Tchyně- neskutečná averze

@Adrianka0123 to je dobre reseni, cos napsala, hlavne pevne nervy.

Vidím problém v manželovi. Respektive ne problém, ale jediné řešení. To on tomuto musí udělat utrum a ty se musíš smířit s tím, že nějakou dobu budeš/budete špatná/špatní. Můžeš si vybrat - celý život dělat jak tchyně píská a být nešťastná, nebo s manželem (ideálně on) jasně vymezit hranice, snížit četnost návštěv - je jasné, že budete pak doma horkým tématem, ale jim nezbyde nic jiného než to přijmout. A věřím, že i s manželem si to jde rozpovídat tak, aby i on došel k tomu, jak je to nezdravé. To vymzeneí musí vzejít převážně od něj.
Jsi HROZNĚ ohleduplná. Pokid tomuto chceš udělat konec, musíš si uvědomit, že ano - opravdu budeš ta špatná. Ale jsem přesvědčená, že jen dočasně. I kdyby tam manžel měl jet sám. Ty nejsi povinná. Měla jsem rozhovor s lékařkou, bavila jsem se s ní o tom, jak si udržet zdraví a aby nedošlo ke spušění nějaké autoimunitní nemoci. Říkala, že pobyt venku, pestrá strava a nestresovat se (stres prý vytváří chemické reakce, které na to spustění z dlouhodob. hlediska mají vliv). Když jsem se ptala, jestli můžu kafe, jestli patří do té zdravé stravy, dostala jsem odpověď: Dělá vám kafe dobře? Tak ho pijte! Dělejte věci, které vám dělají dobře…Já si v tu chvíli uvědomila, jak jsem kolikrát přeohleduplnělá vůči ostatním na úkor sebe.

Příspěvek upraven 06.02.22 v 08:28

@Adrianka0123 jak vidím tak všude jsou tchýně skoro stejný, já třeba s tchýní žiji ( bohužel) přála bych si abych ji viděla tak maximálně jednou měsíčně na návštěvě, ale tohle mě už ničí.
Začnu asi od začátku: když jsem přijela k příteli domů, už seděla v obýváku na křesle, nohu přes nohu a koukala na mě, z jejího pohledu jsem vyčetla něco jako no jo už je tady ta nádhera
Ale nicméně se mi představila a já jí taky, už z prvního dojmu byla namyslena, sobecká a strašně noc si o sobě myslela jako že je paní celého vesmíru
No asi po roce jsem ji začínala poznávat ještě víc jelikož přítel s ní bydlel i s tátou a sestrou (přítelovou sestrou) byla to katastrofa a možná i to je slabý slovo pro to co jsem s nimi zažila.
Každý víkend když věděla že prijedu tak ho jeho matka zapojovala do práce na baráku, nutila ho aby makal 24 hodin denně a aby na mě asi neměl čas nevím, nikdy mě nepokladala za nic důležitého, spis za někoho kdo by asi taky měl makat tak jak ona píská. Byli to blázni do práce
S přítelem jsme na sebe o víkendech neměli moc času kvůli ní a v týdnu jsme byli každý zvlášť, nicméně tohle byl jen začátek, jednou mu i přede mnou řekla, že když nebude pracovat tak ať vypadne i se mnou z domu, že tohle je její dům a ona bude rozvazovat co se bude dělat a když se nám to nelíbí tak ať navždy vypadneme ( řekla i s tou nánou) tím myslela me nejspíš
No asi po 2 letech jsem se k příteli naštěvovala ( teď už bych to teda znovu neudělala) jen pro info: musela jsem se k němu nastěhovat, jelikož u nás doma jsme měli jen 2 místnosti a 4 lidé to je asi moc že, pak se Mamka s tátou rozvedla a koupila si dům, jenže to už jsem přítele z jeho domu nedostala, proste jsem musela všechny a všechno přetrpět, když jsem chtěla být s ním. Přítel je tak trochu mamánek a pronajmout si byt je pro něj asi ponižující, nevím no. V roce 2017 ji začal (tchýni) její manžel podvádět, chtěla se zabít a prskala na všechny kolem sebe. Začalo rozdělování majetku, jelikož její manžel chtěl odejít, on chtěl dům nechat mému příteli ( jeho synovi) tchyně chtěla dům dat dceři ( přítelově sestře). Nakonec ho dostal můj přítel a jeho nesnesitelná máti tam má věcný břemeno, hned po tom mi začala čím dal víc znepříjemňovat život, zakazovala mi chodit si trhat jahody na její záhonek, zamykala si špajsku a ponižovala mě ze jsem k ničemu a že chci mého přítele jen pro to že jsem jakoze věděla, že jednou zdědí barák s bazénem a zahradou
V roce 2019 v září jsem se jí konečně postavila, začala se do mě opitá navážejí, že kdyby ona odešla tak bychom shnili ve špíně a smrady, já se na ni otočila a řekla že hadr a vysavač už v dnešní době dokáže v ruce držet každá p*** no a to jsem urazila její osobu chápete že? Tchýně chudinku teď někdo konečně trochu usadil a ona byla hotova z toho že jsem ji tak nazvala. Říkala mi že bych jí mela být vděčná za všechno co mě naučila, že jsem přišla z pralesa do civilizace, že to ona me naučila vařit a jist vidličkou, ze ji mám za to být vděčná a ne ji urážet atd….
Druhy den jako by se nic nestalo, sice se mnou nemluvila ale smála se jak měsícek na hnoji, říkala jsem si to je blázen a solidní blázen. No a zrovna v ten samy týden mi zemřela babička, tak už me od té doby nechala být, ale neomluvila se, nepřišla za mnou, nic nevysvetlovala, proste to zametla pod koberec a takový lidi nesnáším, nad každých se povyšuje, jen ona má pravdu a pritelovi ( jejímu synovi) naznačuje pořád, že jeho jsou jen zdi domu a podlaha, zbytek je její. A teď na závěr Vám řeknu, jak to u nás je aktuálně: tchyně bydlí metr od mých dveří, chodí do naši koupelny, dole je volna místnost kde bydlela kdysi pritelova sestra, ta se tam občas vrací asi aby nám to tady ještě víc okořenila. Tchyně která me kdysi poučovala o pořádku je dnes totálně nepořádná, takže teď ji poučuji spis já, psa koupe 1× za rok a už me sice nijak nenapadá ale stejně ji nesnáším a čekám až začneme s přítelem stavět bungalov vedle tohoto domu, abych od ni byla alespoň částečně pryč, každý den bojují sama se sebou abych ji nezabila a abych se snažila nemít vůči ní averzi ale nejde to, ona je proste trauma mýho života, se kterým jsem se pouze naučila bojovat, ale už jsem unavená. Jestli to, co jsem tu napsala, nesouvisí s tématem, tak se omlouvám ale neměla jsem to komu říct, tak jsem se tu chtěla ze všeho vypsát, předem se omlouvám za případné chyby, psala jsem to z auta z telefonu, tak promiňte
A přeji všem ženám, co bydlí nebo bojují s tchýněmi pevné nervy a hlavně odvahu. Nikdy neztrácejte svou důstojnost a nenechte se od nich šikanovat ani ponižovat, nastavte si pevné hranice i kdyby Vás to mělo stát cokoliv, nikdy se před těmito stvůrami nesklánějte a nedávejte jim najevo svou slabost, pokud chtějí válku, mají ji mít 

