Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Těhotná podruhé, zrušené stěhování, tchýně prudí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.2.20 19:24
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebovala bych nějak povzbudit… Poslední dobou se mi celkem všechno sype pod rukama… S manželem jsme spolu pět let, máme tříletou dcerku a teď čekáme druhé miminko. Je skvělý. Stará se o rodinu, miluje malou, je i doma pracovitý a nic nezanedbává. Naopak je v některých věcech až moc puntičkářský… Bydlíme ale v dvougeneračním domě s jeho rodiči a to je peklo na zemi… Už několikrát jsem se chtěla sebrat a odejit, vždycky mě ukecal, že nechce jít na byt, že brzo najdeme domeček a přestěhujeme se… vždycky jsem kývla. Nechci mít ještě peklo mezi náma. Letos se to ale vyhrotilo… Našli jsme dům, řekli jsme si, že ho chceme, že se na něj půjdeme podívat. Domluvila jsem prohlídku, všechno… Druhý den mi volá z práce, ať to zruším, že si to rozmyslel, že je to na prd… Našli jsme i druhý dům, který by nám vyhovoval, ale situace se opakovala… Pořád vymýšlí nějaké výmluvy, proč se nestěhovat… Nejdřív, že až porodním, když jsem mu řekla, že bych raději před tím, málem mě ukamenoval… Pak zas, že jako první potřebuje opravit auto… Teď že až tak v létě… Ale já vím, že v létě se stěhovat nebude chtít… Stejně jako loni, kdy prohlásil, že v srpnu už odmítá shánět dřevo na topení na zimu… já už to tady ale psychicky nedávám. Bojím se, že jednou bouchnu, seberu děti a odjedu… Jenže já to takhle nechci… Je skvělý táta a všechno… Ale zase se nehodlám takhle tyranizovat od jeho rodičů do nekonečna… Řešili jste někdo něco takového? Někdy si říkám, že to všechno byla chyba, že jsem tady vůbec neměla lézt… pak zas, že to možná přehráním, že to jsou těhotenské hormony, ale na druhou stranu… Už to trvá tak dlouho… Nevím co mám dělat… Nechci ho ztratit, ale nemůžu takhle žít… Potřebuju vypadnout…
Chlap se proste stehovat nechce 
bydlet u rodicu vyjde levneji. Nevim co poradit asi vážně odejit a ukazat mu ze to myslis smrtelne vážně, pak se treba rozhoupe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.20 19:33
Prostě všichni kašlou na tvůj názor a pocity, když jsi jediná a vždy si nějak necháš zavřít pusu. Já od začátku řekla, že rozhodně k jeho rodičům bydlet nepůjdeme. Že buď budeme dál každý ve svém nebo půjdeme do bytu. Tak jsme šli. Ale zase si nemysli, tchánovci dělali slušné peklo i na dálku. To úplně není záruka, že budeš mít klid. Naopak si zase najdou nové způsoby jak tě deptat. 
Nějaké demonstrativní odchody bych nedoporučovala, potom se všichni otočí proti tobě a to nebude dobrý. Ale měla bys dát jasně najevo, že to myslíš vážně a že záleží i na tvém názoru.
- Citovat
- Upravit
2.2.20 19:33
Bud mu jde o penize (u rodicu je to levnejsi a nebo chce lepsi barak nez ty, co hledate a na to se musi jeste setrit),nebo ma strach na takovy zavazek.Zni to sice smesne, kdyz mate zavazky temer dva, ale chlapi nekteri, to tak maji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.20 19:36
A nebo on s rodici problem nema, naopak a mas ho jen ty, coz mu asi je u zadku a na tvuj nazor nechce dat.Ne,spolubydleni nikdy nedela dobrotu proste. A to rikam jako nekdo, kdo ma super vztah s rodici i tchanovci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.20 19:44
@AjaF neustále zasahuje do výchovy malé, pořád k nám leze a vyzvídá co, kde, proč, jakto, že jsem neudělala tohle a tamto a co mě rozčiluje nejvíc je že nám malou krade… Prostě přijde, řekne jí ahoj, podívej co mám, odvede ji, nikoho se neptá a dělá s ní věci, které jsou u nás zakázané… A když pro ni jdu, malá je vzteklá, že ji to nechci dovolit a že chce být s babičkou atd… A tchýni vůbec nezajímá, že ji furt dokola s manželem říkáme ať to nedělá… potom je malá drzá a zlá, že jí něco zakážeme… Kdyby se aspoň zeptala, jestli třeba dneska může, nebo něco, nic… pak jsem ještě já ta krkavčí matka, co nenechám dívat se tříleté dítě tři hodiny na nějaké vymatlané videa na YouTube…
@Annabela11 to mě právě napadlo, ale zase na druhou stranu nechci dělat peklo mezi náma aby se stěhoval z donucení a pak mi to vyčítal a tak… Neumím si ani představit, že bych se odstěhovala s dětma ať mu to dojde a
On už za náma nešel…
- Citovat
- Upravit
2.2.20 19:50
Musíš být tvrdá. Prostě ho postavit před hotovou věc. A když se nebude chtít hnout, odešla bych s dětmi. Dokud budeš bydlet v domě tchyně, kde ti nepatří ani klika od dveří, nebudeš mít klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.20 19:53
A to já bych šla, i s dětma klidně. Předtím bych ho naposledy jasně varovala. Prohlídky domu nerušila, řekla mu, že nic rušit nebudu a že prostě jedeme. Vidíš, že jak to je doteď, nefunguje, chová se jakoale dítě, co řešení problémů neustále odsouvá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.20 19:57
Díky holky, asi bych měla fakt přitvrdit… Musím najít nějakou vhodnou cestu… Ať mu to opravdu dojde, ale ať to nebere jako útok na jeho osobu… Máme pěkný vztah a nechci to ničit…
- Citovat
- Upravit
2.2.20 20:06
Co takhle. udelat dobrou večeři, uspat dítě. Nalit si vínko, udělat příjemný večer ( zase to neprehnat, žádná extra romantika) a zeptat se ho, jak všechno vidí dál. A v klidu si promluvit co ktery z Vas chce, když Vám ro pomůže tak si klidně to na čem se domluvite napsat. Řekni mu, proč nechceš bydlet s tchanovci, ci ti vadí a proč by jsi ráda do svého. Ale vse v klidu.
Nebo mě napadá, stát si za svým a žádné prohlídky narušit, prostě mi říct, ne na prohlídku se jde, čekám Tě tam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.20 20:07
@Anonymní píše:
Díky holky, asi bych měla fakt přitvrdit… Musím najít nějakou vhodnou cestu… Ať mu to opravdu dojde, ale ať to nebere jako útok na jeho osobu… Máme pěkný vztah a nechci to ničit…
No…pekny vztah, asi ano, ale i pevny? Prijde mi, ze mas strach byt tvrdsi a rict mu, jak trpis, aby jsi prave nenarusila neco krehkeho, ale pokud je tak super chlap, vztah, pevny vztah by to ohrozit nemelo 
.Ja bych takto nezila.Ale kdyby ano a byla na tvem miste, hrala bych klidne i vabank, opravdu zdravy pevny vztah nemuze ohrozit, kdyz zena přijde s tim, ze je nestastna a nemuze takto zit. Pokud mi neni chlap oporou, k cemu teda?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.20 20:11
@flicek18 takových rozhovorů už jsme měli snad stovky… Vždycky dojdeme k tomu, že mě chápe, že to nemyslí špatně, ale že by ještě počkal… 
A s těma prohlídkama… Nevím, jestli to bude efektivní… Pokud nebude chtít, vždycky si vymyslí nějaký důvod proč ne…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.2.20 20:17
@wildcherry to je super myšlenka 
díky. Já si myslím, že máme opravdu pevný vztah… A vím, že nás miluje a nedal by nás, ale zase mám trochu strach, jestli by třeba ho nemohli tchanovci nějak ovlivnit, kdybych takhle odešla… Víte jak to myslím…
- Citovat
- Upravit
2.2.20 20:20
@Anonymní píše:
@flicek18 takových rozhovorů už jsme měli snad stovky… Vždycky dojdeme k tomu, že mě chápe, že to nemyslí špatně, ale že by ještě počkal…
Kdyz to budes vnimat jako hru, kterou on s tebou hraje, vzdycky je vitez a vi to, ze te ukeca.Proc by měnil strategii, ktera mu vychazi.On je spokojeny, evidentne mu je u riti, ze ty ne, nebo netusi, jak moc te to szira. Jestli ale chces polozit nuz na krk, musis byt rozhodnuta popripade dodrzet sve rozhodnuti, protoze kdyz te zase ukeca, zustane to jen u tvych vyhruzek, ktery mu zase budou asi u zadku.Je to i tvuj zivot, i na tvem stesti zalezi.Jste dospeli, mslo by vam jit o spolecne stesti.Ne o prachy, nebo rodice za prd.eli.Aspon tak to mam ja.
Příspěvek upraven 02.02.20 v 20:26
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, potřebovala bych nějak povzbudit… Poslední dobou se mi celkem všechno sype pod rukama… S manželem jsme spolu pět let, máme tříletou dcerku a teď čekáme druhé miminko. Je skvělý. Stará se o rodinu, miluje malou, je i doma pracovitý a nic nezanedbává. Naopak je v některých věcech až moc puntičkářský… Bydlíme ale v dvougeneračním domě s jeho rodiči a to je peklo na zemi… Už několikrát jsem se chtěla sebrat a odejit, vždycky mě ukecal, že nechce jít na byt, že brzo najdeme domeček a přestěhujeme se… vždycky jsem kývla. Nechci mít ještě peklo mezi náma. Letos se to ale vyhrotilo… Našli jsme dům, řekli jsme si, že ho chceme, že se na něj půjdeme podívat. Domluvila jsem prohlídku, všechno… Druhý den mi volá z práce, ať to zruším, že si to rozmyslel, že je to na prd… Našli jsme i druhý dům, který by nám vyhovoval, ale situace se opakovala… Pořád vymýšlí nějaké výmluvy, proč se nestěhovat… Nejdřív, že až porodním, když jsem mu řekla, že bych raději před tím, málem mě ukamenoval… Pak zas, že jako první potřebuje opravit auto… Teď že až tak v létě… Ale já vím, že v létě se stěhovat nebude chtít… Stejně jako loni, kdy prohlásil, že v srpnu už odmítá shánět dřevo na topení na zimu… já už to tady ale psychicky nedávám. Bojím se, že jednou bouchnu, seberu děti a odjedu… Jenže já to takhle nechci… Je skvělý táta a všechno… Ale zase se nehodlám takhle tyranizovat od jeho rodičů do nekonečna… Řešili jste někdo něco takového? Někdy si říkám, že to všechno byla chyba, že jsem tady vůbec neměla lézt… pak zas, že to možná přehráním, že to jsou těhotenské hormony, ale na druhou stranu… Už to trvá tak dlouho… Nevím co mám dělat… Nechci ho ztratit, ale nemůžu takhle žít… Potřebuju vypadnout…