Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchyně mě tlačí do dětí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.8.22 08:12
@Anonymní píše:
Ahoj, předem se omlouvám za anonym - info o rodině a příbuzných.
Je mi 23 let a s přítelem jsme spolu rok. Už od nějakých 15 vím, že nechci děti. Nepocházím z úplně dobrého zázemí, od dětství mi scházela láska, něha, pochopení, a asi v rámci obranného mechanismu nemám touhu po tom mít vlastní děti. Partner to věděl hned zezačátku, on děti taky nechce.
Jenže jeho matka…To je ženská, která všechno ví, všechno zná, ve všem má pravdu. Pokaždé, co se vidíme, otevírá téma vnoučata. Tento víkend jsme k nim jeli na návštěvu a když jsme se ocitly jen já a ona samy, tak zas začala, že by chtěla vnoučky. Chtěla jsem jí vysvětlit, že pořád studuju, že bych ráda i na doktorát a časem rozjela třeba i svůj byznys, a že rodina je pro mě momentálně až úplně na posledním místě. Ona o tom ale nechtěla ani slyšet a začala, jak ona před třicítkou nemyslela na nic jiného než na děti, že to tak má každá žena a hotovo. Popsala jsem jí důvody, proč tomu tak je - že děti nemám ráda, nic mi to neříká, že svůj život chci zasvětit jiným věcem atd, a ona, že je to sobecké a že děti si zaslouží se narodit, a že pokud by můj partner děti chtěl, moje povinnost je se obětovat a děti mu dát
Pak samozřejmě znemožnila můj obor a vysněnou práci, podle ní je zbytečná a na nic, což se mě dotklo.
Nechápu jí. Proč si nemůže hledět svého? Tohle je přece můj život a ona nemá právo do něj cokoliv mluvit. Hrozně mě to ale štve a mrzí zároveň. Máte podobnou zkušenost s tchyní? Co jí mám příště říct,jak jí to nějak polopatě vysvětlit, aby už dala pokoj?
Nijak. Už jsi jí to vysvětlila a to bohatě stačí.
Jak začne slušně, ale důrazně ji zaraz a řekni jí, že se o tom nechceš a nebudeš bavit. Bude-li mlít dál odejdi pryč.
Některý lidi jsou jak umanutý a jednat s nimi v rukavičkách se těžce nevyplácí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.22 08:12
Nemam zkusenost takovouhle s tchyni… ta je priserna sama o sobe a vnoucata by zrovna ode me nechtela… ale mam zkusenost s tim nechtit deti 
dlouho jsme deti fakt nechteli, pred 30.jsme do toho nakonec sli jen z rozumu a proto, ze by nam to asi jednou bylo lito.. uz par let nam na svete beha skvele dite 
jen tolik k tomu totalnimu presvedceni 
tim nerikam, ze to tak mit budes nebo ne. Rozhodne neni nici povinnost mit deti a vubec nikdo vas k tomu nemuze nutit s tchyni se o tom nebav, mavni rukou a rekni ze nekdy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.22 08:12
Mně pomohlo, že jsem řekla manželovi, (jejímu synovi) ať to s ní vyřeší, že mi to není příjemné. Já děti chtěla, ale později, a taky se se mnou vždycky někde zavřela a začala mi to tlačit do hlavy. Po rozhovoru s manželem se dost zmírnila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.22 08:14
Ses mlada, spolu jste chvili, vubec bych s ni tohle tema neresila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.22 08:17
1. není to tchyně. je to matka tvého současného partnera.
2. musíš jasně říct. „nechci děti. Nikdy, je to moje rozhodnutí a není to na vás abyste mi je nutila.“ Nevysvětluj důvody, to je zcele zbytečné, potřebuješ si vymezit hranice, že tohle je téma o kteérm se necheš bavit a když se za ty hranice bude prolamovat silou (a ne, nemá právo tě nutit do dětí, jestli chce mimino, ať se stane pěstounkou) Ano - povede to ke konflitku. A ano, nebude tě mít ráda. To nejspíš nemá ani teď.
Ten s kým si to musíš otevřeně vyjasnit je tvůj partner a až tenhle konflikt nastane, tak potřebuješ aby se tě zastal. Zejména pokud on děti taky nechce. Jestli je srab to své matce říct, tak proboha nejezděte po roce vztahu na rodinné návštěvy, kde se odehrává takovýhle cirkus. Ať tam jezdí samá. Nebo tam nejezděte vůbec. Nemusíte. A teda daleko snáze se člověk učí schopnost neposlouchat manipulativní zahlcující matku, pokud prostě není v dosahu a telefon bere jednou za dva dny…
Jinak tedy - více než vřele doporučuju k pozornosti tuhle knihu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.22 08:21
Až se bude zase ptát, tak rázně odpovědět, že už si ji k tomu řekla vše a nehodláš o tom diskutovat! Nenechat se vtáhnout do diskuze, kdyby nepřestala rýpat, přerušila bych kontakt 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.8.22 08:26
Takhle tlačí kamarádů otec. Že chce vnoučata. Chce vozit! vtipný je že už vnoučata má a vůbec ho nezajímají. 
- Citovat
- Upravit
10.8.22 08:34
Přesně jak píše Ou. Není to tvoje tchýně. K tomu je ještě hodně daleká cesta…
Ve tvém věku jsem děti samozřejmě taky nechtěla. Měla jsem dostudováno a chtěla jsem vydělávat a nabrat praxi. Času máš dost.
A abych řekla pravdu, zrovna vzdělaní a inteligentní lidé by ty děti mít měli. Ty můžeš dokázat, že budeš lepší rodič, než byli ti tvoji. Jsou zcela jiné skupiny lidí, co by se množit neměly…ty ovšem ani neuvažují o tom, že by svou plodnost nějak omezily 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.22 08:40
Rekni ji, ze tema deti se tyka jen tebe a tveho partnera a vic nic, nazdar.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.22 08:44
@Anonymní píše:
Ahoj, předem se omlouvám za anonym - info o rodině a příbuzných.
Je mi 23 let a s přítelem jsme spolu rok. Už od nějakých 15 vím, že nechci děti. Nepocházím z úplně dobrého zázemí, od dětství mi scházela láska, něha, pochopení, a asi v rámci obranného mechanismu nemám touhu po tom mít vlastní děti. Partner to věděl hned zezačátku, on děti taky nechce.
Jenže jeho matka…
Nechápu jí. Proč si nemůže hledět svého? Tohle je přece můj život a ona nemá právo do něj cokoliv mluvit. Hrozně mě to ale štve a mrzí zároveň. Máte podobnou zkušenost s tchyní? Co jí mám příště říct, jak jí to nějak polopatě vysvětlit, aby už dala pokoj?
Až s tím zase začne, tak odejít. Před tím bych ji řekla, že už jsem ji to vysvětlila a dal, že nemám k tomu co říct a že jsou mi její promluvy nepříjemné.
Na druhé straně, kdyby takhle sobecky jsme uvažovaly všechny zeny, kdo by vydělával ba r uj důchod. Měly by alespoň bezdetnym řádně zvednout platby na socialko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.22 08:49
Po roce vztahu v 23 letech je to teda fakt divny postoj od „tchyne“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.8.22 08:53
@PaníBovaryová píše:
Po roce vztahu v 23 letech je to teda fakt divny postoj od „tchyne“.
Taky nevím, co ji k tomu vede. Oba zatím studujeme, na tato témata zatím nemáme vůbec prostor a ona to ví.
- Citovat
- Upravit
Jota1989
10.8.22 08:58
Podívej, tvoje tchyně není dokonce ani tvůj rodič, měla by ti být povinná nějakým základním respektem. Ještě to vlastně vůbec není tchyně. Tento morální dohled a úkolování mi přijde v její pozici za čárou.
- Citovat
- Upravit
10.8.22 08:58
@Silver_Lining píše:
Mně pomohlo, že jsem řekla manželovi, (jejímu synovi) ať to s ní vyřeší, že mi to není příjemné. Já děti chtěla, ale později, a taky se se mnou vždycky někde zavřela a začala mi to tlačit do hlavy. Po rozhovoru s manželem se dost zmírnila.
Naprosto souhlasím 
Zakladatelko, není to tvá matka a ty nejsi povinná s ní vést takový rozhovor. Ten by měl vést partner. A ví vůbec, že i její syn nechce děti? Aby to Pak nebylo stylem : Nas Kája vždycky chtěl rodinu, pak si našel tu svoji a ta děti nechce… Zničí mu život atd. A všichni kolem té budou nenávidět. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, předem se omlouvám za anonym - info o rodině a příbuzných.
To je ženská, která všechno ví, všechno zná, ve všem má pravdu. Pokaždé, co se vidíme, otevírá téma vnoučata. Tento víkend jsme k nim jeli na návštěvu a když jsme se ocitly jen já a ona samy, tak zas začala, že by chtěla vnoučky. Chtěla jsem jí vysvětlit, že pořád studuju, že bych ráda i na doktorát a časem rozjela třeba i svůj byznys, a že rodina je pro mě momentálně až úplně na posledním místě. Ona o tom ale nechtěla ani slyšet a začala, jak ona před třicítkou nemyslela na nic jiného než na děti, že to tak má každá žena a hotovo. Popsala jsem jí důvody, proč tomu tak je - že děti nemám ráda, nic mi to neříká, že svůj život chci zasvětit jiným věcem atd, a ona, že je to sobecké a že děti si zaslouží se narodit, a že pokud by můj partner děti chtěl, moje povinnost je se obětovat a děti mu dát 
Pak samozřejmě znemožnila můj obor a vysněnou práci, podle ní je zbytečná a na nic, což se mě dotklo.
Je mi 23 let a s přítelem jsme spolu rok. Už od nějakých 15 vím, že nechci děti. Nepocházím z úplně dobrého zázemí, od dětství mi scházela láska, něha, pochopení, a asi v rámci obranného mechanismu nemám touhu po tom mít vlastní děti. Partner to věděl hned zezačátku, on děti taky nechce.
Jenže jeho matka…
Nechápu jí. Proč si nemůže hledět svého? Tohle je přece můj život a ona nemá právo do něj cokoliv mluvit. Hrozně mě to ale štve a mrzí zároveň. Máte podobnou zkušenost s tchyní? Co jí mám příště říct, jak jí to nějak polopatě vysvětlit, aby už dala pokoj?