@Dája999 ano beru to i na sebe jako velkou chybu, ale v té době to jinak neslo i doma jsem to měla blbý bylo mi tehdy 18 a chtěla vypadnout od rodičů, kteří mi bohužel nijak nikdy neobstarali žádné zázemí ani sebemenší (tím myslím že jsem neměla ani svůj pokoj)
Víš ono se lehce kritizuje, ale v té době bylo bohužel tohle jediné řešení, jedinou chybu, kterou jsem udělala je to, že jsem nedokázala odejít pryč kvůli tomu, že přítel by se mnou nešel a nechtěla jsem náš vztah ukončit kvůli tchýni, nemyslím si, že by to byl dobrý krok. A k tomu stavění, bohužel lépe to vymyslet nejde, protože pozemky jsou dost drahé a nejsme bohužel žádní milionáři, jsem ochotna vždy něco akceptovat a bohužel tohle budu muset akceptovat asi napořád ( že tchyně bude vedle) říkám si pořad lepší než teď (metr od dveří) nebo co by jsi na mem místě dělala ty?
Ráda si vyslechnu i názory ostatních

@Slečna zoufalá píše:
@Adrianka0123 jak vidím tak všude jsou tchýně skoro stejný, já třeba s tchýní žiji ( bohužel) přála bych si abych ji viděla tak maximálně jednou měsíčně na návštěvě, ale tohle mě už ničí.
Začnu asi od začátku: když jsem přijela k příteli domů, už seděla v obýváku na křesle, nohu přes nohu a koukala na mě, z jejího pohledu jsem vyčetla něco jako no jo už je tady ta nádhera
Ale nicméně se mi představila a já jí taky, už z prvního dojmu byla namyslena, sobecká a strašně noc si o sobě myslela jako že je paní celého vesmíru
No asi po roce jsem ji začínala poznávat ještě víc jelikož přítel s ní bydlel i s tátou a sestrou (přítelovou sestrou) byla to katastrofa a možná i to je slabý slovo pro to co jsem s nimi zažila.
Každý víkend když věděla že prijedu tak ho jeho matka zapojovala do práce na baráku, nutila ho aby makal 24 hodin denně a aby na mě asi neměl čas nevím, nikdy mě nepokladala za nic důležitého, spis za někoho kdo by asi taky měl makat tak jak ona píská. Byli to blázni do práce
S přítelem jsme na sebe o víkendech neměli moc času kvůli ní a v týdnu jsme byli každý zvlášť, nicméně tohle byl jen začátek, jednou mu i přede mnou řekla, že když nebude pracovat tak ať vypadne i se mnou z domu, že tohle je její dům a ona bude rozvazovat co se bude dělat a když se nám to nelíbí tak ať navždy vypadneme ( řekla i s tou nánou) tím myslela me nejspíš
No asi po 2 letech jsem se k příteli naštěvovala ( teď už bych to teda znovu neudělala) jen pro info: musela jsem se k němu nastěhovat, jelikož u nás doma jsme měli jen 2 místnosti a 4 lidé to je asi moc že, pak se Mamka s tátou rozvedla a koupila si dům, jenže to už jsem přítele z jeho domu nedostala, proste jsem musela všechny a všechno přetrpět, když jsem chtěla být s ním. Přítel je tak trochu mamánek a pronajmout si byt je pro něj asi ponižující, nevím no. V roce 2017 ji začal (tchýni) její manžel podvádět, chtěla se zabít a prskala na všechny kolem sebe. Začalo rozdělování majetku, jelikož její manžel chtěl odejít, on chtěl dům nechat mému příteli ( jeho synovi) tchyně chtěla dům dat dceři ( přítelově sestře). Nakonec ho dostal můj přítel a jeho nesnesitelná máti tam má věcný břemeno, hned po tom mi začala čím dal víc znepříjemňovat život, zakazovala mi chodit si trhat jahody na její záhonek, zamykala si špajsku a ponižovala mě ze jsem k ničemu a že chci mého přítele jen pro to že jsem jakoze věděla, že jednou zdědí barák s bazénem a zahradou
