Tloustnutí - psychika

Anonymní
1.6.20 11:57

Tloustnutí - psychika

Ahoj všem. Ráda bych se vypovídala a znala třeba nějakou vaši zkušenost… Před 4 lety jsem po dlouhé době musela opustit své dosavadní zázemí (SŠ, rodné město, zaběhlý styl života) a nastoupila jsem na VŠ. Nedařilo se mi, v novém městě nelíbilo a ještě jsem do toho řešila několik závažných rodinných problémů. Vždy jsem měla sklony k silnější postavě, ale celý život jsem se striktně držela na uzdě. Nicméně tímto vším jsem nějak ztratila kontrolu - a mám pocit nejen nad svým životem, ale i nad jídlem a tloustnutím. Žal zajídám, radost zajídám. Za posledni 4 roky jsem přibrala děsivých 60 kg. Byla jsem na všech možných vyšetřeních, a skutečně je to jen jídlem, žádná příčina ve zdravotním problému. Toxické období pominulo, já změnila svůj život tak, abych nemusela žít tak a tam, kde mi to nevyhovuje a začínám cítit, že bych se mohla odrazit a něco s tím udělat, než bude pozdě. Jinak jsem navštívila jak psychiatra, tak obezitologa, rada obou byla “tak jezte jako dřív”. V současné době hledám jiného lekáře a psychoterapeuta. Máte někdo podobnou zkušenost, kdy byla váha tak provázaná s mentálním stavem?

L. :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3891
1.6.20 12:11

A co ti brání od teď začít jíst správně? Na co čekáš? Až budeš nemocná i fyzicky a bude to ještě těžší? Rovnou teď zavolej na psychoterapii a objednej se a naplanuj si, co budeš jíst dnes i zítra a další dny. Podle toho jdi nakoupit. Na nic nečekej. Život je krátkej…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1956
1.6.20 12:26

Mám tu zkušenost že když jsem toho měla moc- zdravotní problémy, státnice na VŠ, svatba, tragická událost v rodině, nástup do první práce, zdlouhavé dojíždění, trávení většiny času v práci abych měla dobré výsledky- tak jsem dala životosprávu na poslední místo a přibrala jsem neskutečně. Pak přišla v mé hlavě určitá stopka při pohledu do zrcadla a rozhodně jsem se, že už musím začít myslet na sebe a ten čas na životosprávu si udělat. S velikou nadváhou to bylo strašné a hodně mi pomohl manžel, který mě ve všem podporoval. Pak jsem udělala zásadní krok a změnila bydlení abych neměla tak zdlouhavé dojíždění, pak práci abych tam nemusela trávit tolik času, a v kombinaci s novými sportovními koníčky šla váha dolů. Prostě jsem postupně upravila život tak abych v něm měla víc prostoru na sebe a fungovalo to. Pokud k tomu potřebuješ navštívit nějakého psychologa/kouče, jen do toho, může to být fajn. Já si pamatuju že jsme v práci měli nějakou možnost v rámci dní zdraví jít na analýzu těla, byla tam neskutečně příjemná paní a řekla mi pár myšlenek, které mě od té doby provázejí a moc mi pomáhají v tom celoživotním boji, kdy má člověk tendenci strkat si na první místo v žebříčku priorit všechno možné, jen ne svoje zdraví. Držím pěsti, ať se ti podaří obrat k lepšímu, stojí to za to!!!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
1.6.20 12:29
@sediza píše:
A co ti brání od teď začít jíst správně? Na co čekáš? Až budeš nemocná i fyzicky a bude to ještě těžší? Rovnou teď zavolej na psychoterapii a objednej se a naplanuj si, co budeš jíst dnes i zítra a další dny. Podle toho jdi nakoupit. Na nic nečekej. Život je krátkej…

Ano, díky za připomenutí, to jsem chtěla napsat do příspěvku též - nyní mám konečně pocit, že bych se mohla odrazit a začla jsem s tím něco dělat. Jinak píši, že psychoterapeuta hledám - bohužel to nefunguje tak, že zvednu telefon a jsem objednaná ;). Za poslední týden jsem jich obvolala 12 - ani jeden nebral nové pacienty. Vlastně ano, jeden ano - jsem objednaná za 3 měsíce. Tak nezbývá než hledat a zkoušet dál.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
1.6.20 14:09

Ahoj, chtěla jsem ti napsat, že paradoxně obezitolog v hubnutí moc nepomůže, jedou si podle svého, proberou životní styl, dají rady, které dávno znáš. Psychiatr spíš předepíše léky, ale skutečnou práci dělá psycholog ve psychoterapii. Nejlépe někdo specializovaný na poruchy příjmu potravy.
Bohužel máme letité zkušenosti, že člověk si musí pomoci sám. Metabolismus je komplexní problém, pokud se něco začne dít špatně. Člověk najednou přibírá a nedokáže to zastavit a opačně, je spousta lidí, co by rádi přibrali a nejde to a nejde. V hubnutí je klíčová psychická i fyzická pohoda. Držím palce, ať ti to vydrží, 60 kg zhubnout bude tvrdá práce. Já jsem už 10 let v začarovaném kruhu, hodně stresu v práci i doma, sotva něco vyřeším, objeví se nový problém, sotva se to trochu uklidní a já začnu konečně s hubnoucím režimem, do měsíce, max do dvou se stane něco šíleného nebo se zraním tak, že další 2-3 roky nemůžu normálně chodit, natož sportovat. Jsem chronicky nemocná a mám chronický únavový syndrom, nějaké autoimunitní choroby a stejně se snažím, ale jde to blbě, když člověka pořád něco bolí.
Jediná rada je nevzdávat to, jednou děti vyrostou, starosti snad ubydou. Já už dlouho uvažuju o zkrácení úvazku, díky koroně teď to fakt se 3 dětma nedávám.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat