meli narok k tomu rict svuj nazor. Jsem fakt zvedava co s tim udela nejaky delsi cas, ja nevim jak dlouho se jeste vydrzim tvarit klidne a slusne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.20 14:37
@Silver_Lining řešení to mělo u nás takové, že jsme si s manželem nastavili hranice a přes ty se nejde, ani když tchýně vydírá. Už padlo že: se zabije, protože jí nemáme rádi; k nám už nikdy nevkročí a upne se na ostatní vnoučata; Jí nevadí, že přijde o oslavy narozenin, že se z toho nepo****; doufá, že se rozvedeme… to mi tak nějak víc utkvělo v hlavě. Jsem ochotná se s ní dál stýkat, aby viděla dítě jednou týdně, ale přes to ani ťuk a máme stanovené dny, kdy máme čas všichni čtyři, aby k nám nechodila deptat mě nebo manžela samostatně bez tchána, který jí koriguje. A když udělá scénu, kontakt přerušujeme do doby, než se “omluví”, i když to reálně omluva není a mě se neomluví nikdy, vždy jen brečí manželovi do telefonu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.20 20:13
@Lilith_S jo, to zni podobne jako u nas, „omluva“ vzdy jen manzelovi do telefonu kdy mu tam pobrekava jak ona to prece nemysli spatne a jak je z toho znicena a vubec v noci nespi (=okamzite me zacnete litovat, co jste to udelali ze kvuli vam nespim). Nase dite je bohuzel jedine vnouce, plus ted po porodu pribude druhe. Tak se aspon rozmelni ta pozornost kdyz bude muset resit jak ona by to delala lepe s jednim i druhym… kazdy den se modlim aby si svagr konecne privedl nejakou krasotinku a tchyne se zacala soustredit i na jine lidi nez na nas. Snad se dockam nez to spatne dopadne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Kéž bych to dokázala…nic jinýho si nepřeju než aby mi to nezasahovalo do života…