V roce 2019 v září jsem se jí konečně postavila, začala se do mě opitá navážejí, že kdyby ona odešla tak bychom shnili ve špíně a smrady, já se na ni otočila a řekla že hadr a vysavač už v dnešní době dokáže v ruce držet každá p*** no a to jsem urazila její osobu chápete že? Tchýně chudinku teď někdo konečně trochu usadil a ona byla hotova z toho že jsem ji tak nazvala. Říkala mi že bych jí mela být vděčná za všechno co mě naučila, že jsem přišla z pralesa do civilizace, že to ona me naučila vařit a jist vidličkou, ze ji mám za to být vděčná a ne ji urážet atd….
Druhy den jako by se nic nestalo, sice se mnou nemluvila ale smála se jak měsícek na hnoji, říkala jsem si to je blázen a solidní blázen. No a zrovna v ten samy týden mi zemřela babička, tak už me od té doby nechala být, ale neomluvila se, nepřišla za mnou, nic nevysvetlovala, proste to zametla pod koberec a takový lidi nesnáším, nad každých se povyšuje, jen ona má pravdu a pritelovi ( jejímu synovi) naznačuje pořád, že jeho jsou jen zdi domu a podlaha, zbytek je její. A teď na závěr Vám řeknu, jak to u nás je aktuálně: tchyně bydlí metr od mých dveří, chodí do naši koupelny, dole je volna místnost kde bydlela kdysi pritelova sestra, ta se tam občas vrací asi aby nám to tady ještě víc okořenila. Tchyně která me kdysi poučovala o pořádku je dnes totálně nepořádná, takže teď ji poučuji spis já, psa koupe 1× za rok a už me sice nijak nenapadá ale stejně ji nesnáším a čekám až začneme s přítelem stavět bungalov vedle tohoto domu, abych od ni byla alespoň částečně pryč, každý den bojují sama se sebou abych ji nezabila a abych se snažila nemít vůči ní averzi ale nejde to, ona je proste trauma mýho života, se kterým jsem se pouze naučila bojovat, ale už jsem unavená. Jestli to, co jsem tu napsala, nesouvisí s tématem, tak se omlouvám ale neměla jsem to komu říct, tak jsem se tu chtěla ze všeho vypsát, předem se omlouvám za případné chyby, psala jsem to z auta z telefonu, tak promiňte
A přeji všem ženám, co bydlí nebo bojují s tchýněmi pevné nervy a hlavně odvahu. Nikdy neztrácejte svou důstojnost a nenechte se od nich šikanovat ani ponižovat, nastavte si pevné hranice i kdyby Vás to mělo stát cokoliv, nikdy se před těmito stvůrami nesklánějte a nedávejte jim najevo svou slabost, pokud chtějí válku, mají ji mít

Nakonec z toho všeho nejvíc prohrál ten synek… Takový dvě fúrie vedle sebe…

@Magical-eyes to už dávno nebyl její dům, pokud jsi to četl pozorně, a sorry ale to že jsem jí řekla tohle sprosté slovo bylo nic oproti tomu co ona řekla mě, já mám úctu pouze k lidem, kteří si to zaslouží a ona mezi ne nikdy patřit nebude, a lidem jako je ona bych přála potkat sebe samotnou.
A ještě jeden dodatek na závěr:
Pokud nežiješ život toho dotyčného, tak nesuď!
Tímhle končím
Vidím že v této debatě, jsou pouze rejpalové takže se mějte všichni urejpaní a zkuste se někdy vcítit do druhého, ne jen soudit a kritizovat

Ahojte,
Bohužel jsem se dřív k diskuzi nedostala, tento týden mám extrémně pracovní
Tak víkend dopadl suprově, tchýně ani jednou nezavolala, což je super. Předpokládám, že je uražená a nepřeji si nic jiného, než aby byl klid nadále. Jednou volal tchán, ale to bylo k věci, ale žádné bombardování od té paní👍 👍 👍
Jen si říkám, aby to nebylo ticho před bouří