Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Taky mám ten dojem, že je Karolína dávno rozhodnutá
Je dobře, že řeší vše okolo toho
Nebude to mít lehké, ale věřím tomu, že to s menší či větší pomocí okolí zvládne dobře ![]()
Jana206 píše:Lizbeth píše:
Radit by měl nelépe ten, kdo v 16 otěhotněl , šel na interupci či si dítě nechal..
Radit cokoli a ani vzdáleně nezažít ten pocit či situace je zbytečné.
Jako radí se to hezky, ale…Napsat názor můžeme všichni, bez ohledu na to, jestli jsme to prožili. Stejně, není to černobílé. Někdo v 16 otěhotněl a na interupci nešel a potom časem řekl, že kdyby věděl do čeho jde, nikdy by se tak nerozhodl. Někdo může mít pocit, že mu dítě brzy „zničilo život“, někdo je i přesto rád, že dítě má.
Dále jsou ženy, které ať z vlastního rozhodnutí nebo z nátlaku okolí na potrat šly, ale nikdy se s tím nevyrovnaly.
A navíc, ani miniinterupce není bez rizika, i když procento je mizivé, prostě tu je možnost, že by už nemusela nikdy otěhotnět.
Jinak to mohou vidět dlouhodobé snažilky, jinak třeba ženy, které kdyby neotěhotněly brzy - třeba k vůli nějakému zdravotnímu problému, tak už by později dítě mít nemohly.
Každá patříme „do nějaké skupiny“. Nikdo nezažil vše. Přesto můžu mít na situaci názor a čerpat ze zkušeností z okolí, případně z praxe, pokud v oboru pracuji nebo o tom aspoň něco vím.
A taky, každá jsme jiná. Každý považuje za nejlepší něco jiného. Karolíně může radit tucet žen, které něco podobného prožily, rozhodnout se bude muset ONA sama.
No právě, názorů je vždy tolik..přece se z nich stejně nedá vybrat univerzální rada pro konkrétního člověka.
Jen se sem přišla utvrdit, že je to OK..což mi stejně přijde takové liché až falešné..
Nikdo nemůže zaručit nic..Jen dobrý pocit.. ![]()
Lizbeth, nikdo nemůže zaručit nikdy nic, v žádné životní situaci, nejedná se jen o těhotenství v 16
Ani to, že by šla na potrat, jí nezaručí, že bude šťastná. Dodělá si sice „bez starostí školu“, potom třeba vysokou, ale může celý život litovat, myslet na dítě, které by teď měla. Zvlášť, když by k ní třeba osud nebyl nadále moc přívětivý(což bych nikomu nepřála),nedařilo by se jí a ani celkově by nebyla šťastná.
Jsou i ženy, které se s interupcí nikdy nevyrovnaly.
Nebudeme slovíčkařit, myslím, že se chápeme ![]()
Jana206 píše:
Lizbeth, nikdo nemůže zaručit nikdy nic, v žádné životní situaci, nejedná se jen o těhotenství v 16Ani to, že by šla na potrat, jí nezaručí, že bude šťastná. Dodělá si sice „bez starostí školu“, potom třeba vysokou, ale může celý život litovat, myslet na dítě, které by teď měla. Zvlášť, když by k ní třeba osud nebyl nadále moc přívětivý(což bych nikomu nepřála),nedařilo by se jí a ani celkově by nebyla šťastná.
Jsou i ženy, které se s interupcí nikdy nevyrovnaly.Nebudeme slovíčkařit, myslím, že se chápeme
Taky to samozřejmě muže být opačně a školu si nedodělá a celej život se bude potloukat po pracáku a živořit a s ní i dítě.Bohužel já pár případu znám a a samozřejmě bych to Karolínce nepřála a věřim že to dopadne dobře,ale přijde mi že nikdo nevidí i tuhle možnost s taky si myslím že je rozhodnuto a rozhodnutí stejně patří jí i když když počítá s pomocí rodiču tak by tu pomoc nejdřív měla mít slíbenou
Sama jsem tuhle situaci zažila.Otěhotněla jsem v čerstvých 17-ti.Taky po zapomenutí antikoncepce.
Přítele jsem v té době měla 2 roky, bylo mu 18.
Mamka to vzala v pohodě,chtěla abych si mimčo nechala,pořád mě ujišťovala,že všechno zvládneme.
Já jsem to ale cítila jinak,takže jsem šla na miniinterupci.
Nedovedla jsem si představit skončit bez vzdělání,přítel chtěl jít taky na VŠ,v té době jsem si myslela, že by jsme si mimčem akorát oba pohnojili život.
Možná to bude znít sobecky,ale toho rozhodnutí jsem nelitovala, za měsíc jsem si na nějakou miniinterupci ani nevzpoměla.
To co jsem udělala mi začalo docházet až loni,když jsme se s manželem začali snažit o mimčo.Ale i s odstupem času si myslím, že bych tomu mimču v 17ti letech nedokázala dát to co teď,bylo by pro mě spíš přítěží.
