Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Wow, škoda, že už chci jít spát a nemám chuť psát příspěvek přes celou stránku.
Vidím chyby u tebe, ale i u tchýně. Jak se chová přítel, to komentovat nebudu. I kdyby byl jinak dokonalý, nebyla bych s ním, když se mě nedokáže zastat. (Pamatuju si tě z jiné diskuse.)
Tchýně chce být nepostradatelná. Kdyby neměla vnoučata, nežila by. Musí se cítit být užitečná, naplňuje jí to. Bez vnoučat by uschla. Tebe bere jako neschopnou, která se o ně nedokáže postarat. Ty jí tu její pomoc často odkýveš. Zbytečně. Ty by ses postarat dokázala, ale nedává ti šanci. Narozeniny - chápu tě. Byl to jeho první rok, chtěla sis užít jeho první oslavu narozenin bez ničitele dobré nálady - tchýně. Kdo by si chtěl kazit tak velký den? Na druhou stranu, ty máš také své mouchy. Nechávala sis od ní dlouho kálet na hlavu. Mohla si dovolit vše. Pak ses rozhodla, že tak žít nechceš a začala jsi odporovat. Jenže tchýně tě znala jako tu „hodnou“ (myšleno tak, že neodporuje
) a to se jí nelíbí. Děkovat bys jí ale měla! Pokud ti opravdu pomohla. A nebyla to pomoc, kde si myslela tchýně, jak je užitečná a tys ve skutečnosti naštvaně posedávala, že ti opět odvedla syna pryč. Občas máš přehnané rekace, ale kdo by neměl, když mu tchýně věčně leze do soukromí a do všeho kecá.
@Anonymní píše:
@Ter85
mám pocit, že jsi situaci vystihla (kdo je rodina).Jen na vysvětlenou já jí syna nevodim, ona si pro něj chodí sama, pokud jí ho zrovna nedám, naštve se. Před 3 měsíci jsem jí řekla, že si moc vážím její pomoci, ale chtěla bych začít s dětmi sama, bez pomoci. To mi tenkrát řekla, že ne, že mi budou pomáhat, protože se nezvládnu starat o dvě děti… přítel mi taky řekl, že jsem se zbláznila odmítat pomoc (to by se musel totiž zapojit i víc on), takže mám prostě smůlu, svůj názor neprosadim.
zakladatelka
No svuj nazor nemas sanci prosadit v cizim dome, v cizi domacnosti, kde na tebe koukaji, jak na nevitanou navstevu. Hranice musi vymezit pritel, nejdriv by teda chtelo najit spolecnou rec s nim-musite najit kompromis, musite byt zajedno, tim se ti zlepsi vyjednavaci pozice. Tim bych zacla-dat dohromady vztah s pritelem, najit spolecnou rec, nastavit si nejaky spolecny nazor na vychovu deti, na chod domacnosti atd, pak teprv muzes zacit s tchanovcema priklad-ty chces slavit narozeniny deti jen v ramci vasi rodiny-vase drti a vy, tvuj pritel chce oslavu s jeho rodicema, tak se dohodnete na soolecnym kompromisu, ze to doma oslavite slavnostnim obedem, pak predate detem darky a oslava bude pokracovat ve 3 hod odpoledne navstevou prarodicu, kavou a dortem. Odsouhlasite si to, zaridite se na to. Pokud tchyne v jednu zvoni, pritel ji upozorni, ze je to az ve 3, neni nic nachystano, tudiz at prijde pozdeji.
Obě jste stejně tvrdohlavé
A myslím si, že kdyby jste chtěli, tak můžete vycházet dobře.
S těma narozeninama si myslím, že chyba byla na tvé straně a omluva byla na místě. POchybuji, že bys vyhodila své rodiče kdyby přišli v 6 večer popřát malému k narozeninám
Přítelovo reakci se nedivím, v tom co ti řekl s ním souhlasím, je to hodně nevychované a sobecké. Dítě bude mít jenom radost, že mu popřeje i babička s dědou a vy jste mu mohli popřát dřív a když jste to nestihli, tak neposílat gratulanty pryč, to mi připadá vážně trapné ![]()
Nečetla jsem diskusi. Ty narozeniny - jednoznačně tvůj problém. Proč by měli čekat až vy jim předáte hračky, či co. Tak si to máš zorganizovat tak, aby k tomu nedošlo. Pozvat je na určitou h. a předem si vyřídit své. Toto mě příjde jako dělání naschválů. Nemáš to jednoduchý, ale myslím, že jsi si to pokazila sama svým přístupem. Hlavně si na toto všechno vzpomeň, až budeš dělat tchýni u svých chlapečků.