To rozhodnutí musíš udělat sama,tak jak to cítíš.
Přeju, ať se rozhodneš správně ![]()
myslim, ze dite si nechat chces. tvoje podminky nejsou uplne spatne: podporujici pritel, ktery ma byt i praci, otec, ktery by te podporil, pritelova babicka.
bojis se ze zranis matku? mozna, ale pokud pujdes na interupci jenom kvuli ni, tak zranis sama sebe.
myslim, ze je sice pochopitelne, ze Ti matka radi interupci, na druhou stranu neni spravne ze Te do ni tlaci a vydira Te, ze Te vyhodi z domu (coz dle zakona ani nemuze).
pokud si dite nechat chces, nech si ho. z vlastni zkusenosti vim, ze nechat se v takhle dulezitych vecech ovlivnit nekym jinym a nepostavit se za rozhodnuti, ktere povazujes za dobre je to nejhorsi co muzes udelat. Drzim palce!
Když jsem jí to teď oznámila,tak mě už hodinu promlouvá do duše a předhazuje mi jen ty špatné situace a dodává :určitě tak dopadneš já mám vždycky pravdu jsem tvoje máma. Taky mě řekla ,že skazím život celé rodině.Zkoušela na mě i to ,že se sama rozhodnout nemůžu ,že ona je moje máma. Mám strach ,že bude mít ve všem pravdu. Vyhrožuje mi ,že mi v životě nepomůže a ,že jí ani to dítě neobměkčí. Vypadá to tak,že snad ho ani nebude chtít vidět . Ale já si ho vážně chci nechat ,tak teď nevím . Přeci to nemůže dopadnout až tak špatně. Přítel bydlí v pornájmu,ale já mám ještě jeden svůj byt (zatím v něm bydlí babička), máme oba hodně ušetřeno,on vydělává,má auto, postýlku a všechny věci jsou schované ještě od bráchy,můj táta mě finančně bude pomáhat v tom mám jistotu ,škola mě de, učim se rychle a dobře ,v rodině máme spousta špuntů,takmámi nějaké zkušenosti ,tak co ,je to vážně tak špatné ?
![]()
Podle mého názoru mamka za pár dní změní názor jen to musí rozdýchat
moc ti držím palečky ![]()
Ale není fakt, mámy chcou vždycky to nejlepší, ale pořád nás berou jako děti. Prostě se o tebe máma moc bojí, víš?
Nemohl by s ní třeba promluvit tvůj táta, nebo někdo, kdo by ji trochu sklidnil? Prostě ukázal jinou stranu mince. Drž se, jo?
ano Jani, já to chápu..ale pořád je to přeci 50 na 50, ale příspěvky tomu neodpovídají, proto bych nerada aby to vypadalo, že to většinou dopadne na jedničku děj se co děj..
Uvítala bych více příspěvků jako je ten od danielly82, protože i to je život..
A druhá strana mince může vypadat i tak, že ano zvládne to, ale za veliké pomoci všech ostatních..Takže je to i změna života pro ostatní.
Nechci být za rýpalku, jen se snažím být nohama na zemi ..tak snad to neberete zle.
Mě máma taky tlačila k interupci,mě bylo 22,ale tatínek jaksi dospěl k závěru,že se ve 27 necítí na založení rodiny.Takže svobodná matka.Důvody,které máma uváděla se mi zdály malicherné.Prosadila jsem si svou,narodila se mi krásná holčička a starostí s ní nebyly žádné.A co babička?Potentočkovaná a vnučku si téměř přivlastnila.
Máma ale měla strach,jak se k ní bude chovat náhradní tatínek atd.Všechny důvody,které měla se vyplnily.Nelituju ale,že jsem si dceru prosadila.
Lizbeth jasně, že vychovávat dítě a dělat školu NENÍ jednoduché. Ale čistě eticky je to mnohem lepší řešení, nemyslíš? A hlavně to JDE zvládnout. S rodinou to jde líp, bez rodiny to taky jde. A nevím, tys někdy litovala to, že máš dítě? Já nikdy, i když padám na hubu a nemám doma perfektně naklizeno, ale MÁM své dítě, víš?
Sledovala jsem na MTV pořad,16 a těhotná.Škoda,že ho zakladatelka neviděla.Moc párůspolu nevydrželo ani do porodu a ti,co spolu zůstali,neměli vztahy v pohodě.
Na dotaz jestli by do toho šly znovu,kdyby věděly co je čeká,ani jedna z děvčat neřekla,že ano.
Budu se snažit moc to nerozepisovat ![]()
Podmínky pro dítě téměř nulové, všechno se bude muset „spíchnout“ na poslední chvíli.
Naspořené peníze (očima 16-leté holky) zřejmě pro normálního člověka, který ví, jak moc je dítě finančně náročné, asi nebudou zas až taková suma - to samé plat přítele.
Karolíno, máš hezké představy o miminku a já ti upřímně přeji, abys nedostala stejně jako já před 2 lety pořádně ledovou sprchu.
P.S.: Cítím to podobně jako Lizbeth