@Drovers píše:
Jj, bere si ho i sama, však jsem taky psala, že chyba je na obou stranách.(psala jsem víc příspěvků)
Jenže podle mě první chyba byla už v tom, že zakladatelka nechala tchýni pomáhat v noci s prvním dítětem.No já si to ani představit nedokážu, v noci mi řve mimino, dojde tchýně k nám do ložnice…
A taky jsem psala, že si měly ty dvě hned na začátku stanovit pravidla. Řešením by pak bylo nevyžadovat pomoc a tu nechtěnou odmítnout, pokud by tchýně nerespektovala. A pěkně poděkovat za nabídnutou ruku.
Jak tu psal někdo pod SlaJa, první krok k usmíření musí udělat snacha, hezky popsala proč.
Být tebou tak se odstěhuju, bez přítele nebo s ním. Nestojí při tobě ani dětech, ale při mamince. Maminčin mazánek je to nejhorší. Zkus si promluvit s tchýní i tchánem, v klidu (osobně si myslim, že s tchýní to nepůjde) a taky si promluv s přítelem, musí pochopit že ty děti jsou vás dvou a ne tchánovců, ti do vaší výchovy nemají co mluvit. Tchýně tě vychovává? Se chová dost trapně. Vím, že je těžký se k tchánovcům chovat slušně, ale zkus to. Podle tvého příspěvku se k nim nejspíš nechováš moc hezky. Omlouvám se za upřímnost, možná jsem moc hnusná.
Tak asi poslední příspěvek. Všem díky i těm, co napsali že jsem vypočítavá i sobecká - neberu vám to, váš názor.
S tou oslavou jsme to nestihli, protože přítel se dopoledne vrátil z oslavy - v deset, malej chodí v půl 11 spát. Pak spí zas starší, takže to vyšlo až večer, páč malej druhej spánel spal do čtvrt na 6 (než se děti nají a tak…).
Vím, že mi pomáhá (i když se o to kolikrát neprosím), ano, ústně jsem jí už několikrát poděkovala, ale těžko s někým vytváříte rodinou pohodu, pokud s ním máte ponorku… Dodám, že vypočítavá rozhodně nejsem, spíše mi spoustu věcí nedochází (jako ty narozeniny, že se to nehodí), jsem taková ta mimoňka. Rozhodně to nemyslím, naschvál, zle…
Toť vše. Mějte se. Zakladatelka
@Anonymní píše:
Tak asi poslední příspěvek. Všem díky i těm, co napsali že jsem vypočítavá i sobecká - neberu vám to, váš názor.S tou oslavou jsme to nestihli, protože přítel se dopoledne vrátil z oslavy - v deset, malej chodí v půl 11 spát. Pak spí zas starší, takže to vyšlo až večer, páč malej druhej spánel spal do čtvrt na 6 (než se děti nají a tak…).
Vím, že mi pomáhá (i když se o to kolikrát neprosím), ano, ústně jsem jí už několikrát poděkovala, ale těžko s někým vytváříte rodinou pohodu, pokud s ním máte ponorku… Dodám, že vypočítavá rozhodně nejsem, spíše mi spoustu věcí nedochází (jako ty narozeniny, že se to nehodí), jsem taková ta mimoňka. Rozhodně to nemyslím, naschvál, zle…
Toť vše. Mějte se. Zakladatelka
Super, že jsi vysvětlila ty narozky!
Hele já tě chápu. Ponorka je bestie. ![]()
Zakladatelko já tě chápu, taky žiju s tchýní takže ve většině věcí stojím za tebou, ale já teda ač mám dětí hodně a taky hodně blízko sebe jsem se o ně vždy starala sama až na výjimečné hlídání. Prostě se snaž po tchýni nic nechtít, já po ni nic nechci a taky nechci aby mi do něčeho kecala!! Co se týká narozek tak to bylo krapet přehnané, nikdy jsem tchýni nevyhodila a to tu šla kolikrát přát už v 7 ráno, je fakt že vždy poháním manžela at už vstává at nás tchýně nepředběhne
, ona je pak naštvaná že my jsme přáli našim dětem první, no ale já si myslím že tak by to mělo být. Každopádně vyhodit jsem ji nikdy nevyhodila.
Viděla bych hodně problém i v manželovi, mě manžel vyhodit tak už se tam neukážu, můj naštěstí stojí ve všem při mě!! Jinak už tu dávno nejsem. Nejlepší by bylo se odstěhovat ale na to u vás asi manžel nepřistoupí co?